← Archiv

Štítek: Si Ťin-pching

Počet analýz: 10

Čína a USA se dohodly na preferenčním celním zacházení pro 30 miliard dolarů zboží na každou stranu.
Obě země vytvoří bilaterální dialog o rizicích a přínosech umělé inteligence.
První další jednání o AI je plánováno na listopad 2026.
Čína a USA zřídí komunikační kanál pro incidenty související s AI.

USA a Čína prodloužily obchodní příměří o dva měsíce.
Jednání se dotkla obchodu, umělé inteligence, technologií, Tchaj-wanu a Íránu.
Obě země nadále omezují přístup k některým pokročilým technologiím a uplatňují cílená obchodní opatření.
Tchaj-wan zůstává jedním z hlavních sporných bodů americko-čínských vztahů.
Čína a USA usilují o pokračování dialogu a stabilizaci vztahů navzdory strategické konkurenci.

Donald Trump a Si Ťin-pching se 24. září setkávají ve Washingtonu.
Obchod, Tchaj-wan, Írán a umělá inteligence patří mezi hlavní témata jednání.
USA a Čína prodloužily obchodní příměří do 10. ledna 2027.
USA navrhly mechanismus pro oznamování závažných incidentů v oblasti umělé inteligence s možnými dopady na národní bezpečnost.

Donald Trump osobně přivítal Si Ťin-pchinga při jeho příjezdu do Washingtonu.
Trump a Si jednají 24. září 2026 v Bílém domě.
Na programu jsou obchod, umělá inteligence, kritické suroviny a technologická konkurence.
Obě země jednají o prodloužení obchodního příměří, které má podle aktuální dohody skončit v lednu 2027.
Jednání se dotýkají také bezpečnostních otázek spojených s Íránem a Tchaj-wanem.

Osmnáctý summit BRICS se konal 12. a 13. září 2026 v Novém Dillí.
BRICS má jedenáct členských států.
Si Ťin-pching navštívil Indii poprvé po sedmi letech.
Indie a Čína se dohodly na podpoře obchodních, dopravních a mezilidských vazeb.
BRICS podpořil větší využívání národních měn při obchodu a investicích.
Skupina pokračuje v práci na levnějších a propojenějších přeshraničních platebních systémech.
BRICS požaduje větší zastoupení rozvíjejících se ekonomik v globálních finančních a politických institucích.
Čína převezme předsednictví BRICS pro rok 2027.

Si Ťin-pching navštívil Egypt 1. a 2. září 2026 poprvé od roku 2016.
Šlo o jeho první cestu na Blízký východ od návštěvy Saúdské Arábie v roce 2022.
Si představil čtyřbodový návrh nového bezpečnostního rámce pro Blízký východ.
Návrh zdůrazňuje regionální dialog, komplexní řešení konfliktů, hospodářský rozvoj a větší roli OSN.
Čína označuje palestinskou otázku za ústřední problém Blízkého východu.
Čína a Egypt se dohodly na prohloubení bezpečnostní a protiteroristické spolupráce.
Obě země chtějí rozšířit spolupráci v technologiích, datových centrech, polovodičích a používání vlastních měn v obchodě.
Čínské investice v ekonomické zóně Suezského průplavu dosahují přibližně čtyř miliard dolarů.

Dohodu o založení organizace podepsalo 29 států.
Organizace ponese název Světová organizace pro spolupráci v oblasti umělé inteligence.
Půjde o nezávislou mezivládní mezinárodní organizaci.
Sídlo organizace bude v Šanghaji.
Zakládající dohoda byla podepsána 16. července 2026.
Mezi zakládající členy patří Čína, Rusko, Kazachstán, Pákistán a Indonésie.
Organizace má podporovat mezinárodní spolupráci a globální správu AI.
Si Ťin-pching vyzval k tvorbě společných mezinárodních pravidel pro AI.
Si Ťin-pching požadoval, aby systémy AI zůstaly pod lidskou kontrolou.
Čína nabídla rozvojovým zemím pět tisíc míst v programech vzdělávání o AI během pěti let.

Alexandr Lukašenko se 29. června 2026 v Pekingu setkal se Si Ťin-pchingem.
Setkání se konalo ve státním hostinci Tiao-jü-tchaj.
Lukašenko přiletěl do Pekingu po jednání s Vladimirem Putinem v Moskevské oblasti.
Putin a Lukašenko jednali 26. června 2026 ve Valdaji.
Jednání Putina a Lukašenka se týkalo Ukrajiny, regionální bezpečnosti, obchodu, ekonomické spolupráce a společných projektů.
Čína označuje Bělorusko za všestranného strategického partnera do každého počasí.
Si Ťin-pching slíbil podporu běloruské suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti.
Čína chce pokračovat v podpoře rozvoje Běloruska v rámci svých možností.
Peking a Minsk zdůrazňují spolupráci v rámci Pásu a stezky.
Lukašenko označil průmyslový park Velký kámen za příklad úspěšné spolupráce s Čínou.
Roky 2026 a 2027 byly vyhlášeny jako roky průmyslové spolupráce Běloruska a Číny.
Bělorusko nepřipojilo své vojáky k ruské válce proti Ukrajině, ale umožnilo Rusku využít běloruské území při invazi a hostí ruské taktické jaderné zbraně.
Ukrajina tvrdí, že Rusko se snaží Bělorusko více zatáhnout do války; Moskva a Minsk to odmítají.

Si Ťin-pching navštívil KLDR 8. a 9. června 2026.
Šlo o jeho první návštěvu KLDR po sedmi letech.
Kim Čong-un přivítal Si Ťin-pchinga v Pchjongjangu i s manželkou Ri Sol-ču.
Jednání se týkala posílení čínsko-severokorejských vztahů.
Obě strany deklarovaly rozšíření spolupráce v politice, ekonomice a kultuře.
Návštěva připadla na rok 65. výročí čínsko-severokorejské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Si Ťin-pching a Kim Čong-un navštívili Věž čínsko-korejského přátelství.
Lídři společně zasadili jedli v areálu stranické školicí školy v Pchjongjangu.
Veřejná komuniké neobsahovala konkrétní výsledek k severokorejskému jadernému programu.
KLDR v posledních letech prohloubila vojenské a obchodní vazby s Ruskem.
Rusko a KLDR v roce 2024 podepsaly smlouvu o vzájemné obraně.
Čína zůstává hlavním obchodním partnerem KLDR a jejím jediným formálním smluvním spojencem.

Donald Trump a Si Ťin-pching jednali v Pekingu 14. a 15. května 2026.
Obě strany po summitu mluvily o pozitivním nebo konstruktivním jednání.
Reuters, Guardian, Al Jazeera a české zdroje shodně uvádějí, že summit nepřinesl zásadní průlom v klíčových otázkách.
Jednání se týkala obchodu, americko-čínských tarifů, zemědělských nákupů, Tchaj-wanu, Íránu, technologických omezení a umělé inteligence.
Čína varovala USA kvůli postupu vůči Tchaj-wanu, který Peking označuje za klíčový problém čínsko-amerických vztahů.
Trump po jednání tvrdil, že s Čínou vznikly nebo vzniknou obchodní dohody, ale část detailů nebyla okamžitě zveřejněna.
Čínské ministerstvo obchodu následně uvedlo předběžnou dohodu o rozšiřování zemědělského obchodu, snižování cel a řešení netarifních bariér.
Analytici v několika zdrojích hodnotí výsledek jako stabilizaci, nikoli reset vztahů.
Téma Tchaj-wanu zůstalo po summitu citlivé, zejména kvůli americkým dodávkám zbraní a Trumpovým výrokům o možném kontaktu s tchajwanským prezidentem.