← Archiv

Štítek: Volodymyr Zelenskyj

Počet analýz: 33

2026-07-28

Trump potvrdil podporu licence pro výrobu střel Patriot na Ukrajině

Zelenskyj a Trump 28. července jednali v Bílém domě o licencích pro výrobu záchytných střel Patriot.
Trump přislíbil Ukrajině licenci pro výrobu střel Patriot už 8. července 2026.
Ukrajina a USA dosáhly politické dohody o licencích pro výrobu střel Patriot.
Technické a průmyslové podmínky výroby ještě nejsou dokončeny.
Ukrajina jedná s americkými výrobci o společné produkci.
Patriot patří mezi klíčové ukrajinské prostředky obrany proti ruským balistickým raketám.
Zelenskyj zároveň žádá další dodávky záchytných střel pro současnou obranu Ukrajiny.

2026-07-23

Jak protesty přiměly Zelenského vyměnit nejvyšší armádní velení

Mychajlo Fedorov byl odvolán po šesti měsících ve funkci ministra obrany.
Fedorov a Oleksandr Syrskyj se dlouhodobě rozcházeli v přístupu k řízení armády a vojenským reformám.
Protesty probíhaly několik dní v Kyjevě a dalších ukrajinských městech.
Šlo o největší pouliční protesty na Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022.
Demonstranti požadovali návrat Fedorova a odvolání Syrského.
Do protestů se zapojili veteráni, vojáci na dovolené a mladí lidé.
Zelenskyj před rozhodnutím jednal s nejvyššími veliteli a představiteli armádních sborů.
Oleksandra Syrského ve funkci vrchního velitele nahradil Mychajlo Drapatyj.
Novým náčelníkem generálního štábu se stal Ihor Skybjuk.
Řízením ministerstva obrany byl pověřen Jevhenij Chmara.
Nové velení má připravit aktualizovanou obrannou strategii a pokračovat v reformě sborového systému.
Mezi priority patří rychlejší dodávky zbraní a dronů, posílení protivzdušné obrany a jasnější pravidla mobilizace.
Fedorov nebyl do funkce ministra obrany vrácen.

2026-07-21

Ukrajinskou armádu nově povede Mychajlo Drapatyj

Volodymyr Zelenskyj jmenoval Mychajla Drapatého vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil 21. července 2026.
Oleksandr Syrskyj byl po více než dvou letech ve funkci nahrazen.
Změně předcházely několikadenní masové protesty v Kyjevě a dalších městech.
Demonstranti požadovali odchod Syrského a kritizovali odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova.
Protesty odhalily spor mezi zastánci technologické modernizace a tradičnějšího způsobu velení.
Drapatyj dříve vedl ukrajinské pozemní síly a velel společným silám na severovýchodním směru.
Nové velení má připravit aktualizovanou obrannou strategii, pokračovat v reformě sborů a zrychlit dodávky zbraní a dronů.
Prioritou má být také protivzdušná obrana a jasnější systém mobilizace.
Zelenskyj se Syrským projednal předání pravomocí a jeho možné další působení.
Fedorov dostal nabídku na novou vládní pozici zaměřenou na technologické kapacity státu.

2026-07-18

Protesty za Fedorova pokračují, demonstranti chtějí konec Syrského

Mychajlo Fedorov vedl ministerstvo obrany od 14. ledna 2026 a v nové vládě 16. července nebyl znovu jmenován.
Protesty pokračovaly 17. července druhým dnem v Kyjevě i dalších ukrajinských městech.
V Kyjevě se druhý den shromáždilo několik tisíc lidí.
Demonstranti žádají návrat Fedorova a odvolání vrchního velitele Oleksandra Syrského.
Fedorov uvedl, že navrhoval Syrského výměnu, ale prezident Volodymyr Zelenskyj s ní nesouhlasil.
Zelenskyj uvedl, že Fedorov a Syrskyj nedokázali účinně spolupracovat.
Fedorov obvinil vojenské vedení z blokování reforem a technologických změn.
Jevhen Chmara byl 17. července jmenován úřadujícím ministrem obrany.
Chmara má pokračovat v reformách, technologických úderech a rozšiřování dodávek dronů.

2026-07-15

EU a Ukrajina spouštějí společnou výrobu dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o dronech 15. července 2026 v Kyjevě.
Dohodu oznámila Ursula von der Leyenová během ukrajinského Dne státnosti.
Dohoda má propojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou.
Cílem jsou společné projekty a navýšení výroby dronů a protidronových systémů.
Jde o první zastřešující dohodu určenou pro spolupráci napříč EU, nikoli jen s jednotlivými státy.
Ukrajina už předtím podepisovala drone dealy s jednotlivými zeměmi.
Ukrajinské know-how se týká dronů, protidronových systémů, radarů, senzorů, pozemních stanic a dodavatelských řetězců.
Evropská komise spustila EU-Ukraine Drone Alliance v květnu 2026.
Komise uvolnila 3,9 miliardy eur jako první platbu z přibližně šestimilardové tranše na nákup dronů.
Ukraine Support Loan má v letech 2026 a 2027 poskytnout Ukrajině až 90 miliard eur.
Z obranné části Ukraine Support Loan má v roce 2026 směřovat 28,3 miliardy eur na ukrajinské obranné průmyslové kapacity.
Evropská komise navrhla pět velkých společných obranných projektů, včetně dronů a protidronových systémů.
Ukrajina se má účastnit čtyř z pěti navržených evropských obranných projektů společného zájmu.
Ukrajina schválila mechanismus kontrolovaného vývozu vojenských a dvojího užití pro partnery v rámci Drone Deal.
Registrace duševního vlastnictví má zůstávat na Ukrajině a další reexport má vyžadovat ukrajinský souhlas.

2026-07-15

Francouzský státní svátek poznamenaly vedro, bezpečnost a požáry

Francie slavila státní svátek 14. července 2026.
V Paříži se konala tradiční vojenská přehlídka na Champs-Élysées.
Přehlídky se zúčastnil Volodymyr Zelenskyj a zhruba třicet zahraničních lídrů.
V přehlídce pochodovali ukrajinští vojáci a vojáci z koalice podporující Ukrajinu.
Francie nasadila kolem 70 000 bezpečnostních příslušníků kvůli oslavám a fotbalovému semifinále s účastí Francie.
Météo-France držela 26 departementů v červené výstraze před vedrem do rána 15. července.
Teploty v části Francie dosahovaly 36 až 38 °C, místy 39 až 40 °C.
Kvůli vedru a riziku požárů byly na řadě míst zrušeny ohňostroje a hasičské bály.
Požáry ve Fontainebleau vypukly 12. července 2026.
Požáry u Fontainebleau zasáhly přibližně 2 000 hektarů lesa.
Dva požáry u Fontainebleau byly 14. července večer označeny za stabilizované, nikoli uhašené.
Kvůli požárům byla narušena silniční i železniční doprava, včetně dálnice A6.
U požárů u Fontainebleau zasahovaly stovky hasičů a letecká technika.
Vyšetřování pracovalo s úmyslnými i neúmyslnými příčinami některých ohnisek.

2026-07-14

Francouzské oslavy Bastily ukázaly evropské zbrojení i podporu Ukrajině

Francouzská vojenská přehlídka k 14. červenci se konala 14. července 2026 v Paříži.
Přehlídky se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Na tribuně byli také lídři zemí podporujících Ukrajinu.
Pochodovalo zhruba 500 vojáků koalice podporující Ukrajinu.
Přehlídky se účastnili ukrajinští vojáci.
Ve vzdušném průletu se objevila letadla z více evropských zemí.
Ukrajinští kopiloti letěli ve francouzských strojích Mirage.
Pařížská přehlídka navazovala na jednání koalice podporující Ukrajinu.
Jednání se soustředilo mimo jiné na protivzdušnou a protiraketovou obranu.
Kreml označil státy zapojené do koalice za nepřátelské.

2026-07-12

Zemřel republikánský jestřáb Lindsey Graham

Lindsey Graham zemřel večer 11. července 2026.
Bylo mu 71 let.
Jeho kancelář uvedla krátkou a náhlou nemoc.
Oficiální příčina smrti nebyla bezprostředně zveřejněna.
Graham zastupoval Jižní Karolínu v Senátu USA od roku 2003.
V roce 2026 kandidoval na znovuzvolení.
Dne 10. července 2026 navštívil Kyjev a jednal s Volodymyrem Zelenským.
Během ruské plnohodnotné invaze navštívil Ukrajinu desetkrát.
Krátce před smrtí oznámil dohodu s Trumpovou administrativou na posunu sankčního zákona proti Rusku.
Sankční návrh míří na státy a subjekty podporující ruskou válečnou ekonomiku přes nákupy energií.
Zelenskyj označil Grahama za obránce svobody a připomněl jeho podporu Ukrajině.
Donald Trump ho označil za vlastence a jednoho z nejlepších senátorů, které znal.
Představitelé NATO a východoevropských států ocenili jeho podporu Ukrajině a transatlantických vazeb.
Izraelští představitelé ho označili za jednoho z největších přátel Izraele.
Guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster má jmenovat dočasnou náhradu za Grahama v Senátu.

2026-07-11

Pavel s Čaputovou mluvili na Pohodě o NATO, Ukrajině i politické kultuře

Petr Pavel a Zuzana Čaputová společně vystoupili na festivalu Pohoda v Trenčíně.
Debata se týkala summitu NATO v Ankaře, vztahů s Andrejem Babišem, podpory Ukrajiny, kultury a veřejné moci.
Pavel připustil zklidnění vztahů s Babišem po období vyhrocených sporů.
Vláda původně Pavla nezařadila do české delegace na summit NATO v Ankaře.
Ústavní soud předběžným opatřením vládě uložil umožnit Pavlovi účast na summitu NATO.
Pavel odcestoval do Ankary jiným letadlem než Babišova ministerská delegace.
Pavel projevil zájem o koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční a bezpečnostní politice.
SPD chce prosazovat návrh, aby Sněmovna vyzvala prezidenta k odebrání Řádu bílého lva Volodymyru Zelenskému.
Pavel označil snahu odebrat Zelenskému vyznamenání za absurdní a nepřekvapivou.
Babiš po summitu NATO Pavla znovu kritizoval ve videu na sociálních sítích.
Česko se nepřipojí k aliančnímu balíku vojenské pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur.
Česko má poslat malý jednorázový příspěvek do programu PURL na americké zbraně pro Ukrajinu.

2026-07-11

Evropa v Paříži skládá zkoušku: víc zbraní, víc průmyslu, víc odpovědnosti za Ukrajinu

Schůzka koalice ochotných k Ukrajině je plánována v Paříži na 13. července 2026.
Jednání se má zúčastnit Volodymyr Zelenskyj.
Jednání se má zúčastnit generální tajemník NATO Mark Rutte.
Účast se očekává také od Ursuly von der Leyenové a Antónia Costy.
Koalice ochotných sdružuje zhruba 35 zemí podporujících Ukrajinu.
Agenda zahrnuje ruskou stínovou flotilu, nové vojenské schopnosti pro Ukrajinu, mobilizaci obranného průmyslu a hlubší operační spolupráci.
Pařížská deklarace z ledna 2026 počítá s bezpečnostními zárukami po příměří.
Bezpečnostní záruky mají zahrnovat dlouhodobou vojenskou podporu ukrajinské armády.
Součástí plánů je mnohonárodní síla pro Ukrajinu složená z příspěvků ochotných států.
Nasazení mnohonárodní síly má přijít až po důvěryhodném ukončení bojů a na žádost Ukrajiny.
V září 2025 bylo oznámeno, že 26 zemí přislíbilo zapojení do budoucí bezpečnostní přítomnosti na Ukrajině.
Summit NATO v Ankaře přislíbil Ukrajině 70 miliard eur ve vojenském vybavení, pomoci a výcviku pro rok 2026 a obdobnou úroveň pro rok 2027.
Česko oznámilo, že se na alianční částce 70 miliard eur podílet nebude.
Česko zároveň oznámilo malý jednorázový příspěvek do mechanismu PURL na americké zbraně pro Ukrajinu.

2026-07-10

Ukrajina dostává cestu k vlastním Patriotům. Moskva ztrácí sázku na vyčerpání zásob

Donald Trump 8. července 2026 uvedl, že USA dají Ukrajině licenci k výrobě interceptorů Patriot.
Volodymyr Zelenskyj 9. července 2026 uvedl, že licence jsou s USA politicky dohodnuté.
Technické týmy mají teprve dojednat konkrétní podmínky licencí a výroby.
Patriot patří mezi málo západních systémů schopných sestřelovat ruské balistické střely.
Kyjev dlouhodobě žádá rychlejší dodávky interceptorů Patriot.
Zelenskyj uvedl, že klíčové dodávky interceptorů mají dorazit v nejbližších dnech.
Rusko v posledních měsících zesílilo vzdušnou válku proti Ukrajině.
V červenci 2026 ruské údery na Kyjev a okolí zabily 60 lidí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v červenci 2026 sestřelila 4 z 54 ruských balistických střel.
Ruské údery v červnu 2026 zabily nejméně 265 civilistů a zranily 1816 lidí.
Červnová bilance civilních obětí byla nejvyšší od prvních měsíců plnohodnotné invaze v roce 2022.
Zásoby interceptorů Patriot jsou napjaté kvůli vysoké poptávce a použití v dalších regionech.
Výrobní navýšení Patriotů nepřinese rychlé odstranění nedostatku v roce 2026.
Nové interceptory se podle části informací mohou vyrábět spíše v Německu nebo jiné evropské zemi než přímo na Ukrajině.
Ukrajina jedná s USA také o spolupráci v dronech.
Ukrajina jedná s evropskými partnery o levnějším a sériověji vyráběném protiraketovém systému podobném Patriotu.
Rusko odsoudilo rozhodnutí summitu NATO o další vojenské pomoci Ukrajině.

2026-07-08

Balistické rakety odhalují díru v obraně Ukrajiny

Rusko v noci na 8. července 2026 zaútočilo na Ukrajinu pěti balistickými raketami, dvěma protiradarovými střelami a 169 drony.
Ukrajinská protivzdušná obrana zničila nebo neutralizovala 139 dronů.
Žádná z pěti balistických raket nebyla sestřelena.
Dopady pěti balistických raket byly zaznamenány na čtyřech místech.
Kyjev hlásí po nočním útoku jednu mrtvou ženu a dva zraněné.
Charkov zasáhly ruské údery a poškozeno bylo více než 20 rodinných domů.
Pozdější ruský útok v Charkově zabil dva lidi a zranil další obyvatele.
Od začátku července ukrajinská obrana sestřelila jen čtyři z 54 ruských balistických raket.
Ukrajina označuje nedostatek střel Patriot za hlavní slabinu obrany proti balistickým raketám.
Zelenskyj chce na summitu NATO v Ankaře jednat o posílení protivzdušné obrany.
Ukrajinské ministerstvo obrany požádalo téměř 40 partnerských zemí o urgentní převod střel Patriot z existujících zásob.
Norsko oznámilo příspěvek přibližně 268 milionů eur na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, včetně nákupu střel Patriot.

2026-07-07

Útok na Kyjev znovu odhalil slabinu ukrajinské protivzdušné obrany

Rusko v noci na 6. července 2026 zaútočilo na Kyjev a okolí raketami a drony.
Při útoku na Kyjev a Kyjevskou oblast zemřelo nejméně 28 lidí.
V samotném Kyjevě zemřelo nejméně 18 lidí.
V širší Kyjevské oblasti zemřelo nejméně 10 lidí.
Útok poškodil obytné domy a další budovy v Kyjevě.
Rusko použilo 68 raket a 351 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 37 raket a 326 dronů.
Balistické střely zasáhly cíle bez zachycení ukrajinskou obranou.
Ukrajina označuje nedostatek střel pro systémy Patriot za hlavní problém při obraně proti balistickým raketám.
Útok přišel den před summitem NATO v Ankaře.
Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Ukrajina očekává od summitu NATO rozhodnutí k posílení protivzdušné obrany.
Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenské, průmyslové a energetické cíle.
Kyjev požádal po úderech o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Několik dní před tím zemřelo při jiném rozsáhlém ruském útoku na Kyjev 31 lidí.

2026-07-06

Kyjev zasáhly stovky dronů a desítky raket

Rusko v noci na 6. července 2026 zaútočilo na Ukrajinu 351 drony a 68 raketami.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev.
V Kyjevě zemřelo nejméně 12 lidí.
V Kyjevě a okolní oblasti zemřelo nejméně 18 lidí.
Zraněny byly desítky lidí.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 326 dronů a 37 raket.
Na 34 místech byly zaznamenány zásahy 29 raket a 18 dronů.
Ukrajina nezachytila balistické rakety použité při útoku.
Balistické rakety na Ukrajině zachycují hlavně systémy Patriot.
Volodymyr Zelenskyj vyzval spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany před summitem NATO v Ankaře.
Rusko tvrdilo, že cílilo na vojensko-průmyslové a energetické objekty.

2026-07-05

Trump mezi Putinem, Zelenským a NATO: mírotvorce, nebo slabé místo Aliance

Donald Trump 4. července 2026 telefonoval s Vladimirem Putinem.
Trump 4. července 2026 odděleně telefonoval také s Volodymyrem Zelenským.
Telefonát s Putinem trval přibližně 85 až 90 minut.
Hovory se týkaly války na Ukrajině a nadcházejícího summitu NATO v Ankaře.
Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Trump v hovoru s Putinem nabídl pomoc při hledání řešení války na Ukrajině.
Trump a Zelenskyj se dohodli, že budou v debatě pokračovat na summitu NATO.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner mají pokračovat ve zprostředkovatelských snahách.
NATO má na summitu projednat pokračující podporu Ukrajiny, obranné investice a obranný průmysl.
Návrh alianční deklarace počítá s potvrzením závazku kolektivní obrany podle článku 5.
Návrh alianční deklarace počítá s vojenskou pomocí Ukrajině ve výši 70 miliard eur pro rok 2026 a nejméně s obdobnou úrovní pro rok 2027.
Rusko trvá na zohlednění svých základních požadavků při případném urovnání války.
Rusko požaduje kontrolu nad Donbasem.
Ukrajina odmítá ruský nárok na Donbas.
Rusko tvrdilo, že dobylo Kosťantynivku.
Ukrajina tvrzení o ruském dobytí Kosťantynivky odmítla.
Bílý dům se bezprostředně k oběma telefonátům nevyjádřil.

2026-07-02

Rusko zasáhlo Kyjev stovkami dronů a desítkami raket

Rusko v noci z 1. na 2. července 2026 provedlo masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev.
Při útoku bylo použito 74 raket a 496 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nebo potlačila 524 z 570 vzdušných cílů.
Na cíle dopadlo 25 balistických raket a 12 útočných dronů.
Zásahy a trosky způsobily škody ve více než 30 lokalitách Kyjeva.
Bilance obětí se během 2. července zvýšila nejméně na 20 mrtvých.
Zraněno bylo přes 90 lidí.
Poškozeny byly obytné domy, hotel, vědecká instituce, dopravní infrastruktura a stanice záchranné služby.
V kyjevském metru se během poplachu ukrývalo 52 500 lidí.
Kyjev vyhlásil 3. červenec dnem smutku.
Ukrajina po útoku znovu požádala spojence o další protivzdušnou obranu.

2026-06-30

Dnipro, Záporoží a Charkov znovu zasáhly ruské údery na městskou infrastrukturu

Ruské útoky 29. června 2026 zasáhly Dnipro, Záporoží a Charkov.
Ve třech městech zemřelo nejméně deset lidí.
Útok na Dnipro zabil šest lidí.
V Dnipru bylo zraněno nejméně 29 lidí.
V Dnipru byly poškozeny podnik, škola, soukromé domy a auta.
Útok dronem na minibus v Záporoží zabil tři lidi.
Mezi zraněnými v Záporoží bylo dítě.
V Charkově zabil úder klouzavou bombou třiadvacetiletou ženu.
V Charkově bylo zraněno deset lidí.
Charkovský úder poškodil tramvaj a více než patnáct aut.
Další klouzavá bomba v Charkově nevybuchla.
Po ruských úderech zůstali odběratelé v osmi ukrajinských regionech bez elektřiny.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci Rusko vypustilo 108 dronů a 82 z nich bylo sestřeleno.
Dnipro, Záporoží a Charkov patří mezi velká průmyslová města opakovaně napadaná během války.

2026-06-26

Údery hluboko v Rusku mění válku v politický tlak na Kreml

Ukrajina v červnu 2026 zesílila hluboké údery na ruskou energetickou, logistickou a vojenskou infrastrukturu.
Volodymyr Zelenskyj 25. června oznámil, že Ukrajina bude preventivně útočit na zařízení, která Rusko využívá k rozšiřování války.
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní operaci zaměřenou na tlak na Rusko k ukončení války.
Rusko 26. června uvedlo, že přes noc zachytilo 660 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, okupovaným Krymem a okolními moři.
Ukrajinské údery v červnu zasáhly cíle u Moskvy, Petrohradu, na Krymu i v dalších ruských regionech.
Moskevská rafinerie byla v červnu zasažena dvakrát a podle průmyslových zdrojů má být mimo provoz nejméně šest měsíců.
Moskevská rafinerie je největším dodavatelem paliv pro moskevský region.
Ukrajinské drony 24. června vyřadily dodávky elektřiny v Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu.
Ruský parlament 24. června schválil daňové změny a opatření proti nedostatku paliv způsobenému údery na rafinerie.
Ruská produkce benzinu byla v polovině června zhruba o 25 procent nižší než průměr za červen 2025.
Ruskem dosazené úřady na Krymu 26. června vyhlásily ekonomický nouzový stav kvůli dopadům ukrajinských útoků a palivové krizi.
Ruští nacionalističtí jestřábi po hlubokých úderech zesílili výzvy k opuštění diplomacie a eskalaci války.
Kreml zatím nepřijal nejextrémnější požadavky na plnou mobilizaci, útoky na evropské továrny na drony nebo použití taktických jaderných zbraní.

2026-06-26

Polsko-ukrajinský spor o UPA oslabil symboliku jednoty v Gdaňsku

Ukraine Recovery Conference 2026 se konala v Gdaňsku 25. a 26. června 2026.
Konferenci společně hostily Polsko a Ukrajina.
Volodymyr Zelenskyj se konference v Gdaňsku nezúčastnil.
Ukrajinskou delegaci vedla premiérka Julija Svyrydenková.
Napětí vyvolalo pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po Ukrajinské povstalecké armádě.
Polský prezident Karol Nawrocki 19. června 2026 oznámil rozhodnutí odebrat Zelenskému Řád Bílého orla.
Zelenskyj polské státní vyznamenání vrátil.
Další ukrajinští představitelé oznámili vrácení polských vyznamenání.
UPA je v Polsku spojována s masakry Poláků na Volyni a ve východní Haliči za druhé světové války.
Část Ukrajinců vnímá UPA jako symbol odporu proti Sovětskému svazu a boje za nezávislost.
Konference se zaměřila na obnovu Ukrajiny, investice, energetiku, kritickou infrastrukturu, logistiku a bezpečnost.
Evropská unie oznámila první tří miliardovou tranši z devadesátimiliardového úvěrového balíku pro Ukrajinu.
Ukrajinská delegace plánovala v Gdaňsku podepsat 160 dohod v hodnotě přes 10 miliard eur.

2026-06-25

Obnova Ukrajiny v Gdaňsku: první miliardy z EU a rozladění mezi spojenci

Konference pro obnovu Ukrajiny se koná v Gdaňsku 25. a 26. června 2026.
Akci spolupořádají Polsko a Ukrajina.
Konference je pátým ročníkem tohoto každoročního formátu.
Ursula von der Leyenová oznámila převod 3,2 miliardy eur Ukrajině.
Jde o první tranši z unijní půjčky ve výši 90 miliard eur.
Ukrajinské ministerstvo financí potvrdilo přijetí první tranše.
Ukrajina chce peníze použít na obranu, bezpečnost, energetickou odolnost a rozpočtové potřeby.
Kyjev očekává podpis více než 160 dohod v hodnotě přes 10 miliard eur.
Dohody se mají týkat obrany, podnikání a regionálního rozvoje.
Obnova ukrajinské ekonomiky má podle odhadu stát 588 miliard dolarů v příštím desetiletí.
Ukrajinskou delegaci vede premiérka Julija Svyrydenková.
Volodymyr Zelenskyj se konference neúčastní.
Spor Kyjeva a Varšavy souvisí s pojmenováním ukrajinské vojenské jednotky po UPA.
Polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému Řád bílého orla.

2026-06-23

Kyjev přitvrzuje vojenský i diplomatický tlak na Rusko

Ukrajina připustila možnost úpravy nabídky příměří podél faktické frontové linie.
Ukrajina podmiňuje diplomatický tlak požadavkem na plné a bezpodmínečné zastavení bojů.
Ukrajina deklaruje připravenost k přímým jednáním s Ruskem podle principů Charty OSN.
Ukrajinská armáda zasáhla závod na výrobu elektroniky pro rakety ve Voroněžské oblasti.
Gubernátor Voroněžské oblasti oznámil po útoku pět mrtvých a desítky zraněných.
Ukrajinské drony opakovaně zasáhly moskevskou rafinerii.
Ukrajina označuje útoky na ruskou energetickou infrastrukturu za dlouhodobé sankce.
Ruská palivová krize se rozšířila do okupovaného Krymu i částí Sibiře.
Ruské regiony Omsk a Novosibirsk začaly omezovat prodej pohonných hmot nebo se na omezení připravují.
Rusko zvažuje dovoz paliv kvůli výpadkům po útocích na rafinerie.
Rusko dál podniká vzdušné údery na ukrajinská města a regiony.
Vladimir Putin odmítl Zelenského nabídku osobního jednání a trvá na ruských válečných cílech.

2026-06-22

Kyjev přenáší válku hlouběji do Ruska

Moskva 22. června 2026 hlásila sestřelení 84 dronů mířících na hlavní město.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že přes noc sestřelilo 301 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, okupovaným Krymem, Azovským mořem a Černým mořem.
Letiště Šeremetěvo, Vnukovo, Domodědovo a Žukovskij dočasně zastavila provoz.
Ukrajina 22. června 2026 oznámila zásah závodu ve Voroněži vyrábějícího elektroniku pro ruské raketové a protivzdušné systémy.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že k útoku na voroněžský závod použil přesně naváděné letecké střely.
Voroněžský gubernátor Alexandr Gusev uvedl po útoku tři zraněné a poškození průmyslového objektu.
Útok na Moskvu následoval po opakovaných ukrajinských úderech na moskevskou ropnou rafinerii.
Ukrajinský dronový útok 16. června 2026 poškodil moskevskou rafinerii a podle dvou průmyslových zdrojů Reuters zastavil její provoz.
Ukrajinské útoky na rafinerie a zásobovací trasy způsobily palivovou krizi na okupovaném Krymu.
Na okupovaném Krymu byly zastaveny civilní prodeje paliva a dětské letní tábory přestaly přijímat děti do 1. září 2026.
Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že květnové dálkové údery zasáhly více než deset ruských regionů.
Ukrajinské ministerstvo obrany popisuje dálkové údery jako nástroj k oslabování ekonomické schopnosti Ruska pokračovat v agresi.

2026-06-22

Polsko-ukrajinský spor o UPA přerostl v diplomatickou krizi

Karol Nawrocki oznámil rozhodnutí odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice.
Řád bílé orlice je nejvyšší polské státní vyznamenání.
Volodymyr Zelenskyj obdržel Řád bílé orlice od Andrzeje Dudy v roce 2023.
Spor vyvolalo pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po Hrdinech UPA.
Dekret o čestném názvu jednotky vstoupil v platnost 26. května 2026.
Polsko spojuje UPA s masakry polských civilistů na Volyni a ve východní Haliči během druhé světové války.
Ukrajina vnímá UPA také jako symbol boje za nezávislost a odporu proti Moskvě.
Andrij Sybiha označil polský krok za strategickou chybu.
Donald Tusk varoval, že politický konflikt mezi Polskem a Ukrajinou poškodí obě strany.
Zelenskyj po polském rozhodnutí řád odeslal zpět do Polska.
Někteří bývalí ukrajinští prezidenti a vysocí představitelé oznámili vrácení polských vyznamenání.

2026-06-20

Polsko odebralo Zelenskému Řád bílé orlice

Karol Nawrocki 19. června 2026 rozhodl o odebrání Řádu bílé orlice Volodymyru Zelenskému.
Řád bílé orlice je nejvyšší polské státní vyznamenání.
Zelenskyj získal Řád bílé orlice v dubnu 2023 od Andrzeje Dudy.
Důvodem odebrání je ukrajinské pojmenování vojenské jednotky po hrdinech UPA.
Zelenskyj 20. června 2026 oznámil, že vyznamenání vrací Polsku.
Andrij Sybiha označil polské rozhodnutí za strategickou chybu.
Andrij Sybiha oznámil vrácení svého polského státního vyznamenání.
Čtyři ukrajinští představitelé oznámili vrácení polských státních vyznamenání.
Donald Tusk vyzval ke zklidnění emocí mezi Varšavou a Kyjevem.
Polsko má v příštím týdnu hostit konferenci o poválečné obnově Ukrajiny.

2026-06-19

Summit EU ukázal spor o rychlost vstupu Ukrajiny

Volodymyr Zelenskyj vystoupil na summitu Evropské rady 18. června 2026.
Evropská rada přijala závěry k Ukrajině 18. června 2026.
EU a Ukrajina otevřely 15. června 2026 vyjednávání o klastru Základy.
Klastr Základy zahrnuje právní stát, základní práva, demokratické instituce, veřejnou správu a ekonomická kritéria.
Zelenskyj vyzval k rychlé cestě Ukrajiny do EU.
Zelenskyj požádal o otevření dalších pěti klastrů v příštích týdnech.
Evropská rada uvítala otevření klastru Základy a očekává otevření dalších klastrů podle zásluhového přístupu.
Závěry Evropské rady potvrdily politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině.
Maďarsko prosadilo odstranění odkazu na urychlení ukrajinského přístupového procesu.
Závěry k Ukrajině podpořilo všech 27 členských států EU.
Evropská rada vyzvala k rychlému přijetí 21. sankčního balíku proti Rusku.
Evropská rada očekává první výplatu z půjčky 90 miliard eur pro Ukrajinu do konce června 2026.

2026-06-18

Ukrajina zasáhla klíčovou moskevskou rafinerii

Ukrajinské drony 18. června 2026 zasáhly moskevskou ropnou rafinerii v Kapotně.
Rafinerie byla zasažena podruhé v jednom týdnu.
Útok způsobil požár a hustý černý kouř nad jihovýchodní Moskvou.
Rafinerie zásobuje významnou část moskevského trhu s benzinem a naftou.
Provoz moskevských letišť byl během útoku výrazně narušen.
V Moskevské oblasti bylo po útoku hlášeno nejméně 17 zraněných.
Ruská protivzdušná obrana hlásila stovky sestřelených ukrajinských dronů.
Ukrajina úder označila za odpověď na ruské útoky na ukrajinská města.
Součástí útoku byly i zásahy energetické a logistické infrastruktury mimo Moskvu.
Ukrajina v posledních měsících stupňuje útoky na ruskou ropnou a palivovou infrastrukturu.

2026-06-16

Poškození Kyjevskopečerské lávry posílilo ukrajinské volání po protivzdušné obraně

Ruský noční útok na Ukrajinu z 14. na 15. června 2026 poškodil Kyjevskopečerskou lávru v Kyjevě.
Kyjevskopečerská lávra je součástí světového dědictví UNESCO.
Požár poškodil střechu Uspenského chrámu.
Poškozeno bylo více než 80 procent střechy Uspenského chrámu.
Zasažena byla také Ivanova Kuščnykova věž a další objekty v areálu.
Škody v areálu přesahují 500 milionů hřiven.
Opravy mohou trvat přibližně dva roky.
Při útocích v Kyjevě zemřelo pět lidí a 44 bylo zraněno.
Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko během útoku vyslalo 70 raket a 611 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla sestřelení 50 raket a 582 dronů.
Volodymyr Zelenskyj po útoku žádal silnější podporu protivzdušné obrany.
Zelenskyj označil systémy Patriot za klíčové proti ruským balistickým střelám.

2026-06-16

Trump a Zelenskyj na G7 jednali o sankcích, tlaku na Rusko a protivzdušné obraně

Volodymyr Zelenskyj se 16. června 2026 zúčastnil jednání G7 o Ukrajině v Évian-les-Bains.
Donald Trump se jednání G7 o Ukrajině účastnil.
Trump po jednání se Zelenským řekl, že Rusko by mělo uzavřít dohodu.
Zelenskyj uvedl, že G7 se shodla, že Rusko válku nevyhrává.
Jednání se týkalo dalších sankcí proti Rusku.
Debata o sankcích zahrnovala ruský vývoz ropy, bankovní sektor a vojenskou výrobu.
Ukrajina žádala posílení protivzdušné obrany.
Zelenskyj s Trumpem řešil možnost licencí na výrobu protiraketových systémů a raket.
Zelenskyj označil systémy Patriot za klíčové proti ruským balistickým střelám.
Británie oznámila nové sankce proti ruským finančním a logistickým sítím.
Britské sankce zahrnují Yandex Bank, další věřitele a desítky plavidel spojených s ruskou ropou a plynem.
Trump naznačil možnost rychlého návratu amerických sankcí na ruské ropné dodávky.

2026-06-08

Francie a Německo podpořily přímý dialog Ukrajiny s Ruskem

Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer se 7. června 2026 setkali v Londýně s Volodymyrem Zelenským.
Francie, Německo a Británie podpořily návrh přímého dialogu mezi Ukrajinou a Ruskem.
Zelenskyj 4. června 2026 zveřejnil otevřený dopis Vladimiru Putinovi.
Zelenskyj v dopise navrhl přímé setkání k ukončení války.
Podporovaný dialog má probíhat za aktivní účasti USA a Evropy.
Cílem přímého dialogu má být příměří a návazná jednání.
Evropští lídři vyzvali Putina k okamžitému a úplnému příměří.
Výchozím bodem jednání má být současná linie kontaktu.
Ukrajina má mít po příměří pevné a právně závazné bezpečnostní záruky.
Putin odmítl, že by nyní viděl důvod k setkání se Zelenským.

2026-06-07

Evropští lídři řešili v Londýně garance pro Ukrajinu a tlak na Rusko

Volodymyr Zelenskyj byl 7. června 2026 v Británii.
Keir Starmer hostil jednání v Londýně.
Jednání se účastnili Emmanuel Macron a Friedrich Merz.
Schůzka probíhala ve formátu E3 plus Ukrajina.
Hlavními tématy byly obrana Ukrajiny, protivzdušná obrana a diplomatické vyhlídky.
Zelenskyj uvedl, že Evropa musí být součástí jednání o ukončení války.
Británie a Francie vedou iniciativu Koalice ochotných pro bezpečnostní garance Ukrajině.
Elysejský palác před schůzkou uvedl, že cílem je pokračovat v podpoře Ukrajiny a zvyšovat tlak na ruské válečné úsilí.
Schůzka následovala po zesílených útocích a po odmítnutí přímého jednání Zelenskyj-Putin ze strany Vladimira Putina.
Zelenskyj měl 8. června 2026 naplánované setkání s králem Karlem III.

2026-06-06

Co může přinést londýnská schůzka evropských lídrů se Zelenským

Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer se mají 7. června 2026 v Londýně sejít s Volodymyrem Zelenským.
Jednání má podle Elysejského paláce koordinovat pokračující podporu Ukrajiny a tlak na ruské válečné úsilí.
Zelenskyj v otevřeném dopise vyzval Vladimira Putina k přímému jednání o ukončení války.
Putin návrh na přímou schůzku odmítl a uvedl, že v ní nyní nevidí smysl.
Ukrajina opakovaně žádá další protivzdušnou obranu, zbrojní podporu a pokračující sankční tlak na Moskvu.
EU v dubnu 2026 schválila úvěr pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a 20. balík sankcí proti Rusku.
Evropští lídři v dřívějších společných prohlášeních zdůrazňovali, že Ukrajina má být před případným příměřím i během něj v co nejsilnější pozici.
Schůzka se koná před potvrzením konkrétních výsledků, proto nelze ověřeně tvrdit, že už přinesla nové závazky.

2026-06-04

Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu během ekonomického fóra

Reuters, AP, ČT24, Euronews, RFE/RL a DW shodně uvádějí, že ukrajinské drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu 3. června 2026.
Reuters, AP, ČT24, Euronews, RFE/RL a DW shodně spojují útok s časem zahájení Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra SPIEF.
Reuters, ČT24 a Euronews shodně uvádějí, že Zelenskyj potvrdil zásah petrohradského ropného terminálu a dalších cílů včetně Kronštadtu.
ČT24, Euronews a DW shodně uvádějí, že po útoku byl nad Petrohradem vidět hustý nebo šedý kouř a že ruské úřady hlásily zásah infrastruktury v několika částech města.
Reuters, ČT24 a Euronews shodně uvádějí vzdálenost Petrohradu zhruba 1100 kilometrů od ukrajinské hranice, což ukazuje dosah ukrajinských dronů hluboko v Rusku.
Reuters v několika textech shodně zasazuje petrohradský útok do širší ukrajinské kampaně proti ruským rafineriím, terminálům, skladům a vojensko-průmyslovým objektům.
AP a Xinhua shodně potvrzují, že SPIEF je velká mezinárodní ekonomická akce spojená s Putinovým politickým obrazem a se snahou prezentovat Rusko jako fungující ekonomiku navzdory válce a sankcím.

2026-06-04

Berlín, Paříž a Londýn podle Bloombergu hledají způsob, jak vtáhnout Putina do jednání o Ukrajině

Bloombergem publikovaná nebo převzatá zpráva ve Straits Times, ČeskýchNovinách a Ukrainské pravdě shodně uvádí, že Německo, Francie a Británie pracují s Kyjevem na možnostech zapojení Ruska do jednání o ukončení války.
Tyto zdroje shodně uvádějí, že představitelé tří evropských zemí diskutovali možnost rozhovorů za účasti obou stran a že věc konzultovali s ukrajinskými protějšky.
Bloombergem citované zdroje shodně uvádějí, že konečné rozhodnutí o případném postupu má zůstat na Volodymyru Zelenském a že Evropa nemá Kyjev tlačit do strategie, se kterou nebude souhlasit.
Reuters a Euronews nezávisle potvrzují širší kontext: Evropa řeší svou roli v potenciálních jednáních, ale zároveň zdůrazňuje, že Rusko nemá vybírat evropského zástupce a že podmínkou smysluplných jednání má být vážný závazek Moskvy a příměří.
Reuters opakovaně uvádí, že Zelenskyj chce posun v diplomacii před zimou, mluví o evropské pomoci s jednáním a zároveň požaduje větší tlak na Moskvu sankcemi a zbraněmi.
Reuters nezávisle potvrzuje, že Ukrajina v posledních měsících zesílila údery na ruskou ropnou infrastrukturu a vojensko-průmyslové cíle, což Kyjev prezentuje jako způsob, jak posílit vyjednávací pozici.
Reuters také uvádí, že Rusko dál trvá na kontrole celého Donbasu a že Kyjev odmítá odevzdat území, která Moskva nedokázala dobýt.