← Archiv

Štítek: Evropa

Počet analýz: 11

2026-06-28
Vedra v Evropě lámala rekordy, zabíjela a ochromovala dopravu i energetiku
  • Vlna veder začala v Evropě 20. června 2026.
  • Francie během vrcholu vlny veder zaznamenala zhruba 1000 nadúmrtí.
  • Francouzské úřady očekávají, že počet úmrtí ještě poroste po doplnění dalších dat.
  • Většina francouzských obětí byla ve věku 65 let a více.
  • Francie hlásila desítky utonulých lidí, kteří se snažili ochladit ve vodě.
  • Německo 27. června předběžně naměřilo 41,5 °C v Möckern-Drewitz.
  • Berlín 27. června zaznamenal kolem 39 °C a policie použila vodní děla k ochlazování lidí.
  • Vedra v Německu poškodila dálnice, koleje a tramvajovou infrastrukturu.
  • V Lipsku byl kvůli poškození tratí a výhybek přerušen tramvajový provoz.
  • Více než 600 cestujících muselo být evakuováno z přehřátého vlaku v Braniborsku.
  • Itálie vydala červenou výstrahu pro 18 měst včetně Milána, Říma, Turína, Benátek, Janova, Florencie a Boloně.
  • Průtok Pádu výrazně klesl a mořská voda pronikla až 18 kilometrů do vnitrozemí delty.
  • Maďarská jaderná elektrárna Paks omezovala výkon kvůli vysoké teplotě Dunaje.
  • Bouře po odeznění části veder připravily ve Francii o elektřinu 63 000 domácností.
2026-06-26
Evropu svírá rekordní vlna veder, tlak roste na školy, zdravotnictví i energetiku
  • Západní, střední a jižní Evropu zasáhla na konci června 2026 rozsáhlá vlna veder.
  • Francie zaznamenala 24. a 25. června 2026 nejteplejší dny ve své historii měření.
  • Ve Francii průměrná denní teplota poprvé dosáhla 30 °C za 24 hodin.
  • Británie 25. června 2026 předběžně překonala červnový teplotní rekord hodnotou 36,7 °C v Merryfieldu v Somersetu.
  • Pevninské Španělsko zaznamenalo 22. a 23. června nejteplejší červnové dny nejméně od roku 1950.
  • Ve Španělsku dosáhla průměrná denní teplota 23. června 28,17 °C.
  • Ve Francii bylo kvůli vedru uzavřeno 3 500 škol a dalších 10 000 škol zkrátilo provoz.
  • V několika evropských zemích platily červené nebo nejvyšší teplotní výstrahy.
  • Ve Francii bylo hlášeno nejméně 55 úmrtí spojených s vlnou veder.
  • Vysoké teploty zatížily nemocnice, dopravu, zemědělství, infrastrukturu i spotřebu elektřiny.
  • Nízká rozšířenost klimatizací v evropských domácnostech zvyšuje zranitelnost obyvatel při extrémním horku.
  • Evropa se otepluje rychleji než ostatní kontinenty.
2026-06-25
Evropská výheň láme rekordy a paralyzuje školy, dopravu i práci venku
  • Francie zaznamenala 24. června 2026 nejteplejší den v historii měření.
  • Celodenní průměrná teplota ve Francii poprvé dosáhla 30,0 °C.
  • Spojené království předběžně překonalo červnový teplotní rekord hodnotou 36,1 °C v Gosportu.
  • Paříž zaznamenala červnový rekord 40,9 °C.
  • Ve Francii se od začátku vlny veder utopilo nejméně 48 lidí při snaze se ochladit.
  • Ve Francii zemřely dvě malé děti po přehřátí v autě.
  • V Itálii bylo hlášeno pět úmrtí spojených s horkem.
  • Ve Francii bylo uzavřeno nebo převedeno na zvláštní režim 13 500 škol.
  • Ve Spojeném království bylo uzavřeno nebo částečně uzavřeno více než 1 000 škol.
  • Doprava v Londýně a jižní Anglii byla omezena kvůli rychlostním omezením a výpadkům spojů.
  • Německá železnice umožnila zákazníkům zrušit cesty kvůli vedru.
  • Italské regionální předpisy umožňují dočasně zastavit venkovní práce mezi 12:30 a 16:00 při vysokém riziku pro pracovníky.
  • Vlnu veder podporuje blokující tlakový útvar označovaný jako omega blok.
2026-06-21
Vlna veder zasahuje západní a jižní Evropu
  • Teploty v části Evropy se 21. června 2026 blížily 40 stupňům Celsia.
  • Francie měla 21. června 2026 více než třetinu území v červené výstraze před vedrem.
  • Francie nařídila uzavření 845 škol na pondělí 22. června 2026.
  • SNCF zrušila 71 meziměstských vlaků kvůli dopadům horka na železniční infrastrukturu.
  • Francie omezila veřejnou konzumaci alkoholu v červených výstražných zónách během Fête de la Musique.
  • Španělsko vyhlásilo první oficiální vlnu veder roku 2026.
  • Ve Španělsku byla 21. června 2026 červená výstraha v Baskicku a oranžové výstrahy ve 13 ze 17 regionů.
  • Itálie vydala červené teplotní výstrahy pro osm měst v severní a střední části země.
  • V Německu teploty dosáhly až 38 stupňů Celsia a DWD varoval před silnými bouřkami.
  • Bouřky v Berlíně narušily Fête de la Musique, Berlin Open a provoz S-Bahnu.
2026-06-10
Druhy nejteplejsi kveten potvrzuje pokracujici globalni oteplovani
  • Kveten 2026 byl druhym nejteplejsim kvetnem v globalnim zaznamu ERA5.
  • Globalni prumerna teplota v kvetnu 2026 dosahla 15,81 stupne Celsia.
  • Kveten 2026 byl o 0,55 stupne Celsia teplejsi nez kvetnovy prumer let 1991 az 2020.
  • Kveten 2026 byl o 1,42 stupne Celsia teplejsi nez odhadovany predindustrialni prumer let 1850 az 1900.
  • Teplejsi kveten byl v globalnim zaznamu jen v roce 2024.
  • Prumerna teplota morske hladiny mezi 60 stupni jizni a 60 stupni severni sirky byla v kvetnu 2026 druha nejvyssi pro tento mesic.
  • Zapadni Evropa zazila ve druhe polovine kvetna 2026 neobvykle casnou a intenzivni vlnu veder.
  • Pocitove teploty v casti zapadni Evropy dosahovaly 35 az 40 stupnu Celsia.
  • Tropicky Pacifik zustal vyrazne teply a prechazel k podminkam El Nina.
  • WMO uvadi 80procentni pravdepodobnost El Nina v obdobi cerven az srpen 2026.
  • WMO uvadi pravdepodobnost pokracovani El Nina nejmene do listopadu na urovni blizke nebo vyssi nez 90 procent.
  • NOAA uvadela 82procentni pravdepodobnost vzniku El Nina v obdobi kveten az cervenec 2026 a 96procentni pravdepodobnost pokracovani do zimy 2026 az 2027.
  • WMO odhaduje 86procentni pravdepodobnost, ze nektery rok mezi 2026 a 2030 prekona rok 2024 jako nejteplejsi rok v historii mereni.
2026-05-28
Trumpovy výroky o NATO posilují evropské obavy z oslabení amerických garancí
  • Trump v březnu 2026 řekl, že USA by nemusely NATO přijít na pomoc, pokud evropští spojenci nepodpoří americké cíle ve válce proti Íránu.
  • Trump v rozhovorech a veřejných vystoupeních v dubnu 2026 uvedl, že „absolutně“ zvažuje stažení USA z NATO.
  • Jádrem sporu je odmítnutí evropských spojenců zapojit se do amerického tažení kolem Íránu a Hormuzského průlivu.
  • Více zdrojů spojuje Trumpovy výroky s pochybnostmi o americkém závazku ke kolektivní obraně podle článku 5.
  • Evropští aktéři zároveň posilují vlastní obranné plánování a mluví o větší evropské odpovědnosti v NATO.
  • Americká administrativa v roce 2026 současně signalizuje snižování nebo úpravu americké vojenské přítomnosti v Evropě.
  • Obavy z americké spolehlivosti se neprojevují jen v rétorice, ale i v debatě o evropských schopnostech, francouzském jaderném deštníku a bilaterálních obranných dohodách.
2026-05-28
Evropské státy počítají s menší americkou vojenskou rolí v NATO
  • USA podle několika zdrojů plánují omezit část sil a schopností, které by byly k dispozici NATO při krizi nebo válce.
  • Omezení se netýká jen počtu vojáků, ale také krizově dostupných schopností, jako jsou letectvo, námořní prostředky, tankování za letu, průzkum a dálkové údery.
  • NATO i evropští představitelé zdůrazňují, že proces má být postupný a strukturovaný, nikoli okamžitý kolaps americké role.
  • Evropské plánování se soustředí na silnější evropský pilíř NATO, větší evropský podíl ve velení a nahrazování amerických kapacit vlastními.
  • Klíčovou slabinou Evropy zůstávají strategické podpůrné schopnosti, zejména zpravodajství, průzkum, letecká mobilita, tankování za letu, protivzdušná obrana a dálkové přesné údery.
  • Oficiální i analytické zdroje rozlišují mezi konvenční obranou Evropy, kterou mají více převzít Evropané, a americkým jaderným deštníkem, který Washington podle dostupných zpráv zatím deklaratorně zachovává.
  • Vedle NATO sílí debata o francouzském jaderném odstrašení, minilaterálních evropských formátech a evropské obranné průmyslové kapacitě.
2026-05-27
Evropa posiluje obranu, ale bez USA zůstávají zásadní mezery
  • Zdroje se shodují, že Spojené státy tlačí Evropu k převzetí větší odpovědnosti za konvenční obranu NATO.
  • Více článků potvrzuje, že USA plánují nebo zvažují omezení části sil a kapacit dostupných evropským členům NATO v případě velké krize.
  • Napříč zdroji se opakuje, že evropské státy navyšují obranné výdaje a že EU připravila plán ReArm Europe/Readiness 2030 s cílem mobilizovat až 800 miliard eur.
  • Zdroje shodně uvádějí, že hlavní hrozbou, kvůli níž Evropa posiluje obranu, je Rusko a válka proti Ukrajině.
  • Opakovaně se objevuje tvrzení, že evropské armády mají bez USA vážné mezery v klíčových schopnostech, zejména v protivzdušné obraně, zpravodajství, logistice, munici, velitelských systémech a strategickém odstrašení.
  • Více zdrojů zdůrazňuje, že obranné kapacity nelze vybudovat rychle a že prosté navýšení rozpočtů nestačí bez průmyslové, nákupní a organizační změny.
2026-05-20
NATO počítá s postupným omezením amerických sil v Evropě
  • Spojené státy plánují snížit část své vojenské přítomnosti v Evropě přibližně o 5000 vojáků.
  • Zdroje shodně uvádějí, že významnou část plánovaných změn tvoří zrušení nebo odložení rotace zhruba 4000 amerických vojáků do Polska.
  • NATO a američtí vojenští představitelé tvrdí, že bezprostřední změny nemají narušit schopnost aliance provádět obranné plány.
  • Debata se týká nejen fyzického počtu vojáků, ale také kapacit, které by USA poskytly evropským spojencům v rámci NATO Force Model při velké krizi nebo válce.
  • Washington rámuje změny jako součást širšího přenášení konvenční obranné odpovědnosti na evropské spojence a Kanadu.
  • Evropští spojenci posilují obranné výdaje a kapacity, ale zdroje upozorňují, že nahrazení amerických schopností nebude rychlé.
  • Polsko a část amerických i evropských aktérů žádají více jasnosti k tomu, jak budou změny prováděny a jak se dotknou východního křídla NATO.
2026-05-15
Papež Lev kritizuje evropské zbrojení
  • Papež Lev XIV. vystoupil 14. května 2026 na římské univerzitě Sapienza.
  • V oficiálním vatikánském přepisu kritizoval růst vojenských výdajů ve světě a zvlášť v Evropě.
  • Papež řekl, že zbrojení nemá být nazýváno obranou, pokud zvyšuje napětí a nejistotu, vyčerpává investice do vzdělání a zdraví a podkopává důvěru v diplomacii.
  • Reuters titulkově formuloval papežova slova jako kritiku evropských vojenských výdajů coby zrady diplomacie.
  • SIPRI uvádí, že vojenské výdaje v Evropě v roce 2025 vzrostly o 14 procent na 864 miliard dolarů.
  • SIPRI zároveň uvádí, že evropské výdaje rostly v kontextu války Ruska proti Ukrajině, zbrojení evropských členů NATO a nového aliančního cíle výdajů.
  • Papež v projevu varoval také před vojenským a civilním využíváním umělé inteligence bez odpovědnosti člověka.
  • Ve vystoupení zmínil konflikty na Ukrajině, v Gaze a palestinských územích, v Libanonu a v Íránu jako příklady nehumánního propojení války a nových technologií.
  • Ověřené články popisují projev primárně jako morální a pastorační apel na mír, nikoli jako konkrétní politický návrh na snížení obranných rozpočtů.
2026-04-27
Energetika a ceny energií v Evropě
  • Ceny plynu a elektřiny v Evropě od roku 2023 výrazně klesly, ale zůstávají vyšší než před krizí.
  • Evropská unie diverzifikovala dodávky energií a snížila závislost na ruském plynu.
  • Energetická bezpečnost se stala klíčovým politickým tématem napříč Evropou.
  • Regulace trhu a státní zásahy hrály významnou roli při stabilizaci cen.
  • Domácnosti i firmy nadále čelí vyšším nákladům na energie než před rokem 2021.