← Archiv

Štítek: Ursula von der Leyenová

Počet analýz: 6

Konference pro obnovu Ukrajiny se koná v Gdaňsku 25. a 26. června 2026.
Akci spolupořádají Polsko a Ukrajina.
Konference je pátým ročníkem tohoto každoročního formátu.
Ursula von der Leyenová oznámila převod 3,2 miliardy eur Ukrajině.
Jde o první tranši z unijní půjčky ve výši 90 miliard eur.
Ukrajinské ministerstvo financí potvrdilo přijetí první tranše.
Ukrajina chce peníze použít na obranu, bezpečnost, energetickou odolnost a rozpočtové potřeby.
Kyjev očekává podpis více než 160 dohod v hodnotě přes 10 miliard eur.
Dohody se mají týkat obrany, podnikání a regionálního rozvoje.
Obnova ukrajinské ekonomiky má podle odhadu stát 588 miliard dolarů v příštím desetiletí.
Ukrajinskou delegaci vede premiérka Julija Svyrydenková.
Volodymyr Zelenskyj se konference neúčastní.
Spor Kyjeva a Varšavy souvisí s pojmenováním ukrajinské vojenské jednotky po UPA.
Polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému Řád bílého orla.

Evropská komise chce navrhnout zákon na diverzifikaci klíčových dodávek.
Cílem návrhu je snížit závislost firem v EU na jediném dodavateli nebo jedné zemi.
Návrh míří hlavně na citlivé a vysoce rizikové sektory.
Maroš Šefčovič uvedl, že firmy by mohly mít nejméně tři zdroje kritických dodávek.
Ursula von der Leyenová uvedla, že firmy snižují rizika vůči Číně příliš pomalu.
EU řeší rekordní obchodní deficit s Čínou kolem 1 miliardy eur denně.
Čína v roce 2025 zavedla omezení vývozu některých vzácných zemin a permanentních magnetů.
G7 chce snížit závislost na jednom dodavateli vzácných zemin a permanentních magnetů pod 60 procent do roku 2030.
Akt o kritických surovinách stanoví, že do roku 2030 nemá více než 65 procent roční spotřeby strategických surovin EU pocházet z jediné třetí země.
Čína označuje unijní diverzifikaci za převlečený protekcionismus.

Evropský parlament schválil dva právní předpisy k provedení celních závazků EU vůči USA.
Hlavní nařízení bylo přijato 440 hlasy pro, 151 proti a 50 se zdrželo.
Druhé nařízení bylo schváleno 444 hlasy pro, 152 proti a 54 se zdrželo.
Hlavní nařízení ruší cla na veškeré průmyslové zboží z USA.
Nařízení poskytuje preferenční přístup pro část amerických zemědělských produktů a mořských plodů.
Druhé nařízení prodlužuje bezcelní dovoz amerických humrů a zahrnuje i zpracované humry.
Celní preference mají skončit 31. prosince 2029, pokud nebudou obnoveny.
Komise může pozastavit celní preference, pokud USA poruší dohodnuté podmínky.
Legislativu musí po Evropském parlamentu ještě formálně potvrdit Rada EU.
Dohoda navazuje na společné prohlášení EU a USA ze srpna 2025.

Evropská komise představila 21. balík sankcí proti Rusku 9. června 2026.
Balík cílí na energetiku, finanční služby, kryptoslužby, obchod a rybolov.
Návrh rozšiřuje transakční zákazy na dalších 31 ruských bank.
Návrh zahrnuje opatření proti bankám, kryptofirmám, platformám a obchodníkům s ropou ve třetích zemích.
Evropská komise chce zavést možnost úplného zákazu kryptoslužeb vůči třetím zemím zapojeným do obcházení sankcí.
Návrh má pozastavit úpravu cenového stropu na ruskou ropu do ledna 2027.
Návrh přidává 30 plavidel na sankční seznam ruské stínové flotily.
Návrh poprvé cílí také na plavidla poskytující služby stínové flotile.
Návrh omezuje prodej tankerů na LNG do Ruska.
Návrh počítá s novými exportními omezeními pro zboží a technologie využitelné v ruském vojenském průmyslu.
Návrh zavádí dovozní omezení na vybrané rybí produkty včetně tresky.
Schválení sankcí vyžaduje jednomyslnost členských států EU.

Summit EU a západního Balkánu se konal 5. června 2026 v Tivatu v Černé Hoře.
Jednání se týkalo rozšiřování EU, postupné integrace, regionální spolupráce, bezpečnosti a stability.
O členství v EU usiluje šest zemí západního Balkánu: Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.
Ukrajina a Moldavsko patří mezi kandidátské země a mají postoupit k prvnímu tematickému bloku přístupových jednání.
Černá Hora je označována za nejpokročilejšího kandidáta ze západního Balkánu.
EU od roku 2013 nepřijala žádného nového člena.
Přístupový proces vyžaduje právní a institucionální reformy kandidátů a souhlas všech 27 členských států.
Francie a Německo prosazují postupnou integraci kandidátů do vybraných unijních programů, jednotného trhu nebo jednání bez hlasovacích práv před plným členstvím.

Evropská komise oznámila uvolnění celkem 16,4 miliardy eur pro Maďarsko.
Dohoda byla oznámena 29. května 2026 po jednání Pétera Magyara s Ursulou von der Leyenovou v Bruselu.
Prostředky byly zmrazeny za předchozí vlády Viktora Orbána kvůli výhradám k právnímu státu, korupci a institucionálním zárukám.
Balík zahrnuje 10 miliard eur z fondu obnovy Next Generation EU a 4,2 miliardy eur z kohezních fondů.
Dalších 2,2 miliardy eur je vázáno na dokončení dalších kroků, zejména v oblasti akademické svobody.
Magyarova vláda slíbila reformy v oblasti boje proti korupci, právního státu a transparentnosti.
Magyar formálně předložil nebo oznámil záměr předložit žádost Maďarska o vstup do Úřadu evropského veřejného žalobce.
Zdroje shodně uvádějí, že uvolnění peněz je důležité pro maďarskou ekonomiku a veřejné finance.