← Archiv

Štítek: Portugalsko

Počet analýz: 2

2026-06-07
Porážka Německa v OSN otevřela debatu o vlivu Berlína
  • Valné shromáždění OSN hlasovalo 3. června 2026.
  • Volba se týkala nestálých členů Rady bezpečnosti OSN pro období 2027 až 2028.
  • Portugalsko získalo 134 hlasů.
  • Rakousko získalo 131 hlasů.
  • Německo získalo 104 hlasů.
  • Pro zvolení bylo potřeba 127 hlasů.
  • Zvolenými státy jsou Rakousko, Kyrgyzstán, Portugalsko, Trinidad a Tobago a Zimbabwe.
  • Noví členové nastoupí 1. ledna 2027.
  • Německo kandidovalo na dvě místa vyhrazená skupině západní Evropy a dalších států.
  • Německo v Radě bezpečnosti OSN působilo šestkrát.
  • Naposledy bylo Německo členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2019 až 2020.
  • Johann Wadephul spojil porážku s podporou Ukrajiny, vztahem k Izraeli a ruskou kampaní proti německé kandidatuře.
  • Friedrich Merz pogratuloval Rakousku a Portugalsku a uvedl, že Německo zůstává pilířem multilateralismu.
2026-06-03
Portugalsko ochromila generální stávka proti reformě pracovního práva
  • Generální stávka v Portugalsku proběhla 3. června 2026 a byla namířena proti vládní reformě pracovního práva.
  • Stávku svolala nebo veřejně podporovala největší portugalská odborová centrála CGTP.
  • Stávka narušila železniční dopravu; státní železniční dopravce CP pozastavil dálkové vlaky a většinu regionálních spojů.
  • Lisabonské metro bylo během stávky uzavřené; doprava v Portu podle českého a evropského pokrytí fungovala jen omezeně.
  • Stávka zasáhla školy a zdravotnictví; zdroje uvádějí zavřené školy, odložené zákroky a omezení zdravotní péče na neodkladné případy nebo základní služby.
  • Letecká doprava byla výrazně omezena; TAP podle Reuters, DW a Euronews plánovala provozovat jen 79 z více než 300 běžných denních letů.
  • iROZHLAS uvedl s odkazem na mluvčí Letiště Václava Havla Praha, že stávka se dotkla spojení s Českem: prozatím byl zrušen jeden přílet a jeden odlet TAP Portugal.
  • Vládní návrh reformy pracovního práva podle oficiálního portugalského vládního webu míří na vyšší produktivitu, konkurenceschopnost, mzdy a modernizaci pracovního trhu.
  • Odbory reformu rámují jako zásah do práv zaměstnanců, posílení zaměstnavatelů a riziko větší pracovní nejistoty.
  • Vláda reformu prezentuje opačně: jako modernizaci trhu práce bez snižování pracovních práv a jako nástroj pro růst mezd a produktivity.