← Archiv

Štítek: Evropský parlament

Počet analýz: 22

2026-07-19
Jaroslav Zvěřina zemřel ve věku 83 let
  • Jaroslav Zvěřina zemřel 19. července 2026 ve věku 83 let.
  • Narodil se 18. prosince 1942 v Třebíči.
  • Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
  • Od roku 1977 působil v Sexuologickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
  • Po roce 1989 se stal přednostou Sexuologického ústavu.
  • V letech 1996 až 2004 byl poslancem za ODS.
  • Krátce působil jako místopředseda Poslanecké sněmovny.
  • V letech 2004 až 2009 byl poslancem Evropského parlamentu.
  • Po skončení politické kariéry se vrátil k odborné a pedagogické práci.
2026-07-11
Le Penová je zpět ve hře: odsouzená kandidátka, náramek a kampaň proti justici
  • Pařížský odvolací soud 7. července 2026 potvrdil vinu Marine Le Penové v kauze asistentů Front National v Evropském parlamentu.
  • Škoda vůči Evropskému parlamentu byla vyčíslena na 2,8 milionu eur.
  • Kauza se týká využívání peněz pro asistenty europoslanců k financování práce pro národní stranu v letech 2004 až 2016.
  • Marine Le Penová dostala tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně.
  • Jeden rok trestu má být vykonán v domácím vězení s elektronickým dohledem.
  • Pokuta činí 100 000 eur.
  • Zákaz volitelnosti byl stanoven na 45 měsíců, z toho 30 měsíců podmíněně.
  • Patnáctiměsíční účinná část zákazu byla počítána od rozsudku z 31. března 2025.
  • Marine Le Penová je po odvolacím verdiktu znovu způsobilá kandidovat v prezidentských volbách 2027.
  • Marine Le Penová oznámila, že bude kandidovat a obrátí se na Kasační soud.
  • Prezidentské volby ve Francii mají první kolo 18. dubna 2027 a druhé kolo 2. května 2027.
  • Jordan Bardella vystupuje v kampani po boku Marine Le Penové a je prezentován jako možný premiér v případě jejího vítězství.
2026-07-11
Marine Le Penová může znovu bojovat o Elysejský palác
  • Pařížský odvolací soud rozhodl 7. července 2026.
  • Marine Le Penová byla v odvolacím řízení uznána vinnou v kauze asistentů Front National v Evropském parlamentu.
  • Soud vyčíslil škodu Evropskému parlamentu na 2,8 milionu eur.
  • Zákaz výkonu volených funkcí byl stanoven na 45 měsíců, z toho 30 měsíců podmíněně.
  • Nepodmíněná část zákazu kandidovat už byla započtena od rozsudku z března 2025.
  • Le Penová po verdiktu oznámila kandidaturu v prezidentských volbách 2027.
  • Le Penová chce podat kasační stížnost k nejvyšší soudní instanci.
  • Kasační stížnost má odkladný účinek na výkon trestu.
  • Le Penová byla odsouzena ke třem letům vězení, z toho dvěma podmíněně.
  • Nepodmíněný rok má být vykonán formou domácí detence s elektronickým dohledem.
  • Le Penová dostala pokutu 100 tisíc eur.
  • Prezidentské volby ve Francii jsou plánované na duben a květen 2027.
2026-07-09
Le Penová znovu mění francouzské volby 2027
  • Pařížský odvolací soud 7. července 2026 potvrdil vinu Marine Le Penové v kauze zneužití peněz Evropského parlamentu.
  • Soud vyčíslil škodu na 2,8 milionu eur.
  • Trest zákazu kandidatury byl zkrácen na 45 měsíců, z toho 30 měsíců podmíněně.
  • Le Penová už vykonala 15 měsíců zákazu kandidatury.
  • Zkrácení zákazu jí otevřelo cestu ke kandidatuře v prezidentských volbách 2027.
  • Le Penová dostala tříletý trest vězení, z toho dva roky podmíněně a jeden rok domácí detence s elektronickým dohledem.
  • Le Penová oznámila kandidaturu na prezidentku a záměr podat dovolání ke Kasačnímu soudu.
  • Dovolání odkládá výkon trestu včetně elektronického náramku do rozhodnutí Kasačního soudu.
  • Kasační soud může rozhodnout nejpozději začátkem dubna 2027.
  • První kolo prezidentských voleb je plánováno na 18. dubna 2027 a druhé kolo na 2. května 2027.
  • Jordan Bardella byl hlavním náhradním kandidátem Národního sdružení pro případ, že by Le Penová kandidovat nemohla.
  • Le Penová chce vést kampaň jako politické duo s Bardellou.
  • Bardella je předsedou Národního sdružení a europoslancem.
  • Průzkumy po rozsudku ukazují Le Penovou v čele prvního kola.
  • Průzkumy Ifop a Toluna Harris Interactive po rozsudku ukazují Le Penovou jako možnou vítězku druhého kola.
2026-07-09
Chat Control 1.0 se vrací v omezené podobě
  • Evropský parlament 9. července 2026 přijal pozměňovací návrhy k dočasné výjimce z pravidel ePrivacy.
  • Výjimka se týká dobrovolného odhalování, hlášení a odstraňování materiálů sexuálního zneužívání dětí online.
  • Předchozí dočasná výjimka přestala platit 3. dubna 2026.
  • Rada EU vrátila návrh Evropskému parlamentu ke druhému čtení.
  • Přijatá parlamentní verze má vyjmout komunikaci chráněnou end-to-end šifrováním.
  • K odmítnutí nebo změně postoje Rady byla ve druhém čtení potřeba absolutní většina všech europoslanců.
  • V prvním hlasování bylo pro odmítnutí postoje Rady 314 europoslanců, proti 276 a 17 se zdrželo.
  • Stanovisko Evropského parlamentu bude předloženo Radě EU.
  • Rada EU má tři měsíce na schválení nebo odmítnutí parlamentních změn.
  • Při odmítnutí změn Radou EU může následovat dohodovací řízení.
  • Dlouhodobý rámec pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí online zůstává předmětem samostatných jednání.
2026-07-08
Soud ji uznal vinnou, prezidentskou kandidaturu jí ale otevřel
  • Pařížský odvolací soud 7. července 2026 potvrdil vinu Marine Le Penové v kauze asistentů Evropského parlamentu.
  • Kauza se týká placení stranických pracovníků z peněz určených na asistenty europoslanců.
  • Odvolací soud vyčíslil škodu Evropskému parlamentu na 2,8 milionu eur.
  • Marine Le Penová dostala tříletý trest vězení, z toho dva roky podmíněně.
  • Jeden rok trestu má být vykonán formou domácího vězení s elektronickým dohledem.
  • Zákaz ucházet se o volenou funkci byl stanoven na 45 měsíců, z toho 30 měsíců podmíněně.
  • Patnáctiměsíční nepodmíněná část zákazu se započítává od rozsudku z 31. března 2025.
  • Marine Le Penová oznámila kandidaturu ve francouzských prezidentských volbách v roce 2027.
  • Marine Le Penová chce podat kasační stížnost k nejvyšší soudní instanci ve Francii.
  • Kasační stížnost může dočasně odložit výkon trestu včetně elektronického náramku.
  • První kolo francouzských prezidentských voleb je stanoveno na 18. dubna 2027, druhé kolo na 2. května 2027.
  • Jordan Bardella zůstává hlavní záložní figurou Národního sdružení pro případ, že by Le Penová kandidovat nemohla.
2026-07-08
Automobilky chtějí pomoc, europoslanci se hádají o směr
  • Evropský parlament 7. července 2026 debatoval o podpůrných opatřeních pro automobilový průmysl.
  • Automobilový sektor v EU čelí strukturálně vysokým cenám energie.
  • Automobilový sektor v EU čelí narušeným dodavatelským řetězcům.
  • Automobilový sektor v EU čelí zesílené konkurenci.
  • Čínské automobilky rozšiřují přítomnost v Evropě.
  • Evropská komise v roce 2025 představila akční plán pro automobilový sektor.
  • Komise v prosinci 2025 představila automobilový balíček pro čistou mobilitu a konkurenceschopnost.
  • Balíček Komise počítá od roku 2035 s cílem snížit výfukové emise nových aut o 90 procent.
  • Automotive Omnibus má podle Komise snížit administrativní náklady výrobců zhruba o 706 milionů eur ročně.
  • Volkswagen podle informací Reuters zvažuje až 100 000 pracovních škrtů a uzavření čtyř německých závodů.
  • Evropská výroba aut má podle Boston Consulting Group převyšovat poptávku o více než pět milionů vozidel ročně.
  • Evropský automobilový sektor tvoří přibližně sedm procent HDP EU a zajišťuje asi 13,8 milionu přímých a nepřímých pracovních míst.
2026-07-07
Soud zmírnil trest Le Penové, náramek zůstává
  • Pařížský odvolací soud rozhodl 7. července 2026.
  • Marine Le Penová byla uznána vinnou ze zneužití prostředků Evropského parlamentu.
  • Zákaz ucházet se o volené funkce byl snížen z pěti let na 45 měsíců.
  • Z 45 měsíců zákazu je 30 měsíců podmíněných.
  • Trest vězení byl snížen na tři roky, z toho dva roky podmíněně.
  • Jeden rok trestu má být vykonán v domácím režimu s elektronickým náramkem.
  • Rozhodnutí jí právně umožňuje možnou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2027.
  • Le Penová před verdiktem uvedla, že s elektronickým náramkem kandidovat nebude.
  • Kauza se týká placení stranických pracovníků z peněz určených na asistenty europoslanců.
  • Le Penová vinu odmítá.
  • Pokud Le Penová kandidovat nebude, jako náhradní varianta Národního sdružení se uvádí Jordan Bardella.
2026-07-01
Evropští žalobci prověřují peníze bývalé frakce Identita a demokracie
  • Úřad evropského veřejného žalobce prováděl 30. června 2026 vyšetřovací úkony ve Francii a dalších evropských zemích.
  • Razie se týkaly bývalé frakce Identita a demokracie v Evropském parlamentu.
  • Vyšetřované období pokrývá roky 2019 až 2024.
  • Podezření se týká údajného zneužití zhruba 4,3 milionu eur z prostředků Evropského parlamentu.
  • Prohlídky probíhaly ve Francii, Španělsku, Itálii a Belgii.
  • Frakce Identita a demokracie po evropských volbách v roce 2024 zanikla.
  • Členy frakce byly mimo jiné francouzské Národní sdružení, italská Liga, německá AfD a česká SPD.
  • Politické skupiny v Evropském parlamentu dostávají kanceláře, personál a finanční prostředky.
  • Sporné výdaje zahrnují dary neziskovým organizacím a zakázky na komunikační služby.
  • Bývalé vedení frakce popírá, že by šlo o nepravidelnosti.
2026-07-01
Berlín chce seškrtat příští rozpočet EU o 400 miliard eur
  • Příští víceletý finanční rámec EU má pokrýt roky 2028 až 2034.
  • Evropská komise navrhla rozpočet téměř 2 biliony eur, tedy 1,26 % průměrného HND EU.
  • Schválení víceletého finančního rámce vyžaduje jednomyslnost členských států a souhlas Evropského parlamentu.
  • Německo požaduje snížení návrhu o 400 miliard eur.
  • Německo označuje současný návrh za neúnosný a nevyvážený.
  • I po snížení o 400 miliard eur by byl rozpočet vyšší než v období 2021 až 2027.
  • Roční německý příspěvek by i po navrženém snížení přesáhl 50 miliard eur.
  • Evropský parlament požaduje vyšší rozpočet a samostatné financování zemědělství a koheze.
  • Kyperské předsednictví navrhlo jako vyjednávací základ snížení návrhu o 2 %.
  • Hlavní střet se týká velikosti rozpočtu, nových vlastních zdrojů, splátek dluhu NextGenerationEU, obrany, konkurenceschopnosti, zemědělství a koheze.
2026-06-25
Evropa splnila svou část dohody s USA. Cla na americké zboží půjdou dolů
  • Rada EU formálně přijala dvě nařízení 25. června 2026.
  • Přijetím nařízení byl dokončen legislativní proces na straně EU.
  • Nařízení provádějí tarifní závazky ze společného prohlášení EU a USA z 21. srpna 2025.
  • Hlavní nařízení ruší zbývající cla EU na americké průmyslové zboží.
  • Vybrané americké mořské plody a nezcitlivé zemědělské produkty získají preferenční přístup na trh EU.
  • Bezcelní dovoz humrů se prodlužuje a vztahuje se i na zpracované humry.
  • Evropský parlament hlavní nařízení schválil poměrem 440 hlasů pro, 151 proti a 50 zdržení.
  • Druhé nařízení o humrech Evropský parlament schválil poměrem 444 hlasů pro, 152 proti a 54 zdržení.
  • Nařízení vstoupí v platnost den po zveřejnění v Úředním věstníku EU.
  • Hlavní nařízení má přestat platit na konci roku 2029.
  • Nařízení o humrech se použije zpětně od 1. srpna 2025 a vyprší 31. července 2030.
  • Dohoda počítá se stropem 15 procent pro většinu vývozů z EU do USA.
  • Americký prezident hrozil vyššími cly, pokud EU nepřijme opatření do 4. července 2026.
2026-06-19
Lídři EU se přou o rozpočet na roky 2028 až 2034
  • EU připravuje víceletý rozpočet na roky 2028 až 2034.
  • Návrh Komise má hodnotu téměř 2 biliony eur v běžných cenách.
  • Návrh odpovídá 1,26 % průměrného hrubého národního důchodu EU.
  • Komise představila návrh víceletého rozpočtu 16. července 2025.
  • Druhý balík sektorových návrhů byl přijat 3. září 2025.
  • Kyperské předsednictví předložilo 11. června 2026 revidovaný vyjednávací rámec s čísly.
  • Kyperský návrh snižuje návrh Komise o 2 %.
  • Evropský parlament požaduje rozpočet ve výši 1,38 % hrubého národního důchodu EU.
  • Evropský parlament hlasoval pro vyšší rozpočet poměrem 370 hlasů pro, 201 proti a 84 zdržených.
  • Víceletý rozpočet vyžaduje jednomyslný souhlas členských států a souhlas Evropského parlamentu.
  • Rozhodnutí o vlastních zdrojích vyžaduje jednomyslnost a ratifikaci ve všech členských státech.
  • Komise navrhla pět nových vlastních zdrojů příjmů.
  • Mezi navržené nové příjmy patří výnosy z ETS, CBAM, nevybraný elektroodpad, tabáková spotřební daň a příspěvek velkých firem.
2026-06-19
Macron a Sánchez odmítli návratová centra pro migranty mimo EU
  • Evropský parlament schválil 17. června 2026 změny návratové politiky EU.
  • Hlasování skončilo poměrem 418 pro, 218 proti a 30 se zdrželo.
  • Nová pravidla umožňují návratová centra ve třetích zemích na základě dohody s danou zemí.
  • Osoby s návratovým rozhodnutím budou muset spolupracovat s úřady a opustit území EU.
  • Detence může podle nových pravidel trvat až 24 měsíců.
  • Francie odmítá vznik návratových center pro migranty mimo EU.
  • Španělsko návratová centra mimo EU také odmítá.
  • Macron i Sánchez označili návratová centra za neúčinné řešení.
  • Návrh ještě vyžaduje formální schválení členskými státy před vstupem v platnost.
2026-06-18
EU posouvá pravidla pro rychlejší deportace
  • Evropský parlament 17. června 2026 schválil návratové nařízení.
  • Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců, proti bylo 218 a 30 se zdrželo.
  • Návratové rozhodnutí má být spojeno s povinností opustit členský stát okamžitě nebo ve stanovené lhůtě.
  • Lidé s návratovým rozhodnutím budou mít povinnost spolupracovat s úřady.
  • Detence může trvat až 24 měsíců.
  • Za určitých podmínek bude možná další šestíměsíční prodleva.
  • Členské státy budou moci zřizovat návratová centra ve třetích zemích.
  • Přesun do návratových center se nemá vztahovat na nezletilé bez doprovodu.
  • Dohody s třetími zeměmi mají být možné jen při respektování lidských práv, mezinárodního práva a zásady nenavracení.
  • Text musí ještě formálně potvrdit Rada EU a poté vyjít v Úředním věstníku.
2026-06-18
Evropský parlament schválil tvrdší návratovou politiku
  • Evropský parlament schválil návratové nařízení 17. června 2026.
  • Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců.
  • Proti návrhu hlasovalo 218 europoslanců.
  • Hlasování se zdrželo 30 europoslanců.
  • Nařízení se týká státních příslušníků třetích zemí bez legálního práva pobytu v EU.
  • Osoby s rozhodnutím o návratu budou muset spolupracovat s úřady.
  • Zajištění může trvat až 24 měsíců.
  • Za určitých podmínek bude možné zajištění prodloužit až o šest měsíců.
  • Nařízení umožňuje využít návratová centra ve třetích zemích mimo EU.
  • Návratová centra mají vznikat na základě dohod s třetími zeměmi.
  • Nezletilí bez doprovodu mají být z těchto dohod vyloučeni.
  • Schválený text musí ještě formálně potvrdit Rada EU.
2026-06-17
Nová návratová pravidla EU posilují deportace a detenci
  • Evropský parlament 17. června 2026 schválil nová pravidla pro návraty státních příslušníků třetích zemí bez práva pobytu.
  • Hlasování skončilo poměrem 418 pro, 218 proti a 30 se zdrželo.
  • Text ještě musí formálně schválit Rada EU a poté musí být zveřejněn v Úředním věstníku EU.
  • Politická dohoda mezi vyjednavači Parlamentu a Rady byla dosažena 1. června 2026.
  • Pravidla zavádějí společný evropský systém návratů a evropský návratový příkaz.
  • Osoby s návratovým rozhodnutím budou muset spolupracovat s úřady a opustit území EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě.
  • Členské státy budou moci uznávat a vykonávat návratová rozhodnutí vydaná jiným členským státem.
  • Detence bude možná po individuálním posouzení, zejména při nespolupráci, riziku útěku nebo bezpečnostním riziku.
  • Detence může trvat až 24 měsíců.
  • Celkové prodloužení detence až o šest měsíců bude možné při změně okolností, nových informacích nebo lepší spolupráci třetí země.
  • Přesun do návratových center mimo EU bude možný na základě dohody členského státu se třetí zemí.
  • Nezletilí bez doprovodu mají být z přesunů do návratových center vyloučeni.
  • Dohody o návratových centrech mají být možné jen se zeměmi respektujícími lidská práva, mezinárodní právo a zásadu non-refoulement.
  • Některá ustanovení, včetně návratových center, mají platit okamžitě po vstupu pravidel v účinnost.
2026-06-16
Bartůšek se v europarlamentu připojila k ECR, kde působí ODS
  • Nikola Bartůšek se 16. června 2026 stala členkou frakce ECR.
  • ECR schválila její přijetí v úterý vpodvečer.
  • Ve frakci ECR zasedají europoslanci zvolení za ODS.
  • Bartůšek byla do Evropského parlamentu zvolena za Přísahu na kandidátce Přísahy a Motoristů sobě.
  • Bartůšek byla původně členkou frakce Patrioti pro Evropu.
  • V únoru 2026 skončila Bartůšek ve frakci Patrioti pro Evropu.
  • V dubnu 2026 opustila Bartůšek hnutí Přísaha.
  • Po jejím příchodu má mít ECR 82 mandátů.
2026-06-16
Europoslanci schválili dohodu s USA, která má zklidnit celní spor
  • Evropský parlament schválil dva právní předpisy k provedení celních závazků EU vůči USA.
  • Hlavní nařízení bylo přijato 440 hlasy pro, 151 proti a 50 se zdrželo.
  • Druhé nařízení bylo schváleno 444 hlasy pro, 152 proti a 54 se zdrželo.
  • Hlavní nařízení ruší cla na veškeré průmyslové zboží z USA.
  • Nařízení poskytuje preferenční přístup pro část amerických zemědělských produktů a mořských plodů.
  • Druhé nařízení prodlužuje bezcelní dovoz amerických humrů a zahrnuje i zpracované humry.
  • Celní preference mají skončit 31. prosince 2029, pokud nebudou obnoveny.
  • Komise může pozastavit celní preference, pokud USA poruší dohodnuté podmínky.
  • Legislativu musí po Evropském parlamentu ještě formálně potvrdit Rada EU.
  • Dohoda navazuje na společné prohlášení EU a USA ze srpna 2025.
2026-06-04
Evropský parlament nastaví místo Googlu jako výchozí vyhledávač Qwant
  • Reuters, Seznam Zprávy a Agence Europe shodně uvádějí, že Evropský parlament od 4. června 2026 přechází z Googlu na Qwant jako výchozí vyhledávač.
  • Reuters, Seznam Zprávy a Agence Europe shodně uvádějí, že změna se týká prohlížečů Microsoft Edge a Mozilla Firefox používaných v IT prostředí Evropského parlamentu.
  • Reuters, Seznam Zprávy a Agence Europe shodně uvádějí, že změna bude aplikována automaticky, ale uživatelé si nadále budou moci vybrat jiný vyhledávač.
  • Reuters, Seznam Zprávy a Agence Europe shodně rámují krok jako součást snahy snížit závislost Evropského parlamentu na mimoevropských digitálních nástrojích a podpořit evropské služby zaměřené na soukromí.
  • Reuters a Seznam Zprávy shodně uvádějí, že změna se týká instituce se 720 europoslanci a tisíci asistenty a administrativních pracovníků.
  • Evropská komise a Reuters shodně zasazují rozhodnutí do širšího unijního kontextu technologické suverenity, který zahrnuje čipy, cloud, AI a otevřený software.
  • Qwant a společný projekt Qwant-Ecosia shodně tvrdí, že jejich cílem je evropská, soukromí chránící a méně závislá vyhledávací infrastruktura.
2026-06-03
Výbor Evropského parlamentu podpořil rušení cel na americké zboží, nové americké tarify mohou otevřít další spor
  • Obchodní výbor Evropského parlamentu 2. června 2026 podpořil legislativu k odstranění dovozních cel EU na mnoho amerických výrobků.
  • Hlasování ve výboru skončilo poměrem 31 pro, 6 proti a 3 se zdrželi.
  • Legislativa má naplnit část rámcové obchodní dohody EU–USA z roku 2025, podle níž EU odstraní cla na americké průmyslové zboží a poskytne preferenční přístup vybraným americkým zemědělským a rybářským produktům.
  • Spojené státy se v rámcové dohodě zavázaly uplatňovat na většinu zboží pocházejícího z EU vyšší z hodnot MFN sazby nebo 15% tarifu.
  • Celý Evropský parlament má o legislativě ještě hlasovat; výborové schválení není konečné přijetí právního předpisu.
  • Do textu byly vloženy pojistky umožňující pozastavit celní preference, pokud USA nedodrží dohodnutý rámec, a také časové omezení dohody do konce roku 2029, pokud nebude obnovena novou legislativou.
  • USTR 2. června 2026 oznámil výsledky 60 šetření podle Section 301 a navrhl dodatečná cla 10 % nebo 12,5 % na produkty vyšetřovaných ekonomik kvůli údajně nedostatečnému zákazu a vymáhání zákazu dovozu zboží vyrobeného nucenou prací.
  • EU je v návrhu USTR zahrnuta mezi ekonomiky, u nichž USTR navrhuje 10% dodatečná cla.
  • Navržená americká cla zatím nevstoupila v účinnost; USTR otevřel veřejné připomínky do 6. července 2026 a slyšení stanovil na 7. července 2026.
  • Evropské instituce a část médií interpretují postup EU jako snahu stabilizovat největší transatlantický obchodní vztah a odvrátit vyšší americká cla.
  • Návrh USTR je evropskými představiteli interpretován jako možné porušení nebo obcházení rámce z Turnberry, pokud by výsledná dodatečná cla zvýšila celkové zatížení nad dohodnutý strop.
2026-06-02
EU se blíží ke schválení celní dohody s USA
  • Ověřené zdroje shodně uvádějí, že dohoda EU–USA vznikla v létě 2025 po jednáních Donalda Trumpa a Ursuly von der Leyenové ve Skotsku.
  • Napříč zdroji se opakuje základní asymetrie dohody: EU má zrušit nebo snížit cla na řadu amerických produktů, zatímco USA mají uplatňovat 15% strop na většinu evropského vývozu.
  • Více zdrojů uvádí, že dohoda je prezentována jako způsob, jak zabránit ještě vyšším americkým clům a stabilizovat obchodní vztahy.
  • Reuters, Rada EU, Evropský parlament a další zdroje uvádějí, že evropská legislativa obsahuje pojistky, včetně možnosti pozastavit ústupky, pokud USA nebudou své závazky dodržovat.
  • Zdroje se shodují, že plné schválení ještě není dokončené: po dohodě Rady a Parlamentu a po podpoře výboru je potřeba formální přijetí oběma institucemi, respektive rozhodnutí pléna Evropského parlamentu.
  • Opakovaně se uvádí, že transatlantický obchod je mimořádně významný ekonomický vztah: zdroje pracují s objemem okolo 1,7 až 2 bilionů eur nebo dolarů ročně v obchodu se zbožím a službami.
2026-05-27
EU posunula obchodní dohodu s USA k dokončení
  • Rada EU a Evropský parlament dosáhly 20. května 2026 předběžné dohody na dvou nařízeních k zavedení tarifní části společného prohlášení EU a USA z 21. srpna 2025.
  • Velvyslanci 27 členských států EU 27. května 2026 schválili legislativu, která má odstranit dovozní cla na řadu amerických výrobků.
  • Dohoda má EU umožnit splnit závazky vůči USA a snížit riziko vyšších amerických cel na evropská auta a další produkty.
  • Spojené státy mají podle rámce uplatňovat 15% clo na většinu zboží z EU, zatímco EU má snížit nebo odstranit cla na vybrané americké zboží.
  • Evropský parlament si vyjednal ochranné mechanismy, včetně možnosti pozastavit celní preference, pokud USA nedodrží tarifní závazky.
  • Legislativa ještě není definitivně přijata; podle Reuters má následovat hlasování výboru Evropského parlamentu a plenární hlasování v polovině června.
  • Současně s obchodní agendou EU řeší tlak Číny v průmyslovém obchodu a pokračující tlak na Rusko kvůli válce proti Ukrajině.