Trumpovy výroky o NATO posilují evropské obavy z oslabení amerických garancí

Reuters informuje o Trumpově výroku z investičního fóra v Miami, že USA „nemusí být“ NATO k dispozici, protože evropští spojenci podle něj nepodpořili americkou válku proti Íránu. Agentura výslovně uvádí, že výrok znovu vyvolal otázky o Trumpově závazku k ustanovením o vzájemné obraně.

Reuters popisuje eskalaci napětí poté, co Trump řekl, že „absolutně“ zvažuje stažení USA z NATO kvůli odmítnutí evropských zemí vyslat lodě k odblokování Hormuzského průlivu. Článek doplňuje, že odborníci varují před povzbuzením Ruska k testování alianční připravenosti.

ČTK uvádí, že Trump agentuře Reuters řekl, že chce v projevu vyjádřit „znechucení“ z NATO a že „rozhodně“ uvažuje o pokusu vyvést Spojené státy z Aliance. Text zároveň připomíná jeho označení NATO za nefunkční a kritiku spojenců kvůli Íránu.

ČT24 na základě ČTK a Reuters informuje, že Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely NATO přijít na pomoc, protože Aliance neposkytla USA materiální podporu ve válce proti Íránu. Text zdůrazňuje, že výrok vyvolal otazníky nad Trumpovým postojem ke kolektivní obraně.

ČT24 cituje Trumpův výrok pro Financial Times, že pokud spojenci nepomohou USA v Hormuzském průlivu, bude to pro budoucnost NATO „velmi špatné“. Text připomíná, že Trump v minulosti Alianci kritizoval a naznačoval, že USA nemusí spojence automaticky bránit.

Reuters analyzuje rozhodnutí stáhnout 5000 amerických vojáků z Německa a zrušit plán rozmístění amerických střel Tomahawk. Podle článku nebylo samotné snížení sil pro NATO překvapivé, ale evropské vlády znepokojil způsob rozhodnutí, malá míra konzultací a spojení s Trumpovou nelibostí vůči německému kancléři.

The Guardian interpretuje Trumpovy výroky jako nejvážnější krizi NATO v jeho historii. Text cituje Trumpovo vyjádření, že „absolutně“ zvažuje stažení USA, a uvádí názor bývalého amerického velvyslance při NATO Iva Daaldera, že důvěra evropských zemí v americkou obranu je zásadně poškozena.

The Guardian informuje o vyjádření ministra zahraničí Marca Rubia, podle něhož se Trumpovo zklamání z reakce spojenců bude řešit na červencovém summitu NATO v Ankaře. Článek zároveň uvádí očekávané úpravy počtu amerických vojáků v Evropě a popisuje nevyzpytatelnost amerických rozhodnutí vůči Polsku a Německu.

Euronews píše, že ministři zahraničí NATO jednali ve Švédsku v době nejistoty kvůli plánu Trumpovy administrativy postupně stáhnout americkou podporu z evropské bezpečnostní architektury. Článek uvádí, že podpora USA nemusí být garantovaná ani v době války a že přesné změny amerického příspěvku se mají dále upřesnit.

Eunews cituje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho po jednání ministrů zahraničí v Helsingborgu. Rutte označuje postupné americké stahování z Evropy za nevyhnutelné, ale zároveň tvrdí, že závazek článku 5 zůstává neochvějný a že Evropa musí zvýšit investice do obrany.

Seznam Zprávy popisují vznik debat o „evropském NATO“ a uvádějí, že Trump opakovaně naznačoval neochotu bránit evropské spojence a podmiňoval ji vyššími výdaji na obranu. Text klade otázku, nakolik je americká bezpečnostní garance skutečně pevná.

Reuters informuje, že Norsko otevře rozhovory s Francií o zapojení do francouzského jaderného deštníku. Článek výslovně uvádí, že tento posun odráží rostoucí evropské obavy ze závislosti na USA v oblasti bezpečnosti a dlouhodobých amerických závazků.

Analýza EUISS uvádí, že ani nové závazky k vyšším obranným výdajům nerozptýlily obavy z možného amerického ústupu od bezpečnostních garancí pro evropské spojence. Podle expertů by takový scénář měl pro Evropu velmi závažný politický dopad a je vnímán jako reálně představitelný.