← Archiv

Štítek: Sněmovna

Počet analýz: 6

Sněmovna návrh podpořila v prvním čtení 24. června 2026.
Návrh má před dalším projednáním posoudit bezpečnostní výbor.
Jde o sněmovní tisk 213.
Předkladatelem návrhu je ministr vnitra.
Žadatelé o humanitární dávku mají být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce.
Žadatelé o humanitární dávku se mají zdržovat v Česku alespoň 16 dnů v měsíci.
Nové podmínky se nemají týkat dětí, studujících a seniorů.
K dočasné ochraně bylo ke konci dubna registrováno 384 436 lidí.
Humanitární dávky v březnu pobíralo zhruba 90 000 uprchlíků s dočasnou ochranou.
Dočasná ochrana má zaniknout při pobytu mimo Schengen delším než 30 dnů.
Dočasná ochrana má zaniknout také při trestním nebo správním vyhoštění.
Návrh zpřísňuje podmínky zvláštního dlouhodobého pobytu, včetně požadavku na absenci daňových nedoplatků.

Vláda 15. června 2026 schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby.
Návrh ruší koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas.
Hlavním finančním zdrojem ČT a ČRo se má stát příspěvek ze státního rozpočtu.
Účinnost změny je plánována od roku 2027.
Česká televize má v roce 2027 dostat 5,74 miliardy Kč.
Český rozhlas má v roce 2027 dostat 2,065 miliardy Kč.
Navržené částky jsou nižší než letošní očekávaný výnos z poplatků.
Návrh počítá s automatickou valorizací při překročení kumulované inflace o 10 %.
Prezident Petr Pavel uvedl, že neslyšel zdůvodnění ani analýzu potřebnosti změny.
Petr Pavel chce o dalším postupu rozhodnout až podle finální podoby zákona.
Opozice avizuje blokování projednávání ve Sněmovně.
ČT a ČRo varují před omezením tvorby a propouštěním.

ČTK, ČT24, iROZHLAS a Novinky shodně uvádějí, že Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení EET.
ČTK, iROZHLAS a Novinky shodně uvádějí, že systém má začít fungovat od příštího roku, tedy od roku 2027.
ČTK, iROZHLAS a Novinky shodně uvádějí vládní očekávání dodatečného ročního výnosu přes 14 miliard korun a narovnání podnikatelského prostředí.
Ministerstvo financí, Finanční správa, ČTK, iROZHLAS a Novinky shodně uvádějí, že nová verze nemá vyžadovat povinný tisk papírových účtenek a má fungovat i na běžných zařízeních, jako je mobil, tablet nebo stávající pokladní systém.
Ministerstvo financí, Finanční správa a zpravodajské zdroje shodně uvádějí, že evidovat se mají platby při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně, včetně hotovostních i vybraných bezhotovostních plateb.
ČTK, ČT24, iROZHLAS a Novinky shodně uvádějí, že návrh čelil kritice opozice kvůli byrokracii, nejistým výnosům a evidenci bezhotovostních plateb.
ČSOB Index očekávání firem publikovaný přes ČTK uvádí, že 52 procent malých a středních firem a podnikatelů očekává od EET 2.0 více byrokracie.

Vládní návrh zvyšuje rodičovský příspěvek z 350 000 Kč na 400 000 Kč pro domácnost s jedním nejmladším dítětem.
U dvojčat a vícerčat návrh počítá se zvýšením ze 700 000 Kč na 800 000 Kč.
Návrh má být účinný od 1. ledna 2027 a podle oficiálního znění se má vztahovat na děti narozené od tohoto data nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů po nabytí účinnosti zákona.
Sněmovna návrh po prvním čtení přikázala výboru pro sociální politiku.
Dopad na státní rozpočet má podle vládní předlohy činit 230 milionů Kč v prvním roce a po plném náběhu kolem roku 2030 přibližně 3,6 miliardy Kč ročně.
Vládní zdroje zdůvodňují zvýšení snížením dopadů inflace, podporou rodin a lepším sladěním rodinného a pracovního života.
Opoziční Piráti a STAN rámují jednorázové zvýšení bez valorizace jako nedostatečné a méně předvídatelné pro rodiče.

Sněmovna přehlasovala Senát a potvrdila snížení sociálních odvodů pro OSVČ.
Pro zákon hlasovalo 118 poslanců; pro přehlasování Senátu bylo potřeba nejméně 101 hlasů.
Minimální měsíční vyměřovací základ se má vrátit ze 40 procent na 35 procent průměrné mzdy.
Živnostníci mohou podle zdrojů ušetřit přibližně 715 korun měsíčně.
Minimální záloha má klesnout z 5720 korun na 5005 korun.
Předloha počítá s vrácením nebo započtením přeplatků na sociálním pojistném.
Senátní námitky se soustředily hlavně na výpadek příjmů důchodového systému a na nižší budoucí důchody živnostníků.

Vláda schválila novelu ministerstva vnitra 25. května 2026 a posílá ji k projednání do Sněmovny.
Žadatelé o humanitární dávku s dočasnou ochranou mají být podle návrhu zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce.
Návrh počítá s tím, že příjemci humanitární dávky se budou muset zdržovat v Česku alespoň 16 dnů v měsíci.
Podmínky pro humanitární dávku se nemají vztahovat na děti, studující a seniory s dočasnou ochranou.
Dočasná ochrana má zaniknout při pobytu mimo státy schengenského prostoru delším než 30 dnů nebo při trestním či správním vyhoštění.
V Česku bylo podle zdrojů k dočasné ochraně registrováno přes 386 tisíc lidí.