Podkategorie: Svět | Fakta a názory

Archiv podkategorie

Články v podkategorii Svět

Ověřené zdroje shodně uvádějí, že dohoda EU–USA vznikla v létě 2025 po jednáních Donalda Trumpa a Ursuly von der Leyenové ve Skotsku.
Napříč zdroji se opakuje základní asymetrie dohody: EU má zrušit nebo snížit cla na řadu amerických produktů, zatímco USA mají uplatňovat 15% strop na většinu evropského vývozu.
Více zdrojů uvádí, že dohoda je prezentována jako způsob, jak zabránit ještě vyšším americkým clům a stabilizovat obchodní vztahy.
Reuters, Rada EU, Evropský parlament a další zdroje uvádějí, že evropská legislativa obsahuje pojistky, včetně možnosti pozastavit ústupky, pokud USA nebudou své závazky dodržovat.
Zdroje se shodují, že plné schválení ještě není dokončené: po dohodě Rady a Parlamentu a po podpoře výboru je potřeba formální přijetí oběma institucemi, respektive rozhodnutí pléna Evropského parlamentu.
Opakovaně se uvádí, že transatlantický obchod je mimořádně významný ekonomický vztah: zdroje pracují s objemem okolo 1,7 až 2 bilionů eur nebo dolarů ročně v obchodu se zbožím a službami.

Rada EU a Evropský parlament dosáhly 20. května 2026 předběžné dohody na dvou nařízeních k zavedení tarifní části společného prohlášení EU a USA z 21. srpna 2025.
Velvyslanci 27 členských států EU 27. května 2026 schválili legislativu, která má odstranit dovozní cla na řadu amerických výrobků.
Dohoda má EU umožnit splnit závazky vůči USA a snížit riziko vyšších amerických cel na evropská auta a další produkty.
Spojené státy mají podle rámce uplatňovat 15% clo na většinu zboží z EU, zatímco EU má snížit nebo odstranit cla na vybrané americké zboží.
Evropský parlament si vyjednal ochranné mechanismy, včetně možnosti pozastavit celní preference, pokud USA nedodrží tarifní závazky.
Legislativa ještě není definitivně přijata; podle Reuters má následovat hlasování výboru Evropského parlamentu a plenární hlasování v polovině června.
Současně s obchodní agendou EU řeší tlak Číny v průmyslovém obchodu a pokračující tlak na Rusko kvůli válce proti Ukrajině.

Rada EU a Evropský parlament dosáhly 7. května 2026 předběžné politické dohody k Digital Omnibus on AI.
Dohoda odkládá aplikaci pravidel pro samostatné vysoce rizikové AI systémy na 2. prosince 2027.
Dohoda odkládá aplikaci pravidel pro vysoce rizikové AI systémy zabudované v regulovaných produktech na 2. srpna 2028.
Povinnosti týkající se označování nebo detekovatelnosti uměle generovaného obsahu se u některých systémů posouvají na 2. prosince 2026.
Termín pro zřízení národních regulatorních sandboxů se posouvá na 2. srpna 2027.
Dohoda přidává zákaz AI systémů souvisejících s tvorbou nekonsenzuálního sexuálního nebo intimního obsahu a materiálu sexuálního zneužívání dětí.
Zdroje se shodují, že jedním z důvodů odkladu byly chybějící standardy, pokyny a implementační nástroje potřebné pro praktické dodržování pravidel.
Zdroje potvrzují, že dohoda ještě vyžaduje formální dokončení legislativního procesu.

Evropská unie připravuje plán, který má snížit závislost evropských firem na čínských dodavatelích.
Podle ověřených zdrojů by firmy v dotčených sektorech musely odebírat kritické komponenty nejméně od tří různých dodavatelů.
Navrhovaný limit pro nákupy od jednoho dodavatele se v článcích uvádí přibližně na úrovni 30 až 40 procent.
Zdroje opakovaně uvádějí chemický průmysl a průmyslové stroje jako příklady sektorů, na které by pravidla mohla dopadnout.
Plán reaguje na evropské obavy z čínské dominance ve zpracování kritických nerostů a dalších vstupů pro polovodiče, elektromobily a moderní zbraně.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič je ve zdrojích spojován také s úvahami o clech na čínské chemikálie a stroje.
Evropská komise potvrdila, že 29. května 2026 proběhne orientační debata o vztazích EU a Číny, ale nekomentovala interní jednání.
Širší kontext tvoří návrh Industrial Accelerator Act a evropský posun k podpoře výroby v EU, ekonomické bezpečnosti a odolných dodavatelských řetězců.
Čínští představitelé podobné evropské kroky kritizují jako restriktivní nebo diskriminační a varují před zhoršením vztahů.

Globální akciové fondy zaznamenaly do týdne končícího 13. května osmý týden přílivu kapitálu v řadě.
Reuters uvádí, že globální akciové fondy přitáhly 39,15 miliardy dolarů, nejvíce od týdne končícího 22. dubna.
MSCI World Index dosáhl ve čtvrtek 14. května rekordní hodnoty 1117,52 bodu.
Americký S&P 500 dosáhl ve čtvrtek 14. května rekordní hodnoty 7517,12 bodu.
Technologický sektor zaznamenal rekordní týdenní příliv kapitálu; Reuters uvádí 10,65 miliardy dolarů u globálních sektorových fondů a 8,51 miliardy dolarů u amerických sektorových fondů.
Silná poptávka po čipech pro datová centra a AI infrastrukturu podporovala akcie polovodičových firem jako AMD, Nvidia, Intel, Arm, Qualcomm, Micron nebo Microchip Technology.
AMD na začátku května oznámila výhled nad očekáváním díky poptávce po čipech pro datová centra a její akcie dosáhly rekordu.
Investoři v květnu masivně nakupovali expozici na paměťové čipy; Roundhill Memory ETF podle Reuters během pěti týdnů získal přes šest miliard dolarů a stal se nejúspěšnějším ETF startem v historii.
Dne 15. května však americké indexy klesly z rekordů: S&P 500 o 1,2 procenta, Dow o 1,1 procenta a Nasdaq o 1,5 procenta.
AP uvádí, že technologické akcie, zejména vítězové AI rally, vedly páteční pokles, protože podle kritiků vystoupaly příliš vysoko.

Velké technologické firmy v letech 2023–2025 propustily desítky tisíc zaměstnanců.
Propouštění souvisí se zpomalením ekonomiky a snahou o snižování nákladů.
Firmy přehodnocují expanzivní strategie z období pandemie.
Automatizace a nástup AI mění strukturu pracovních pozic v IT sektoru.
Startupový sektor čelí omezenému přístupu k financování a tlaku investorů na ziskovost.