Výbor Evropského parlamentu podpořil rušení cel na americké zboží, nové americké tarify mohou otevřít další spor

Oficiální tisková zpráva Evropského parlamentu potvrzuje prozatímní dohodu s Radou k implementaci celních závazků EU vůči USA. Uvádí posílené pozastavovací klauzule, možnost suspendovat preference a ochranný mechanismus pro případ poškození unijního průmyslu.

Legislativní přehled Evropského parlamentu potvrzuje, že návrhy implementují celní část rámcové dohody EU–USA z roku 2025. Uvádí, že návrh COM(2025)471 odstraňuje cla na přibližně 34 % dovozu průmyslového zboží z USA, protože zbytek už měl nulovou sazbu, a částečně liberalizuje vybrané zemědělské a rybářské produkty.

Reuters potvrzuje, že obchodní výbor Evropského parlamentu 2. června 2026 schválil legislativu k odstranění dovozních cel EU na mnoho amerických výrobků. Uvádí hlasování 31 pro, 6 proti a 3 zdržení, očekávané hlasování pléna v polovině června a pojistky pro případ, že USA dohodu nedodrží.

Reuters potvrzuje, že velvyslanci členských států EU schválili legislativu k omezení dovozních cel na americké zboží a že Evropský parlament měl ještě rozhodovat. Text uvádí pojistky umožňující EU pozastavit dohodu, pokud USA zvýší cla nad dohodnutých 15 %.

Reuters popisuje prozatímní dohodu EU o legislativě k odstranění dovozních cel na americké zboží jako klíčový krok k odvrácení vyšších amerických tarifů. Zároveň uvádí americkou výhradu, že USA ještě posoudí, zda vložené evropské pojistky odpovídají dohodě.

Oficiální společné prohlášení EU–USA stanoví základ rámce: EU hodlá odstranit cla na americké průmyslové zboží a otevřít preferenční přístup pro vybrané zemědělské a rybářské produkty, zatímco USA mají uplatňovat na většinu zboží z EU vyšší z MFN sazby nebo 15% sazby.

Americká verze společného prohlášení potvrzuje stejný rámec dohody: odstranění cel EU na americké průmyslové zboží, preferenční přístup pro některé americké produkty a americký závazek uplatňovat 15% rámec pro většinu zboží z EU.

Oficiální americký zdroj oznamuje, že USTR podle Section 301 shledal praktiky 60 ekonomik v oblasti nucené práce jako zatěžující americký obchod a navrhl dodatečná cla 10 % nebo 12,5 %. EU je mezi šesti ekonomikami, které podle USTR mají zákaz dovozu zboží z nucené práce, ale údajně ho efektivně nevymáhají.

Reuters zachycuje reakci Bernda Langeho, předsedy obchodního výboru Evropského parlamentu, podle něhož by jakákoli nová americká cla nad rámec dohodnutých sazeb byla nepřijatelná. Lange odmítl americké argumenty o nucené práci a odkázal na unijní legislativu proti výrobkům z nucené práce.

Reuters potvrzuje americký návrh dodatečných cel 10 % nebo 12,5 % na dovoz z 60 ekonomik včetně EU. Text uvádí, že návrh vychází ze šetření USTR, že Komise označila cla za neopodstatněná a že návrh zatím podléhá veřejným připomínkám.

AP potvrzuje, že Trumpova administrativa navrhla dodatečná cla nejméně 10 % na produkty z řady významných obchodních partnerů po šetření týkajícím se nucené práce. Text uvádí, že cla nejsou okamžitá, budou podléhat veřejnému připomínkování a přicházejí krátce po dohodě EU–USA.

Guardian popisuje americký návrh jako nový pokus obnovit celní tlak po soudních omezeních dřívějších tarifů. Text uvádí reakci Evropské komise, podle níž EU sdílí obavy ohledně nucené práce, ale cla na tomto základě považuje za neopodstatněná a očekává respektování dohody z roku 2025.

Euronews potvrzuje, že EU a Spojené království jsou mezi ekonomikami zasaženými novým americkým návrhem tarifů kvůli nucené práci. Článek rámuje návrh jako možné znovuotevření obchodních tenzí jen několik týdnů po dohodě mezi Bruselem a Washingtonem.

Oficiální stránka Komise potvrzuje časovou osu unijní regulace proti výrobkům z nucené práce: politická dohoda vznikla v březnu 2024, nařízení vstoupilo v platnost 13. prosince 2024 a Komise má vydat prováděcí pokyny do 14. června 2026.