← Archiv

Štítek: Vzdušný prostor

Počet analýz: 6

Střela dopadla do pole ve východním Polsku.
Incident nastal během rozsáhlého ruského raketového a dronového útoku na Ukrajinu.
Nejpravděpodobněji šlo o ruskou střelu Kh-101.
Po dopadu vznikl kráter o průměru přibližně deset metrů.
Incident si v Polsku nevyžádal oběti.
Polské a spojenecké síly během útoku aktivovaly protivzdušnou obranu a bojová letadla.
NATO potvrdilo závazek bránit území členských států.

Rumunské F-16 sestřelily mezi 24. a 26. červencem 2026 tři drony, které neoprávněně vstoupily do rumunského vzdušného prostoru.
Třetí dron byl 26. července sestřelen nad rumunskými teritoriálními vodami u Suliny.
Rumunsko 27. července vyhostilo jednoho člena ruské ambasády.
Vyhoštěný diplomat dostal pět dní na opuštění země.
Ruský velvyslanec Vladimir Lipajev byl předvolán na rumunské ministerstvo zahraničí.
Rumunsko předložilo ruskému velvyslanci fragmenty sestřeleného dronu.
Rumunsko odvolalo svého velvyslance v Moskvě ke konzultacím.
Rusko oznámilo, že vyhoštění diplomata nezůstane bez odpovědi.

Rumunsko vyhostilo člena ruské diplomatické mise v Bukurešti.
Diplomat musí rumunské území opustit do pěti dnů.
Rumunské F-16 sestřelily mezi 24. a 26. červencem tři drony, které neoprávněně vstoupily do vzdušného prostoru země.
U dronu sestřeleného 24. července vyšetřování potvrdilo ruský původ.
Ruskému velvyslanci byly předloženy fragmenty sestřeleného dronu.
Dne 27. července pronikl do rumunského vzdušného prostoru další dron, který následně přeletěl zpět směrem na Ukrajinu.
Rumunsko odvolalo svého velvyslance v Moskvě ke konzultacím.
Ruská ambasáda avizovala odvetná opatření za vyhoštění diplomata.

Rumunsko sestřelilo během tří dnů tři drony narušující jeho vzdušný prostor.
Třetí dron sestřelila rumunská F-16 26. července v 10:13.
Nedělní dron byl zničen 12 kilometrů severovýchodně od Suliny nad rumunskými teritoriálními vodami.
První dron byl sestřelen 24. července poblíž obce Padina v župě Buzău.
Druhý dron byl sestřelen 25. července v neobydlené oblasti poblíž hranice s Ukrajinou.
U dronu sestřeleného 24. července byl potvrzen ruský původ a typ Shahed.
Původ dronů sestřelených 25. a 26. července se nadále vyšetřuje.
Rumunsko před 24. červencem žádný z opakovaně pronikajících dronů nesestřelilo.

Francouzské bojové letouny byly během jednoho týdne jedenáctkrát nasazeny v rámci mise NATO Baltic Air Policing.
Mise Baltic Air Policing chrání vzdušný prostor Estonska, Lotyšska a Litvy pomocí rotačních nasazení spojeneckých letounů.
Nasazení se týkala ruských vojenských letadel, která byla označena jako neidentifikovaná nebo nevyhovující pravidlům letu.
Část zachycených ruských letadel letěla bez letového plánu nebo bez rádiového spojení.
Mezi zachycenými stroji byly ozbrojené stíhačky, zpravodajská letadla a transportní letadla.
Počet zásahů byl označen za vyšší než obvykle.
Francouzský vojenský mluvčí spojil nezvykle vysokou aktivitu s možností, že Moskva chtěla demonstrovat sílu v týdnu konání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra.
Události navazují na sérii případů, kdy vojenské drony pronikly do vzdušného prostoru Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
Dostupné zprávy neprokazují, že všech jedenáct zásahů znamenalo přímé narušení vzdušného prostoru členských států NATO.

Pavel v rozhovoru pro The Guardian vyzval NATO k tvrdší a rozhodnější reakci na ruské provokace.
Opakovaně se objevuje formulace, že NATO by mělo vůči Rusku „ukázat zuby“.
Pavel mluví o možných asymetrických opatřeních, která nemají zabíjet lidi, ale mají být pro Rusko citelná.
Mezi uváděnými opatřeními jsou odpojení bank od globálních finančních systémů, omezení internetu nebo satelitů a sestřelování strojů narušujících alianční vzdušný prostor.
Zdroje shodně uvádějí Pavlův argument, že Rusko testuje hranice NATO těsně pod prahem článku 5.