← Archiv

Štítek: Donald Trump

Počet analýz: 45

2026-06-29

Zákon o bydlení se stal rukojmím volební identifikace

Senát schválil 21st Century ROAD to Housing Act 22. června 2026 poměrem 85 ku 5.
Sněmovna reprezentantů schválila zákon o bydlení 23. června 2026 poměrem 358 ku 32.
Zákon míří na rychlejší výstavbu, dostupnější bydlení, jednodušší povolování a omezení nákupů rodinných domů velkými investory.
Donald Trump 24. června 2026 zrušil plánovanou podpisovou ceremonii k zákonu o bydlení.
Trump požaduje schválení SAVE America Act před podpisem zákona o bydlení.
SAVE America Act požaduje dokládání amerického občanství při registraci k federálním volbám a fotografickou identifikaci při hlasování.
SAVE America Act prošel Sněmovnou reprezentantů v únoru 2026.
SAVE America Act uvízl v Senátu kvůli odporu demokratů a nedostatku hlasů k překonání filibusteru.
Mike Johnson oznámil, že zákon o bydlení pošle Trumpovi 29. června 2026.
Po předložení prezidentovi se zákon může stát platným i bez podpisu, pokud jej prezident do deseti dnů nepodepíše ani nevetuje.
Tvrdé trumpovské křídlo ve Sněmovně blokovalo práci komory kvůli nečinnosti Senátu u SAVE America Act.
Senátní republikáni opakovaně uvedli, že pro SAVE America Act nemají potřebné hlasy.

2026-06-26

Trump získal u Nejvyššího soudu dvě velká imigrační vítězství

Nejvyšší soud USA vydal obě rozhodnutí 25. června 2026.
Obě rozhodnutí padla poměrem 6:3.
V kauze Mullin v. Al Otro Lado rozhodla konzervativní většina ve prospěch vlády.
Lidé stojící na mexické straně hranice podle většiny soudu ještě nedorazili do Spojených států pro účely azylového řízení.
Rozhodnutí ruší závěr nižších soudů, že takzvaný metering porušoval imigrační zákon.
V kauze Mullin v. Doe soud umožnil pokračovat v ukončení TPS pro občany Haiti a Sýrie.
TPS chrání před deportací a umožňuje legální pobyt a práci lidem ze zemí zasažených válkou, katastrofou nebo mimořádnou nestabilitou.
Rozhodnutí se týká více než 350 000 Haiťanů a přibližně 6 100 Syřanů.
Program TPS se celkově vztahuje přibližně na 1,3 milionu lidí ze 17 zemí.
Většinová stanoviska napsal soudce Samuel Alito.
V azylové kauze disentovala Sonia Sotomayorová.
V kauze TPS disentovala Elena Kaganová.

2026-06-25

Evropa splnila svou část dohody s USA. Cla na americké zboží půjdou dolů

Rada EU formálně přijala dvě nařízení 25. června 2026.
Přijetím nařízení byl dokončen legislativní proces na straně EU.
Nařízení provádějí tarifní závazky ze společného prohlášení EU a USA z 21. srpna 2025.
Hlavní nařízení ruší zbývající cla EU na americké průmyslové zboží.
Vybrané americké mořské plody a nezcitlivé zemědělské produkty získají preferenční přístup na trh EU.
Bezcelní dovoz humrů se prodlužuje a vztahuje se i na zpracované humry.
Evropský parlament hlavní nařízení schválil poměrem 440 hlasů pro, 151 proti a 50 zdržení.
Druhé nařízení o humrech Evropský parlament schválil poměrem 444 hlasů pro, 152 proti a 54 zdržení.
Nařízení vstoupí v platnost den po zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Hlavní nařízení má přestat platit na konci roku 2029.
Nařízení o humrech se použije zpětně od 1. srpna 2025 a vyprší 31. července 2030.
Dohoda počítá se stropem 15 procent pro většinu vývozů z EU do USA.
Americký prezident hrozil vyššími cly, pokud EU nepřijme opatření do 4. července 2026.

2026-06-24

Inspekce íránských jaderných zařízení se staly prvním testem nové dohody

USA a Írán podepsaly předběžné memorandum o porozumění k ukončení války.
Memorandum počítá se 60denním obdobím pro jednání o konečné dohodě.
Jaderný program Íránu patří mezi hlavní body následných jednání.
Obě strany uvádějí, že Írán nemá vyrábět ani získat jaderné zbraně.
USA tvrdí, že Írán souhlasil s návratem jaderných inspektorů.
MAAE uvádí, že inspekce v Íránu mají proběhnout a že se budou řešit termíny, postupy a místa.
Írán odmítá, že by nyní existoval plán na inspekce poškozených jaderných zařízení.
Írán podmiňuje přístup k napadeným zařízením a jadernému materiálu finální dohodou a praktickými kroky ke zrušení amerických sankcí.
MAAE nemá plný přístup k nejcitlivějším íránským jaderným lokalitám od útoků USA a Izraele v roce 2025.
MAAE odhaduje, že Írán měl před útoky 440,9 kilogramu uranu obohaceného až na 60 procent.
Vysoce obohacený uran je klíčovou otázkou jednání.
USA vydaly dočasnou 60denní sankční úlevu pro íránskou ropu.
Írán tvrdí, že finální jednání mohou začít až po plném a trvalém plnění vybraných bodů memoranda.
Dohoda vyvolala obavy u izraelských a některých regionálních aktérů.

2026-06-23

Washington střídá úlevy pro Írán s tvrdými hrozbami

Spojené státy udělily Íránu šedesátidenní sankční výjimku.
Výjimka umožňuje prodej íránské ropy a souvisejících produktů.
Sankční výjimka má platit do 21. srpna 2026.
Jednání USA a Íránu proběhlo ve švýcarském Bürgenstocku.
Jednání zprostředkovaly Pákistán a Katar.
Americkou delegaci vedl viceprezident JD Vance.
Íránskou delegaci vedli Mohammad Bagher Ghalibaf a Abbás Araghčí.
Vyjednavači se dohodli na šedesátidenní cestovní mapě k trvalejší dohodě.
Součástí jednání byl bezpečný průchod obchodních lodí Hormuzským průlivem.
Součástí jednání byl také mechanismus k ukončení bojů v Libanonu.
Trump pohrozil novými kroky proti Íránu, pokud Teherán nebude plnit dohodu.
Írán odmítá, že by už přijal nové závazky k jadernému programu.
Ceny ropy po zprávách o sankční výjimce a jednáních klesly.
Marco Rubio jedná se státy Perského zálivu o americko-íránském rámci.

2026-06-23

Pchjongjang trvá na nevratném jaderném statusu

Kim Čong-un znovu potvrdil, že Severní Korea bude vystupovat jako jaderný zbrojní stát.
Kim Jo-čong odmítla výzvu G7 k denuklearizaci jako porušení suverenity.
Severní Korea označuje denuklearizaci za nevratně uzavřenou otázku.
Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytný nástroj sebeobrany.
G7 požaduje úplnou denuklearizaci Severní Koreje podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Jihokorejský prezident I Če-mjong navrhuje postupný přístup k severokorejskému jadernému programu.
Krátkodobým cílem postupného přístupu má být zastavení výroby dalšího jaderného materiálu, transferů zbraní a vývoje mezikontinentálních balistických raket.
Donald Trump je podle I Če-mjonga otevřen úvaze o postupném přístupu.
Severní Korea v roce 2003 oznámila vystoupení ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Severní Korea provedla první jaderný test v roce 2006.
Inspektoři MAAE opustili Severní Koreu v dubnu 2009.
Severní Korea v červnu 2026 oznámila rozšiřování výroby jaderného materiálu.

2026-06-19

Katarský Boeing 747 znovu rozděluje Washington

Donald Trump představil katarský Boeing 747-8 dne 19. června 2026 na základně Joint Base Andrews.
Letoun má dočasně vstoupit do prezidentské letecké flotily jako přechodové řešení.
Letoun daroval Katar vládě Spojených států.
Přestavbu letounu provedla společnost L3Harris Technologies.
Letoun dostal červené, bílé, tmavě modré a zlaté zbarvení vybrané Trumpem.
Americké letectvo označuje program jako VC-25B Bridge.
Letoun má sloužit do dodání nových prezidentských Boeingů 747-8.
Dodávka dvou nových prezidentských letounů Boeing se očekává nejdříve v roce 2028.
Cena přestavby katarského letounu nebyla oficiálně zveřejněna.
Přijetí letounu vyvolalo námitky kvůli bezpečnosti, nákladům a pravidlům pro zahraniční dary.

2026-06-18

Libanon zůstává slabým místem dohody USA a Íránu

USA a Írán 17. června 2026 podepsaly interimní memorandum o ukončení války.
Memorandum počítá s ukončením vojenských operací na všech frontách včetně Libanonu.
Izraelské útoky v jižním Libanonu pokračovaly i po oznámení americko-íránské dohody.
Izrael zveřejnil novou mapu rozšířené zóny působení svých jednotek v jižním Libanonu.
Izrael odmítá okamžité stažení jednotek z jižního Libanonu.
Izrael jedná s USA o pokračování svého rozmístění v jižním Libanonu.
Hizballáh pokračoval v útocích na izraelské jednotky v jižním Libanonu.
Při útocích Hizballáhu u Kfar Tebnit bylo zraněno pět izraelských vojáků.
Od března 2026 bylo v Libanonu vysídleno více než milion lidí.
Donald Trump veřejně kritizoval izraelskou taktiku v Libanonu.
Netanjahu tvrdí, že Izrael není americko-íránskou dohodou v boji proti Hizballáhu vázán.

2026-06-18

Hormuz se po dohodě USA a Íránu znovu otevírá

USA a Írán elektronicky podepsaly interimní memorandum o ukončení války.
Memorandum prodlužuje příměří o 60 dní.
Dohoda počítá se znovuotevřením Hormuzského průlivu.
Doprava přes Hormuzský průliv se má vrátit k plné kapacitě do 30 dnů.
Memorandum zahajuje 60denní jednání o jaderném programu, sankcích a zmrazených íránských aktivech.
Ropa Brent 18. června 2026 klesla na 78,02 USD za barel.
Americká ropa WTI 18. června 2026 klesla na 74,57 USD za barel.
Brent i WTI se dostaly na nejnižší úrovně od začátku války s Íránem.
První tři saúdskoarabské supertankery po podpisu dohody propluly Hormuzským průlivem s nákladem 6 milionů barelů ropy.
IEA odhadla, že konflikt blokoval více než 14 milionů barelů denně blízkovýchodní produkce ropy.
Plný návrat toků ropy a plynu na předválečnou úroveň má trvat delší dobu.

2026-06-16

Libanon se stal sporným bodem dohody USA a Íránu

Izraelská armáda zůstává v jižním Libanonu.
Boje v Libanonu po oznámení americko-íránské dohody zeslábly, ale úplně neskončily.
Izraelské dronové útoky 16. června 2026 zabily v jižním Libanonu nejméně čtyři lidi.
Hizballáh označuje izraelskou přítomnost v Libanonu za okupaci.
Írán požaduje ukončení izraelských útoků v Libanonu.
Izrael odmítá stažení z jižního Libanonu bez bezpečnostních záruk.
Spojené státy tvrdí, že izraelské stažení z Libanonu není podmínkou americko-íránské dohody.
Hizballáh odmítl dřívější americky zprostředkovaný plán příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Libanonská válka od března 2026 vysídlila přibližně 1,2 milionu lidí.
Libanonské úřady uvádějí více než 3820 mrtvých v důsledku izraelské ofenzivy.

2026-06-16

Europoslanci schválili dohodu s USA, která má zklidnit celní spor

Evropský parlament schválil dva právní předpisy k provedení celních závazků EU vůči USA.
Hlavní nařízení bylo přijato 440 hlasy pro, 151 proti a 50 se zdrželo.
Druhé nařízení bylo schváleno 444 hlasy pro, 152 proti a 54 se zdrželo.
Hlavní nařízení ruší cla na veškeré průmyslové zboží z USA.
Nařízení poskytuje preferenční přístup pro část amerických zemědělských produktů a mořských plodů.
Druhé nařízení prodlužuje bezcelní dovoz amerických humrů a zahrnuje i zpracované humry.
Celní preference mají skončit 31. prosince 2029, pokud nebudou obnoveny.
Komise může pozastavit celní preference, pokud USA poruší dohodnuté podmínky.
Legislativu musí po Evropském parlamentu ještě formálně potvrdit Rada EU.
Dohoda navazuje na společné prohlášení EU a USA ze srpna 2025.

2026-06-16

Trump a Zelenskyj na G7 jednali o sankcích, tlaku na Rusko a protivzdušné obraně

Volodymyr Zelenskyj se 16. června 2026 zúčastnil jednání G7 o Ukrajině v Évian-les-Bains.
Donald Trump se jednání G7 o Ukrajině účastnil.
Trump po jednání se Zelenským řekl, že Rusko by mělo uzavřít dohodu.
Zelenskyj uvedl, že G7 se shodla, že Rusko válku nevyhrává.
Jednání se týkalo dalších sankcí proti Rusku.
Debata o sankcích zahrnovala ruský vývoz ropy, bankovní sektor a vojenskou výrobu.
Ukrajina žádala posílení protivzdušné obrany.
Zelenskyj s Trumpem řešil možnost licencí na výrobu protiraketových systémů a raket.
Zelenskyj označil systémy Patriot za klíčové proti ruským balistickým střelám.
Británie oznámila nové sankce proti ruským finančním a logistickým sítím.
Britské sankce zahrnují Yandex Bank, další věřitele a desítky plavidel spojených s ruskou ropou a plynem.
Trump naznačil možnost rychlého návratu amerických sankcí na ruské ropné dodávky.

2026-06-16

Dohoda USA a Íránu má otevřít Hormuz, ale její závazky zůstávají sporné

USA a Írán oznámily předběžnou dohodu o ukončení války a znovuotevření Hormuzského průlivu.
Dohoda má prodloužit dubnové příměří o dalších 60 dní.
Formální podpis dohody je plánován na pátek 19. června 2026 v Ženevě.
Plné znění dohody nebylo k 16. červnu 2026 veřejně zveřejněno.
Brent 16. června 2026 klesl o 5,1 procenta na 78,96 dolaru za barel.
WTI 16. června 2026 klesla o 5,8 procenta na 76,05 dolaru za barel.
Brent i WTI uzavřely nejníže od začátku března 2026.
Hormuzským průlivem za běžných podmínek prochází asi pětina světových dodávek ropy a LNG.
Dohoda má Íránu po podpisu umožnit obnovit prodej ropy a paliv.
Sankční úlevy se mají týkat také bankovních, dopravních a pojišťovacích služeb spojených s vývozem ropy.
Plná normalizace lodní dopravy může trvat týdny až měsíce.

2026-06-15

Předběžná dohoda USA a Íránu uvolnila tlak na ropu a posílila akcie

USA a Írán dosáhly předběžné dohody o ukončení války.
Dohoda počítá se znovuotevřením Hormuzského průlivu.
Memorandum o porozumění má být podepsáno ve Švýcarsku v pátek 19. června 2026.
Dohoda počítá se 60denním obdobím pro další jednání.
Další jednání se mají týkat íránského jaderného programu a sankční úlevy.
USA mají ukončit námořní blokádu íránských přístavů.
Ropa Brent 15. června 2026 klesla přibližně o 4 až 5 procent.
Brent se obchodoval kolem 83 dolarů za barel.
Evropské akcie po oznámení dohody rostly.
Index STOXX 600 vystoupal na rekordní úroveň.
Přepravci a pojišťovny zůstávají opatrní kvůli bezpečnosti v Hormuzu.
Odminování a návrat běžného provozu mohou trvat týdny.

2026-06-15

Spor o digitalni dan a francouzske vino se vratil do stredu summitu G7

Donald Trump 15. cervna 2026 pohrozil 100% cly na francouzske vino a sampanske.
Trump podminil neulozeni cel zrusenim francouzske 3% digitalni dane.
Francouzska digitalni dan se vztahuje na velke technologicke firmy s prijmy z digitalnich sluzeb ve Francii.
Francie uplatnuje digitalni dan od roku 2019.
Trump tvrdil, ze varovani predal primo Emmanuelu Macronovi.
Summit G7 se kona 15. az 17. cervna 2026 v Evian-les-Bains.
Obchodni napeti patri mezi kontext summitu G7.
Francouzsti vyvozci vina a lihovin oznacili hrozbu cel za spatnou zpravu pro exportne zavisle odvetvi.
EU alkoholicke napoje vyvazene do USA uz celi 15% clu.
Americka administrativa oznacila francouzskou digitalni dan za diskriminacni uz pri setreni podle Section 301 v roce 2019.
USTR v roce 2019 navrhoval dodatecna cla az 100% na vybrane francouzske zbozi.

2026-06-15

Macron hosti G7 pod tlakem Trumpa, Ukrajiny, Iranu, Ciny a ekonomiky

Summit G7 se koná 15. až 17. června 2026 ve francouzském Evian-les-Bains.
Francie v roce 2026 předsedá G7.
G7 tvoří Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a USA.
Evropská unie se účastní summitů G7.
Na programu jsou Ukrajina, Blízký východ, globální ekonomické nerovnováhy, mezinárodní partnerství a AI.
Volodymyr Zelenskyj se účastní jednání o Ukrajině.
Donald Trump se summitu účastní po předčasném odjezdu ze summitu G7 v Kanadě v roce 2025.
Francie chce otevřít téma globálních nerovnováh, kritických surovin a závislosti na Číně.
Před summitem Macron vedl videokonferenci s G7 a zástupci Číny, Indie, Brazílie, Jižní Koreje a Keni o makroekonomických nerovnováhách.
Írán, Hormuzský průliv a americko-íránská dohoda patří mezi hlavní témata jednání.
Francie pozvala k jednání o regionální bezpečnosti také státy Blízkého východu.
V Ženevě proběhly před summitem rozsáhlé protesty proti G7.

2026-06-13

USA a Iran jsou blizko dohode o ukonceni valky

USA a Iran se priblizily predbezne dohode o ukonceni valky.
Pakistan vystupuje jako hlavni prostrednik dohody.
Donald Trump oznamil plan podpisu dohody na nedeli 14. cervna 2026.
Iran zpochybnil, ze k podpisu dojde uz 14. cervna 2026.
Predbezna dohoda ma zahrnovat znovuotevreni Hormuzskeho prulivu.
USA maji po otevreni prulivu zrusit navalni blokadu iranskych pristavu.
Navazujici jednani o iranskem jadernem programu maji trvat 60 dni.
Iran chce zachovat kontrolu nad spravou plavby v Hormuzskem prulivu.
USA pozaduji odstraneni nebo zniceni vysoce obohaceneho iranu.
Izrael neni stranou pripravovane dohody.
Boje v Libanonu zustavaji nevyresenou casti sirsiho konfliktu.
Hormuzskym prulivem pred valkou prochazela zhruba petina svetove spotreby ropy a ropnych produktu.
Ropne trhy reagovaly na zpravy o dohode vyraznym poklesem i predchozi volatilitou.

2026-06-13

Trump slavi osmdesatiny turnajem UFC u Bileho domu

UFC Freedom 250 se ma konat 14. cervna 2026 na jiznim travniku Bileho domu.
Akce je nacasovana na Trumpovy 80. narozeniny a oslavu 250 let Spojenych statu.
Turnaj ma byt streamovan na Paramount+.
Docasna arena u Bileho domu pojme zhruba 4000 divaku.
Na Ellipse se ocekava venkovni sledovani pro desitky tisic az 120000 fanousku s volnym vstupem pres loterii.
Konstrukce oznacovana jako The Claw ma pres 90 stop na vysku.
Hlavni zapas ma byt Ilia Topuria proti Justinu Gaethjemu.
Dalsim titulovym zapasem ma byt Alex Pereira proti Cirylu Ganeovi.
Fanousci musi pocitat s registraci, kontrolami podobnymi letistnim kontrolam a omezenim zavazadel.
Policie oznámila uzavery ulic a zakazy parkovani v centru Washingtonu od 11. do 15. cervna 2026.
National Park Service uzavrel casti Ellipse, Lafayette Parku a okolnich komunikaci kvuli priprave, prubehu a demontazi akce.
Federalni soudce Amit Mehta 12. cervna 2026 odmitl akci zastavit.
Pravní napadeni smerovalo proti pouziti verejnych a symbolickych federalnich prostor pro soukromou sportovni akci.
V pruzkumu Reuters/Ipsos oznacilo poradani UFC v Bilem dome za vhodne 16 procent Americanu.

2026-06-12

Ropa prudce zlevnila po náznaku dohody USA s Íránem

Plánované nové americké údery na Írán byly 11. června 2026 zrušeny.
Dohoda mezi USA a Íránem zatím nebyla oběma stranami finálně potvrzena.
Možný podpis dohody byl zmiňován pro nadcházející víkend v Evropě.
Hormuzský průliv má být otevřen po podpisu dohody.
Americká námořní blokáda íránských přístavů má pokračovat do finalizace dohody.
Íránské konečné schválení dohody zatím nebylo potvrzeno.
Brent 12. června klesl o více než 3 % k úrovni kolem 87 USD za barel.
WTI klesla k úrovni kolem 84 až 85 USD za barel.
Evropské akcie 12. června rostly o více než 1,5 %.
Americké akciové indexy 11. června výrazně posílily.
Dow Jones vzrostl 11. června o 1,9 %, S&P 500 o 1,8 % a Nasdaq o 2,5 %.
Napětí kolem Hormuzského průlivu zůstává hlavním zdrojem volatility na ropě.

2026-06-11

Inflace v USA je na tříletém maximu a energie se staly politickým problémem

Index spotřebitelských cen v USA v květnu meziročně vzrostl o 4,2 %.
Květnová inflace byla nejvyšší od dubna 2023.
V dubnu činila meziroční inflace 3,8 %.
Index spotřebitelských cen v květnu meziměsíčně vzrostl o 0,5 %.
Jádrová inflace bez potravin a energií činila 2,9 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně.
Energetický index vzrostl o 23,5 % meziročně a o 3,9 % meziměsíčně.
Benzin zdražil o 40,5 % meziročně a o 7,0 % meziměsíčně.
Ceny výrobců v květnu vzrostly o 1,1 % meziměsíčně a o 6,5 % meziročně.
Téměř 80 % květnového růstu cen výrobců připadlo na zboží, zejména energie.
Ceny výrobců v energetice vzrostly o 10,7 % meziměsíčně a velkoobchodní benzin o 23,4 %.
Cílové pásmo sazby federálních fondů zůstává 3,50 % až 3,75 %.
Roční inflační očekávání domácností v květnu kleslo na 3,5 % z dubnových 3,6 %.
Trump veřejně uvedl, že inflace klesne po skončení války s Íránem.
Trump pohrozil tvrdým útokem na Írán, pokud nevznikne mírová dohoda.
Trump uvedl, že USA brzy převezmou kontrolu nad íránskou ropnou a plynovou infrastrukturou a trhy.
Hormuzským průlivem v roce 2024 procházelo průměrně 20 milionů barelů ropy denně, přibližně 20 % světové spotřeby ropných kapalin.

2026-06-11

Údery USA a Íránu se rozšířily na státy Perského zálivu

Spojené státy provedly 10. června 2026 další údery na íránské cíle.
CENTCOM uvedl, že cílem byly íránské sledovací, komunikační a protivzdušné systémy.
Írán odpověděl útoky na cíle v Kuvajtu, Bahrajnu a Jordánsku.
Bahrajn uvedl zranění jedenáctileté dívky a škody na autech a domech po dopadech trosek z protivzdušné obrany.
Jordánsko uvedlo, že zachytilo 20 íránských střel mířících do oblasti s americkou základnou.
Kuvajt kvůli útoku na několik hodin uzavřel vzdušný prostor.
Trump pohrozil dalším silnějším bombardováním Íránu.
Trump uvedl, že chce převzít Kharg, hlavní íránský ropný exportní uzel.
Khargem prochází zhruba 90 % íránského ropného exportu.
Trump zároveň uvedl, že nechce posílat americké síly do rozsáhlé pozemní operace.
Americký ministr energetiky Chris Wright uvedl, že neví o tom, že by USA odvážely miliony barelů ropy z Íránu.
Brent 10. června uzavřel na 93,10 dolaru za barel po růstu o 1,8 %.
Hormuzským průlivem v roce 2024 procházelo přibližně 20 milionů barelů ropy denně, asi 20 % světové spotřeby ropných kapalin.

2026-06-11

Jen 11 procent Evropanů vidí USA jako spojence

Pouze 11 % dotázaných v 15 evropských zemích považuje Spojené státy za spojence.
Podíl klesl z 22 % v listopadu 2024 a z 16 % před půl rokem.
Průzkum proběhl v květnu 2026 mezi 19 481 respondenty.
Většiny ve všech sledovaných zemích pochybují, že by USA při útoku přišly Evropě na pomoc.
25 % dotázaných považuje USA za rivala nebo protivníka.
47 % dotázaných podporuje společné unijní půjčky na obranné projekty.
Ve většině sledovaných zemí převažuje podpora omezení závislosti na americké vojenské technice.
Podpora vyšších národních obranných výdajů je proti loňsku vyšší o 4 procentní body.
Pouze 29 % dotázaných podporuje nahrazení NATO čistě unijní obrannou strukturou.
EU zřídila nástroj SAFE s půjčkami až 150 miliard eur na společné obranné investice.
Readiness 2030 má umožnit až 800 miliard eur dodatečných obranných výdajů do roku 2030.

2026-06-10

USA a Iran si vymenily udery po padu americkeho vrtulniku Apache

Americky vrtulnik AH-64 Apache spadl u Hormuzskeho prulivu.
Dva clenove posadky byli zachraneni a jsou ve stabilnim stavu.
Zachranu posadky provedl americky bezposadkovy hladinovy prostredek.
Donald Trump obvinil Iran ze sestreleneho vrtulniku.
Oficialni vysetrovani priciny padu vrtulniku nebylo uzavreno.
USA provedly udery na iranske cile u Hormuzskeho prulivu.
CENTCOM uvedl, ze zasazeny byly iranske systemy protivzdusne obrany, pozemni ridici stanice a radarova stanoviste.
Iran oznamil odvetne dronove a raketove utoky na americke vojenske cile v Jordansku, Kuvajtu a Bahrajnu.
Brent 10. cervna rostl nad 92 dolaru za barel.
Obchodovani ovlivnily vojenske udery, riziko kolem Hormuzskeho prulivu a vyssi nez ocekavany pokles americkych zasob ropy.

2026-06-10

Důvěra Evropanů v USA klesla na historické minimum

Průzkum ECFR byl proveden v květnu 2026 v 15 evropských zemích.
Průzkumu se zúčastnilo 19 481 respondentů.
Spojené státy nyní za spojence považuje 11 procent respondentů.
Podíl respondentů vnímajících USA jako spojence klesl z 22 procent v listopadu 2024 a 16 procent na konci roku 2025.
Polovina evropské veřejnosti vnímá USA jako nezbytného partnera.
Čtvrtina evropské veřejnosti vnímá USA jako rivala nebo protivníka.
Ve všech sledovaných zemích většina respondentů pochybuje, že by USA pomohly při napadení.
Ve většině sledovaných zemí převažuje podpora snížení závislosti na americké vojenské technice.
Podpora nahrazení NATO čistě evropskou obrannou organizací dosahuje 29 procent.
Téměř polovina respondentů podporuje společné evropské zadlužení na obranné investice.

2026-06-09

Izraelský úder v Libanonu a pád amerického vrtulníku zvyšují riziko nové eskalace

Írán a Izrael 8. června zastavily přímé útoky po výzvě Donalda Trumpa.
Šlo o první přímou výměnu útoků mezi Íránem a Izraelem od dubnového příměří.
Írán varoval, že obnoví útoky, pokud Izrael bude dál útočit na Hezbollah v Libanonu.
Izrael 9. června udeřil na město Týr v jižním Libanonu.
Při izraelském úderu v Týru zemřelo nejméně osm lidí.
Izrael tvrdí, že jeho operace v Libanonu míří na Hezbollah.
Americký vrtulník AH-64 Apache se zřítil u Hormuzského průlivu poblíž ománského pobřeží.
Oba členové posádky amerického vrtulníku byli zachráněni a byli ve stabilním stavu.
Příčina pádu vrtulníku nebyla potvrzena.
Americká armáda vyšetřuje, zda šlo o nepřátelskou palbu, technickou závadu nebo jiný problém.
António Guterres vyzval k okamžitému zastavení útoků a respektování příměří v Libanonu, Íránu a Gaze.

2026-06-08

Izrael a Írán si vyměnily přímé údery

Írán 7. června 2026 odpálil rakety na Izrael.
Íránský útok následoval po izraelském zásahu na jižním předměstí Bejrútu.
Izrael uvedl, že útok v Bejrútu mířil na cíle Hizballáhu.
Izrael 8. června 2026 zasáhl vojenské cíle v západním a středním Íránu.
Íránský raketový útok byl prvním přímým útokem na Izrael od dubnového příměří.
Izraelská armáda uvedla, že íránské střely zachytila protivzdušná obrana.
Izrael a Írán popisují své kroky jako odvetu za předchozí útok druhé strany.
USA nebyly podle amerického představitele zapojeny do izraelských úderů na Írán.
Donald Trump vyzýval Izrael k omezení další odvety a Írán k návratu k jednáním.
Írán varoval, že další útoky mohou rozšířit okruh cílů na izraelské a americké objekty v regionu.
Napětí zasáhlo také civilní letecký provoz v regionu.
Ropa po nové eskalaci zdražila.

2026-06-06

Proč memorandum o AI v národní bezpečnosti vyostřuje spor mezi Pentagonem, firmami a ochranou práv

Memorandum nařizuje urychlit vývoj a využití AI v americkém národněbezpečnostním aparátu.
Národní bezpečnostní instituce mají využívat komerční i open-source AI technologie od více dodavatelů.
Šéf Pentagonu má do 90 dnů aktualizovat pravidla pro autonomii ve zbraňových systémech.
Memorandum výslovně zakazuje, aby národněbezpečnostní AI byla vyvíjena nebo používána k cenzuře svobody projevu, vkládání ideologické zaujatosti nebo neoprávněnému či nezákonnému sledování.
Velitelé a vedoucí agentur mají zůstat odpovědní za dodržování pravidel v řetězci velení.
Memorandum počítá s možností ukončovat kontrakty s firmami, jejichž chování je opakovaně v rozporu s jeho zásadami.
Reuters i AP spojují memorandum se sporem mezi Pentagonem a Anthropicem kvůli limitům pro použití AI v autonomních zbraních a domácím sledování.
Současná americká směrnice k autonomním zbraním vyžaduje přiměřenou míru lidského úsudku při použití síly.
Organizace na ochranu práv dlouhodobě upozorňují, že AI v národní bezpečnosti může zasahovat do soukromí, svobody projevu, due process a ochrany před diskriminačním profilováním.

2026-06-05

Část republikánů se přidala k demokratům proti pokračování války s Íránem

Sněmovna reprezentantů USA schválila 3. června 2026 rezoluci k omezení pokračování války s Íránem.
Hlasování skončilo poměrem 215 ku 208.
Pro rezoluci hlasovali čtyři republikáni společně s demokraty.
Čtyřmi republikány byli Tom Barrett, Warren Davidson, Brian Fitzpatrick a Thomas Massie.
Proti rezoluci nehlasoval žádný demokrat.
Sedm členů Sněmovny nehlasovalo.
Rezoluce vyzývá ke stažení amerických sil z Íránu, pokud Kongres nevyhlásí válku nebo neschválí použití vojenské síly.
Hlasování je zatím převážně symbolické, protože rezoluce musí projít také Senátem.
K prosazení proti očekávanému Trumpovu vetu by byly potřeba dvoutřetinové většiny v obou komorách Kongresu.
V Senátu byla dříve procesně posunuta samostatná podobná rezoluce, ale další hlasování zatím nebylo naplánováno.
Tři předchozí válečné rezoluce ve Sněmovně selhaly stále těsnějšími výsledky.
Republikánské vedení Sněmovny dříve odložilo hlasování o tomto návrhu, když hrozilo jeho schválení.
Trump hlasování označil za nevlastenecké a kritizoval republikány, kteří se připojili k demokratům.
Demokraté rámují hlasování jako spor o ústavní pravomoc Kongresu schvalovat válku.
Administrativa obhajuje konflikt s Íránem jako opatření nutné pro národní bezpečnost a zabránění vývoji íránské jaderné zbraně.

2026-06-05

Hizballáh odmítl americky zprostředkované příměří

Hizballáh odmítl americky zprostředkovanou dohodu mezi Izraelem a libanonskou vládou.
Vůdce Hizballáhu Naím Kásim odmítl plán, podle něhož by skupina zastavila palbu a stáhla své síly z jihu Libanonu.
Hizballáh nebyl přímou stranou jednání mezi Izraelem a libanonskou vládou.
Izrael pokračoval v úderech v jižním Libanonu a uvedl, že své síly ze země nestáhne.
Příměří v Libanonu je propojeno s širším vyjednáváním o ukončení války mezi USA, Izraelem a Íránem.
Írán označil zastavení bojů v Libanonu za podmínku širší dohody s Washingtonem.
Spojené státy usilují o utlumení libanonské fronty jako součást širší regionální deeskalace.
Ropa po odmítnutí příměří Hizballáhem zůstala citlivá na geopolitické titulky a riziko další eskalace.
Brent se 5. června 2026 pohyboval kolem 95 dolarů za barel a WTI kolem 93 dolarů za barel.
Provoz přes Hormuzský průliv zůstává omezený a íránský export ropy klesl na nejnižší úroveň za šest let.
Oman pozastavil nakládku ropy v terminálu Mina al Fahal po explozi spojované s údajným dronovým útokem.
Tržní reakce nevychází pouze z Libanonu, ale z kombinace libanonské fronty, americko-íránských jednání, Hormuzského průlivu, ománské infrastruktury a vývoje zásob ropy.

2026-06-04

Americká Sněmovna reprezentantů podpořila rezoluci mířící k ukončení války v Íránu

Oficiální záznam Sněmovny, Reuters, AP, The Guardian a Courthouse News shodně uvádějí, že rezoluce prošla 3. června 2026 poměrem 215 hlasů pro a 208 proti.
Oficiální záznam Sněmovny, GovInfo a Reuters shodně uvádějí, že šlo o H. Con. Res. 86, rezoluci podle War Powers Resolution směřující k odstranění amerických ozbrojených sil z hostilit s Íránem.
Reuters, AP, The Guardian, Courthouse News a Al Jazeera shodně uvádějí, že čtyři republikáni hlasovali s demokraty proti Trumpově linii.
Reuters a The Guardian shodně jmenují republikány Tom Barrett, Warren Davidson, Brian Fitzpatrick a Thomas Massie jako čtveřici, která rezoluci podpořila.
Reuters, AP a The Guardian shodně uvádějí, že jde o první úspěšné hlasování Sněmovny po několika předchozích neúspěšných nebo odložených pokusech o omezení Trumpových válečných pravomocí vůči Íránu.
Reuters, AP, The Guardian a Courthouse News shodně uvádějí, že dopad rezoluce je nejistý nebo převážně symbolický, protože další postup závisí na Senátu, právním výkladu a odporu Trumpovy administrativy.
Reuters, AP, Marist a Reuters/Ipsos shodně spojují rostoucí odpor k válce s ekonomickými dopady, zejména cenami pohonných hmot a širší nespokojeností voličů.

2026-06-03

Americký odvolací soud částečně omezil Trumpův zákaz transgender vojáků

Rozhodnutí D.C. Circuit, AP, Reuters, The Guardian a ABC News shodně potvrzují, že soud chrání aktuálně sloužící transgender žalobce před propuštěním, ale neblokuje zákaz nebo omezení náboru nových transgender uchazečů.
Rozhodnutí D.C. Circuit, AP a Reuters shodně uvádějí, že většina považovala Hegsethovu politiku za pravděpodobně protiústavní kvůli zásahu do rovné ochrany práv a kvůli animu vůči transgender osobám.
AP, Reuters a The Guardian shodně uvádějí, že rozhodnutí bylo 2:1 a že disent soudce Justina Walkera staví na argumentu soudní zdrženlivosti vůči vojenským rozhodnutím prezidenta, Kongresu a Pentagonu.
White House, Pentagon a soudní spis shodně potvrzují, že politika vychází z Trumpova exekutivního příkazu z 27. ledna 2025 a následných pokynů ministra obrany Petea Hegsetha.
AP, Reuters, The Guardian a rozhodnutí D.C. Circuit shodně potvrzují, že spor pravděpodobně míří k dalšímu přezkumu, včetně možné cesty k Nejvyššímu soudu.
AP, Reuters, Pentagon a oficiální příkaz Nejvyššího soudu potvrzují, že Nejvyšší soud už v květnu 2025 v samostatné věci Shilling umožnil dočasné prosazování politiky během pokračujícího řízení.

2026-06-03

Pentagon uzavřel novinářům vlastní press office a označil jej za utajovaný prostor

AP, The Guardian, The Washington Post, Euronews a The Straits Times shodně uvádějí, že Pentagon označil press office za utajovaný prostor typu SCIF a novinářům do něj zakázal vstup.
AP, The Guardian, Euronews a The Straits Times shodně uvádějí oficiální zdůvodnění: v prostoru mají pracovat speechwriteři, kteří rutinně nakládají s utajovanými materiály.
Reuters, AP, The Guardian a The Washington Post shodně zasazují tento krok do širší série omezení přístupu novinářů k Pentagonu od roku 2025.
Reuters, AP, ABC News, Courthouse News a The Washington Post potvrzují, že část předchozích omezení byla napadena The New York Times a že federální soudce Paul Friedman shledal klíčové prvky politiky protiústavní.
Reuters, AP a The Washington Post shodně potvrzují, že i po soudních rozhodnutích zůstává v právním sporu významný prvek omezení: požadavek oficiálního doprovodu novinářů uvnitř Pentagonu.

2026-06-03

Trumpova administrativa ruší plán fondu pro údajné oběti politického stíhání

Todd Blanche 2. června 2026 při slyšení ve Sněmovně reprezentantů uvedl, že ministerstvo spravedlnosti nebude pokračovat s fondem za zhruba 1,8 miliardy dolarů.
Fond byl v dokumentech označen jako Anti-Weaponization Fund a měl objem 1,776 miliardy dolarů.
Fond vznikl jako součást dohody o urovnání Trumpovy žaloby proti IRS a ministerstvu financí kvůli úniku daňových záznamů.
Podle dohody měl fond posuzovat nároky osob a subjektů, které tvrdily, že utrpěly újmu v důsledku takzvané lawfare nebo weaponization.
Plán čelil kritice demokratů, watchdog organizací, právních expertů a části republikánských zákonodárců.
Federální soudkyně Leonie Brinkema ve Virginii dočasně zablokovala další kroky k vytvoření nebo provozu fondu včetně převodu peněz, posuzování nároků a výplat.
Blanche odmítl dát závazek ke zrušení fondu písemně a podle Reuters i ABC News zároveň uvedl, že jiná část dohody týkající se daňových kontrol zůstává v platnosti.
Kritici fond rámovali jako stranický nebo klientelistický mechanismus, který mohl přesměrovat veřejné peníze k Trumpovým politickým spojencům a podporovatelům.
Ministerstvo spravedlnosti a Blanche rámovali původní záměr fondu jako kompenzaci pro lidi, kteří tvrdili, že byli zasaženi politizací státní moci.

2026-06-03

Kolumbie míří do polarizovaného finále mezi Abelardem de la Espriellou a Ivánem Cepedou

Reuters, AP, The Guardian, El País, Americas Quarterly a AS/COA shodně potvrzují, že druhé kolo se odehraje mezi Abelardem de la Espriellou a Ivánem Cepedou.
Reuters, AP, The Guardian, El País a AS/COA shodně uvádějí, že De la Espriella získal přibližně 43,7 % hlasů a Cepeda přibližně 40,9 %.
Reuters, AP, The Guardian, Americas Quarterly a AS/COA shodně popisují De la Espriellu jako pravicového nebo krajně pravicového outsidera bez předchozí volené funkce.
Reuters, AP, The Guardian a AS/COA opakovaně spojují De la Espriellu s tvrdým bezpečnostním programem, včetně slibu zásahu proti ozbrojeným skupinám a výstavby megaprostorů pro věznění nebo megaprisons.
Reuters, AP, The Guardian a AS/COA shodně zmiňují srovnání De la Espriellovy kampaně se stylem Donalda Trumpa, Nayiba Bukeleho nebo Javiera Mileie.
AP, Reuters, The Guardian, Americas Quarterly a AS/COA shodně rámují druhé kolo jako střet dvou rozdílných modelů řešení bezpečnosti: Cepedovo pokračování Petrovy politiky vyjednávání a reforem proti De la Espriellově tvrdé bezpečnostní linii.
AP, El País a mise EU shodně uvádějí, že pozorovatelé nebo volební autority nenašli důkazy podporující tvrzení Gustava Petra o rozsáhlém podvodu v prvním kole.

2026-06-02

EU se blíží ke schválení celní dohody s USA

Ověřené zdroje shodně uvádějí, že dohoda EU–USA vznikla v létě 2025 po jednáních Donalda Trumpa a Ursuly von der Leyenové ve Skotsku.
Napříč zdroji se opakuje základní asymetrie dohody: EU má zrušit nebo snížit cla na řadu amerických produktů, zatímco USA mají uplatňovat 15% strop na většinu evropského vývozu.
Více zdrojů uvádí, že dohoda je prezentována jako způsob, jak zabránit ještě vyšším americkým clům a stabilizovat obchodní vztahy.
Reuters, Rada EU, Evropský parlament a další zdroje uvádějí, že evropská legislativa obsahuje pojistky, včetně možnosti pozastavit ústupky, pokud USA nebudou své závazky dodržovat.
Zdroje se shodují, že plné schválení ještě není dokončené: po dohodě Rady a Parlamentu a po podpoře výboru je potřeba formální přijetí oběma institucemi, respektive rozhodnutí pléna Evropského parlamentu.
Opakovaně se uvádí, že transatlantický obchod je mimořádně významný ekonomický vztah: zdroje pracují s objemem okolo 1,7 až 2 bilionů eur nebo dolarů ročně v obchodu se zbožím a službami.

2026-05-31

Česko podle Babiše letos zřejmě nesplní dvouprocentní cíl NATO

Česko podle Babiše letos nejspíš nesplní závazek NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Babiš tvrdí, že vláda se bude snažit závazek splnit, ale potýká se s rozpočtovým schodkem, který připisuje předchozí vládě Petra Fialy.
Babiš se v rozhovoru označil za příznivce Donalda Trumpa a tvrdí, že to může být pro Česko výhodou před summitem NATO.
Více zdrojů uvádí, že Praha deklaruje cíl dosáhnout 3,5 procenta HDP na obranu do roku 2035.
Opakovaně se objevuje spor o metodiku: vláda podle článků reportuje vyšší obranné výdaje, než kolik má podle Babiše uznávat NATO.

2026-05-28

Trumpovy výroky o NATO posilují evropské obavy z oslabení amerických garancí

Trump v březnu 2026 řekl, že USA by nemusely NATO přijít na pomoc, pokud evropští spojenci nepodpoří americké cíle ve válce proti Íránu.
Trump v rozhovorech a veřejných vystoupeních v dubnu 2026 uvedl, že „absolutně“ zvažuje stažení USA z NATO.
Jádrem sporu je odmítnutí evropských spojenců zapojit se do amerického tažení kolem Íránu a Hormuzského průlivu.
Více zdrojů spojuje Trumpovy výroky s pochybnostmi o americkém závazku ke kolektivní obraně podle článku 5.
Evropští aktéři zároveň posilují vlastní obranné plánování a mluví o větší evropské odpovědnosti v NATO.
Americká administrativa v roce 2026 současně signalizuje snižování nebo úpravu americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Obavy z americké spolehlivosti se neprojevují jen v rétorice, ale i v debatě o evropských schopnostech, francouzském jaderném deštníku a bilaterálních obranných dohodách.

2026-05-27

EU posunula obchodní dohodu s USA k dokončení

Rada EU a Evropský parlament dosáhly 20. května 2026 předběžné dohody na dvou nařízeních k zavedení tarifní části společného prohlášení EU a USA z 21. srpna 2025.
Velvyslanci 27 členských států EU 27. května 2026 schválili legislativu, která má odstranit dovozní cla na řadu amerických výrobků.
Dohoda má EU umožnit splnit závazky vůči USA a snížit riziko vyšších amerických cel na evropská auta a další produkty.
Spojené státy mají podle rámce uplatňovat 15% clo na většinu zboží z EU, zatímco EU má snížit nebo odstranit cla na vybrané americké zboží.
Evropský parlament si vyjednal ochranné mechanismy, včetně možnosti pozastavit celní preference, pokud USA nedodrží tarifní závazky.
Legislativa ještě není definitivně přijata; podle Reuters má následovat hlasování výboru Evropského parlamentu a plenární hlasování v polovině června.
Současně s obchodní agendou EU řeší tlak Číny v průmyslovém obchodu a pokračující tlak na Rusko kvůli válce proti Ukrajině.

2026-05-27

USA a Írán jednají o dohodě, zatímco v Hormuzu pokračují údery i hrozby

Více zdrojů potvrzuje, že USA a Írán jednají o rámcové dohodě nebo memorandu, které by mělo prodloužit příměří přibližně o 60 dní.
Opakovaně se objevuje tvrzení, že návrh počítá se znovuotevřením Hormuzského průlivu a s obnovením volnější komerční plavby.
Zdroje shodně uvádějí, že součástí vyjednávání je americká blokáda íránských přístavů, íránský vývoz ropy, sankční úlevy nebo uvolnění zmrazených íránských prostředků.
Více článků potvrzuje, že jaderný program zůstává klíčovým sporným bodem, ale podrobnější jaderná jednání mají podle návrhů následovat až po rámcové dohodě.
Napříč zdroji se opakuje, že dohoda zatím není definitivní a může selhat kvůli neshodám o Hormuzu, uranu, sankcích a bezpečnostních zárukách.
Zdroje zároveň potvrzují pokračující vojenské napětí: USA provedly údery na íránské cíle, Írán je označil za porušení příměří a varoval před odvetou.

2026-05-22

Třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou provázela vzájemná obvinění z porušování

USA oznámily třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou na 9.–11. května 2026; obě strany ho potvrdily. (Reuters)
Součástí dohody měla být výměna 1000 válečných zajatců na každé straně. (Reuters)
Příměří navazovalo na předchozí jednostranné návrhy klidu zbraní, které se okamžitě staly předmětem vzájemných obvinění. (Reuters)
Během platnosti třídenního příměří obě strany hlásily jeho porušování a tvrdily, že druhá strana pokračuje v útocích. (Reuters)
Ukrajina uváděla pokračující boje na frontě, ruské útoky a civilní oběti; Rusko tvrdilo, že zaznamenalo rozsáhlá ukrajinská porušení a odpovídalo stejným způsobem. (Reuters)
První dílčí výměna zajatců po dohodě se uskutečnila 15. května 2026, kdy si obě strany vyměnily 205 zajatců. (Reuters)
Po skončení příměří boje a dálkové údery pokračovaly, což potvrzují pozdější zprávy o ruských útocích na Ukrajinu i ukrajinských úderech na ruskou infrastrukturu. (AP News)

2026-05-20

NATO počítá s postupným omezením amerických sil v Evropě

Spojené státy plánují snížit část své vojenské přítomnosti v Evropě přibližně o 5000 vojáků.
Zdroje shodně uvádějí, že významnou část plánovaných změn tvoří zrušení nebo odložení rotace zhruba 4000 amerických vojáků do Polska.
NATO a američtí vojenští představitelé tvrdí, že bezprostřední změny nemají narušit schopnost aliance provádět obranné plány.
Debata se týká nejen fyzického počtu vojáků, ale také kapacit, které by USA poskytly evropským spojencům v rámci NATO Force Model při velké krizi nebo válce.
Washington rámuje změny jako součást širšího přenášení konvenční obranné odpovědnosti na evropské spojence a Kanadu.
Evropští spojenci posilují obranné výdaje a kapacity, ale zdroje upozorňují, že nahrazení amerických schopností nebude rychlé.
Polsko a část amerických i evropských aktérů žádají více jasnosti k tomu, jak budou změny prováděny a jak se dotknou východního křídla NATO.

2026-05-19

Trump odložil útok na Írán

Zdroje potvrzují, že Donald Trump veřejně oznámil odložení plánovaného útoku na Írán.
Trump uvedl, že útok měl být odložen kvůli probíhajícím jednáním a žádostem lídrů států Perského zálivu.
Zdroje shodně uvádějí, že cílem americké strany je zabránit Íránu získat jadernou zbraň.
Írán podle zdrojů předal nový návrh prostřednictvím Pákistánu nebo přes pákistánské zprostředkování.
Trump zároveň ponechal vojenskou možnost otevřenou a varoval, že útok může následovat, pokud nebude dosažena dohoda.
Írán varoval, že případný další útok vyvolá vojenskou odpověď.
Jednání se týkají širšího balíku podmínek včetně sankcí, zmrazených íránských aktiv, jaderného programu a Hormuzského průlivu.

2026-05-16

Jednání Trumpa a Si Ťin-pchinga skončilo bez zásadní dohody

Donald Trump a Si Ťin-pching jednali v Pekingu 14. a 15. května 2026.
Obě strany po summitu mluvily o pozitivním nebo konstruktivním jednání.
Reuters, Guardian, Al Jazeera a české zdroje shodně uvádějí, že summit nepřinesl zásadní průlom v klíčových otázkách.
Jednání se týkala obchodu, americko-čínských tarifů, zemědělských nákupů, Tchaj-wanu, Íránu, technologických omezení a umělé inteligence.
Čína varovala USA kvůli postupu vůči Tchaj-wanu, který Peking označuje za klíčový problém čínsko-amerických vztahů.
Trump po jednání tvrdil, že s Čínou vznikly nebo vzniknou obchodní dohody, ale část detailů nebyla okamžitě zveřejněna.
Čínské ministerstvo obchodu následně uvedlo předběžnou dohodu o rozšiřování zemědělského obchodu, snižování cel a řešení netarifních bariér.
Analytici v několika zdrojích hodnotí výsledek jako stabilizaci, nikoli reset vztahů.
Téma Tchaj-wanu zůstalo po summitu citlivé, zejména kvůli americkým dodávkám zbraní a Trumpovým výrokům o možném kontaktu s tchajwanským prezidentem.

2026-05-14

Donald Trump a Xi Jinping jednají o snížení cel a obchodním příměří

Spojené státy a Čína vedou jednání o obchodních vztazích.
Hlavním tématem rozhovorů je možné snížení cel a omezení obchodního napětí.
Obě strany usilují o stabilizaci ekonomických vztahů.
Jednání mají významný dopad na globální trhy a investory.
Obchodní konflikt mezi USA a Čínou trvá několik let.
Součástí debat jsou také otázky technologií, průmyslové politiky a strategických surovin.

2026-03-02

Macinkovo vystoupení na konferenci v Mnichově 2026

FAKT: Petr Macinka vystoupil v sobotu večer 14. února 2026 v panelové debatě v rámci Mnichovské bezpečnostní konference; účastníky byli mimo jiné Hillary Clintonová a Radosław Sikorski.
FAKT: Tématem panelu bylo ideové a politické rozdělení Západu a otázka sdílených hodnot.
FAKT: V debatě došlo k ostré názorové výměně mezi Macinkou a Clintonovou v souvislosti s válkou na Ukrajině a rolí USA (zejména politikou prezidenta Donalda Trumpa).
FAKT: Macinka v reakci na Clintonovou spojoval část americké politiky s „woke“/genderovou agendou a klimatem; Clintonová jeho argumentaci konfrontovala otázkou práv žen a návazností na Ukrajinu.
FAKT: Vedle sporu s Clintonovou se řešila i otázka demokratického deficitu EU a došlo k názorové výměně mezi Macinkou a Sikorským.
FAKT: Následně událost vyvolala domácí politické reakce: část opozice vystoupení označila za ostudu/trapas, zatímco část vládních/koaličních aktérů ministra hájila.