← Archiv

Štítek: Námořní bezpečnost

Počet analýz: 4

Nákladní loď byla 25. června 2026 zasažena 7,5 námořní míle jihovýchodně od Dahitu v Ománu.
Plavidlo bylo zasaženo na pravoboku neznámým projektilem.
Poškozen byl můstek plavidla.
Nebyly hlášeny oběti ani ekologické škody.
IMO po incidentu dočasně pozastavila evakuační operaci v Hormuzském průlivu.
Napadené plavidlo neplulo v rámci evakuačního rámce IMO.
Evakuační plán IMO se týkal více než 11 000 námořníků uvázlých v regionu.
Před pozastavením operace se podle IMO podařilo evakuovat několik plavidel.
Dva američtí představitelé uvedli agentuře Reuters, že na loď střílel Írán.
Írán uvedl, že bezpečný průjezd průlivem nelze garantovat bez koordinace s Teheránem.
Provoz tankerů přes Hormuz 26. června zpomalil na 13 tranzitů oproti 24 den předtím.
Před konfliktem proplouvalo Hormuzem průměrně asi 125 lodí denně.
Hormuzský průliv je jedním z nejdůležitějších ropných uzlů světa.
V roce 2024 přes Hormuz proudilo asi 20 milionů barelů ropy denně, zhruba 20 procent světové spotřeby ropných kapalin.

Německo vysílá k Rudému moři dvě lodě.
Jde o minolovku Fulda a zásobovací loď Mosel.
Lodě proplouvají nebo propluly Suezským průplavem směrem k Rudému moři.
Cílem přesunu je příprava na možnou misi v Hormuzském průlivu.
Možná mise se týká odminování a obnovení bezpečné lodní dopravy.
Boris Pistorius o přesunu mluvil 18. června 2026 v Bruselu před jednáním ministrů obrany NATO.
Případné německé nasazení v Hormuzském průlivu vyžaduje další mandát a politické schválení.
Nasazení závisí také na vývoji jednání mezi USA a Íránem.
Pistorius uvedl, že pro účast v odminovací operaci by byl potřeba souhlas Íránu a Ománu.
Na palubě lodí je zhruba 140 německých vojáků.
Součástí příprav jsou minoví potápěči, ochranné týmy a autonomní systémy.
Francie a Británie podporují vznik širší mezinárodní námořní mise pro Hormuzský průliv.

Čínské ministerstvo státní bezpečnosti zveřejnilo 12. června 2026 varování před novými metodami námořní špionáže.
Varování zmiňuje mořská zvířata s připevněnými senzory označovaná jako špionážní želvy a špionážní ryby.
Senzory měly sbírat údaje o teplotě vody, salinitě a oceánských proudech.
Ministerstvo neuvedlo konkrétní stát, agenturu ani přesnou lokalitu nálezu senzorovaných zvířat.
Varování zmiňuje také detekční bóje, solární wave glidery a lodní elektronická zařízení.
Podmořská data jsou důležitá pro sledování ponorek, navigaci, sonarové šíření a mapování mořského dna.
Čína už v roce 2024 tvrdila, že našla podmořská zařízení včetně orientačních majáků pro cizí ponorky.
Čínští rybáři byli v minulosti odměňováni za nálezy podezřelých podmořských zařízení.
Podmořské sledování je součástí soupeření USA, Číny a jejich spojenců o námořní převahu v Indo-Pacifiku.
AUKUS v roce 2026 oznámil společný projekt senzorů a zbraní pro bezosádková podmořská plavidla.

Mise IRINI pusobi ve Stredomori od 31. brezna 2020.
Puvodnim hlavnim ukolem IRINI bylo prosazovani zbrojniho embarga OSN vuci Libyi.
Mandat IRINI byl v roce 2025 prodlouzen do 31. brezna 2027.
IRINI ma nove upravena pravidla nasazeni pro nalodovani na plavidla spojovana s ruskou stinovou flotilou.
Kaja Kallas uvedla, ze IRINI uz zacala tato plavidla kontrolovat.
Opatreni je zamerene na lode podezrele z prepravy ruske ropy mimo sankcni rezim.
Rusko krok EU odsoudilo.
Maria Zacharovova oznacila kontroly za hrozbu pro namorni bezpecnost a zastrasovani civilnich plavidel.
Rusko odmita pravni existenci pojmu stinova flotila.
EU dlouhodobe spojuje stinovou flotilu s obchazenim sankci, riziky pro zivotni prostredi a financovanim ruske valky proti Ukrajine.