← Archiv

Štítek: Evropská obrana

Počet analýz: 8

2026-06-27
Německo, Francie, Itálie a Polsko ladí obranu. Jednota Evropy má pořád americký strop
  • Schůzka E5 se konala 24. června 2026 v Berlíně.
  • Hostitelem schůzky byl německý kancléř Friedrich Merz.
  • Účastnili se Emmanuel Macron, Keir Starmer, Giorgia Meloni a Donald Tusk.
  • Generální tajemník NATO Mark Rutte se připojil prostřednictvím videohovoru.
  • Jednání připravovalo summit NATO v Ankaře 7. a 8. července 2026.
  • Program zahrnoval NATO, Ukrajinu, Írán a Libanon.
  • E5 potvrdila závazek k euroatlantické bezpečnosti a transatlantické vazbě.
  • Společné prohlášení označilo roli USA v alianci za zásadní.
  • Lídři se přihlásili k silnější evropské roli uvnitř NATO.
  • Evropa má převzít větší odpovědnost za společnou transatlantickou bezpečnost v koordinaci s USA.
  • Obranná průmyslová spolupráce má mířit na protivzdušnou obranu, bezpilotní systémy, umělou inteligenci a dalekonosné schopnosti.
  • E5 podpořila další vojenskou podporu Ukrajině a hlubší partnerství NATO s Ukrajinou.
  • NATO uvádí, že příští summit se uskuteční v Ankaře v Turecku.
  • Evropští spojenci a Kanada mají v roce 2025 vydávat na obranu téměř o 20 procent více než o rok dříve.
2026-06-11
Jen 11 procent Evropanů vidí USA jako spojence
  • Pouze 11 % dotázaných v 15 evropských zemích považuje Spojené státy za spojence.
  • Podíl klesl z 22 % v listopadu 2024 a z 16 % před půl rokem.
  • Průzkum proběhl v květnu 2026 mezi 19 481 respondenty.
  • Většiny ve všech sledovaných zemích pochybují, že by USA při útoku přišly Evropě na pomoc.
  • 25 % dotázaných považuje USA za rivala nebo protivníka.
  • 47 % dotázaných podporuje společné unijní půjčky na obranné projekty.
  • Ve většině sledovaných zemí převažuje podpora omezení závislosti na americké vojenské technice.
  • Podpora vyšších národních obranných výdajů je proti loňsku vyšší o 4 procentní body.
  • Pouze 29 % dotázaných podporuje nahrazení NATO čistě unijní obrannou strukturou.
  • EU zřídila nástroj SAFE s půjčkami až 150 miliard eur na společné obranné investice.
  • Readiness 2030 má umožnit až 800 miliard eur dodatečných obranných výdajů do roku 2030.
2026-06-11
Francie a Německo ukončily společný vývoj stíhačky FCAS
  • Francie a Německo se dohodly na ukončení společného vývoje hlavního bojového letounu FCAS.
  • Program FCAS zahrnoval Francii, Německo a Španělsko.
  • Projekt měl hodnotu zhruba 100 miliard eur.
  • FCAS byl spuštěn v roce 2017 jako vlajkový evropský obranný program.
  • Španělsko se k programu připojilo v roce 2019.
  • Hlavními průmyslovými partnery byly Dassault Aviation a Airbus.
  • Airbus v programu zastupoval německé a španělské zájmy.
  • Spory se týkaly řízení projektu, duševního vlastnictví, sdílení technologií a rozdělení práce.
  • Francie požadovala schopnost nést jaderné zbraně a operovat z letadlové lodi.
  • Německo takové požadavky na společný letoun nemělo.
  • Bojový cloud a bezpilotní části systému mohou pokračovat odděleně od společné stíhačky.
  • Airbus-led skupina předložila německé vládě poziční dokument k budoucímu bojovému letounu šesté generace.
2026-06-10
Francie a Nemecko ukoncily spolecny vyvoj stihacky FCAS
  • Francie a Nemecko ukoncily spolecny vyvoj stihacky nove generace v ramci FCAS.
  • Rozhodnuti padlo po dohode Emmanuela Macrona a Friedricha Merze.
  • Program FCAS byl spusten v roce 2017.
  • Spanelsko se k programu pripojilo pozdeji.
  • Projekt mel nahradit francouzske Rafale a Eurofightery Nemecka a Spanelska.
  • Hlavnimi prumyslovymi aktéry sporu byly Dassault Aviation a Airbus.
  • Odhadovana hodnota programu byla kolem 100 miliard eur.
  • Spor se tykal vedeni projektu, sdileni technologii, prav dusevniho vlastnictvi a rozdeleni prace.
  • Spolecny vyvoj combat cloudu, dronu a datove infrastruktury muze pokracovat.
  • Nemecko a Francie maji do cervence pripravit novy plan spoluprace v oblasti vzdušnych obrannych datovych siti.
  • Airbus po rozpadu projektu proveruje mozna partnerstvi vcetne Saabu a projektu GCAP.
2026-06-10
Důvěra Evropanů v USA klesla na historické minimum
  • Průzkum ECFR byl proveden v květnu 2026 v 15 evropských zemích.
  • Průzkumu se zúčastnilo 19 481 respondentů.
  • Spojené státy nyní za spojence považuje 11 procent respondentů.
  • Podíl respondentů vnímajících USA jako spojence klesl z 22 procent v listopadu 2024 a 16 procent na konci roku 2025.
  • Polovina evropské veřejnosti vnímá USA jako nezbytného partnera.
  • Čtvrtina evropské veřejnosti vnímá USA jako rivala nebo protivníka.
  • Ve všech sledovaných zemích většina respondentů pochybuje, že by USA pomohly při napadení.
  • Ve většině sledovaných zemí převažuje podpora snížení závislosti na americké vojenské technice.
  • Podpora nahrazení NATO čistě evropskou obrannou organizací dosahuje 29 procent.
  • Téměř polovina respondentů podporuje společné evropské zadlužení na obranné investice.
2026-06-09
Francie a Německo opouštějí společný vývoj stíhačky FCAS
  • Francie a Německo se rozhodly nepokračovat ve společném vývoji stíhačky nové generace v rámci FCAS.
  • Rozhodnutí následovalo po jednání Emmanuela Macrona a Friedricha Merze v Černé Hoře.
  • Hlavní průmyslový spor probíhal mezi Dassault Aviation a Airbusem.
  • Airbus v projektu zastupoval německé a španělské zájmy.
  • Spor se týkal vedení vývoje stíhačky, kontroly dodavatelů, průmyslového podílu a duševního vlastnictví.
  • Dassault požadoval jasné vedení vývoje stíhačky NGF.
  • Airbus prosazoval zachování rovnější partnerské struktury.
  • FCAS byl spuštěn v roce 2017 jako projekt pro náhradu Rafale a Eurofighteru kolem roku 2040.
  • Španělsko bylo součástí FCAS vedle Francie a Německa.
  • Kontrakt fáze demonstrátoru 1B z roku 2022 měl hodnotu 3,2 miliardy eur.
  • Projekt byl širším systémem zahrnujícím stíhačku NGF, dálkově ovládané prostředky a bojový cloud.
  • Společný vývoj stíhačky skončil, ale některé síťové a bezpilotní části FCAS mohou pokračovat.
2026-05-28
Trumpovy výroky o NATO posilují evropské obavy z oslabení amerických garancí
  • Trump v březnu 2026 řekl, že USA by nemusely NATO přijít na pomoc, pokud evropští spojenci nepodpoří americké cíle ve válce proti Íránu.
  • Trump v rozhovorech a veřejných vystoupeních v dubnu 2026 uvedl, že „absolutně“ zvažuje stažení USA z NATO.
  • Jádrem sporu je odmítnutí evropských spojenců zapojit se do amerického tažení kolem Íránu a Hormuzského průlivu.
  • Více zdrojů spojuje Trumpovy výroky s pochybnostmi o americkém závazku ke kolektivní obraně podle článku 5.
  • Evropští aktéři zároveň posilují vlastní obranné plánování a mluví o větší evropské odpovědnosti v NATO.
  • Americká administrativa v roce 2026 současně signalizuje snižování nebo úpravu americké vojenské přítomnosti v Evropě.
  • Obavy z americké spolehlivosti se neprojevují jen v rétorice, ale i v debatě o evropských schopnostech, francouzském jaderném deštníku a bilaterálních obranných dohodách.
2026-05-28
Evropské státy počítají s menší americkou vojenskou rolí v NATO
  • USA podle několika zdrojů plánují omezit část sil a schopností, které by byly k dispozici NATO při krizi nebo válce.
  • Omezení se netýká jen počtu vojáků, ale také krizově dostupných schopností, jako jsou letectvo, námořní prostředky, tankování za letu, průzkum a dálkové údery.
  • NATO i evropští představitelé zdůrazňují, že proces má být postupný a strukturovaný, nikoli okamžitý kolaps americké role.
  • Evropské plánování se soustředí na silnější evropský pilíř NATO, větší evropský podíl ve velení a nahrazování amerických kapacit vlastními.
  • Klíčovou slabinou Evropy zůstávají strategické podpůrné schopnosti, zejména zpravodajství, průzkum, letecká mobilita, tankování za letu, protivzdušná obrana a dálkové přesné údery.
  • Oficiální i analytické zdroje rozlišují mezi konvenční obranou Evropy, kterou mají více převzít Evropané, a americkým jaderným deštníkem, který Washington podle dostupných zpráv zatím deklaratorně zachovává.
  • Vedle NATO sílí debata o francouzském jaderném odstrašení, minilaterálních evropských formátech a evropské obranné průmyslové kapacitě.