Fakta a Názory
← Archiv

Štítek: NATO

Počet analýz: 32

2026-06-27
Německo, Francie, Itálie a Polsko ladí obranu. Jednota Evropy má pořád americký strop
  • Schůzka E5 se konala 24. června 2026 v Berlíně.
  • Hostitelem schůzky byl německý kancléř Friedrich Merz.
  • Účastnili se Emmanuel Macron, Keir Starmer, Giorgia Meloni a Donald Tusk.
  • Generální tajemník NATO Mark Rutte se připojil prostřednictvím videohovoru.
  • Jednání připravovalo summit NATO v Ankaře 7. a 8. července 2026.
  • Program zahrnoval NATO, Ukrajinu, Írán a Libanon.
  • E5 potvrdila závazek k euroatlantické bezpečnosti a transatlantické vazbě.
  • Společné prohlášení označilo roli USA v alianci za zásadní.
  • Lídři se přihlásili k silnější evropské roli uvnitř NATO.
  • Evropa má převzít větší odpovědnost za společnou transatlantickou bezpečnost v koordinaci s USA.
  • Obranná průmyslová spolupráce má mířit na protivzdušnou obranu, bezpilotní systémy, umělou inteligenci a dalekonosné schopnosti.
  • E5 podpořila další vojenskou podporu Ukrajině a hlubší partnerství NATO s Ukrajinou.
  • NATO uvádí, že příští summit se uskuteční v Ankaře v Turecku.
  • Evropští spojenci a Kanada mají v roce 2025 vydávat na obranu téměř o 20 procent více než o rok dříve.
2026-06-26
Pobaltí a Polsko varují před ruskou provokací, NATO řeší jednotu a odstrašení
  • NATO uspořádá summit v Ankaře ve dnech 7. a 8. července 2026.
  • Lotyšská rozvědka varovala před možnými ruskými vojenskými provokacemi proti Pobaltí nebo Polsku.
  • Varování mluví o hybridních akcích, ne o bezprostřední konvenční válce s NATO.
  • Možné scénáře zahrnují drony, rakety nebo jiné akce pod prahem otevřeného ozbrojeného konfliktu.
  • Polsko a pobaltské státy patří k východnímu křídlu NATO.
  • Lídři východního křídla označili Rusko za nejvýznamnější přímou a dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost.
  • Deklarace z Gdaňsku požaduje posílení dronových a protidronových schopností, ochrany kritické infrastruktury a vojenské mobility.
  • NATO před summitem řeší obranné výdaje, podporu Ukrajiny a soudržnost Aliance.
  • Rusko dlouhodobě popírá obvinění z ohrožování NATO a elektronického rušení v regionu.
  • V Pobaltí a Polsku už byly zaznamenány incidenty s drony, GPS rušením, sabotáží, kyberútoky nebo narušením infrastruktury.
2026-06-26
Ústavní soud pustil Pavla na summit NATO, hlavní spor ale nekončí
  • Ústavní soud vydal předběžné opatření v kompetenčním sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše.
  • Vláda musí zajistit Pavlovu účast na summitu NATO v Ankaře ve dnech 7. a 8. července 2026.
  • Předběžné opatření se vztahuje pouze na summit v Ankaře.
  • Konečné rozhodnutí o kompetenční žalobě má padnout až později.
  • Vláda původně s účastí prezidenta v delegaci nepočítala.
  • Prezident podal kompetenční žalobu po rozhodnutí vlády nezařadit ho do delegace.
  • Andrej Babiš oznámil, že předběžné opatření respektuje.
2026-06-19
Česko letos znovu nesplní dvouprocentní závazek vůči NATO
  • Česko letos nesplní závazek vydat dvě procenta HDP na obranu.
  • Andrej Babiš oznámil nesplnění závazku 19. června 2026.
  • Babiš uvedl jako prioritu konsolidaci veřejných financí.
  • Babiš slíbil splnění dvouprocentní hranice od roku 2027.
  • Česko nesplnilo dvouprocentní závazek ani v roce 2025.
  • Téma obranných výdajů má být řešeno na červencovém summitu NATO v Ankaře.
2026-06-19
Babiš potvrdil nesplnění obranného závazku vůči NATO
  • Česko letos nesplní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP.
  • Andrej Babiš oznámil nesplnění závazku 19. června 2026.
  • Vláda chce podle Babiše splnit dvouprocentní hranici od roku 2027.
  • Rozpočet ministerstva obrany pro letošek činí 154,79 miliardy korun.
  • Rozpočet ministerstva obrany odpovídá necelým 1,8 % HDP.
  • Celkové obranné výdaje mají podle vlády letos činit zhruba 185 miliard korun.
  • Zhruba 30 miliard korun z celkových obranných výdajů má jít z jiných rozpočtových kapitol.
  • Mark Rutte uvedl, že Česko nebylo v roce 2025 mezi zeměmi na dvou procentech HDP.
  • NATO se v roce 2025 dohodlo na cíli investovat do roku 2035 celkem 5 % HDP do obrany a souvisejících výdajů.
2026-06-17
Česko znovu řeší, co se počítá do dvou procent pro NATO
  • Mark Rutte 17. června 2026 potvrdil, že Česko loni nedosáhlo dvou procent HDP na obranu.
  • Dvouprocentního cíle loni nedosáhly také Albánie a Slovinsko.
  • Rutte uvedl, že Česko se zavázalo dostat se letos nad dvě procenta.
  • Česko pro rok 2026 vykazuje celkové obranné výdaje 184,694 miliardy Kč, tedy 2,06 procenta HDP podle lednové predikce.
  • Rozpočet kapitoly ministerstva obrany pro rok 2026 činí 154,791 miliardy Kč.
  • Současné alianční hodnocení pro rok 2026 pracuje u Česka s hodnotou 1,78 procenta HDP.
  • Spor se týká hlavně započítávání širších výdajů mimo kapitolu ministerstva obrany.
  • NATO používá vlastní definici obranných výdajů, která se může lišit od národních rozpočtových údajů.
  • Česko má od roku 2023 zákon o financování obrany.
  • Na summitu v Haagu se spojenci zavázali k pětiprocentnímu cíli do roku 2035, z toho 3,5 procenta na základní obranné výdaje.
2026-06-17
Německo a Polsko podepsaly novou obrannou dohodu
  • Německo a Polsko podepsaly novou obrannou dohodu 17. června 2026.
  • Dohoda byla podepsána ve Varšavě.
  • Dohodu podepsali Boris Pistorius a Władysław Kosiniak-Kamysz.
  • Dohoda posiluje vojenskou spolupráci obou zemí.
  • Dohoda se zaměřuje na vojenskou mobilitu a infrastrukturu.
  • Dohoda zahrnuje spolupráci v kybernetické bezpečnosti a nových technologiích.
  • Dohoda klade důraz na oblast Baltského moře.
  • Dohoda potvrzuje obranné závazky obou zemí v rámci NATO a EU.
  • Dohoda byla podepsána k 35. výročí německo-polské smlouvy o dobrém sousedství.
  • Dohoda nahrazuje a rozšiřuje rámcovou dohodu z roku 2011.
  • Dohoda je meziministerská a není plnohodnotnou politickou obrannou smlouvou s novými bezpečnostními garancemi mimo NATO.
2026-06-17
Německo a Polsko propojují obranu Baltu, mobilitu a východní křídlo NATO
  • Německo a Polsko podepsaly obrannou dohodu 17. června 2026 ve Varšavě.
  • Dohodu podepsali Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Boris Pistorius.
  • Dohoda se týká kyberbezpečnosti, nových technologií, vesmíru, vojenské mobility a infrastruktury.
  • Německo a Polsko mají sdílet velení v Baltském moři s rotací po čtyřech letech.
  • Dohoda zahrnuje společná cvičení, rozvoj obranných schopností a spolupráci obranného průmyslu.
  • Dohoda doplňuje mechanismy NATO a EU.
  • Dohoda nahrazuje rámcovou polsko-německou dohodu o obranné spolupráci z roku 2011.
  • Němečtí ženisté mají podporovat polský projekt Tarcza Wschód.
  • Polsko je klíčovým logistickým uzlem pro podporu Ukrajiny.
  • Německo buduje v Litvě stálou brigádu o zhruba 5000 lidech s plnou operační schopností do konce roku 2027.
  • NATO má na východním křídle devět mnohonárodních předsunutých bojových uskupení.
  • Polsko plánuje v roce 2026 vydat na obranu 4,8 procenta HDP.
2026-06-11
Jen 11 procent Evropanů vidí USA jako spojence
  • Pouze 11 % dotázaných v 15 evropských zemích považuje Spojené státy za spojence.
  • Podíl klesl z 22 % v listopadu 2024 a z 16 % před půl rokem.
  • Průzkum proběhl v květnu 2026 mezi 19 481 respondenty.
  • Většiny ve všech sledovaných zemích pochybují, že by USA při útoku přišly Evropě na pomoc.
  • 25 % dotázaných považuje USA za rivala nebo protivníka.
  • 47 % dotázaných podporuje společné unijní půjčky na obranné projekty.
  • Ve většině sledovaných zemí převažuje podpora omezení závislosti na americké vojenské technice.
  • Podpora vyšších národních obranných výdajů je proti loňsku vyšší o 4 procentní body.
  • Pouze 29 % dotázaných podporuje nahrazení NATO čistě unijní obrannou strukturou.
  • EU zřídila nástroj SAFE s půjčkami až 150 miliard eur na společné obranné investice.
  • Readiness 2030 má umožnit až 800 miliard eur dodatečných obranných výdajů do roku 2030.
2026-06-10
Důvěra Evropanů v USA klesla na historické minimum
  • Průzkum ECFR byl proveden v květnu 2026 v 15 evropských zemích.
  • Průzkumu se zúčastnilo 19 481 respondentů.
  • Spojené státy nyní za spojence považuje 11 procent respondentů.
  • Podíl respondentů vnímajících USA jako spojence klesl z 22 procent v listopadu 2024 a 16 procent na konci roku 2025.
  • Polovina evropské veřejnosti vnímá USA jako nezbytného partnera.
  • Čtvrtina evropské veřejnosti vnímá USA jako rivala nebo protivníka.
  • Ve všech sledovaných zemích většina respondentů pochybuje, že by USA pomohly při napadení.
  • Ve většině sledovaných zemí převažuje podpora snížení závislosti na americké vojenské technice.
  • Podpora nahrazení NATO čistě evropskou obrannou organizací dosahuje 29 procent.
  • Téměř polovina respondentů podporuje společné evropské zadlužení na obranné investice.
2026-06-05
Jedenáct zásahů francouzských stíhaček ukazuje napětí ve vzdušném prostoru u Pobaltí
  • Francouzské bojové letouny byly během jednoho týdne jedenáctkrát nasazeny v rámci mise NATO Baltic Air Policing.
  • Mise Baltic Air Policing chrání vzdušný prostor Estonska, Lotyšska a Litvy pomocí rotačních nasazení spojeneckých letounů.
  • Nasazení se týkala ruských vojenských letadel, která byla označena jako neidentifikovaná nebo nevyhovující pravidlům letu.
  • Část zachycených ruských letadel letěla bez letového plánu nebo bez rádiového spojení.
  • Mezi zachycenými stroji byly ozbrojené stíhačky, zpravodajská letadla a transportní letadla.
  • Počet zásahů byl označen za vyšší než obvykle.
  • Francouzský vojenský mluvčí spojil nezvykle vysokou aktivitu s možností, že Moskva chtěla demonstrovat sílu v týdnu konání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra.
  • Události navazují na sérii případů, kdy vojenské drony pronikly do vzdušného prostoru Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
  • Dostupné zprávy neprokazují, že všech jedenáct zásahů znamenalo přímé narušení vzdušného prostoru členských států NATO.
2026-06-05
Pavel a Babiš se neshodnou na delegaci pro summit NATO v Ankaře
  • Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se neshodli na složení české delegace pro červencový summit NATO v turecké Ankaře.
  • Pavel trvá na účasti na summitu a argumentuje tím, že zastupování státu navenek patří mezi jeho ústavní pravomoci.
  • Babiš a vládní představitelé prosazují, aby postoje Česka na summitu obhajovala vláda, zejména kvůli odpovědnosti za obranné výdaje a zahraniční politiku.
  • Pavel připouští kompetenční žalobu jako poslední možnost, pokud by vláda v červnu rozhodla o delegaci bez prezidenta.
  • Ministr zahraničí Petr Macinka podle více zdrojů dlouhodobě vystupuje proti Pavlově účasti na summitu.
  • Definitivní rozhodnutí vlády o složení delegace má podle ověřených článků přijít až v červnu.
2026-06-02
USA podle médií jednají o rozšíření jaderného sdílení v Evropě
  • Reuters, iROZHLAS, Seznam Zprávy, Defense News a Anadolu shodně uvádějí, že debata se týká možného rozšíření amerického jaderného sdílení v Evropě do dalších zemí NATO.
  • Více zdrojů opakuje, že zmiňovanými zájemci na východním křídle jsou Polsko a některé pobaltské státy.
  • Zdroje se shodují, že nejde o hotové rozhodnutí: jednání jsou popisována jako důvěrná, probíhající v aliančních kanálech a bez bezprostřední dohody.
  • Napříč zdroji se opakuje motivace ujištění spojenců o americkém jaderném deštníku v době, kdy USA tlačí Evropu k větší odpovědnosti za konvenční obranu.
  • Ověřené zdroje shodně spojují téma s ruskou agresí proti Ukrajině, ruskou jadernou rétorikou a rostoucí nejistotou na východním křídle NATO.
  • Oficiální zdroje NATO opakovaně uvádějí, že jaderné odstrašení je součástí kolektivní obrany Aliance, americké zbraně rozmístěné v Evropě zůstávají pod americkou kontrolou a rozhodování probíhá politicky v rámci aliančních struktur.
  • Analytické zdroje se shodují, že polská debata není nová: polští představitelé už dříve navrhovali zapojení do jaderného sdílení nebo širší jaderné záruky.
2026-05-31
Česko podle Babiše letos zřejmě nesplní dvouprocentní cíl NATO
  • Česko podle Babiše letos nejspíš nesplní závazek NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP.
  • Babiš tvrdí, že vláda se bude snažit závazek splnit, ale potýká se s rozpočtovým schodkem, který připisuje předchozí vládě Petra Fialy.
  • Babiš se v rozhovoru označil za příznivce Donalda Trumpa a tvrdí, že to může být pro Česko výhodou před summitem NATO.
  • Více zdrojů uvádí, že Praha deklaruje cíl dosáhnout 3,5 procenta HDP na obranu do roku 2035.
  • Opakovaně se objevuje spor o metodiku: vláda podle článků reportuje vyšší obranné výdaje, než kolik má podle Babiše uznávat NATO.
2026-05-29
Ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku, Bukurešť žádá koordinovanou reakci
  • Dron ruského původu dopadl v noci z 28. na 29. května 2026 na obytný dům v rumunském městě Galați u hranic s Ukrajinou.
  • Incident způsobil explozi a požár v horní části bytového domu a podle rumunských úřadů byli zraněni dva lidé.
  • Rumunské síly během incidentu nasadily letouny F-16 a vojenský vrtulník; obyvatelé v ohrožených oblastech byli varováni nebo evakuováni.
  • Rumunsko informovalo spojence v NATO, předvolalo ruského velvyslance a požádalo o posílení protidronových kapacit.
  • NATO, představitelé EU a několik evropských států incident veřejně odsoudili jako závažné bezpečnostní riziko spojené s pokračující ruskou válkou proti Ukrajině.
2026-05-28
Trumpovy výroky o NATO posilují evropské obavy z oslabení amerických garancí
  • Trump v březnu 2026 řekl, že USA by nemusely NATO přijít na pomoc, pokud evropští spojenci nepodpoří americké cíle ve válce proti Íránu.
  • Trump v rozhovorech a veřejných vystoupeních v dubnu 2026 uvedl, že „absolutně“ zvažuje stažení USA z NATO.
  • Jádrem sporu je odmítnutí evropských spojenců zapojit se do amerického tažení kolem Íránu a Hormuzského průlivu.
  • Více zdrojů spojuje Trumpovy výroky s pochybnostmi o americkém závazku ke kolektivní obraně podle článku 5.
  • Evropští aktéři zároveň posilují vlastní obranné plánování a mluví o větší evropské odpovědnosti v NATO.
  • Americká administrativa v roce 2026 současně signalizuje snižování nebo úpravu americké vojenské přítomnosti v Evropě.
  • Obavy z americké spolehlivosti se neprojevují jen v rétorice, ale i v debatě o evropských schopnostech, francouzském jaderném deštníku a bilaterálních obranných dohodách.
2026-05-28
Rusko využilo Den vítězství k útoku na NATO
  • Putin během projevu na Rudém náměstí mluvil o ruských vojácích na Ukrajině jako o pokračovatelích generace vítězů druhé světové války.
  • Více zdrojů shodně uvádí, že Putin označil protivníka ruských sil za „agresivní sílu“ vyzbrojenou a podporovanou celým blokem NATO.
  • Putin tvrdil, že ruská „věc“ nebo cíle jsou spravedlivé.
  • Přehlídka v Moskvě byla výrazně utlumená a konala se bez obvyklé pozemní vojenské techniky.
  • Jako důvod skromnější podoby přehlídky zdroje uvádějí bezpečnostní obavy, „operační situaci“ a hrozbu ukrajinských útoků.
  • Místo tradiční demonstrace tanků a raket byla vojenská technika prezentována částečně prostřednictvím videí.
  • Na přehlídce se objevili severokorejští vojáci, což zdroje interpretují jako symbol prohlubující se vojenské spolupráce Moskvy a Pchjongjangu.
2026-05-28
Evropa hledá vlastní linii vůči Rusku a Číně, zatímco vztahy s USA zůstávají napjaté
  • Evropští diplomaté a ministři řeší, jak by EU měla postupovat při případných budoucích jednáních s Ruskem.
  • Ukrajina veřejně tlačí na to, aby Evropa hrála větší roli v diplomacii vůči Moskvě, protože americké vedení jednání stagnuje nebo se soustředí na jiné krize.
  • Více zdrojů popisuje oslabenou důvěru evropských spojenců v předvídatelnost americké zahraniční politiky.
  • Evropští představitelé se obávají, že USA by mohly tlačit Ukrajinu k nevýhodné dohodě nebo vést bilaterální jednání s Moskvou mimo evropský rámec.
  • NATO a evropské instituce zároveň upozorňují, že Čína podporuje Rusko a že Rusko, Čína, Írán, Severní Korea a Bělorusko patří do širšího bloku aktérů oslabujících euroatlantickou bezpečnost.
  • Vůči Číně EU zpřísňuje obchodní a technologickou politiku, zejména v průmyslu, kritických technologiích, telekomunikacích a dodavatelských řetězcích.
  • Spojené státy vyvíjejí na evropské státy tlak, aby byly opatrnější vůči čínským firmám v kritické infrastruktuře, ale samy současně komplikují transatlantickou koordinaci konflikty o Írán, cla, NATO a obranné výdaje.
2026-05-28
Spor mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem o summit NATO sílí
  • Prezident Petr Pavel chce být součástí české účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře.
  • Premiér Andrej Babiš a vládní představitelé preferují delegaci složenou z členů vlády.
  • Definitivní složení delegace má podle dostupných článků určit vláda v červnu.
  • Pavel připouští kompetenční žalobu jako krajní možnost, pokud by byl podle něj vyloučen z výkonu ústavních pravomocí.
  • Jádrem sporu je rozdílný výklad role prezidenta a vlády při zahraniční reprezentaci státu.
2026-05-28
Evropské státy počítají s menší americkou vojenskou rolí v NATO
  • USA podle několika zdrojů plánují omezit část sil a schopností, které by byly k dispozici NATO při krizi nebo válce.
  • Omezení se netýká jen počtu vojáků, ale také krizově dostupných schopností, jako jsou letectvo, námořní prostředky, tankování za letu, průzkum a dálkové údery.
  • NATO i evropští představitelé zdůrazňují, že proces má být postupný a strukturovaný, nikoli okamžitý kolaps americké role.
  • Evropské plánování se soustředí na silnější evropský pilíř NATO, větší evropský podíl ve velení a nahrazování amerických kapacit vlastními.
  • Klíčovou slabinou Evropy zůstávají strategické podpůrné schopnosti, zejména zpravodajství, průzkum, letecká mobilita, tankování za letu, protivzdušná obrana a dálkové přesné údery.
  • Oficiální i analytické zdroje rozlišují mezi konvenční obranou Evropy, kterou mají více převzít Evropané, a americkým jaderným deštníkem, který Washington podle dostupných zpráv zatím deklaratorně zachovává.
  • Vedle NATO sílí debata o francouzském jaderném odstrašení, minilaterálních evropských formátech a evropské obranné průmyslové kapacitě.
2026-05-28
Ukrajina se z příjemce výcviku stává zdrojem vojenského know-how pro NATO
  • Ukrajina se stala jedním z hlavních praktických zdrojů zkušeností s moderní válkou, zejména v oblasti dronů, elektronického boje, datového velení a rychlé adaptace technologií.
  • NATO oficiálně uvádí, že válka na Ukrajině ukazuje význam rychlosti, masy, softwaru, dronů, elektronického boje, vesmíru a dat.
  • JATEC v Bydhošti má za úkol společně s Ukrajinou identifikovat a zavádět poznatky z ruské války proti Ukrajině do strategie, doktrín, výcviku a operací NATO i Ukrajiny.
  • Ukrajinští vojáci a instruktoři už předávají zkušenosti západním partnerům, mimo jiné v Německu, Spojeném království a v aliančních výcvikových a cvičných programech.
  • Zdroje se shodují, že masové používání levných dronů a protiopatření změnilo taktiku pohybu, průzkumu, palby, logistiky a ochrany jednotek.
  • Opakovaně se objevuje závěr, že rychlost vývoje a aktualizací je u Ukrajiny zásadní výhodou proti pomalejším obranným akvizičním cyklům západních armád.
  • Současně více zdrojů upozorňuje, že drony samy o sobě války nevyhrávají a že NATO nesmí podcenit klasické prvky vojenské síly, munici, protivzdušnou obranu, logistiku, velení a průmyslovou kapacitu.
2026-05-28
Pavel chce, aby NATO „ukázalo zuby“ Rusku
  • Pavel v rozhovoru pro The Guardian vyzval NATO k tvrdší a rozhodnější reakci na ruské provokace.
  • Opakovaně se objevuje formulace, že NATO by mělo vůči Rusku „ukázat zuby“.
  • Pavel mluví o možných asymetrických opatřeních, která nemají zabíjet lidi, ale mají být pro Rusko citelná.
  • Mezi uváděnými opatřeními jsou odpojení bank od globálních finančních systémů, omezení internetu nebo satelitů a sestřelování strojů narušujících alianční vzdušný prostor.
  • Zdroje shodně uvádějí Pavlův argument, že Rusko testuje hranice NATO těsně pod prahem článku 5.
2026-05-27
Evropa posiluje obranu, ale bez USA zůstávají zásadní mezery
  • Zdroje se shodují, že Spojené státy tlačí Evropu k převzetí větší odpovědnosti za konvenční obranu NATO.
  • Více článků potvrzuje, že USA plánují nebo zvažují omezení části sil a kapacit dostupných evropským členům NATO v případě velké krize.
  • Napříč zdroji se opakuje, že evropské státy navyšují obranné výdaje a že EU připravila plán ReArm Europe/Readiness 2030 s cílem mobilizovat až 800 miliard eur.
  • Zdroje shodně uvádějí, že hlavní hrozbou, kvůli níž Evropa posiluje obranu, je Rusko a válka proti Ukrajině.
  • Opakovaně se objevuje tvrzení, že evropské armády mají bez USA vážné mezery v klíčových schopnostech, zejména v protivzdušné obraně, zpravodajství, logistice, munici, velitelských systémech a strategickém odstrašení.
  • Více zdrojů zdůrazňuje, že obranné kapacity nelze vybudovat rychle a že prosté navýšení rozpočtů nestačí bez průmyslové, nákupní a organizační změny.
2026-05-27
Ruské GPS spoofingové kapacity z Kaliningradu podle Litvy zasahují stovky kilometrů do Evropy
  • Zdroje shodně uvádějí, že hlavní aktuální tvrzení pochází od litevského komunikačního regulátora a jeho zástupce Daria Kuliešiuse.
  • Opakovaně se objevuje údaj, že Rusko podle Litvy zvýšilo počet antén pro GPS spoofing v Kaliningradské oblasti ze tří na začátku roku 2025 na 36.
  • Více zdrojů uvádí odhad dosahu až 450 kilometrů od Kaliningradu.
  • Zdroje shodně popisují spoofing jako vysílání falešných signálů, které mají zmást lokalizační nebo navigační systémy.
  • Opakovaně se uvádí, že zasažené mohou být Litva, Lotyšsko, Estonsko, většina Polska, části Finska a Švédska, Bělorusko a Baltské moře.
  • Více článků zasazuje aktuální varování do širšího vzorce GPS rušení a spoofingu po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
  • Zdroje připomínají, že Moskva obvinění z elektronického rušení dlouhodobě odmítá nebo je označuje za západní očerňování.
2026-05-26
Napětí mezi EU a Ruskem roste po incidentech v Pobaltí
  • Ve více pobaltských státech došlo v květnu 2026 k incidentům s drony nebo k vyhlášení vzdušných poplachů.
  • Nad Estonskem sestřelila 19. května 2026 rumunská stíhačka F-16 v rámci mise NATO dron, který Estonsko i Ukrajina označily za pravděpodobně ukrajinský a neúmyslně odkloněný.
  • Litva 20. května 2026 vyhlásila vzdušný poplach, část obyvatel Vilniusu i politické vedení se přesunuly do krytů a do akce byla zapojena alianční letecká mise.
  • Lotyšsko v květnu řešilo opakované incidenty s drony včetně dopadu na oblast Rēzekne a následných varování obyvatelstvu.
  • Rusko tvrdí, že pobaltské země umožňují nebo mohou umožnit ukrajinské útoky proti Rusku ze svého území, což Pobaltí, Ukrajina i spojenci odmítají.
  • NATO prezentuje svou reakci jako klidnou, rozhodnou a přiměřenou a opakuje závazek bránit každý centimetr území Aliance.
  • Severské a pobaltské státy společně odsoudily ruské hrozby použitím síly proti Lotyšsku a dalším zemím regionu.
  • Analytické zdroje se shodují, že incidenty odhalují slabiny evropské a alianční obrany proti levným nízkoletícím dronům.
2026-05-20
NATO počítá s postupným omezením amerických sil v Evropě
  • Spojené státy plánují snížit část své vojenské přítomnosti v Evropě přibližně o 5000 vojáků.
  • Zdroje shodně uvádějí, že významnou část plánovaných změn tvoří zrušení nebo odložení rotace zhruba 4000 amerických vojáků do Polska.
  • NATO a američtí vojenští představitelé tvrdí, že bezprostřední změny nemají narušit schopnost aliance provádět obranné plány.
  • Debata se týká nejen fyzického počtu vojáků, ale také kapacit, které by USA poskytly evropským spojencům v rámci NATO Force Model při velké krizi nebo válce.
  • Washington rámuje změny jako součást širšího přenášení konvenční obranné odpovědnosti na evropské spojence a Kanadu.
  • Evropští spojenci posilují obranné výdaje a kapacity, ale zdroje upozorňují, že nahrazení amerických schopností nebude rychlé.
  • Polsko a část amerických i evropských aktérů žádají více jasnosti k tomu, jak budou změny prováděny a jak se dotknou východního křídla NATO.
2026-05-19
Ruské a běloruské jaderné cvičení zvyšuje napětí kolem Ukrajiny
  • Bělorusko oznámilo zahájení výcviku k dodávce jaderných hlavic a přípravě k jejich použití ve spolupráci s Ruskem.
  • Do běloruského výcviku jsou podle běloruského ministerstva obrany zapojeny raketové jednotky a letectvo.
  • Rusko 19. května zahájilo třídenní cvičení jaderných sil zaměřené na přípravu a použití jaderných sil v případě hrozby agrese.
  • Ruské cvičení podle ruského ministerstva obrany zahrnuje Strategic Missile Forces, Severní a Tichomořskou flotilu, dálkové letectvo a vybrané síly Leningradského a Centrálního vojenského okruhu.
  • Zdroje uvádějí, že cvičení zahrnuje také společnou přípravu a použití jaderných zbraní rozmístěných na území Běloruska.
  • Bělorusko a Rusko tvrdí, že cvičení je plánované a není namířené proti třetím zemím.
  • Ukrajina cvičení odsoudila a označila rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku za bezprecedentní výzvu pro globální bezpečnost.
  • Rada bezpečnosti OSN 19. května jednala o situaci na Ukrajině a ukrajinský zástupce na zasedání kritizoval rusko-běloruská jaderná cvičení.
2026-05-15
Papež Lev kritizuje evropské zbrojení
  • Papež Lev XIV. vystoupil 14. května 2026 na římské univerzitě Sapienza.
  • V oficiálním vatikánském přepisu kritizoval růst vojenských výdajů ve světě a zvlášť v Evropě.
  • Papež řekl, že zbrojení nemá být nazýváno obranou, pokud zvyšuje napětí a nejistotu, vyčerpává investice do vzdělání a zdraví a podkopává důvěru v diplomacii.
  • Reuters titulkově formuloval papežova slova jako kritiku evropských vojenských výdajů coby zrady diplomacie.
  • SIPRI uvádí, že vojenské výdaje v Evropě v roce 2025 vzrostly o 14 procent na 864 miliard dolarů.
  • SIPRI zároveň uvádí, že evropské výdaje rostly v kontextu války Ruska proti Ukrajině, zbrojení evropských členů NATO a nového aliančního cíle výdajů.
  • Papež v projevu varoval také před vojenským a civilním využíváním umělé inteligence bez odpovědnosti člověka.
  • Ve vystoupení zmínil konflikty na Ukrajině, v Gaze a palestinských územích, v Libanonu a v Íránu jako příklady nehumánního propojení války a nových technologií.
  • Ověřené články popisují projev primárně jako morální a pastorační apel na mír, nikoli jako konkrétní politický návrh na snížení obranných rozpočtů.
2026-05-13
Prezident Pavel podepsal rozpočet se schodkem 310 miliard, zároveň varoval vládu kvůli armádě
  • Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun.
  • Pavel upozornil na význam stabilního financování armády.
  • Rozpočet obsahuje zvýšené výdaje na obranu oproti předchozím letům.
  • Debata se týká plnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu.
  • Vládní představitelé tvrdí, že rozpočet reflektuje bezpečnostní situaci v Evropě.
2026-05-13
Petr Pavel poslal premiérovi dopis, opozice mluví o zasahování Hradu do vládní politiky
  • Prezident Petr Pavel odeslal premiérovi dopis týkající se účasti na summitu NATO.
  • Pavel argumentuje ústavní pravomocí zastupovat stát navenek.
  • Tématem summitu NATO mají být zejména výdaje na obranu a bezpečnostní politika.
  • Premiér Andrej Babiš připustil, že otázka účasti bude ještě předmětem jednání.
  • Spor vyvolal debatu o rozdělení kompetencí mezi prezidentem a vládou.
2026-03-17
Budoucnost války na Ukrajině a obavy z širšího konfliktu
  • Válka mezi Ruskem a Ukrajinou se proměnila v dlouhodobý konflikt bez jasného krátkodobého řešení.
  • Evropské státy i NATO pokračují ve vojenské a finanční podpoře Ukrajiny.
  • Debaty o posilování obrany a zvyšování vojenských výdajů se v evropských zemích zesilují.
  • Analytici upozorňují, že bezpečnostní architektura Evropy se po roce 2022 zásadně změnila.
  • Rusko i Ukrajina nadále mobilizují zdroje a připravují se na pokračování bojů.
2026-03-17
Český rozpočet 2026 vyvolal spor o výdaje na obranu
  • Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 poměrem hlasů přibližně 104 ku 87.
  • Rozpočet počítá s přibližně 155 miliardami korun pro ministerstvo obrany, tedy asi 1,7 % HDP.
  • Tato úroveň výdajů je pod aliančním cílem NATO ve výši minimálně 2 % HDP.
  • Rozhodnutí vyvolalo kritiku prezidenta Petra Pavla a také obavy amerických diplomatů.
  • Debata o obranných výdajích probíhá v kontextu pokračující ruské invaze na Ukrajinu a tlaku NATO na vyšší vojenské rozpočty v Evropě.