Štítek: Parlamentní volby
Počet analýz: 10
2026-09-21
Jednotné Rusko podle předběžných výsledků získá 355 křesel ve Státní dumě
- Jednotné Rusko získalo po sečtení více než 95 procent hlasů 57,83 procenta stranických hlasů.
- Předběžný přepočet přisuzoval Jednotnému Rusku 355 ze 450 mandátů ve Státní dumě.
- Jednotné Rusko si podle předběžných výsledků zachová ústavní většinu.
- Ve volbách v roce 2021 získalo Jednotné Rusko 49,8 procenta hlasů.
- Volební účast podle ruské ústřední volební komise dosáhla přibližně 59,3 procenta.
- Hlasování probíhalo od 18. do 20. září 2026.
- Rusko nepozvalo na volby pozorovatelskou misi OBSE.
- Jabloko nebylo připuštěno s federální kandidátní listinou.
- Konečné výsledky nebyly 21. září ještě vyhlášeny.
2026-09-21
Jednotné Rusko míří k 355 mandátům ve Státní dumě
- Jednotné Rusko získalo po sečtení více než 95 procent hlasů 57,83 procenta.
- Předběžné výsledky přisuzují Jednotnému Rusku 355 ze 450 mandátů.
- Pro ústavní většinu ve Státní dumě je potřeba nejméně 300 mandátů.
- Jednotné Rusko získalo v parlamentních volbách v roce 2021 49,8 procenta hlasů.
- Komunistická strana získala průběžně 13,81 procenta, LDPR 8,98 procenta a Noví lidé 7,96 procenta.
- Šlo o první ruské parlamentní volby od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022.
2026-09-19
V Rusku začaly první parlamentní volby od invaze na Ukrajinu
- Volby do Státní dumy probíhají od 18. do 20. září 2026.
- Jde o první ruské parlamentní volby od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
- Hlasování probíhá také na okupovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
- Součástí voleb je elektronické hlasování.
- Ruské úřady nahlásily útok na moskevský systém elektronického hlasování a pokus o sabotáž komunikačních linek na ruském Dálném východě.
- OBSE nemá v Rusku pro tyto volby standardní pozorovatelskou misi.
- Většině výrazných protiválečných kandidátů nebyla účast umožněna.
2026-09-14
Středolevý blok Magdaleny Anderssonové těsně vede ve švédských volbách
- Středolevý opoziční blok má v předběžném rozdělení 176 z 349 mandátů.
- Dosavadní vládní pravicový blok má v předběžném rozdělení 173 mandátů.
- Sociální demokraté zůstávají nejsilnější stranou.
- Švédští demokraté oslabili a klesli na třetí místo.
- Pozdní předčasné a zahraniční hlasy se mají započítávat ve středu.
- Konečný výsledek parlamentních voleb má být stanoven po dokončení závěrečného sčítání.
2026-09-14
Švédská opozice vede po těsných volbách o tři mandáty
- Předběžné výsledky dávají opozičnímu bloku 176 mandátů a pravicovému vládnímu bloku 173 mandátů.
- Švédský parlament má 349 křesel a hranice většiny je 175 mandátů.
- Sociální demokraté Magdaleny Anderssonové zůstávají nejsilnější jednotlivou stranou.
- Výsledek zatím není konečný.
- Pozdě doručené předčasné a zahraniční hlasy se dále započítávají.
- Švédští demokraté podle předběžných výsledků oslabili a přišli o pozici druhé nejsilnější strany.
- Ulf Kristersson zatím porážku neuznal a Magdalena Anderssonová podmínila změnu vlády potvrzením výsledku.
2026-07-24
Kaczyński a Morawiecki rozštěpili PiS sporem o loajalitu a budoucnost strany
- Více než třicet poslanců spojených s Mateuszem Morawieckým odmítlo požadované prohlášení.
- Termín ultimáta vypršel o půlnoci z 23. na 24. července 2026.
- Jarosław Kaczyński oznámil, že odmítnutím prohlášení dotčení poslanci ukončili členství v PiS.
- Formální potvrzení změn má projednat politický výbor PiS.
- Mateusz Morawiecki odmítl prohlášení podepsat.
- Jádrem sporu je sdružení Rozwój Plus založené Morawieckým.
- Rozwój Plus sdružuje desítky politiků spojených s Morawieckým.
- Jednání Kaczyńského a Morawieckého 23. července nepřineslo dohodu.
- Morawiecki zatím nepotvrdil vznik nové politické strany.
2026-07-16
Meloniová prosadila ve sněmovně spornou změnu volebního systému
- Poslanecká sněmovna schválila reformu 217 hlasy proti 152, dva poslanci se zdrželi.
- Návrh prošel prvním čtením a nyní míří do Senátu.
- Reforma ruší jednomandátové obvody a zavádí plně poměrný volební systém.
- Koalice se ziskem nejméně 42 procent hlasů má získat bonus 70 poslanců a 35 senátorů.
- Celkový počet mandátů vítězné koalice má být omezen na 220 ve sněmovně a 113 v Senátu.
- Pozměňovací návrh umožňující preferenční hlasování byl zamítnut o jeden hlas.
- Příští parlamentní volby se mají konat v roce 2027.
2026-06-08
Pašinjanovo vítězství může posílit odklon Arménie od Ruska
- Parlamentní volby v Arménii se konaly 7. června 2026.
- Nikol Pašinjan vyhlásil vítězství své strany Civilní smlouva v noci na 8. června.
- V době Pašinjanova prohlášení byly výsledky průběžné, nikoli konečné.
- První zveřejněné výsledky ukazovaly Civilní smlouvu nad hranicí 50 procent hlasů.
- Hlavním soupeřem byla proruská aliance Silná Arménie vedená Samvelem Karapetjanem.
- Průběžné výsledky řadily Silnou Arménii na druhé místo.
- Volební účast se pohybovala kolem 59 procent.
- Volby byly prvním celostátním hlasováním po ztrátě Náhorního Karabachu v roce 2023.
- Pašinjan prosazuje mírovou dohodu s Ázerbájdžánem a normalizaci vztahů s Tureckem.
- Arménie za Pašinjanovy vlády omezila závislost na Rusku a posílila vztahy se Západem.
- Arménie pozastavila účast v Ruskem vedené Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
- Ruský tlak před volbami zahrnoval obchodní omezení vůči arménským produktům.
2026-06-07
Arménie volí mezi pokračováním obratu na Západ a návratem k Moskvě
- Arménské parlamentní volby se konaly 7. června 2026.
- Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 místního času.
- Předběžné výsledky se očekávají 8. června 2026.
- Ve volbách kandidovalo 17 stran a dva politické bloky.
- Arménský parlament má nejméně 101 poslanců.
- Strany potřebují pro vstup do parlamentu nejméně 4 procenta hlasů.
- Politické bloky potřebují pro vstup do parlamentu nejméně 8 procent hlasů.
- Vládní Občanská smlouva Nikolu Pašinjana prosazuje těsnější vztahy se Západem.
- Opozice zahrnuje několik výrazně proruských subjektů.
- Nejsilnějším vyzyvatelem Pašinjana je Silná Arménie vedená Samvelem Karapetjanem.
- Samvel Karapetjan byl v době voleb v domácím vězení.
- Rusko před volbami zavedlo omezení na arménský export.
- Moskva odmítá tvrzení o vměšování do arménských vnitřních záležitostí.
- Volby navazují na ztrátu Náhorního Karabachu v roce 2023.
- Pašinjan potřebuje silný parlamentní mandát pro pokračování mírového procesu s Ázerbájdžánem.
- Změna arménské ústavy by vyžadovala dvoutřetinovou většinu v parlamentu.
2026-06-06
Jak arménské parlamentní volby otestují Pašinjanův obrat k Západu
- Parlamentní volby v Arménii se konají 7. června 2026.
- Hlavním politickým tématem je zahraničněpolitická orientace země mezi Západem a Ruskem.
- Nikol Pašinjan a jeho Civil Contract prosazují bližší vztahy s EU a USA.
- Pašinjanův kurz zahrnuje snahu dokončit mírový proces s Ázerbájdžánem a otevřít regionální dopravní propojení.
- Arménie se od roku 2022 postupně vzdaluje od Ruska a posiluje vztahy s EU.
- Vztahy Jerevanu a Moskvy se zhoršily po roce 2023, kdy Ázerbájdžán převzal kontrolu nad Náhorním Karabachem a arménská strana zpochybnila hodnotu ruských bezpečnostních garancí.
- Rusko před volbami zavedlo nebo rozšířilo omezení na arménské exporty a varovalo před ekonomickými důsledky evropského kurzu.
- Arménie má stále významné ekonomické, energetické a bezpečnostní vazby na Rusko.
- Civil Contract je ve volebních průzkumech uváděn jako favorit nebo největší strana, ale bez jistoty stabilní většiny.
- Opozice zahrnuje pro-ruské síly a kritizuje Pašinjana za oslabování vztahů s Moskvou i za ústupky vůči Ázerbájdžánu.
- EU oznámila přípravu podpory pro Arménii ve výši přes 50 milionů eur po ruských obchodních omezeních.
- Výsledek voleb může ovlivnit tempo mírové dohody s Ázerbájdžánem, vztahy s Tureckem, regionální tranzitní trasy a další vztah Arménie k Rusku.