← Archiv

Štítek: sabotáže

Počet analýz: 9

Ministři obrany EU 28. září projednali návrh nového nouzového bezpečnostního protokolu.
Mechanismus má koordinovat reakci členských zemí na hybridní útoky pod prahem ozbrojené agrese.
Návrh reaguje mimo jiné na pokračující ruské sabotáže, žhářství a narušování vzdušného prostoru.
Mechanismus má doplnit spolupráci EU s NATO a stávající nástroje EU pro reakci na hybridní hrozby.

Německo připsalo pokus o útok na letišti Lipsko/Halle z 4. srpna 2026 Rusku.
Dron nalezený u ukrajinského letadla nesl výbušninu a jeho nálož byla zneškodněna.
Rusko odpovědnost za útok v Lipsku odmítá.
V Braniborsku byly při útoku na elektrickou infrastrukturu poškozeny vysokonapěťové vedení a vyvolány zkraty.
U Bergheimu pachatelé úmyslně způsobili zkrat, po kterém bylo od sítě odpojeno pět uhelných bloků o celkovém výkonu 4200 megawattů.
Ani útoky v Braniborsku a Bergheimu nezpůsobily rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny obyvatelstvu.
Policie 4. září prověřovala další pokus o zkrat elektrického zařízení v Dormagenu.
U nových útoků na elektrickou síť nebyl veřejně určen pachatel ani prokázána souvislost s Ruskem.

Česko přijalo nová bezpečnostní opatření v reakci na podezření ze sabotáží a hybridního působení v okolních státech.
Zvýšena byla ochrana letišť a nádraží.
Konkrétní podobu opatření stát z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje.
Bezpečnostní situace v Česku zůstává hodnocena jako stabilní.
V Česku nadále platí stupeň ohrožení terorismem B.
Německo připsalo srpnový pokus o útok na letiště Lipsko/Halle Rusku.
Rusko odpovědnost za útok v Lipsku odmítá.
BIS nadále upozorňuje na riziko sabotážních akcí řízených z Ruska.

Česko přijalo bezpečnostní opatření v reakci na incidenty v okolních státech. CT24+1
Přesný rozsah nových opatření nebyl z bezpečnostních důvodů zveřejněn. CT24+1
Zvýšená ochrana se týká také energetických objektů. CT24
V Česku nadále platí stupeň ohrožení terorismem B. CT24+1
Německo přisoudilo srpnový pokus o útok na letiště Lipsko/Halle Rusku. Bundesregierung+1
U dalších nedávných incidentů v Německu nebyla ruská odpovědnost prokázána. iROZHLAS+1

Varování se týká konkrétních dánských firem z obranného průmyslu.
Nejvíce ohrožené jsou podniky spojené s vojenskou podporou Ukrajiny.
K přípravě sabotáží mohou sloužit fotografie firemních areálů a infrastruktury.
Lidé jsou pro podobné úkoly oslovováni přes sociální sítě a herní platformy.
Dánské obranné firmy byly vyzvány ke zvýšené bezpečnostní obezřetnosti.
V Dánsku zatím není potvrzen konkrétní uskutečněný případ ruské fyzické sabotáže.

Dánsko zveřejnilo varování před konkrétní přípravou sabotáží proti domácímu obrannému průmyslu.
Varování se zaměřuje zejména na firmy spojené s vojenskou podporou Ukrajiny.
Mezi popisované náborové metody patří oslovování lidí přes sociální sítě a herní platformy.
Úkoly pro oslovené osoby mohou zahrnovat fotografování firem, vjezdů, nákladních vozidel nebo infrastruktury.
Dánsko dlouhodobě hodnotí sabotážní hrozbu proti subjektům zapojeným do podpory Ukrajiny jako vysokou.
V Dánsku dosud nebyl veřejně potvrzen konkrétní případ fyzické ruské sabotáže.

Rusko se v roce 2025 snažilo získávat české technologie přes třetí země navzdory sankcím.
Ruský zájem se týkal mimo jiné CNC obráběcích strojů a náhradních dílů využitelných ve zbrojním průmyslu.
BIS zaznamenala přesuny výrobních technologií a dokumentace z Česka do společných podniků ve třetích zemích obchodujících s Ruskem.
Riziko verbování lidí k sabotážím přes Telegram podle BIS přetrvává.
U žádného prověřovaného incidentu v Česku za rok 2025 se nepodařilo spolehlivě potvrdit sabotáž řízenou z Ruska.
Dezinformační a konspirační weby v Česku tvoří propojený ekosystém a vzájemně zesilují svůj obsah.
Dezinformace v Česku podle BIS převážně šíří domácí aktéři, přičemž Rusko a Čína některé z nich podporují nebo s nimi spolupracují.
Koordinovaná síť účtů na TikToku šířila před sněmovními volbami proruské a antisystémové narativy, ale neměla prokázaný relevantní dopad na volební výsledek.

Rusko v roce 2025 poptávalo české CNC obráběcí stroje a související technologie využitelné ve zbrojním průmyslu.
České technologie se do Ruska mohly dostávat přes prostředníky a společné podniky ve třetích zemích.
V Česku byly odhaleny aktivity spojené s poskytováním služeb ruské stínové flotile.
Riziko sabotážních útoků řízených z Ruska pomocí jednorázově najímaných agentů přetrvává.
U žádného prověřovaného bezpečnostního incidentu v Česku za rok 2025 nebyla ruská koordinace sabotážního útoku spolehlivě potvrzena.
Počet odhalených sabotážních a podvratných útoků koordinovaných z Ruska v Evropě ve druhé polovině roku 2025 opět rostl.

Litva oznámila zpravodajské signály o možných ruských útocích na infrastrukturu.
Varování neuvádí konkrétní místo ani čas možných útoků.
Litevská bezpečnostní opatření se mají zpřísnit u energetických a dopravních objektů.
Lotyšsko mluví o pokusech o sabotáže zachycených informacemi z členských států NATO.
Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko leží na východním křídle NATO.
Pobaltské státy a Polsko v posledních měsících posilují ochranu klíčové dopravní a energetické infrastruktury.
Kreml obvinění odmítá.
EU přisoudila ruskému FSB dlouhodobé kybernetické aktivity včetně sabotáží kritické infrastruktury v Evropě.
NATO uvádí, že ruské kybernetické útoky a sabotáže vůči spojencům a partnerům jsou častější.