← Archiv

Štítek: OSN

Počet analýz: 23

2026-09-26

Desítky delegací opustily sál OSN během Netanjahuova projevu

Desítky delegací opustily sál Valného shromáždění OSN při začátku Netanjahuova projevu 24. září 2026.
Netanjahu ve svém projevu hájil izraelské vojenské operace v regionu.
Netanjahu odmítl obvinění, že Izrael v Gaze spáchal genocidu.
Netanjahu označil odcházející delegáty za „morální zbabělce“.
Delegace Spojených států, Německa a některých dalších evropských zemí v sále zůstaly.

2026-09-26

Trump v OSN pohrozil Íránu další eskalací a vyzval k ekonomické izolaci

Donald Trump 22. září 2026 vystoupil na Valném shromáždění OSN.
Trump prohlásil, že bez dohody může přistoupit k další eskalaci proti Íránu.
Trump vyzval státy k úplné ekonomické izolaci Íránu.
Trump spojil požadavek na dohodu mimo jiné s íránským jaderným programem a útoky na komerční lodní dopravu.
Trump uvedl, že Spojené státy chtějí zabránit Íránu v získání jaderné zbraně.
Íránská delegace během Trumpova projevu opustila sál.

2026-09-25

Delcy Rodríguezová v OSN slíbila Venezuelanům volby

Delcy Rodríguezová v OSN slíbila konání voleb ve Venezuele.
Konkrétní termín voleb neuvedla.
Její vláda podle ní zahájila politický dialog s opozičními skupinami.
Rodríguezová se v New Yorku setkala s Donaldem Trumpem.
Trump a Rodríguezová jednali také o politické transformaci, energetice a ekonomických vztazích.

2026-09-24

Pavel v OSN: Rusko představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost

Petr Pavel označil ruskou agresi za přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost.
Pavel vyzval Čínu, aby využila svůj vliv k ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
Pavel označil Rusko za stát, který vede válku v rozporu s Chartou OSN a základními principy mezinárodního práva.
Pavel současně zdůraznil potřebu diplomatického úsilí a roli OSN jako fóra pro dialog.

2026-09-24

Šéfové AI firem varovali OSN před ztrátou kontroly nad umělou inteligencí

Sam Altman, Dario Amodei a Clément Delangue vystoupili před Radou bezpečnosti OSN k bezpečnostním rizikům AI.
Altman a Amodei vyzvali vlády k mezinárodní spolupráci při řízení rizik pokročilé AI.
Amodei navrhl společné standardy pro testování AI modelů a mezinárodní systém oznamování závažných incidentů.
Mezi zmiňovaná rizika patřila ztráta lidské kontroly nad pokročilými systémy a zneužití AI k vývoji biologických zbraní.
Americký představitel Michael Kratsios odmítl, že by rizika AI měla být důvodem k novému globálnímu regulačnímu rámci.

2026-09-24

Pezeškján odmítl Trumpova obvinění, ale připustil další jednání

Masúd Pezeškján v OSN odmítl Trumpovo označení Íránu za teroristického aktéra.
Pezeškján označil americký přístup za nátlakový a odmítl kapitulaci Íránu pod tlakem.
Íránský prezident uvedl, že Teherán je připraven k dialogu, diplomacii a jednáním bez použití síly.
Írán a Spojené státy v New Yorku prostřednictvím prostředníků obnovily nepřímé diplomatické kontakty.
Jednání mezi USA a Íránem zůstávají sporná a obě strany mají rozdílné podmínky pro ukončení konfliktu.

2026-09-22

Trump a Zelenskyj mají jednat o omezení útoků na energetiku

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se mají 22. září 2026 setkat v New Yorku při Valném shromáždění OSN.
Jedním z témat jednání má být možné vzájemné zastavení útoků na energetickou infrastrukturu.
Zelenskyj podmiňuje omezení ukrajinských útoků odpovídající deeskalací ze strany Ruska.
Rusko zatím veřejně nesignalizovalo ochotu zastavit vzdušné útoky.
Trump požádal Zelenského, aby v rámci širší deeskalace zastavil útoky na ruské ropné rafinerie.
Ukrajina považuje útoky na ruský ropný sektor za prostředek tlaku na Moskvu.
Zelenskyj chce v New Yorku požadovat také další americké systémy protivzdušné obrany Patriot.
Emmanuel Macron s Trumpem projednal možnost příměří v útocích na energetickou infrastrukturu a moratoria na útoky v Černém moři.

2026-09-22

V OSN začíná hlavní rozprava za účasti téměř 130 světových lídrů

Hlavní rozprava 81. Valného shromáždění OSN začíná 22. září 2026.
Rozprava potrvá od 22. do 26. září a skončí 28. září.
Do New Yorku míří téměř 130 hlav států a vlád.
Vystoupit mohou zástupci všech 193 členských států OSN.
Brazilský prezident tradičně vystoupí jako první představitel členského státu.
Donald Trump má vystoupit po Brazílii jako představitel hostitelských Spojených států.
António Guterres zahájí rozpravu předložením výroční zprávy OSN.
Mezi hlavní témata patří války na Ukrajině a Blízkém východě, klimatické změny, umělá inteligence a fungování OSN.

2026-09-21

Lídři míří na Valné shromáždění OSN řešit války, umělou inteligenci i budoucnost organizace

Do New Yorku přijíždí téměř 130 hlav států a vlád.
Všeobecná rozprava 81. zasedání začne 22. září a skončí 28. září.
Mezi hlavní témata patří války na Ukrajině a Blízkém východě.
Umělá inteligence patří mezi hlavní témata letošního jednání.
Rada bezpečnosti má během týdne jednat na vysoké úrovni o Ukrajině a umělé inteligenci.
OSN současně pokračuje v reformním procesu UN80.
Mandát generálního tajemníka Antónia Guterrese skončí na konci roku 2026.

2026-09-04

OSN podpořila mapu Equal Earth a přesnější zobrazení Afriky

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci Correct the Map 4. září 2026.
Pro rezoluci hlasovalo 164 států, šest se zdrželo a Spojené státy hlasovaly proti.
Rezoluce podporuje používání projekce Equal Earth a dalších plochojevných projekcí.
Rezoluce není právně závazná a Mercatorovo zobrazení nezakazuje.
Equal Earth zachovává správné vzájemné poměry rozlohy pevnin.
Mercatorovo zobrazení zvětšuje plochy ve vyšších zeměpisných šířkách.
Afrika je přibližně čtrnáctkrát větší než Grónsko.
Projekce Equal Earth vznikla v roce 2018.
Iniciativu prosazovalo Togo s podporou Africké unie.

2026-09-04

OSN chce omezit Mercatorovo zobrazení ve prospěch Equal Earth

Rezoluci podpořilo 164 států, šest se zdrželo a Spojené státy hlasovaly proti.
Návrh předložilo Togo v návaznosti na iniciativu Africké unie.
Rezoluce podporuje širší využívání projekce Equal Earth.
Equal Earth zachovává správné vzájemné poměry rozlohy pevnin.
Mercatorova projekce výrazně zvětšuje oblasti ležící blíže k pólům.
Afrika je přibližně čtrnáctkrát větší než Grónsko, přesto na Mercatorově mapě působí jejich rozloha podobně.
Rezoluce není právně závazná a používání Mercatorovy projekce nezakazuje.
Equal Earth byla vytvořena v roce 2018.

2026-08-15

Pět let vlády Tálibánu: méně bojů, ale tvrdá represe žen a rekordní nouze

Tálibán se vrátil k moci v Afghánistánu 15. srpna 2021. Reuters+1
Páté výročí provázely v Kábulu oficiální oslavy a přehlídka. Reuters+1
Dívky mají zakázané vzdělávání nad šestou třídu a ženy nesmějí studovat na univerzitách. AP News+1
Ženy čelí rozsáhlým omezením práce, pohybu a účasti na veřejném životě. Reuters+1
Humanitární pomoc v roce 2026 potřebuje 21,9 milionu lidí. Front page - US
Humanitární plán pro Afghánistán je financován přibližně z jedné čtvrtiny. Front page - US
Rusko zůstává jedinou zemí, která vládu Tálibánu formálně uznala. Reuters+1

2026-08-15

Afghánistán bilancuje pět let vlády Talibanu

Taliban převzal kontrolu nad Kábulem 15. srpna 2021.
Rozsah ozbrojeného konfliktu se po převzetí moci výrazně snížil.
Dívky mají zakázané vzdělávání nad šestou třídu a ženy nesmějí studovat na univerzitách.
Přibližně 2,4 milionu dívek je vyloučeno ze středoškolského vzdělávání.
Od roku 2021 bylo vydáno více než 100 nařízení omezujících práva žen.
Humanitární pomoc v roce 2026 potřebuje přibližně 21,9 milionu lidí.
Asi 4,7 milionu lidí čelí mimořádně závažné potravinové nejistotě.
Humanitární plán pro rok 2026 požaduje přibližně 1,7 miliardy dolarů a je financován zhruba z jedné čtvrtiny.
Rusko je jedinou zemí, která vládu Talibanu formálně uznala.

2026-08-13

Civilní oběti na Ukrajině vystoupaly na maximum od jara 2022

V červenci bylo na Ukrajině ověřeno nejméně 437 zabitých a 2610 zraněných civilistů. OHCHR Ukraine
Celkový počet zabitých a zraněných civilistů byl nejvyšší od března 2022. United Nations Ukraine
Samotný počet 437 mrtvých byl nejvyšší od května 2022. OHCHR Ukraine
Počet civilních obětí vzrostl proti červnu o 30 procent a proti červenci 2025 o 70 procent. OHCHR Ukraine
Dálkové rakety a drony způsobily 38 procent všech červencových civilních obětí. OHCHR Ukraine
Letecké bombardování způsobilo 105 úmrtí a 753 zranění, o 143 procent více obětí než v červnu. OHCHR Ukraine
Krátkodosahové drony poblíž fronty způsobily 111 úmrtí a 710 zranění, nejvíce za jeden měsíc od začátku plné invaze. OHCHR Ukraine
V červenci zahynulo 17 dětí a 166 bylo zraněno, což byla nejvyšší měsíční bilance dětských obětí od dubna 2022. OHCHR Ukraine

2026-07-14

Dvojice zemětřesení odhalila selhání krizové pomoci ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení zasáhla severní Venezuelu 24. června 2026.
První otřes měl magnitudo 7,2.
Druhý otřes měl magnitudo 7,5.
Druhý otřes následoval 39 sekund po prvním.
Epicentra ležela v severní Venezuele západně od Caracasu.
Nejvíce zasaženou oblastí je stát La Guaira.
Oficiální bilance k 12. červenci uvádí 4 490 mrtvých.
Oficiální bilance uvádí 16 740 zraněných.
Bez domova zůstalo 17 907 lidí.
OSN vyhlásila výzvu na zhruba 300 milionů dolarů pro 1,3 milionu lidí v urgentní nouzi.
Přímé fyzické škody na bydlení a infrastruktuře jsou odhadovány kolem 37 miliard dolarů.
Humanitární potřeby zahrnují přístřeší, vodu, hygienu, zdravotní péči a dlouhodobou léčbu chronických nemocí.

2026-06-27

Venezuela počítá stovky mrtvých. První dny rozhodnou, kolik lidí přežije pod troskami

Severní Venezuelu 24. června 2026 zasáhla dvě silná zemětřesení.
Otřesy měly magnituda přibližně 7,2 a 7,5.
Silnější otřes měl podle USGS magnitudo 7,5 a epicentrum jihozápadně od Morónu.
K 26. červnu odpoledne byla předběžná oficiální bilance 920 mrtvých a 3 360 zraněných.
Počet obětí rychle rostl z desítek na stovky během prvních dvou dnů po katastrofě.
Nejméně 3 007 lidí bylo hlášeno jako vysídlených.
Mezi nejvíce zasažené oblasti patří Gran Caracas a stát La Guaira.
Záchranné práce komplikují trosky budov, výpadky elektřiny a poškozená infrastruktura.
Simón Bolívar International Airport byl poškozen a letecká logistika byla narušena.
Puerto La Guaira byl uzavřen a Puerto Cabello fungoval jen částečně.
Nemocnice, zásobování a distribuce pomoci omezují výpadky proudu.
OSN přislíbila plnou spolupráci systému OSN při pomoci Venezuele.
Do reakce se zapojily země Latinské Ameriky, Evropy, USA, OSN, Červený kříž a další humanitární organizace.
IFRC spustila mimořádnou výzvu na pomoc po zemětřesení.
Venezuela už před zemětřesením čelila dlouhodobé humanitární krizi.

2026-06-26

Čeští záchranáři míří do Venezuely, stát mobilizoval těžký USAR tým

Venezuela přijala nabídku české pomoci 25. června 2026 v 16:00.
Český těžký USAR tým vyrazí do Venezuely pomáhat s vyhledáváním a záchranou osob ze sutin.
USAR znamená Urban Search and Rescue, tedy vyhledávání a záchranu osob v obydlených oblastech.
Ve vysílaném týmu má být 68 lidí.
Tým má být soběstačný zhruba deset dní.
Tým tvoří hasiči z Moravskoslezského kraje a Prahy, lékaři, kynologové a vyhledávací psi.
Hasiči před vysláním ověřovali možnosti přepravy a sledovali koordinaci pomoci přes OSN a evropský mechanismus civilní ochrany.
Venezuelu 24. června 2026 zasáhla dvě silná zemětřesení o magnitudách 7,2 a 7,5.
Zemětřesení poškodila budovy v Caracasu, La Guaiře a dalších oblastech severní Venezuely.
Venezuelská vláda k 26. červnu potvrdila nejméně 235 mrtvých.

2026-06-23

Zpráva OSN viní Izrael z útoků na palestinské děti

Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu 23. června 2026.
Zpráva se týká porušování práv palestinských dětí od 7. října 2023.
Komise tvrdí, že izraelské úřady a bezpečnostní síly cíleně zasahovaly palestinské děti.
Komise označuje jednání Izraele v Gaze za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.
Komise označuje jednání Izraele na Západním břehu za válečné zločiny.
Mezi 7. říjnem 2023 a 7. říjnem 2025 bylo podle zprávy zabito nejméně 20 179 palestinských dětí.
Děti tvořily přibližně 30 % obětí války v Gaze.
Ve válkách v Gaze v letech 2008 až 2009 a 2014 tvořily děti přibližně 24 % obětí.
Komise tvrdí, že Izrael používal vysoce účinnou munici a zbraně s plošným účinkem v hustě osídlených oblastech.
Komise uvádí, že téměř všechny děti v Gaze potřebují psychologickou podporu.
Komise uvádí mučení, sexuální násilí a jiné špatné zacházení s palestinskými dětmi v izraelských detenčních zařízeních.
Izrael závěry zprávy odmítl.
Izrael tvrdí, že se snaží minimalizovat újmu dětem a že zpráva ignoruje taktiku Hamásu.
Komise není soudní orgán.

2026-06-07

Údery v Gaze pokračují při nových jednáních v Káhiře

Izraelské údery v Gaze zabily 7. června 2026 nejméně devět lidí.
Při útocích bylo zraněno nejméně dvacet lidí.
Jeden úder zasáhl policejní stanoviště řízené Hamásem v Chán Júnisu.
Úder v Chán Júnisu zabil pět lidí a zranil šestnáct dalších.
Další úder zasáhl vozidlo v Gaze a zabil čtyři lidi.
Izraelská armáda uvedla, že v Chán Júnisu zasáhla velitelské centrum Hamásu.
Izraelská armáda se k úderu na vozidlo bezprostředně nevyjádřila.
Egypt hostí nové rozhovory s Hamásem a dalšími palestinskými frakcemi.
Jednání se týká pokračování americky zprostředkovaného příměří.
Příměří je formálně v platnosti od října 2025.
Spornými body zůstávají odzbrojení Hamásu, izraelské stažení a budoucí role policejních sil v Gaze.
Izraelské síly nadále kontrolují více než polovinu Pásma Gazy.
V předchozích dnech byly v Gaze hlášeny další izraelské údery s oběťmi.
Úřad OSN pro lidská práva upozornil na opakované izraelské útoky proti policejnímu personálu v Gaze.

2026-06-07

Porážka Německa v OSN otevřela debatu o vlivu Berlína

Valné shromáždění OSN hlasovalo 3. června 2026.
Volba se týkala nestálých členů Rady bezpečnosti OSN pro období 2027 až 2028.
Portugalsko získalo 134 hlasů.
Rakousko získalo 131 hlasů.
Německo získalo 104 hlasů.
Pro zvolení bylo potřeba 127 hlasů.
Zvolenými státy jsou Rakousko, Kyrgyzstán, Portugalsko, Trinidad a Tobago a Zimbabwe.
Noví členové nastoupí 1. ledna 2027.
Německo kandidovalo na dvě místa vyhrazená skupině západní Evropy a dalších států.
Německo v Radě bezpečnosti OSN působilo šestkrát.
Naposledy bylo Německo členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2019 až 2020.
Johann Wadephul spojil porážku s podporou Ukrajiny, vztahem k Izraeli a ruskou kampaní proti německé kandidatuře.
Friedrich Merz pogratuloval Rakousku a Portugalsku a uvedl, že Německo zůstává pilířem multilateralismu.

2026-05-27

Macinka v OSN: apel na limity velmocí a roli malých států

Zdroje shodně uvádějí, že Petr Macinka vystoupil na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.
Opakovaně se objevuje hlavní teze projevu: menší státy nehledají svět bez velmocí, ale svět, v němž i velmoci dokážou přijmout limity své moci.
Více zdrojů uvádí, že Macinka označil ztrátu komunikace, chybný odhad a nenaslouchání za faktory, které mohou předcházet velkým konfliktům.
Zdroje se shodují, že Macinka mluvil o OSN jako o nedokonalé, ale stále důležité instituci, která dává malým státům hlas.
Více článků popisuje širší program americké návštěvy: jednání v New Yorku a následná setkání ve Washingtonu s představiteli americké administrativy a investory.

2026-05-21

OSN posouvá klimatickou politiku směrem k právní vymahatelnosti

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci podporující poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora o klimatických povinnostech států.
Rezoluce byla přijata poměrem hlasů 141 pro, 8 proti a 28 států se zdrželo.
Stanovisko ICJ označuje klimatickou změnu za oblast podléhající mezinárodnímu právu.
ICJ uvedl, že státy mají povinnost chránit klima a předcházet významným environmentálním škodám.
Rezoluci iniciovalo Vanuatu společně s dalšími ostrovními státy.
Spojené státy, Rusko, Saúdská Arábie a několik dalších států hlasovaly proti.
Stanovisko ICJ není právně závazné, ale může ovlivnit budoucí klimatické žaloby a rozhodování soudů.

2026-05-21

Česko se zdrželo hlasování OSN o klimatické odpovědnosti států

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci podporující poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora k právním povinnostem států v oblasti změny klimatu.
Výsledek hlasování byl 141 států pro, 8 proti a 28 zdržení.
Rezoluci původně prosazovalo Vanuatu, tichomořský ostrovní stát patřící mezi země výrazně ohrožené dopady změny klimatu.
Proti rezoluci hlasovaly Spojené státy, Rusko, Írán, Izrael, Libérie, Saúdská Arábie, Bělorusko a Jemen.
Rezoluce navazuje na poradní stanovisko ICJ z července 2025, podle něhož mají státy právní povinnosti chránit klima a omezovat škody způsobené změnou klimatu.
Poradní stanovisko ICJ není samo o sobě právně závazné, ale zdroje shodně uvádějí, že může ovlivnit klimatickou litigaci a spory o odpovědnost států.
České zdroje shodně uvádějí, že Česká republika se hlasování zdržela a byla jediným státem Evropské unie, který rezoluci nepodpořil.