← Archiv

Štítek: Opozice

Počet analýz: 4

2026-07-10
Rychlejší povolení, nebo dárek developerům? Stavební novela rozděluje politiku i obce
  • Poslanecká sněmovna schválila novelu stavebního zákona 10. července 2026.
  • Novela má ještě projít Senátem a podpisem prezidenta.
  • Novela zavádí princip jednoho úřadu, jednoho řízení a jednoho rozhodnutí.
  • Státní stavební správu má představovat Úřad rozvoje území.
  • Úřad rozvoje území má začít fungovat 1. ledna 2027.
  • Od roku 2028 mají v krajích začít fungovat další podřízené úřady.
  • Dopravní a energetický stavební úřad má zaniknout na konci roku 2026.
  • V Česku je nyní 638 stavebních úřadů.
  • Po změně má fungovat 205 územních pracovišť.
  • Územní plánování má přejít do samostatné působnosti obcí a krajů.
  • Krajská města mají získat právo vydávat vlastní stavební předpisy.
  • Velké bytové stavby nad 10 000 metrů čtverečních mají spadat mezi vyhrazené stavby.
  • Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb mají být ve veřejném zájmu.
  • Nadřízený úřad má při odvolání rozhodnout a nemá vracet věc k novému projednání.
  • Sněmovní projednávání provázelo zhruba 130 pozměňovacích návrhů.
  • Vznik státní stavební správy má v roce 2027 stát zhruba 3,5 miliardy korun.
  • V dalších letech má struktura státní stavební správy stát zhruba 7,1 miliardy korun.
  • Vypočtený přínos do ekonomiky a státního rozpočtu je uváděn na 7,6 miliardy korun.
2026-07-05
Referendum jako zbraň, která se obrátila proti iniciátorům
  • Referendum se konalo 4. července 2026.
  • Štátní volební komise potvrdila neplatnost referenda 5. července 2026.
  • Účast dosáhla 16,13 procenta oprávněných voličů.
  • K platnosti referenda je nutná účast nadpoloviční většiny oprávněných voličů.
  • V seznamech bylo zapsáno 4 369 989 voličů.
  • Referenda se zúčastnilo 705 227 voličů.
  • Platných hlasovacích lístků bylo 698 757.
  • Hlasovalo se o zrušení doživotní renty pro některé ústavní činitele a o obnovení Úřadu speciální prokuratury a Národní kriminální agentury.
  • Pro zrušení renty hlasovalo 93,43 procenta zúčastněných voličů.
  • Pro obnovení Úřadu speciální prokuratury a NAKA hlasovalo 92,23 procenta zúčastněných voličů.
  • Petici za referendum iniciovala mimoparlamentní strana Demokraté.
  • Původní otázka o zkrácení volebního období nebyla do referenda zařazena.
  • Prezident Peter Pellegrini nezařazení otázky zdůvodnil rozporem s ústavou.
  • Šlo o desáté celostátní referendum v historii samostatného Slovenska.
  • Úspěšné bylo zatím pouze referendum o vstupu Slovenska do Evropské unie v roce 2003.
  • Robert Fico se referenda nezúčastnil.
2026-06-11
Sněmovna neprojednala dotace Agrofertu a Babišův střet zájmů
  • Sněmovna neschválila program mimořádné schůze k možnému střetu zájmů premiéra a dotacím Agrofertu.
  • Pro program hlasovalo 66 poslanců, proti bylo 85 ze 151 přítomných.
  • Mimořádnou schůzi vyvolaly opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09.
  • Andrej Babiš se jednání neúčastnil a omluvil se z pracovních důvodů.
  • Opozice požadovala pozastavení vyplácení dotací Agrofertu do vyjasnění, zda je Evropská unie proplatí.
  • Andrej Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a tvrdí, že tím střet zájmů vyřešil.
  • SZIF obnovil administraci žádostí o dotace společností ze skupiny Agrofert.
  • Evropská komise požádala české úřady o informace k opatřením proti možnému střetu zájmů premiéra.
  • Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných firem Agrofertu k dobrovolnému vrácení podpory kvůli střetu zájmů v letech 2017 až 2021.
2026-06-03
Tuniský soud poslal Rašída Ghannúšího na doživotí
  • Tunis Court of First Instance odsoudil Rašída Ghannúšího v kauze údajného „tajného aparátu“ hnutí Ennahda k doživotí plus 30 letům vězení.
  • Rozsudky v téže kauze se podle dostupných zdrojů týkaly desítek obžalovaných a pohybovaly se od 10 let vězení po doživotní tresty.
  • Ghannúší je lídrem hnutí Ennahda, bývalým předsedou tuniského parlamentu a ve vazbě je od dubna 2023.
  • Kauza údajného „tajného aparátu“ souvisí s obviněními proti Ennahdě a s politickými vraždami Čukrího Belaída a Muhammada Brahmího z roku 2013; Ennahda odpovědnost dlouhodobě odmítá.
  • Ghannúší čelil už před tímto rozsudkem několika dalším trestům; Reuters v dubnu 2026 uváděl, že souhrn jeho trestů dosahoval až 70 let.
  • Prezident Kaís Saíd v roce 2021 rozpustil nebo suspendoval parlament, odvolal vládu a začal vládnout dekrety; opozice tento krok označila za převrat.
  • Freedom House uvádí, že Saídova administrativa od roku 2021 oslabovala soudnictví, volební komisi a další instituce a vedla právní perzekuci odpůrců.
  • Human Rights Watch a Amnesty International popisují tuniské kauzy proti opozičním politikům, novinářům, právníkům a aktivistům jako politicky motivované a založené na vágních obviněních včetně terorismu nebo spiknutí proti státu.
  • Lidskoprávní organizace a část zahraničních médií rámují rozsudek jako další krok v autoritářském posunu Tuniska po roce 2021.
  • Tuniské úřady a prorežimní rámování zdůrazňují teroristická a bezpečnostní obvinění; opozice a obhájci Ghannúšího tvrdí, že jde o politické procesy sloužící k likvidaci odpůrců prezidenta Saída.