← Archiv

Štítek: Ústava

Počet analýz: 3

Litevští političtí lídři se 2. července 2026 shodli na záměru odstranit ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní.
Skupina 50 litevských poslanců 3. července 2026 zaregistrovala návrh ústavní změny.
Článek 137 litevské ústavy zakazuje zbraně hromadného ničení a zahraniční vojenské základny na území Litvy.
Změna ústavy vyžaduje dvě schválení nejméně 94 ze 141 poslanců.
Mezi dvěma hlasováními musí uplynout nejméně tři měsíce.
Litva nyní neplánuje hostit jaderné zbraně v době míru.
Odstranění zákazu nemá měnit závazky Litvy podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Litva je členem NATO a hraničí s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem.
Litva od roku 2022 ztrojnásobila obranné výdaje.
V Litvě má být od roku 2027 trvale umístěna bojově připravená německá brigáda.
Litevský ministr obrany připustil zvažování amerických nebo francouzských jaderných možností pouze v krizi nebo za války.
Finsko v roce 2026 rozhodlo o zrušení dlouhodobého zákazu hostit jaderné zbraně.
Rusko a Bělorusko v roce 2026 cvičily operace spojené s ruskými jadernými zbraněmi v Bělorusku.
NATO označuje ruskou jadernou rétoriku a rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku za strategické zastrašování.

Prezident Petr Pavel chce být součástí české účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře.
Premiér Andrej Babiš a vládní představitelé preferují delegaci složenou z členů vlády.
Definitivní složení delegace má podle dostupných článků určit vláda v červnu.
Pavel připouští kompetenční žalobu jako krajní možnost, pokud by byl podle něj vyloučen z výkonu ústavních pravomocí.
Jádrem sporu je rozdílný výklad role prezidenta a vlády při zahraniční reprezentaci státu.