← Archiv

Štítek: Poslanecká sněmovna

Počet analýz: 12

2026-07-22
Koalice chce přehlasovat Pavlovo veto rozpočtové novely
  • Petr Pavel vetoval novelu zákonů upravujících veřejné rozpočty 22. července 2026.
  • Zákon se vrátil Poslanecké sněmovně.
  • K přehlasování prezidentského veta je potřeba nejméně 101 poslanců.
  • Vládní koalice deklarovala záměr veto přehlasovat.
  • Koalice má ve dvousetčlenné Sněmovně 108 hlasů.
  • Sněmovna už 8. července obnovila koaliční podobu novely přehlasováním Senátu.
  • Novela rozšiřuje možnosti výdajů mimo dosavadní fiskální limity.
  • Předloha obsahuje mechanismus umožňující za vymezených okolností zvýšit výdaje až o deset procent schváleného rozpočtu.
2026-07-22
Proč Petr Pavel vetoval rozpočtovou novelu a jak koalice jeho veto přehlasuje
  • Prezident Petr Pavel novelu 22. července 2026 vetoval. Reuters+2iROZHLAS+2
  • Novela rozšiřuje možnosti navyšovat výdaje mimo schválené rozpočtové rámce u obrany, strategické infrastruktury a zhoršené bezpečnostní situace. Reuters+2iROZHLAS+2
  • Přehlasování prezidentského veta vyžaduje nejméně 101 poslanců. psp.cz+1
  • Vládní koalice má 108 poslanců a oznámila záměr veto přehlasovat. České Noviny+2České Noviny+2
2026-07-22
Pavel vetoval rozpočtovou novelu, koalice má hlasy k přehlasování
  • Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákonů v oblasti veřejných rozpočtů 22. července 2026.
  • Vetovaný zákon se vrací k novému hlasování do Poslanecké sněmovny.
  • K přehlasování prezidentského veta je potřeba nejméně 101 poslanců.
  • Vládní koalice disponuje 108 poslaneckými hlasy.
  • Hlasování o vetu je plánováno na 25. srpna 2026.
  • Novela prodlužuje výjimku pro obranné výdaje nad dvě procenta HDP do roku 2036.
  • Novela zavádí výjimku pro výdaje na strategickou infrastrukturu.
  • Při zhoršené bezpečnostní situaci umožňuje navýšit rozpočtové výdaje až o deset procent.
2026-07-16
Meloniová prosadila ve sněmovně spornou změnu volebního systému
  • Poslanecká sněmovna schválila reformu 217 hlasy proti 152, dva poslanci se zdrželi.
  • Návrh prošel prvním čtením a nyní míří do Senátu.
  • Reforma ruší jednomandátové obvody a zavádí plně poměrný volební systém.
  • Koalice se ziskem nejméně 42 procent hlasů má získat bonus 70 poslanců a 35 senátorů.
  • Celkový počet mandátů vítězné koalice má být omezen na 220 ve sněmovně a 113 v Senátu.
  • Pozměňovací návrh umožňující preferenční hlasování byl zamítnut o jeden hlas.
  • Příští parlamentní volby se mají konat v roce 2027.
2026-06-12
Novela stavebního zákona míří do třetího čtení
  • Sněmovna propustila novelu stavebního zákona do třetího čtení.
  • Druhé čtení začalo 27. května 2026 a skončilo 11. června 2026.
  • Druhé čtení trvalo téměř 13 hodin.
  • Poslanci předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů.
  • Pozměňovací návrhy má před závěrečným schvalováním posoudit hospodářský výbor.
  • Předloha má zrychlit a zjednodušit povolování staveb.
  • Novela pracuje s principem jedno řízení, jeden úřad, jedno rozhodnutí.
  • Velké bytové stavby mají být prohlášeny za veřejný zájem.
  • Návrh počítá s centralizovanou státní stavební správou.
  • Krajská města mají získat možnost vydávat vlastní stavební předpisy.
2026-06-11
Sněmovna neprojednala dotace Agrofertu a Babišův střet zájmů
  • Sněmovna neschválila program mimořádné schůze k možnému střetu zájmů premiéra a dotacím Agrofertu.
  • Pro program hlasovalo 66 poslanců, proti bylo 85 ze 151 přítomných.
  • Mimořádnou schůzi vyvolaly opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09.
  • Andrej Babiš se jednání neúčastnil a omluvil se z pracovních důvodů.
  • Opozice požadovala pozastavení vyplácení dotací Agrofertu do vyjasnění, zda je Evropská unie proplatí.
  • Andrej Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a tvrdí, že tím střet zájmů vyřešil.
  • SZIF obnovil administraci žádostí o dotace společností ze skupiny Agrofert.
  • Evropská komise požádala české úřady o informace k opatřením proti možnému střetu zájmů premiéra.
  • Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných firem Agrofertu k dobrovolnému vrácení podpory kvůli střetu zájmů v letech 2017 až 2021.
2026-06-10
Lex Babis se ma zuzit jen na resorty rizene clenem vlady
  • Skupina koalicnich poslancu predlozila novelu zakona o stretu zajmu.
  • Navrh podepsali Radek Vondracek, David Prazak, Marie Posarova a Filip Turek.
  • Soucasny zakon omezuje pristup firem clenu vlady k dotacim, verejnym zakazkam a investicnim pobidkam.
  • Navrh zuzuje omezeni na urad nebo resort, ktery dany clen vlady primo ridi.
  • Navrh vyjima z omezeni narokove dotace vcetne primych zemedelskych plateb.
  • Pravidla pro verejne zakazky se maji presunout do zakona o zadavani verejnych zakazek.
  • Navrh zkracuje lhutu pro vymahani nekterych dotaci z deseti na ctyri roky.
2026-05-20
Sudetoněmecký sjezd rozděluje českou politiku
  • Sjezd sudetských Němců se má uskutečnit v Brně od 22. do 25. května 2026.
  • Jde o 76. ročník sudetoněmeckého sjezdu a první konání této akce na území České republiky.
  • Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno.
  • Akce je součástí festivalu Meeting Brno a její program zahrnuje pietní akty, kulturní program, Pouť smíření, bohoslužby a hlavní program na brněnském výstavišti.
  • Organizátoři a podporovatelé akci rámují jako gesto dialogu, porozumění a česko-německého smíření.
  • Kritici akce upozorňují na citlivost tématu odsunu, Benešových dekretů, nacistické okupace a poválečného uspořádání.
  • Poslanecká sněmovna přijala usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním sjezdu na území České republiky.
  • Opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 se mimořádné schůze k usnesení neúčastnily.
  • Na akci mají dorazit významní němečtí a bavorští politici, včetně Markuse Södera a Alexandera Dobrindta.
  • V Brně jsou kvůli sjezdu ohlášeny protesty odpůrců akce.
2026-05-15
Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolává politický střet
  • Sudetoněmecký sjezd se má konat v Brně od 22. do 25. května 2026.
  • Jde o 76. ročník sudetoněmeckého sjezdu a první konání této akce na území České republiky.
  • Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení a koná se jako součást festivalu Meeting Brno.
  • Poslanecká sněmovna přijala usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním sjezdu v Česku a vyzvala organizátory, aby od akce ustoupili.
  • Pro usnesení hlasovali poslanci vládních stran, zatímco opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 se schůze neúčastnily.
  • Bernd Posselt označil hlasování za frašku nebo karikaturu parlamentarismu a uvedl, že sjezd se i tak uskuteční.
  • Organizátoři Meeting Brno rámují sjezd jako platformu pro dialog, smíření a práci se společnou česko-německou minulostí.
  • Kritici akce zdůrazňují citlivost tématu poválečného odsunu, nacistické okupace, Benešových dekretů a poválečného právního uspořádání.
  • Na sjezd mají dorazit němečtí a bavorští politici, včetně Alexandra Dobrindta a Markuse Södera.
2026-05-14
Poslanci odmítli vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání
  • Poslanecká sněmovna odmítla vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání.
  • Hlasování proběhlo veřejně a většina poslanců ANO a SPD hlasovala proti vydání.
  • Kauza se týká dotačního projektu Čapí hnízdo.
  • Andrej Babiš dlouhodobě odmítá vinu a označuje kauzu za politicky motivovanou.
  • Mandátový a imunitní výbor doporučil poslance nevydat.
  • Rozhodnutí znamená přerušení trestního řízení po dobu výkonu poslaneckého mandátu.
2026-03-12
Konec poslankyně Markéty Šichtařové ve Sněmovně
  • Markéta Šichtařová se v březnu 2026 vzdala mandátu poslankyně Poslanecké sněmovny.
  • Byla zvolena na kandidátce SPD se zapojením strany Svobodní.
  • Rezignaci oznámila veřejně a poslala rezignační dopis předsedovi Sněmovny.
  • Svůj krok vysvětlovala především nesouhlasem s projednáváním legislativy týkající se regulace digitálního prostoru a pocitem, že nemůže plnit sliby voličům.
  • Původní rezignační dopis nesplňoval formální náležitosti, protože nebyl notářsky ověřen.
  • Po dodání notářsky ověřeného dokumentu bylo její vzdání se mandátu dokončeno.
  • Na její místo má nastoupit další kandidát z kandidátní listiny, Josef Nerušil.
2026-03-12
Státní rozpočet 2026: schodek 310 miliard a spor o rozpočtové provizorium
  • Návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem přibližně 310 miliard korun.
  • Rozpočet projednává Poslanecká sněmovna a jde o jedno z hlavních politických témat.
  • Ve veřejné debatě se objevuje možnost rozpočtového provizoria, pokud by rozpočet nebyl včas schválen.
  • Vláda Andreje Babiše argumentuje potřebou zachovat některé výdaje a zároveň postupně stabilizovat veřejné finance.
  • Opozice upozorňuje na vysoký deficit a možné dopady na státní dluh.
  • Ekonomové a analytici diskutují o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.