Podkategorie: Česko | Fakta a názory

Archiv podkategorie

Články v podkategorii Česko

Finanční správa a ministerstvo financí zveřejnily 28. května 2026 výsledky žebříčku TOP 20 největších plátců daně z příjmů právnických osob za rok 2025.
Na prvním místě se umístila Škoda Auto s částkou 17 602 356 276 Kč.
Druhé místo obsadil ČEZ s částkou 10 545 376 209 Kč.
Třetí skončila Česká spořitelna s částkou 4 740 664 555 Kč.
Škoda Auto vystřídala v čele žebříčku ČEZ, který byl největším plátcem v předchozím ročníku.
Všech 20 oceněných společností dohromady odvedlo 65 445 020 650 Kč.
Žebříček zahrnuje pouze subjekty, které souhlasily se zveřejněním svých údajů.

Ministerstvo financí stanovuje maximální ceny benzinu a nafty každý pracovní den pro následující den, případně pro víkend nebo svátek.
Cenové stropy na pohonné hmoty v posledních dnech klesaly.
Pro čtvrtek 28. května byl cenový strop benzinu 44,16 Kč za litr a nafty 40,85 Kč za litr.
Pro pátek 29. května ministerstvo stanovilo strop benzinu Natural 95 na 43,58 Kč za litr a nafty na 40,26 Kč za litr.
Regulace se nevztahuje na prémiová paliva.
Cenové stropy vycházejí z klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen a povolené marže čerpacích stanic.
Vláda schválila pokračování regulace cen pohonných hmot i pro červen 2026.

Zdroje shodně uvádějí, že EU po ruské invazi v roce 2022 dočasně uvolnila obchod s ukrajinskými zemědělskými produkty.
Opakovaně se objevuje tvrzení zemědělských a potravinářských organizací, že dovoz z Ukrajiny tlačí ceny některých komodit dolů.
Více zdrojů zmiňuje, že spornými komoditami jsou zejména cukr, pšenice, obiloviny, drůbež, vejce a med.
Zdroje se shodují, že po skončení mimořádného bezcelního režimu v červnu 2025 EU a Ukrajina řešily nový obchodní režim založený na kvótách.
Napříč články se opakuje argument zemědělců, že evropští producenti čelí přísnějším pravidlům a vyšším nákladům než část konkurence mimo EU.
Více zdrojů současně uvádí protiargument obchodníků, ekonomů nebo pro-ukrajinských aktérů, že omezení dovozu může znamenat vyšší ceny pro spotřebitele.

Sněmovna přehlasovala Senát a potvrdila snížení sociálních odvodů pro OSVČ.
Pro zákon hlasovalo 118 poslanců; pro přehlasování Senátu bylo potřeba nejméně 101 hlasů.
Minimální měsíční vyměřovací základ se má vrátit ze 40 procent na 35 procent průměrné mzdy.
Živnostníci mohou podle zdrojů ušetřit přibližně 715 korun měsíčně.
Minimální záloha má klesnout z 5720 korun na 5005 korun.
Předloha počítá s vrácením nebo započtením přeplatků na sociálním pojistném.
Senátní námitky se soustředily hlavně na výpadek příjmů důchodového systému a na nižší budoucí důchody živnostníků.

Evropská komise 19. května 2026 přijala Akční plán pro hnojiva zaměřený na podporu zemědělců, domácí výrobu, diverzifikaci dovozů a dlouhodobou odolnost trhu.
Rada EU 22. května 2026 rozhodla o ročním pozastavení cel na některá dusíkatá hnojiva a vstupy pro jejich výrobu, zejména močovinu a amoniak, s výjimkou dovozů z Ruska a Běloruska.
Rada pro zemědělství a rybolov 26. května 2026 zařadila dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv mezi hlavní body jednání.
Zdroje se shodují, že růst cen hnojiv souvisí s geopolitickým napětím na Blízkém východě, narušením tras přes Hormuzský průliv a vyššími cenami plynu a energie.
České zemědělské podniky podle zpravodajských zdrojů omezují nebo odkládají objednávky hnojiv, případně hledají náhrady v organickém hnojení nebo levnějších alternativách.
Více zdrojů uvádí, že dražší hnojiva mohou snížit výnosy nebo se později promítnout do cen zemědělských komodit a potravin.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun.
Pavel upozornil na význam stabilního financování armády.
Rozpočet obsahuje zvýšené výdaje na obranu oproti předchozím letům.
Debata se týká plnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu.
Vládní představitelé tvrdí, že rozpočet reflektuje bezpečnostní situaci v Evropě.

Inflace v Česku v roce 2025 dosáhla přibližně 2,5 % a v roce 2026 se pohybuje kolem 1,6–1,9 % meziročně.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů v roce 2026 vykazují další růst, zejména u ovoce, zeleniny a některých základních komodit.
Růst mezd v roce 2025 převýšil inflaci, což vedlo k růstu reálných mezd.
Inflace se stabilizuje poblíž cíle České národní banky kolem 2 %.
Vývoj inflace je ovlivněn poklesem cen energií a stabilizací ekonomiky.

Ceny nemovitostí v Česku zůstávají vysoké i po ochlazení trhu v letech 2022–2023.
Hypoteční úrokové sazby v posledních letech výrazně vzrostly, což snížilo dostupnost financování bydlení.
Dostupnost bydlení v Česku patří mezi nejhorší v rámci EU.
Nedostatečná výstavba a pomalé stavební řízení omezují nabídku bytů.
Mladá generace čelí největším překážkám při pořízení vlastního bydlení.

Ceny benzínu a nafty v Česku výrazně kolísaly v návaznosti na vývoj cen ropy na světových trzích
Významným faktorem byla válka na Ukrajině a energetická krize
Vláda přijala dočasná opatření včetně snížení spotřební daně na naftu
Ceny paliv postupně klesly po vrcholu v roce 2022
Daňová politika státu má přímý vliv na konečné ceny pro spotřebitele
Ceny v Česku se dlouhodobě pohybují kolem průměru EU