← Archiv

Štítek: Protivzdušná obrana

Počet analýz: 28

2026-08-08

Noční útok zabil čtyři lidi v Kyjevě a okolí

V Kyjevě a Kyjevské oblasti zemřeli při nočních útocích čtyři lidé.
V obci Puchivka zahynul tříletý chlapec a jeho prarodiče.
Další člověk zahynul při balistickém útoku na Kyjev.
Rusko během noci vyslalo šest balistických raket a 151 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 135 ze 151 dronů.
Balistické rakety během tohoto útoku sestřeleny nebyly.
V rafinerii Ilskyj po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár.
V Krasnodarském kraji byli při ukrajinských dronových útocích zraněni civilisté.
V Samarské oblasti zasáhly drony průmyslový objekt.

2026-08-06

Útoky na Ukrajině zabily šest lidí, hořela ruská rafinerie

Ruské útoky zabily tři lidi v Balakliji a tři v Sumské oblasti.
Nejméně 19 lidí bylo zraněno při útocích v Sumské oblasti.
Ruský dron zasáhl v Chersonské oblasti vozidlo s pracovníky a zranil šest lidí.
Ukrajina oznámila zásah rafinerií Bashneft-Novoil a Slavneft-Yanos.
Po útoku vypukl požár v rafinerii v Jaroslavli.
Jaroslavská rafinerie má kapacitu přibližně 300 000 barelů denně.
Ruské úřady oznámily čtyři zraněné v Jaroslavské oblasti.
Civilní ztráty na Ukrajině v první polovině roku 2026 meziročně vzrostly o 37 procent.

2026-08-05

Balistický útok odkryl kritickou mezeru v ukrajinské obraně

Útok zabil nejméně 17 lidí a zranil 44 dalších.
Rusko nasadilo 24 balistických raket, čtyři střely Zircon nebo Oniks a 115 dronů.
Ukrajinská obrana sestřelila téměř 90 procent útočných dronů.
Ani jedna z 28 nasazených raket nebyla zachycena.
Zasaženy byly sklady, logistická centra, infrastruktura a železniční stanice.
V Brovarech zahynulo nejméně osm lidí.
Dodávky protiletadlových raket na Ukrajinu letos klesly přibližně na třetinu úrovně roku 2025.
Systémy Patriot jsou klíčovou ukrajinskou obranou proti balistickým raketám.

2026-08-01

Kyjev zasáhlo 27 balistických raket a 185 dronů

Rusko zaútočilo v noci na 1. srpna na Kyjev a okolí balistickými raketami a drony.
Zahynulo nejméně deset lidí.
Desítky lidí utrpěly zranění, včetně čtyř dětí.
Škody byly zaznamenány v sedmi kyjevských obvodech.
Poškozeno bylo 18 obytných budov, škola, litevské velvyslanectví a infrastrukturní objekty.
Při útoku bylo vypuštěno 35 raket, z nich 27 balistických, a 185 dronů.
Protivzdušná obrana sestřelila jednu z 27 balistických raket.
Ukrajina čelí kritickému nedostatku interceptorů pro systémy Patriot.
Patriot je jediným systémem v ukrajinském arzenálu schopným sestřelovat balistické rakety.
Zavedení licenční výroby interceptorů na Ukrajině může trvat 12 měsíců až pět let.

2026-07-30

Ruská střela zřejmě narušila polský vzdušný prostor

Střela dopadla do pole ve východním Polsku.
Incident nastal během rozsáhlého ruského raketového a dronového útoku na Ukrajinu.
Nejpravděpodobněji šlo o ruskou střelu Kh-101.
Po dopadu vznikl kráter o průměru přibližně deset metrů.
Incident si v Polsku nevyžádal oběti.
Polské a spojenecké síly během útoku aktivovaly protivzdušnou obranu a bojová letadla.
NATO potvrdilo závazek bránit území členských států.

2026-07-30

Ruské rakety a drony zasáhly Ukrajinu, zahynulo nejméně osm lidí

Rusko vyslalo přes 70 raket a přibližně 280 dronů.
Při útoku zahynulo nejméně osm lidí.
Mezi oběťmi byly děti.
V Dněpropetrovské oblasti zahynulo šest lidí včetně tří dětí.
Zasaženy byly mimo jiné Kyjev, Lvov, Dněpropetrovská a Poltavská oblast.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 55 raket a 265 dronů.
Z devíti balistických raket byla zachycena jedna.
V Kyjevě se během útoku ukrývaly desetitisíce lidí v metru.
Ve Lvově byla zasažena obytná budova.

2026-07-28

Přes 390 dronů mířilo během noci na Moskevskou oblast

Více než 390 dronů bylo během noci zaznamenáno na směru k Moskevské oblasti.
Útok probíhal přibližně od 20:30 do 6:30 místního času.
Při přiblížení k Moskvě bylo sestřeleno 81 dronů.
Dron zasáhl bytový dům v Čechově a poškodil fasádu a dva byty.
V obci Vaulovo po útoku hořel soukromý dům.
Úlomky dronu poškodily rekreační dům v obci Dubna.
V Čechově nebyli při zásahu bytového domu hlášeni zranění.
Letiště Vnukovo, Žukovskij a Domodědovo během útoku omezila provoz.

2026-07-28

Trump potvrdil podporu licence pro výrobu střel Patriot na Ukrajině

Zelenskyj a Trump 28. července jednali v Bílém domě o licencích pro výrobu záchytných střel Patriot.
Trump přislíbil Ukrajině licenci pro výrobu střel Patriot už 8. července 2026.
Ukrajina a USA dosáhly politické dohody o licencích pro výrobu střel Patriot.
Technické a průmyslové podmínky výroby ještě nejsou dokončeny.
Ukrajina jedná s americkými výrobci o společné produkci.
Patriot patří mezi klíčové ukrajinské prostředky obrany proti ruským balistickým raketám.
Zelenskyj zároveň žádá další dodávky záchytných střel pro současnou obranu Ukrajiny.

2026-07-25

Rumunsko sestřelilo během dvou dnů dva narušitelské drony

Rumunsko sestřelilo dva drony během dvou po sobě jdoucích dnů.
První dron byl sestřelen 24. července poblíž Padiny v župě Buzău.
První dron identifikovali vyšetřovatelé jako ruský stroj typu Shahed.
Při prvním sestřelu nebyli hlášeni zranění ani materiální škody.
Druhý dron byl sestřelen 25. července poblíž Sfântu Gheorghe v deltě Dunaje.
Druhý dron byl zničen v neobydlené oblasti poblíž hranice s Ukrajinou.
Původ druhého dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen.
Oba zásahy provedly rumunské stíhačky F-16.

2026-07-20

Moskevská oblast čelila jednomu z největších dronových útoků

Útok probíhal v noci z 19. na 20. července 2026.
Ruské úřady oznámily, že k Moskevské oblasti mířilo více než 400 dronů.
Ruská protivzdušná obrana podle hlášení zničila 85 dronů při přiblížení k Moskvě.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 381 dronů nad více regiony Ruska, anektovaným Krymem a přilehlými moři.
V Moskevské oblasti bylo podle regionálních úřadů zraněno deset lidí.
V Domodědovu hořel průmyslový areál a poškozen byl obytný dům.
Dočasná omezení zasáhla provoz moskevských letišť.
Logistické centrum Wildberries v Podolsku bylo preventivně evakuováno a později obnovilo provoz.
Ukrajina potvrdila útok na logistická zařízení a ropný sklad v okolí Moskvy.
Přesný počet vyslaných, zasažených a zničených dronů nebyl nezávisle ověřen.

2026-07-19

Rusko během pětihodinového náletu zasypalo Kyjev raketami

Útok začal 19. července 2026 přibližně v 01:30.
Nálet a letecký poplach trvaly přibližně pět hodin.
Rusko vyslalo proti Ukrajině 41 raket a 125 dronů.
Většina raket mířila na Kyjev.
Protivzdušná obrana sestřelila 18 raket a 108 dronů.
V Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a 16 lidí bylo zraněno.
Tři zranění byli ve vážném stavu.
Požáry vypukly v pěti kyjevských čtvrtích.
Poškozeny byly obytné domy, sklady, kanceláře, supermarket, ubytovna a vozidla.
Zásah poškodil stanici metra a podzemní průchod.

2026-07-10

Ukrajina dostává cestu k vlastním Patriotům. Moskva ztrácí sázku na vyčerpání zásob

Donald Trump 8. července 2026 uvedl, že USA dají Ukrajině licenci k výrobě interceptorů Patriot.
Volodymyr Zelenskyj 9. července 2026 uvedl, že licence jsou s USA politicky dohodnuté.
Technické týmy mají teprve dojednat konkrétní podmínky licencí a výroby.
Patriot patří mezi málo západních systémů schopných sestřelovat ruské balistické střely.
Kyjev dlouhodobě žádá rychlejší dodávky interceptorů Patriot.
Zelenskyj uvedl, že klíčové dodávky interceptorů mají dorazit v nejbližších dnech.
Rusko v posledních měsících zesílilo vzdušnou válku proti Ukrajině.
V červenci 2026 ruské údery na Kyjev a okolí zabily 60 lidí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v červenci 2026 sestřelila 4 z 54 ruských balistických střel.
Ruské údery v červnu 2026 zabily nejméně 265 civilistů a zranily 1816 lidí.
Červnová bilance civilních obětí byla nejvyšší od prvních měsíců plnohodnotné invaze v roce 2022.
Zásoby interceptorů Patriot jsou napjaté kvůli vysoké poptávce a použití v dalších regionech.
Výrobní navýšení Patriotů nepřinese rychlé odstranění nedostatku v roce 2026.
Nové interceptory se podle části informací mohou vyrábět spíše v Německu nebo jiné evropské zemi než přímo na Ukrajině.
Ukrajina jedná s USA také o spolupráci v dronech.
Ukrajina jedná s evropskými partnery o levnějším a sériověji vyráběném protiraketovém systému podobném Patriotu.
Rusko odsoudilo rozhodnutí summitu NATO o další vojenské pomoci Ukrajině.

2026-07-08

Balistické rakety odhalují díru v obraně Ukrajiny

Rusko v noci na 8. července 2026 zaútočilo na Ukrajinu pěti balistickými raketami, dvěma protiradarovými střelami a 169 drony.
Ukrajinská protivzdušná obrana zničila nebo neutralizovala 139 dronů.
Žádná z pěti balistických raket nebyla sestřelena.
Dopady pěti balistických raket byly zaznamenány na čtyřech místech.
Kyjev hlásí po nočním útoku jednu mrtvou ženu a dva zraněné.
Charkov zasáhly ruské údery a poškozeno bylo více než 20 rodinných domů.
Pozdější ruský útok v Charkově zabil dva lidi a zranil další obyvatele.
Od začátku července ukrajinská obrana sestřelila jen čtyři z 54 ruských balistických raket.
Ukrajina označuje nedostatek střel Patriot za hlavní slabinu obrany proti balistickým raketám.
Zelenskyj chce na summitu NATO v Ankaře jednat o posílení protivzdušné obrany.
Ukrajinské ministerstvo obrany požádalo téměř 40 partnerských zemí o urgentní převod střel Patriot z existujících zásob.
Norsko oznámilo příspěvek přibližně 268 milionů eur na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, včetně nákupu střel Patriot.

2026-07-07

Útok na Kyjev znovu odhalil slabinu ukrajinské protivzdušné obrany

Rusko v noci na 6. července 2026 zaútočilo na Kyjev a okolí raketami a drony.
Při útoku na Kyjev a Kyjevskou oblast zemřelo nejméně 28 lidí.
V samotném Kyjevě zemřelo nejméně 18 lidí.
V širší Kyjevské oblasti zemřelo nejméně 10 lidí.
Útok poškodil obytné domy a další budovy v Kyjevě.
Rusko použilo 68 raket a 351 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 37 raket a 326 dronů.
Balistické střely zasáhly cíle bez zachycení ukrajinskou obranou.
Ukrajina označuje nedostatek střel pro systémy Patriot za hlavní problém při obraně proti balistickým raketám.
Útok přišel den před summitem NATO v Ankaře.
Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Ukrajina očekává od summitu NATO rozhodnutí k posílení protivzdušné obrany.
Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenské, průmyslové a energetické cíle.
Kyjev požádal po úderech o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Několik dní před tím zemřelo při jiném rozsáhlém ruském útoku na Kyjev 31 lidí.

2026-07-06

Kyjev zasáhly stovky dronů a desítky raket

Rusko v noci na 6. července 2026 zaútočilo na Ukrajinu 351 drony a 68 raketami.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev.
V Kyjevě zemřelo nejméně 12 lidí.
V Kyjevě a okolní oblasti zemřelo nejméně 18 lidí.
Zraněny byly desítky lidí.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 326 dronů a 37 raket.
Na 34 místech byly zaznamenány zásahy 29 raket a 18 dronů.
Ukrajina nezachytila balistické rakety použité při útoku.
Balistické rakety na Ukrajině zachycují hlavně systémy Patriot.
Volodymyr Zelenskyj vyzval spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany před summitem NATO v Ankaře.
Rusko tvrdilo, že cílilo na vojensko-průmyslové a energetické objekty.

2026-07-05

Co znamená nový návrh Komise pro evropskou obranu

Evropská komise návrh představila 3. července 2026.
Návrh se týká pěti Evropských obranných projektů společného zájmu.
Pět oblastí tvoří drony a protidronové systémy, námořní a podmořská obrana, vesmír, protivzdušná a protiraketová obrana a bezpečnost východního křídla.
Komise vybrala pět z devíti předložených projektových návrhů.
Program EDIP vyčleňuje na zavedení a rozmístění projektů 325 milionů eur.
Celková investiční ambice projektů dosahuje zhruba 190 miliard eur.
Ukrajina se účastní čtyř z pěti projektů.
DECODER zahrnuje 26 členských států EU, Norsko a Ukrajinu.
DECODER má předpokládaný finanční rozsah 3,5 až 5 miliard eur do roku 2033.
Projekt protivzdušné a protiraketové obrany má předpokládaný finanční rozsah 55 až 80 miliard eur do roku 2040.
Eastern Flank Watch má předpokládaný finanční rozsah 60 až 100 miliard eur do roku 2036.
Eastern Flank Watch cílí na pozemní boj, obranu proti dronům, C4ISTAR, protipohybová opatření, vojenskou mobilitu a protivzdušnou a protiraketovou obranu.
Projekty mají být sladěny s relevantními aktivitami a požadavky NATO.
Formální zřízení projektů musí projednat a schválit Rada EU.

2026-07-02

Rusko zasáhlo Kyjev stovkami dronů a desítkami raket

Rusko v noci z 1. na 2. července 2026 provedlo masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev.
Při útoku bylo použito 74 raket a 496 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nebo potlačila 524 z 570 vzdušných cílů.
Na cíle dopadlo 25 balistických raket a 12 útočných dronů.
Zásahy a trosky způsobily škody ve více než 30 lokalitách Kyjeva.
Bilance obětí se během 2. července zvýšila nejméně na 20 mrtvých.
Zraněno bylo přes 90 lidí.
Poškozeny byly obytné domy, hotel, vědecká instituce, dopravní infrastruktura a stanice záchranné služby.
V kyjevském metru se během poplachu ukrývalo 52 500 lidí.
Kyjev vyhlásil 3. červenec dnem smutku.
Ukrajina po útoku znovu požádala spojence o další protivzdušnou obranu.

2026-07-01

Miroslav Hlaváč se stal náčelníkem generálního štábu

Petr Pavel jmenoval Miroslava Hlaváče náčelníkem Generálního štábu Armády ČR s účinností od 1. července 2026.
Karel Řehka byl z funkce náčelníka generálního štábu odvolán ke dni 30. června 2026.
Miroslav Hlaváč byl od srpna 2023 prvním zástupcem náčelníka generálního štábu.
Hlaváč převzal velení armády při slavnostním nástupu na Vítkově.
Náčelník generálního štábu odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil.
Mezi deklarované priority patří dokončení těžké brigády, modernizace střední brigády a rozvoj protivzdušné i protidronové obrany.
Armáda chce dál rozvíjet bezpilotní systémy a ochranu proti dronům.
Personál patří mezi hlavní priority nové etapy velení armády.
Armáda v roce 2026 výrazně plní náborové cíle, ale zároveň upozorňuje na demografická rizika.
Ministr obrany Jaromír Zůna při vládním projednání Hlaváčovy nominace hlasoval proti.

2026-06-30

Hlaváč nastupuje do čela armády a slibuje kontinuitu i rychlejší modernizaci

Prezident Petr Pavel jmenoval Miroslava Hlaváče náčelníkem Generálního štábu Armády ČR 30. června 2026.
Miroslav Hlaváč se funkce ujímá s účinností od 1. července 2026.
Karel Řehka byl z funkce náčelníka generálního štábu odvolán ke dni 30. června 2026.
Hlaváč byl od srpna 2023 prvním zástupcem náčelníka generálního štábu.
Hlaváč v armádě slouží od 80. let.
Sněmovní výbor pro obranu Hlaváčovu nominaci jednomyslně podpořil.
Mezi Hlaváčovy priority patří těžká brigáda, protivzdušná obrana, protidronová obrana, technologie, velení a personál.
Prvním zástupcem náčelníka generálního štábu se stane Petr Čepelka.

2026-06-30

Dnipro, Záporoží a Charkov znovu zasáhly ruské údery na městskou infrastrukturu

Ruské útoky 29. června 2026 zasáhly Dnipro, Záporoží a Charkov.
Ve třech městech zemřelo nejméně deset lidí.
Útok na Dnipro zabil šest lidí.
V Dnipru bylo zraněno nejméně 29 lidí.
V Dnipru byly poškozeny podnik, škola, soukromé domy a auta.
Útok dronem na minibus v Záporoží zabil tři lidi.
Mezi zraněnými v Záporoží bylo dítě.
V Charkově zabil úder klouzavou bombou třiadvacetiletou ženu.
V Charkově bylo zraněno deset lidí.
Charkovský úder poškodil tramvaj a více než patnáct aut.
Další klouzavá bomba v Charkově nevybuchla.
Po ruských úderech zůstali odběratelé v osmi ukrajinských regionech bez elektřiny.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci Rusko vypustilo 108 dronů a 82 z nich bylo sestřeleno.
Dnipro, Záporoží a Charkov patří mezi velká průmyslová města opakovaně napadaná během války.

2026-06-18

Ukrajina zasáhla klíčovou moskevskou rafinerii

Ukrajinské drony 18. června 2026 zasáhly moskevskou ropnou rafinerii v Kapotně.
Rafinerie byla zasažena podruhé v jednom týdnu.
Útok způsobil požár a hustý černý kouř nad jihovýchodní Moskvou.
Rafinerie zásobuje významnou část moskevského trhu s benzinem a naftou.
Provoz moskevských letišť byl během útoku výrazně narušen.
V Moskevské oblasti bylo po útoku hlášeno nejméně 17 zraněných.
Ruská protivzdušná obrana hlásila stovky sestřelených ukrajinských dronů.
Ukrajina úder označila za odpověď na ruské útoky na ukrajinská města.
Součástí útoku byly i zásahy energetické a logistické infrastruktury mimo Moskvu.
Ukrajina v posledních měsících stupňuje útoky na ruskou ropnou a palivovou infrastrukturu.

2026-06-16

Poškození Kyjevskopečerské lávry posílilo ukrajinské volání po protivzdušné obraně

Ruský noční útok na Ukrajinu z 14. na 15. června 2026 poškodil Kyjevskopečerskou lávru v Kyjevě.
Kyjevskopečerská lávra je součástí světového dědictví UNESCO.
Požár poškodil střechu Uspenského chrámu.
Poškozeno bylo více než 80 procent střechy Uspenského chrámu.
Zasažena byla také Ivanova Kuščnykova věž a další objekty v areálu.
Škody v areálu přesahují 500 milionů hřiven.
Opravy mohou trvat přibližně dva roky.
Při útocích v Kyjevě zemřelo pět lidí a 44 bylo zraněno.
Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko během útoku vyslalo 70 raket a 611 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla sestřelení 50 raket a 582 dronů.
Volodymyr Zelenskyj po útoku žádal silnější podporu protivzdušné obrany.
Zelenskyj označil systémy Patriot za klíčové proti ruským balistickým střelám.

2026-06-16

Trump a Zelenskyj na G7 jednali o sankcích, tlaku na Rusko a protivzdušné obraně

Volodymyr Zelenskyj se 16. června 2026 zúčastnil jednání G7 o Ukrajině v Évian-les-Bains.
Donald Trump se jednání G7 o Ukrajině účastnil.
Trump po jednání se Zelenským řekl, že Rusko by mělo uzavřít dohodu.
Zelenskyj uvedl, že G7 se shodla, že Rusko válku nevyhrává.
Jednání se týkalo dalších sankcí proti Rusku.
Debata o sankcích zahrnovala ruský vývoz ropy, bankovní sektor a vojenskou výrobu.
Ukrajina žádala posílení protivzdušné obrany.
Zelenskyj s Trumpem řešil možnost licencí na výrobu protiraketových systémů a raket.
Zelenskyj označil systémy Patriot za klíčové proti ruským balistickým střelám.
Británie oznámila nové sankce proti ruským finančním a logistickým sítím.
Britské sankce zahrnují Yandex Bank, další věřitele a desítky plavidel spojených s ruskou ropou a plynem.
Trump naznačil možnost rychlého návratu amerických sankcí na ruské ropné dodávky.

2026-06-15

Poškození Kyjevskopečerské lávry posiluje tlak na protivzdušnou obranu Ukrajiny

Rusko v noci na 15. června 2026 provedlo rozsáhlý raketový a dronový útok na Ukrajinu.
Hlavním směrem útoku byl Kyjev.
Zasaženy byly také Charkov a Dnipro.
Ukrajinské letectvo evidovalo 681 prostředků vzdušného útoku.
Útok zahrnoval 70 raket a střel a 611 dronů.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nebo potlačila 632 cílů.
Kyjevskopečerská lávra byla při útoku poškozena.
Střecha Uspenského chrámu v areálu lávry začala hořet.
Kyjevskopečerská lávra je památkou světového dědictví UNESCO.
V Kyjevě zemřelo pět lidí a desítky dalších byly zraněny.
V Charkově zemřelo pět lidí včetně záchranářů.
Volodymyr Zelenskyj vyzval země G7 k většímu tlaku na Rusko a k další pomoci s protivzdušnou obranou.
Ukrajina žádá hlavně protibalistické schopnosti a další systémy Patriot.

2026-06-07

Evropští lídři řešili v Londýně garance pro Ukrajinu a tlak na Rusko

Volodymyr Zelenskyj byl 7. června 2026 v Británii.
Keir Starmer hostil jednání v Londýně.
Jednání se účastnili Emmanuel Macron a Friedrich Merz.
Schůzka probíhala ve formátu E3 plus Ukrajina.
Hlavními tématy byly obrana Ukrajiny, protivzdušná obrana a diplomatické vyhlídky.
Zelenskyj uvedl, že Evropa musí být součástí jednání o ukončení války.
Británie a Francie vedou iniciativu Koalice ochotných pro bezpečnostní garance Ukrajině.
Elysejský palác před schůzkou uvedl, že cílem je pokračovat v podpoře Ukrajiny a zvyšovat tlak na ruské válečné úsilí.
Schůzka následovala po zesílených útocích a po odmítnutí přímého jednání Zelenskyj-Putin ze strany Vladimira Putina.
Zelenskyj měl 8. června 2026 naplánované setkání s králem Karlem III.

2026-06-06

Co může přinést londýnská schůzka evropských lídrů se Zelenským

Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer se mají 7. června 2026 v Londýně sejít s Volodymyrem Zelenským.
Jednání má podle Elysejského paláce koordinovat pokračující podporu Ukrajiny a tlak na ruské válečné úsilí.
Zelenskyj v otevřeném dopise vyzval Vladimira Putina k přímému jednání o ukončení války.
Putin návrh na přímou schůzku odmítl a uvedl, že v ní nyní nevidí smysl.
Ukrajina opakovaně žádá další protivzdušnou obranu, zbrojní podporu a pokračující sankční tlak na Moskvu.
EU v dubnu 2026 schválila úvěr pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a 20. balík sankcí proti Rusku.
Evropští lídři v dřívějších společných prohlášeních zdůrazňovali, že Ukrajina má být před případným příměřím i během něj v co nejsilnější pozici.
Schůzka se koná před potvrzením konkrétních výsledků, proto nelze ověřeně tvrdit, že už přinesla nové závazky.

2026-05-28

Ukrajina se z příjemce výcviku stává zdrojem vojenského know-how pro NATO

Ukrajina se stala jedním z hlavních praktických zdrojů zkušeností s moderní válkou, zejména v oblasti dronů, elektronického boje, datového velení a rychlé adaptace technologií.
NATO oficiálně uvádí, že válka na Ukrajině ukazuje význam rychlosti, masy, softwaru, dronů, elektronického boje, vesmíru a dat.
JATEC v Bydhošti má za úkol společně s Ukrajinou identifikovat a zavádět poznatky z ruské války proti Ukrajině do strategie, doktrín, výcviku a operací NATO i Ukrajiny.
Ukrajinští vojáci a instruktoři už předávají zkušenosti západním partnerům, mimo jiné v Německu, Spojeném království a v aliančních výcvikových a cvičných programech.
Zdroje se shodují, že masové používání levných dronů a protiopatření změnilo taktiku pohybu, průzkumu, palby, logistiky a ochrany jednotek.
Opakovaně se objevuje závěr, že rychlost vývoje a aktualizací je u Ukrajiny zásadní výhodou proti pomalejším obranným akvizičním cyklům západních armád.
Současně více zdrojů upozorňuje, že drony samy o sobě války nevyhrávají a že NATO nesmí podcenit klasické prvky vojenské síly, munici, protivzdušnou obranu, logistiku, velení a průmyslovou kapacitu.

2026-05-26

Napětí mezi EU a Ruskem roste po incidentech v Pobaltí

Ve více pobaltských státech došlo v květnu 2026 k incidentům s drony nebo k vyhlášení vzdušných poplachů.
Nad Estonskem sestřelila 19. května 2026 rumunská stíhačka F-16 v rámci mise NATO dron, který Estonsko i Ukrajina označily za pravděpodobně ukrajinský a neúmyslně odkloněný.
Litva 20. května 2026 vyhlásila vzdušný poplach, část obyvatel Vilniusu i politické vedení se přesunuly do krytů a do akce byla zapojena alianční letecká mise.
Lotyšsko v květnu řešilo opakované incidenty s drony včetně dopadu na oblast Rēzekne a následných varování obyvatelstvu.
Rusko tvrdí, že pobaltské země umožňují nebo mohou umožnit ukrajinské útoky proti Rusku ze svého území, což Pobaltí, Ukrajina i spojenci odmítají.
NATO prezentuje svou reakci jako klidnou, rozhodnou a přiměřenou a opakuje závazek bránit každý centimetr území Aliance.
Severské a pobaltské státy společně odsoudily ruské hrozby použitím síly proti Lotyšsku a dalším zemím regionu.
Analytické zdroje se shodují, že incidenty odhalují slabiny evropské a alianční obrany proti levným nízkoletícím dronům.