← Archiv

Štítek: sankce

Počet analýz: 36

2026-09-28

EU uvalila nové sankce kvůli deportacím a nucené asimilaci ukrajinských dětí

EU 28. září zařadila na sankční seznam deset osob a sedmnáct subjektů.
Opatření se týkají systematických nezákonných deportací a nucených přesunů ukrajinských dětí do Ruska a na dočasně okupovaná území.
Sankce zahrnují zmrazení majetku a zákaz zpřístupňování finančních prostředků a hospodářských zdrojů.
Fyzické osoby nově zařazené na seznam mají také zákaz vstupu do EU a tranzitu přes její území.
Na seznam byly zařazeny také dětské tábory a sportovní centra v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny.
EU uvádí, že od začátku ruské války proti Ukrajině bylo deportováno nebo násilně přemístěno více než 20 500 ukrajinských dětí.

2026-09-24

EU prodloužila protiruské sankce o tři roky, Usmanov a Fridman ze seznamu zmizeli

EU prodloužila individuální sankce do 22. září 2029.
Režim se vztahuje na více než 3000 osob a subjektů.
Alisher Usmanov a Michail Fridman nebyli v novém období na sankční seznam znovu zařazeni.
EU zároveň neobnovila zápis dalších dvou položek a vyřadila tři zemřelé osoby.
Sankce zahrnují zákaz cestování pro fyzické osoby, zmrazení majetku a zákaz zpřístupňování finančních prostředků a hospodářských zdrojů.

2026-09-18

USA rozšiřují sankce proti Rusku a Íránu, hrozí až stoprocentní cla

Donald Trump podepsal zákon 18. září 2026.
Zákon rozšiřuje sankce a další omezení vůči Rusku a prodlužuje sankce vůči Íránu.
Opatření míří na ruský energetický a obranný sektor, finanční instituce a stínovou flotilu tankerů.
Nové sankce se vztahují také na Vladimira Putina a další vysoké ruské představitele.
Zákon počítá s cly až 100 procent vůči největším odběratelům ruské ropy a plynu a státům napomáhajícím obcházení sankcí.
Mezi země nejvíce vystavené novým opatřením patří kvůli dovozu ruské ropy Čína a Indie.
Prezident může za stanovených podmínek udělovat výjimky z některých sankcí a cel.

2026-09-18

Trump podepsal nové sankce proti Rusku, velkým odběratelům hrozí až 100% cla

Donald Trump podepsal sankční zákon 18. září 2026.
Zákon míří na ruské představitele, banky, energetický sektor a stínovou flotilu tankerů.
Cla až 100 procent mohou zasáhnout pět největších dovozců ruské ropy nebo zemního plynu.
Celní opatření mohou dopadnout také na země významně pomáhající Rusku obcházet energetické sankce.
Mezi největší odběratele ruské ropy patří Čína a Indie.
Prezident může za stanovených podmínek některé sankce a cla prominout z důvodů národní bezpečnosti.
Zákon prodlužuje také existující americké sankční pravomoci vůči Íránu o pět let.
Senát zákon schválil poměrem 86 ku 11 a Sněmovna reprezentantů poměrem 262 ku 159.

2026-09-14

BRICS přijal společnou deklaraci a vyzval ke zdrženlivosti na Blízkém východě

Summit BRICS se konal v Novém Dillí 12. a 13. září 2026.
Společná deklarace byla přijata 12. září konsensem.
Deklarace kritizuje jednostranná celní a necelní opatření odporující pravidlům WTO.
Deklarace odmítá jednostranné sankce, které nejsou schválené Radou bezpečnosti OSN a jsou v rozporu s mezinárodním právem.
BRICS vyjádřil hluboké znepokojení nad eskalací na Blízkém východě.
Deklarace vyzývá k maximální zdrženlivosti a k vyvarování se kroků, které by konflikt dále vyhrotily.
BRICS podporuje řešení mezinárodních sporů dialogem, konzultacemi a diplomacií.
V květnu 2026 se ministři zahraničí BRICS kvůli rozdílům kolem války s Íránem na společném prohlášení nedohodli.
Naréndra Módí prohlásil, že BRICS není namířen proti žádné zemi ani bloku.

2026-09-08

Ruské hybridní aktivity zvyšují tlak na evropskou bezpečnostní politiku

EU označuje mezi ruské hybridní aktivity kybernetické útoky, sabotáže, narušování kritické infrastruktury a manipulaci s informacemi.
EU přijala sankční opatření proti osobám a subjektům spojeným s kybernetickými útoky připisovanými Rusku.
Evropská unie připravuje další sankční opatření reagující mimo jiné na hybridní incidenty v členských státech.
Bezpečnostní debata v Evropě zahrnuje ochranu kritické infrastruktury a odolnost proti informačnímu ovlivňování.

2026-09-03

EU zůstává rozdělená kvůli sankcím proti izraelským osadám

EU se na společném omezení obchodu s izraelskými osadami dosud neshodla.
Pro přijetí obchodních opatření nyní neexistuje potřebná většina.
Ve hře jsou dovozní licence, vysoká cla a úplný zákaz obchodu s produkty z osad.
Úplný zákaz získal při červencovém jednání ministrů největší podporu, nikoli však jasnou většinu.
Členské státy se neshodují, zda by opatření vyžadovalo jednomyslnost, nebo kvalifikovanou většinu.
Produkty z izraelských osad již nemají nárok na preferenční celní zacházení podle dohody EU s Izraelem.
EU v květnu rozšířila sankce proti extremistickým izraelským osadníkům a organizacím, které je podporují.

2026-09-03

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok v Lipsku

Výbušným zařízením vybavený dron byl nalezen na letišti Lipsko/Halle v noci ze 4. na 5. srpna 2026.
Německá vláda 1. září připsala odpovědnost za pokus o útok Rusku.
Německo uzavře ruský generální konzulát v Bonnu k 18. září.
Německo ukončuje smlouvu umožňující činnost Ruského domu v Berlíně.
Berlín chce v Evropské unii prosadit další sankční zařazení osob spojených s ruskými hybridními operacemi.
Rusko odpovědnost za incident odmítá.
Rusko v reakci oznámilo uzavření Goethe-Institutů v Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu.

2026-09-02

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok výbušným dronem

Pokus o útok na letišti Lipsko/Halle se odehrál 4. srpna 2026.
Na letišti byla nalezena výbušninou vybavená dronová konstrukce.
Německá vláda připsala odpovědnost za incident Rusku.
Vyšetřování převzalo německé Spolkové státní zastupitelství.
Ruský generální konzulát v Bonnu má být uzavřen 18. září.
Německo vypovědělo smlouvu týkající se Ruského domu v Berlíně.
Německo chce v Evropské unii prosadit další sankční zařazení osob spojených s ruskými hybridními operacemi.
Rusko odpovědnost za incident odmítá.

2026-09-01

Berlín míří k obvinění Ruska z pokusu o útok v Lipsku

Výbušný dron byl na letišti Lipsko/Halle nalezen v noci ze 4. na 5. srpna 2026.
Dron nesl výbušninu a rozbušku.
Vyšetřovatelé pracují s verzí, že cílem bylo ukrajinské nákladní letadlo Antonov používané také k přepravě vojenského materiálu.
Pokus o útok selhal a výbušnina neexplodovala.
Německá vláda připravuje oficiální určení odpovědnosti za incident.
Německá reakce je koordinována s partnery v Evropské unii a NATO.
Německá vláda dosud veřejně Rusko za pachatele oficiálně neoznačila.
Nové sankce proti Rusku patří mezi zvažované reakce.

2026-08-30

Berlin se chystá připsat pokus o dronový útok Rusku a oznámit odvetu

Na letišti Lipsko/Halle byl 4. srpna nalezen dron vybavený výbušninou.
Německá spolková prokuratura případ vyšetřuje jako závažný útok s možným dopadem na vnitřní i vnější bezpečnost.
Friedrich Merz oznámil, že vláda brzy zveřejní, koho považuje za odpovědného.
Oficiální připsání odpovědnosti Rusku zatím německá vláda veřejně neoznámila.
Mediální zprávy uvádějí, že Berlín připravuje přímá opatření proti Rusku a nové sankce na úrovni EU.
Rusko odpovědnost za incident odmítá.

2026-08-27

Rusko obchází sankce přes Česko, riziko sabotáží trvá

Rusko v roce 2025 poptávalo české CNC obráběcí stroje a související technologie využitelné ve zbrojním průmyslu.
České technologie se do Ruska mohly dostávat přes prostředníky a společné podniky ve třetích zemích.
V Česku byly odhaleny aktivity spojené s poskytováním služeb ruské stínové flotile.
Riziko sabotážních útoků řízených z Ruska pomocí jednorázově najímaných agentů přetrvává.
U žádného prověřovaného bezpečnostního incidentu v Česku za rok 2025 nebyla ruská koordinace sabotážního útoku spolehlivě potvrzena.
Počet odhalených sabotážních a podvratných útoků koordinovaných z Ruska v Evropě ve druhé polovině roku 2025 opět rostl.

2026-08-24

Washington chce dál izolovat íránskou ekonomiku

Operace Economic Outcast byla zahájena 24. srpna 2026.
První vlna sankcí zasáhla téměř 60 osob, firem a plavidel spojených s Íránem.
Sankce míří na sítě spojené s íránským jaderným a raketovým programem, kybernetickými operacemi a prodejem ropy.
Riziko sekundárních sankcí bylo rozšířeno na digitální aktiva, technologie, zlato, letectví a lodní dopravu.
Zahraniční subjekty pomáhající Íránu obcházet sankce mohou přijít o přístup k americkému finančnímu systému.
Některé licence umožňující převody peněz do Íránu a část akademických a kulturních kontaktů byly pozastaveny.
Spojené státy chtějí po jednotlivých zemích postupné ukončování identifikovaných ekonomických vazeb s Íránem.

2026-08-23

USA hrozí Íránu ekonomickým úderem, Teherán střídá diplomacii s výhrůžkami

USA mají podrobnosti nových sankcí proti Íránu oznámit 24. srpna.
Scott Bessent označil připravovaná opatření za nejtvrdší sankce v historii.
Americký plán počítá s tlakem také na státy a firmy obchodující s Íránem.
Íránská ekonomika je už nyní zatížena rozsáhlými sankcemi a americkou námořní blokádou.
Provoz tankerů v Hormuzském průlivu zůstává výrazně omezený.
Čína nakupuje více než 80 procent íránské ropy přepravované po moři podle údajů společnosti Kpler za rok 2025.
Masúd Pezeškján prosazuje diplomatické ukončení války a hájí červnové memorandum s USA jako cestu ze současného patu.
Abbás Arakčí vyzval Washington k jednání založenému na respektu.
Pákistánský velitel armády Ásim Munír má 24. srpna navštívit Teherán v rámci snahy o obnovení diplomatického jednání.
Válka začala americkými a izraelskými útoky na Írán 28. února 2026.

2026-08-19

Trump chce Írán ekonomicky izolovat a trestat i jeho zahraniční partnery

USA oznámily další výrazné zpřísnění ekonomického tlaku na Írán.
Nová strategie má zasáhnout obchodní, finanční a logistické kanály využívané Íránem.
Postihy mohou dopadnout také na zahraniční státy a společnosti pokračující v ekonomické podpoře Íránu.
Americká administrativa připravuje sekundární sankce proti zahraničním subjektům obchodujícím s Íránem.
Podrobnosti dalších amerických sankcí mají být zveřejněny později.
Čína odebírá více než 80 procent íránské ropy vyvážené po moři.
Írán už dlouhodobě využívá prostředníky, alternativní platební kanály a další mechanismy k obcházení sankcí.

2026-08-10

Teherán chce za otevření Hormuzu zrušení sankcí i uvolnění aktiv

Írán podmiňuje plné otevření Hormuzského průlivu splněním několika požadavků vůči Spojeným státům.
Írán požaduje ukončení americké námořní blokády svých přístavů.
Mezi íránské požadavky patří zrušení sankcí a uvolnění zmrazených íránských aktiv.
Teherán požaduje také kompenzaci škod způsobených během války.
Írán a Omán pokročily v jednání o bezpečných trasách pro lodní dopravu průlivem.
Na mapě plánovaných lodních tras už mezi Íránem a Ománem existuje shoda, zbývají technické otázky.
Hormuzský průliv je od únorového vypuknutí války z velké části neprůjezdný pro běžnou obchodní dopravu.
Před konfliktem průlivem procházela přibližně pětina světového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem.

2026-08-09

Írán odmítá otevřít Hormuz bez amerických ústupků

Írán a Omán dokončují dohodu o nových plavebních trasách Hormuzským průlivem.
Írán 9. srpna označil jednání s Ománem za finální fázi.
Dohoda o trasách sama o sobě nezaručuje znovuotevření průlivu.
Írán požaduje ukončení americké blokády svých přístavů.
Írán požaduje zrušení sankcí a kompenzaci za americké útoky.
USA podmiňují zrušení blokády obnovením neomezené komerční plavby a plněním íránských závazků.
Před válkou procházela Hormuzským průlivem přibližně pětina světových dodávek obchodované ropy a zkapalněného zemního plynu.

2026-07-12

Zemřel republikánský jestřáb Lindsey Graham

Lindsey Graham zemřel večer 11. července 2026.
Bylo mu 71 let.
Jeho kancelář uvedla krátkou a náhlou nemoc.
Oficiální příčina smrti nebyla bezprostředně zveřejněna.
Graham zastupoval Jižní Karolínu v Senátu USA od roku 2003.
V roce 2026 kandidoval na znovuzvolení.
Dne 10. července 2026 navštívil Kyjev a jednal s Volodymyrem Zelenským.
Během ruské plnohodnotné invaze navštívil Ukrajinu desetkrát.
Krátce před smrtí oznámil dohodu s Trumpovou administrativou na posunu sankčního zákona proti Rusku.
Sankční návrh míří na státy a subjekty podporující ruskou válečnou ekonomiku přes nákupy energií.
Zelenskyj označil Grahama za obránce svobody a připomněl jeho podporu Ukrajině.
Donald Trump ho označil za vlastence a jednoho z nejlepších senátorů, které znal.
Představitelé NATO a východoevropských států ocenili jeho podporu Ukrajině a transatlantických vazeb.
Izraelští představitelé ho označili za jednoho z největších přátel Izraele.
Guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster má jmenovat dočasnou náhradu za Grahama v Senátu.

2026-07-04

Venezuela sčítá tisíce mrtvých a zlobu nad pomalou pomocí

Venezuelu 24. června 2026 zasáhla dvě silná zemětřesení o magnitudě 7,2 a 7,5.
Nejvíce zasaženy byly La Guaira, Caracas a severní pobřežní státy.
Oficiální počet obětí vzrostl 3. července na 2 645.
Zraněno bylo více než 12 000 lidí.
Přibližně 15 000 lidí přišlo o domov.
Desítky tisíc lidí zůstávají vedeni jako pohřešovaní v neoficiálních databázích.
Záchranné práce pokračovaly i více než týden po otřesech.
Do zasažených oblastí dorazily zahraniční záchranné a zdravotnické týmy.
V La Guaiře fungovaly provizorní zdravotnické body a zahraniční polní nemocnice.
Humanitární pracovníci varují před rizikem infekcí, nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou v dočasných přístřešcích.
Delcy Rodríguezová odmítla tvrzení, že vláda reagovala pomalu.
Rodríguezová oznámila nouzová opatření a vznik fondu na rekonstrukci.
Kritika se soustředí na zpožděnou pomoc, nedostatek těžké techniky a převahu civilní svépomoci v prvních dnech po katastrofě.

2026-06-24

Inspekce íránských jaderných zařízení se staly prvním testem nové dohody

USA a Írán podepsaly předběžné memorandum o porozumění k ukončení války.
Memorandum počítá se 60denním obdobím pro jednání o konečné dohodě.
Jaderný program Íránu patří mezi hlavní body následných jednání.
Obě strany uvádějí, že Írán nemá vyrábět ani získat jaderné zbraně.
USA tvrdí, že Írán souhlasil s návratem jaderných inspektorů.
MAAE uvádí, že inspekce v Íránu mají proběhnout a že se budou řešit termíny, postupy a místa.
Írán odmítá, že by nyní existoval plán na inspekce poškozených jaderných zařízení.
Írán podmiňuje přístup k napadeným zařízením a jadernému materiálu finální dohodou a praktickými kroky ke zrušení amerických sankcí.
MAAE nemá plný přístup k nejcitlivějším íránským jaderným lokalitám od útoků USA a Izraele v roce 2025.
MAAE odhaduje, že Írán měl před útoky 440,9 kilogramu uranu obohaceného až na 60 procent.
Vysoce obohacený uran je klíčovou otázkou jednání.
USA vydaly dočasnou 60denní sankční úlevu pro íránskou ropu.
Írán tvrdí, že finální jednání mohou začít až po plném a trvalém plnění vybraných bodů memoranda.
Dohoda vyvolala obavy u izraelských a některých regionálních aktérů.

2026-06-23

Washington střídá úlevy pro Írán s tvrdými hrozbami

Spojené státy udělily Íránu šedesátidenní sankční výjimku.
Výjimka umožňuje prodej íránské ropy a souvisejících produktů.
Sankční výjimka má platit do 21. srpna 2026.
Jednání USA a Íránu proběhlo ve švýcarském Bürgenstocku.
Jednání zprostředkovaly Pákistán a Katar.
Americkou delegaci vedl viceprezident JD Vance.
Íránskou delegaci vedli Mohammad Bagher Ghalibaf a Abbás Araghčí.
Vyjednavači se dohodli na šedesátidenní cestovní mapě k trvalejší dohodě.
Součástí jednání byl bezpečný průchod obchodních lodí Hormuzským průlivem.
Součástí jednání byl také mechanismus k ukončení bojů v Libanonu.
Trump pohrozil novými kroky proti Íránu, pokud Teherán nebude plnit dohodu.
Írán odmítá, že by už přijal nové závazky k jadernému programu.
Ceny ropy po zprávách o sankční výjimce a jednáních klesly.
Marco Rubio jedná se státy Perského zálivu o americko-íránském rámci.

2026-06-18

Hormuz se po dohodě USA a Íránu znovu otevírá

USA a Írán elektronicky podepsaly interimní memorandum o ukončení války.
Memorandum prodlužuje příměří o 60 dní.
Dohoda počítá se znovuotevřením Hormuzského průlivu.
Doprava přes Hormuzský průliv se má vrátit k plné kapacitě do 30 dnů.
Memorandum zahajuje 60denní jednání o jaderném programu, sankcích a zmrazených íránských aktivech.
Ropa Brent 18. června 2026 klesla na 78,02 USD za barel.
Americká ropa WTI 18. června 2026 klesla na 74,57 USD za barel.
Brent i WTI se dostaly na nejnižší úrovně od začátku války s Íránem.
První tři saúdskoarabské supertankery po podpisu dohody propluly Hormuzským průlivem s nákladem 6 milionů barelů ropy.
IEA odhadla, že konflikt blokoval více než 14 milionů barelů denně blízkovýchodní produkce ropy.
Plný návrat toků ropy a plynu na předválečnou úroveň má trvat delší dobu.

2026-06-16

Trump a Zelenskyj na G7 jednali o sankcích, tlaku na Rusko a protivzdušné obraně

Volodymyr Zelenskyj se 16. června 2026 zúčastnil jednání G7 o Ukrajině v Évian-les-Bains.
Donald Trump se jednání G7 o Ukrajině účastnil.
Trump po jednání se Zelenským řekl, že Rusko by mělo uzavřít dohodu.
Zelenskyj uvedl, že G7 se shodla, že Rusko válku nevyhrává.
Jednání se týkalo dalších sankcí proti Rusku.
Debata o sankcích zahrnovala ruský vývoz ropy, bankovní sektor a vojenskou výrobu.
Ukrajina žádala posílení protivzdušné obrany.
Zelenskyj s Trumpem řešil možnost licencí na výrobu protiraketových systémů a raket.
Zelenskyj označil systémy Patriot za klíčové proti ruským balistickým střelám.
Británie oznámila nové sankce proti ruským finančním a logistickým sítím.
Britské sankce zahrnují Yandex Bank, další věřitele a desítky plavidel spojených s ruskou ropou a plynem.
Trump naznačil možnost rychlého návratu amerických sankcí na ruské ropné dodávky.

2026-06-16

Dohoda USA a Íránu má otevřít Hormuz, ale její závazky zůstávají sporné

USA a Írán oznámily předběžnou dohodu o ukončení války a znovuotevření Hormuzského průlivu.
Dohoda má prodloužit dubnové příměří o dalších 60 dní.
Formální podpis dohody je plánován na pátek 19. června 2026 v Ženevě.
Plné znění dohody nebylo k 16. červnu 2026 veřejně zveřejněno.
Brent 16. června 2026 klesl o 5,1 procenta na 78,96 dolaru za barel.
WTI 16. června 2026 klesla o 5,8 procenta na 76,05 dolaru za barel.
Brent i WTI uzavřely nejníže od začátku března 2026.
Hormuzským průlivem za běžných podmínek prochází asi pětina světových dodávek ropy a LNG.
Dohoda má Íránu po podpisu umožnit obnovit prodej ropy a paliv.
Sankční úlevy se mají týkat také bankovních, dopravních a pojišťovacích služeb spojených s vývozem ropy.
Plná normalizace lodní dopravy může trvat týdny až měsíce.

2026-06-15

Předběžná dohoda USA a Íránu uvolnila tlak na ropu a posílila akcie

USA a Írán dosáhly předběžné dohody o ukončení války.
Dohoda počítá se znovuotevřením Hormuzského průlivu.
Memorandum o porozumění má být podepsáno ve Švýcarsku v pátek 19. června 2026.
Dohoda počítá se 60denním obdobím pro další jednání.
Další jednání se mají týkat íránského jaderného programu a sankční úlevy.
USA mají ukončit námořní blokádu íránských přístavů.
Ropa Brent 15. června 2026 klesla přibližně o 4 až 5 procent.
Brent se obchodoval kolem 83 dolarů za barel.
Evropské akcie po oznámení dohody rostly.
Index STOXX 600 vystoupal na rekordní úroveň.
Přepravci a pojišťovny zůstávají opatrní kvůli bezpečnosti v Hormuzu.
Odminování a návrat běžného provozu mohou trvat týdny.

2026-06-13

USA a Iran jsou blizko dohode o ukonceni valky

USA a Iran se priblizily predbezne dohode o ukonceni valky.
Pakistan vystupuje jako hlavni prostrednik dohody.
Donald Trump oznamil plan podpisu dohody na nedeli 14. cervna 2026.
Iran zpochybnil, ze k podpisu dojde uz 14. cervna 2026.
Predbezna dohoda ma zahrnovat znovuotevreni Hormuzskeho prulivu.
USA maji po otevreni prulivu zrusit navalni blokadu iranskych pristavu.
Navazujici jednani o iranskem jadernem programu maji trvat 60 dni.
Iran chce zachovat kontrolu nad spravou plavby v Hormuzskem prulivu.
USA pozaduji odstraneni nebo zniceni vysoce obohaceneho iranu.
Izrael neni stranou pripravovane dohody.
Boje v Libanonu zustavaji nevyresenou casti sirsiho konfliktu.
Hormuzskym prulivem pred valkou prochazela zhruba petina svetove spotreby ropy a ropnych produktu.
Ropne trhy reagovaly na zpravy o dohode vyraznym poklesem i predchozi volatilitou.

2026-06-10

Mise IRINI muze kontrolovat lode spojovane s ruskou stinovou flotilou

Mise IRINI pusobi ve Stredomori od 31. brezna 2020.
Puvodnim hlavnim ukolem IRINI bylo prosazovani zbrojniho embarga OSN vuci Libyi.
Mandat IRINI byl v roce 2025 prodlouzen do 31. brezna 2027.
IRINI ma nove upravena pravidla nasazeni pro nalodovani na plavidla spojovana s ruskou stinovou flotilou.
Kaja Kallas uvedla, ze IRINI uz zacala tato plavidla kontrolovat.
Opatreni je zamerene na lode podezrele z prepravy ruske ropy mimo sankcni rezim.
Rusko krok EU odsoudilo.
Maria Zacharovova oznacila kontroly za hrozbu pro namorni bezpecnost a zastrasovani civilnich plavidel.
Rusko odmita pravni existenci pojmu stinova flotila.
EU dlouhodobe spojuje stinovou flotilu s obchazenim sankci, riziky pro zivotni prostredi a financovanim ruske valky proti Ukrajine.

2026-06-06

Co může přinést londýnská schůzka evropských lídrů se Zelenským

Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer se mají 7. června 2026 v Londýně sejít s Volodymyrem Zelenským.
Jednání má podle Elysejského paláce koordinovat pokračující podporu Ukrajiny a tlak na ruské válečné úsilí.
Zelenskyj v otevřeném dopise vyzval Vladimira Putina k přímému jednání o ukončení války.
Putin návrh na přímou schůzku odmítl a uvedl, že v ní nyní nevidí smysl.
Ukrajina opakovaně žádá další protivzdušnou obranu, zbrojní podporu a pokračující sankční tlak na Moskvu.
EU v dubnu 2026 schválila úvěr pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a 20. balík sankcí proti Rusku.
Evropští lídři v dřívějších společných prohlášeních zdůrazňovali, že Ukrajina má být před případným příměřím i během něj v co nejsilnější pozici.
Schůzka se koná před potvrzením konkrétních výsledků, proto nelze ověřeně tvrdit, že už přinesla nové závazky.

2026-06-04

Berlín, Paříž a Londýn podle Bloombergu hledají způsob, jak vtáhnout Putina do jednání o Ukrajině

Bloombergem publikovaná nebo převzatá zpráva ve Straits Times, ČeskýchNovinách a Ukrainské pravdě shodně uvádí, že Německo, Francie a Británie pracují s Kyjevem na možnostech zapojení Ruska do jednání o ukončení války.
Tyto zdroje shodně uvádějí, že představitelé tří evropských zemí diskutovali možnost rozhovorů za účasti obou stran a že věc konzultovali s ukrajinskými protějšky.
Bloombergem citované zdroje shodně uvádějí, že konečné rozhodnutí o případném postupu má zůstat na Volodymyru Zelenském a že Evropa nemá Kyjev tlačit do strategie, se kterou nebude souhlasit.
Reuters a Euronews nezávisle potvrzují širší kontext: Evropa řeší svou roli v potenciálních jednáních, ale zároveň zdůrazňuje, že Rusko nemá vybírat evropského zástupce a že podmínkou smysluplných jednání má být vážný závazek Moskvy a příměří.
Reuters opakovaně uvádí, že Zelenskyj chce posun v diplomacii před zimou, mluví o evropské pomoci s jednáním a zároveň požaduje větší tlak na Moskvu sankcemi a zbraněmi.
Reuters nezávisle potvrzuje, že Ukrajina v posledních měsících zesílila údery na ruskou ropnou infrastrukturu a vojensko-průmyslové cíle, což Kyjev prezentuje jako způsob, jak posílit vyjednávací pozici.
Reuters také uvádí, že Rusko dál trvá na kontrole celého Donbasu a že Kyjev odmítá odevzdat území, která Moskva nedokázala dobýt.

2026-06-01

Francie zadržela v Atlantiku tanker spojovaný s Ruskem

Francouzské námořnictvo obsadilo ropný tanker Tagor v Atlantickém oceánu v neděli 31. května 2026.
Plavidlo plulo z Ruska, podle více zdrojů z Murmansku.
Operace proběhla v mezinárodních vodách a Francie uvádí, že byla provedena v souladu s námořním právem.
Na operaci se podíleli nebo ji podporovali mezinárodní partneři, včetně Spojeného království.
Námořní prefektura pro Atlantik uvedla, že kontrola dokumentů potvrdila podezření na nepravidelnost vlajky.
Loď byla odkloněna k dalšímu ověření a případ byl oznámen státnímu zástupci v Brestu.
Zdroje shodně zasazují zásah do širšího úsilí Francie a spojenců proti plavidlům ruské stínové flotily a obcházení sankcí.
Macron spojil podobné přepravy s financováním ruské války proti Ukrajině a s riziky pro námořní bezpečnost a životní prostředí.

2026-05-28

Evropa hledá vlastní linii vůči Rusku a Číně, zatímco vztahy s USA zůstávají napjaté

Evropští diplomaté a ministři řeší, jak by EU měla postupovat při případných budoucích jednáních s Ruskem.
Ukrajina veřejně tlačí na to, aby Evropa hrála větší roli v diplomacii vůči Moskvě, protože americké vedení jednání stagnuje nebo se soustředí na jiné krize.
Více zdrojů popisuje oslabenou důvěru evropských spojenců v předvídatelnost americké zahraniční politiky.
Evropští představitelé se obávají, že USA by mohly tlačit Ukrajinu k nevýhodné dohodě nebo vést bilaterální jednání s Moskvou mimo evropský rámec.
NATO a evropské instituce zároveň upozorňují, že Čína podporuje Rusko a že Rusko, Čína, Írán, Severní Korea a Bělorusko patří do širšího bloku aktérů oslabujících euroatlantickou bezpečnost.
Vůči Číně EU zpřísňuje obchodní a technologickou politiku, zejména v průmyslu, kritických technologiích, telekomunikacích a dodavatelských řetězcích.
Spojené státy vyvíjejí na evropské státy tlak, aby byly opatrnější vůči čínským firmám v kritické infrastruktuře, ale samy současně komplikují transatlantickou koordinaci konflikty o Írán, cla, NATO a obranné výdaje.

2026-05-28

Pavel chce, aby NATO „ukázalo zuby“ Rusku

Pavel v rozhovoru pro The Guardian vyzval NATO k tvrdší a rozhodnější reakci na ruské provokace.
Opakovaně se objevuje formulace, že NATO by mělo vůči Rusku „ukázat zuby“.
Pavel mluví o možných asymetrických opatřeních, která nemají zabíjet lidi, ale mají být pro Rusko citelná.
Mezi uváděnými opatřeními jsou odpojení bank od globálních finančních systémů, omezení internetu nebo satelitů a sestřelování strojů narušujících alianční vzdušný prostor.
Zdroje shodně uvádějí Pavlův argument, že Rusko testuje hranice NATO těsně pod prahem článku 5.

2026-05-28

EU odmítla roli neutrálního prostředníka mezi Ukrajinou a Ruskem

Kaja Kallas po jednání ministrů zahraničí EU v Limassolu uvedla, že Evropa nebude neutrálním prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem.
Kallas svůj postoj zdůvodnila tím, že EU stojí na straně Ukrajiny a hájí vlastní bezpečnostní zájmy.
EU podle zdrojů nechce v případných jednáních nahrazovat Spojené státy, ale doplňovat jejich úsilí.
Kallas uvedla, že bezpodmínečné příměří je předpokladem pro mírová jednání.
Mezi evropské požadavky zařadila ukončení ruských sabotáží, kybernetických útoků, volebního vměšování a narušování vzdušného prostoru v Evropě.
EU odmítá právní uznání Ruskem okupovaných ukrajinských území.
Zdroje shodně uvádějí, že debata o evropském vyjednavači či zástupci zatím nevedla k rozhodnutí.

2026-05-27

USA a Írán jednají o dohodě, zatímco v Hormuzu pokračují údery i hrozby

Více zdrojů potvrzuje, že USA a Írán jednají o rámcové dohodě nebo memorandu, které by mělo prodloužit příměří přibližně o 60 dní.
Opakovaně se objevuje tvrzení, že návrh počítá se znovuotevřením Hormuzského průlivu a s obnovením volnější komerční plavby.
Zdroje shodně uvádějí, že součástí vyjednávání je americká blokáda íránských přístavů, íránský vývoz ropy, sankční úlevy nebo uvolnění zmrazených íránských prostředků.
Více článků potvrzuje, že jaderný program zůstává klíčovým sporným bodem, ale podrobnější jaderná jednání mají podle návrhů následovat až po rámcové dohodě.
Napříč zdroji se opakuje, že dohoda zatím není definitivní a může selhat kvůli neshodám o Hormuzu, uranu, sankcích a bezpečnostních zárukách.
Zdroje zároveň potvrzují pokračující vojenské napětí: USA provedly údery na íránské cíle, Írán je označil za porušení příměří a varoval před odvetou.

2026-05-27

Ruská centrální banka stupňuje právní boj o zmrazené rezervy v EU

Zdroje shodně potvrzují, že Ruská centrální banka podala v roce 2026 žaloby k Tribunálu Soudního dvora EU v Lucemburku.
Více zdrojů uvádí, že první žaloba směřovala proti prosincovému rozhodnutí EU o zmrazení aktiv na neurčitou dobu.
Aktuální druhá žaloba napadá nařízení z 24. února 2026, které podle ruské centrální banky umožňuje využít zmrazená ruská aktiva ke splacení půjčky EU Ukrajině.
Zdroje opakovaně uvádějí, že západní země zmrazily ruská státní aktiva přibližně v hodnotě 300 miliard dolarů.
Napříč zdroji se opakuje, že většina zmrazených ruských rezerv v Evropě je držena přes belgický depozitář Euroclear.
Více článků potvrzuje paralelní moskevský spor, v němž ruský soud vyhověl nároku centrální banky na náhradu škody vůči Euroclearu ve výši zhruba 18,2 bilionu rublů.
Zdroje shodně uvádějí, že Euroclear rozhodnutí ruského soudu odmítá, kritizuje procesní podmínky a hodlá se bránit odvoláním.

2026-05-20

Gideon Sa’ar jednal v Praze s Petrem Macinkou

Zdroje potvrzují, že izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar přijel do Česka 19. května 2026 a hlavní program v Praze měl 20. května.
Sa’ar v Praze jednal s českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou.
Součástí návštěvy bylo česko-izraelské podnikatelské fórum.
Izraelskou delegaci doprovázelo více než 50 izraelských firem nebo institucí.
Jednání se týkala ekonomické spolupráce, obchodu, bezpečnosti, zdravotnictví, inovací a kyberbezpečnosti.
Zdroje uvádějí, že ministři probírali také současné krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii.
Macinka po jednání uvedl, že Česko nepřipustí další obchodní sankce EU vůči Izraeli ani zmrazení asociační dohody EU-Izrael.
Návštěvu doprovázela demonstrace odpůrců izraelské politiky před Černínským palácem.