← Archiv

Štítek: Migrace

Počet analýz: 27

2026-06-29

Španělsko dostalo víc žádostí, než čekalo

Lhůta pro podání žádostí běží od 16. dubna do 30. června 2026.
Program je určen pro lidi v administrativně neregulérním postavení a žadatele o mezinárodní ochranu, kteří byli ve Španělsku před 1. lednem 2026.
Žadatelé musí doložit nepřetržitý pobyt alespoň pět měsíců.
Žadatelé nesmí mít trestní záznam a nesmí představovat hrozbu pro veřejný pořádek, bezpečnost nebo zdraví.
Přijetí žádosti do řízení dává právo rok pobývat a pracovat v jakémkoli sektoru a místě ve Španělsku.
Původní vládní očekávání bylo zhruba 500 000 žádostí.
V polovině června bylo podáno zhruba 900 000 žádostí.
Před uzávěrkou počet žádostí překročil 1,2 milionu.
Vláda neplánuje prodloužit lhůtu po 30. červnu.
Neziskové organizace doporučují podat žádost i při chybějících dokumentech, protože doplnění může následovat později.
Část žadatelů naráží na problémy se zahraničními doklady, apostilami a technickými potížemi aplikačních platforem.
Nejvyšší soud odmítl předběžně pozastavit regularizační dekret.

2026-06-25

Tvrdší režim pro dočasnou ochranu prošel prvním čtením

Sněmovna návrh podpořila v prvním čtení 24. června 2026.
Návrh má před dalším projednáním posoudit bezpečnostní výbor.
Jde o sněmovní tisk 213.
Předkladatelem návrhu je ministr vnitra.
Žadatelé o humanitární dávku mají být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce.
Žadatelé o humanitární dávku se mají zdržovat v Česku alespoň 16 dnů v měsíci.
Nové podmínky se nemají týkat dětí, studujících a seniorů.
K dočasné ochraně bylo ke konci dubna registrováno 384 436 lidí.
Humanitární dávky v březnu pobíralo zhruba 90 000 uprchlíků s dočasnou ochranou.
Dočasná ochrana má zaniknout při pobytu mimo Schengen delším než 30 dnů.
Dočasná ochrana má zaniknout také při trestním nebo správním vyhoštění.
Návrh zpřísňuje podmínky zvláštního dlouhodobého pobytu, včetně požadavku na absenci daňových nedoplatků.

2026-06-19

Macron a Sánchez odmítli návratová centra pro migranty mimo EU

Evropský parlament schválil 17. června 2026 změny návratové politiky EU.
Hlasování skončilo poměrem 418 pro, 218 proti a 30 se zdrželo.
Nová pravidla umožňují návratová centra ve třetích zemích na základě dohody s danou zemí.
Osoby s návratovým rozhodnutím budou muset spolupracovat s úřady a opustit území EU.
Detence může podle nových pravidel trvat až 24 měsíců.
Francie odmítá vznik návratových center pro migranty mimo EU.
Španělsko návratová centra mimo EU také odmítá.
Macron i Sánchez označili návratová centra za neúčinné řešení.
Návrh ještě vyžaduje formální schválení členskými státy před vstupem v platnost.

2026-06-18

EU posouvá pravidla pro rychlejší deportace

Evropský parlament 17. června 2026 schválil návratové nařízení.
Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců, proti bylo 218 a 30 se zdrželo.
Návratové rozhodnutí má být spojeno s povinností opustit členský stát okamžitě nebo ve stanovené lhůtě.
Lidé s návratovým rozhodnutím budou mít povinnost spolupracovat s úřady.
Detence může trvat až 24 měsíců.
Za určitých podmínek bude možná další šestíměsíční prodleva.
Členské státy budou moci zřizovat návratová centra ve třetích zemích.
Přesun do návratových center se nemá vztahovat na nezletilé bez doprovodu.
Dohody s třetími zeměmi mají být možné jen při respektování lidských práv, mezinárodního práva a zásady nenavracení.
Text musí ještě formálně potvrdit Rada EU a poté vyjít v Úředním věstníku.

2026-06-18

Evropský parlament schválil tvrdší návratovou politiku

Evropský parlament schválil návratové nařízení 17. června 2026.
Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců.
Proti návrhu hlasovalo 218 europoslanců.
Hlasování se zdrželo 30 europoslanců.
Nařízení se týká státních příslušníků třetích zemí bez legálního práva pobytu v EU.
Osoby s rozhodnutím o návratu budou muset spolupracovat s úřady.
Zajištění může trvat až 24 měsíců.
Za určitých podmínek bude možné zajištění prodloužit až o šest měsíců.
Nařízení umožňuje využít návratová centra ve třetích zemích mimo EU.
Návratová centra mají vznikat na základě dohod s třetími zeměmi.
Nezletilí bez doprovodu mají být z těchto dohod vyloučeni.
Schválený text musí ještě formálně potvrdit Rada EU.

2026-06-17

Nová návratová pravidla EU posilují deportace a detenci

Evropský parlament 17. června 2026 schválil nová pravidla pro návraty státních příslušníků třetích zemí bez práva pobytu.
Hlasování skončilo poměrem 418 pro, 218 proti a 30 se zdrželo.
Text ještě musí formálně schválit Rada EU a poté musí být zveřejněn v Úředním věstníku EU.
Politická dohoda mezi vyjednavači Parlamentu a Rady byla dosažena 1. června 2026.
Pravidla zavádějí společný evropský systém návratů a evropský návratový příkaz.
Osoby s návratovým rozhodnutím budou muset spolupracovat s úřady a opustit území EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě.
Členské státy budou moci uznávat a vykonávat návratová rozhodnutí vydaná jiným členským státem.
Detence bude možná po individuálním posouzení, zejména při nespolupráci, riziku útěku nebo bezpečnostním riziku.
Detence může trvat až 24 měsíců.
Celkové prodloužení detence až o šest měsíců bude možné při změně okolností, nových informacích nebo lepší spolupráci třetí země.
Přesun do návratových center mimo EU bude možný na základě dohody členského státu se třetí zemí.
Nezletilí bez doprovodu mají být z přesunů do návratových center vyloučeni.
Dohody o návratových centrech mají být možné jen se zeměmi respektujícími lidská práva, mezinárodní právo a zásadu non-refoulement.
Některá ustanovení, včetně návratových center, mají platit okamžitě po vstupu pravidel v účinnost.

2026-06-17

EU řeší jeden spor o peníze, bezpečnost a geopolitickou odolnost

Evropská rada se koná 18. a 19. června 2026 v Bruselu.
Jednání má začít ve čtvrtek 18. června v 18:00 SELČ.
Na programu jsou konkurenceschopnost, rozpočet EU na roky 2028-2034, Ukrajina, Blízký východ, migrace, obrana a bezpečnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má vystoupit na začátku debaty o Ukrajině.
Lídři mají projednat otevření prvního tematického okruhu přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem.
Kyperské předsednictví předložilo 11. června 2026 jednací osnovu k rozpočtu 2028-2034 s číselnými údaji.
Cílem rozpočtové debaty je vytvořit podmínky pro dohodu do konce roku 2026.
Jednání o rozpočtu zahrnuje nové vlastní zdroje EU.
Rada 16. června 2026 dosáhla částečných mandátů ke třem pilířům budoucího rozpočtu: národním a regionálním partnerským plánům, Evropskému fondu konkurenceschopnosti a nástroji Global Europe.
Debata o konkurenceschopnosti navazuje na program Jedna Evropa, jeden trh.
Konkurenceschopnost má být řešena přes zjednodušení pravidel, jednotný trh, obchod, nižší ceny energií, dekarbonizaci, digitalizaci a umělou inteligenci.
Blízký východ má být projednán v souvislosti s konfliktem v Íránu, cenami energií, Gazou, Západním břehem a Libanonem.
Migrace má být projednána jako kontrola plnění dřívějších závěrů Evropské rady.
Nový migrační a azylový pakt vstoupil v účinnost 12. června 2026.
Evropský parlament 17. června 2026 schválil návratovou reformu umožňující návratová centra mimo EU.
Česko má na summitu zastupovat premiér Andrej Babiš.

2026-06-16

Bartůšek se v europarlamentu připojila k ECR, kde působí ODS

Nikola Bartůšek se 16. června 2026 stala členkou frakce ECR.
ECR schválila její přijetí v úterý vpodvečer.
Ve frakci ECR zasedají europoslanci zvolení za ODS.
Bartůšek byla do Evropského parlamentu zvolena za Přísahu na kandidátce Přísahy a Motoristů sobě.
Bartůšek byla původně členkou frakce Patrioti pro Evropu.
V únoru 2026 skončila Bartůšek ve frakci Patrioti pro Evropu.
V dubnu 2026 opustila Bartůšek hnutí Přísaha.
Po jejím příchodu má mít ECR 82 mandátů.

2026-06-15

Nový migrační pakt EU začal s technickými potížemi i spory o připravenost

Migrační a azylový pakt EU se začal uplatňovat 12. června 2026.
Pakt byl přijat v roce 2024 a měl dvouletou implementační lhůtu.
Součástí změn jsou společné hraniční kontroly, screening, rychlejší azylové řízení, návratové postupy a mechanismus solidarity.
Nový Eurodac je klíčový informační systém pro fungování paktu.
Eurodac ukládá a porovnává biometrické a identifikační údaje v azylové a migrační agendě.
Eurodac měl technickou poruchu v den startu nových pravidel.
Porucha zasáhla více členských států.
Žádný členský stát nebyl při startu plně připraven.
Implementace bude pokračovat i po 12. červnu 2026.
Česko má být při posuzování solidárních příspěvků zohledněno kvůli vysokému počtu lidí s dočasnou ochranou z Ukrajiny.

2026-06-15

Nova krajni pravice muze v Italii odebirat hlasy Meloniove koalici

Roberto Vannacci je byvaly general italske armady a poslanec Evropskeho parlamentu.
Vannacci opustil Ligu v unoru 2026.
Futuro Nazionale vzniklo jako samostatny politicky projekt napravo od vladni koalice.
Ustavujici shromazdeni Futuro Nazionale probehlo v Rime 13. a 14. cervna 2026.
Strana se profiluje na migraci, bezpecnosti, narodni suverenite a odporu k casti unijnich politik.
Vannacci odmita oznaceni krajni pravice a pouziva oznaceni autenticka pravice.
Prvni pruzkum YouTrend po vzniku strany daval Futuro Nazionale 4,2 procenta.
Supermedia YouTrend/Agi v unoru odhadovala Futuro Nazionale kolem 3 procent.
Kvetnovy pruzkum YouTrend pro Sky TG24 daval Futuro Nazionale 4,4 procenta.
SWG na zacatku cervna davalo Futuro Nazionale 4,6 procenta.
Futuro Nazionale ziskalo poslance od Ligy a Forza Italia.
Giorgia Meloniova verejne napadla poslance Futuro Nazionale za hlasovani proti duvere vlade.
Dalsi parlamentni volby v Italii se ocekavaji v roce 2027.

2026-06-13

Migrační pakt EU zacal platit s technickymi potizemi a politickym odporem

Migrační a azylovy pakt EU zacal platit 12. cervna 2026.
Pakt byl prijat v roce 2024 po dvouletem prechodnem obdobi.
Nova pravidla zavadeji screening osob prichazejicich neregularne na vnejsi hranici EU az na sedm dni.
Eurodac je centralni biometricka databaze pro azyl a migraci.
Novy Eurodac zpracovava otisky prstu, oblicejove snimky a sirsi identifikacni udaje.
Eurodac mel v den spusteni technickou poruchu pri aktualizaci systemu.
Porucha Eurodacu zasahla nekolik clenskych statu.
Evropska komise uz pred startem oznacila Eurodac, hranicni kapacity a prvni Solidarity Pool za oblasti, kde je nutne dokoncit dalsi praci.
Solidarity Pool 2026 ma referencni hodnotu 21000 relokaci nebo jinych prispevku, pripadne 420 milionu eur financnich prispevku.
Kypr, Recko, Italie a Spanelsko byly urceny jako zeme pod migracnim tlakem.
Cesko je pro prvni solidaritni cyklus ulevou zohledneno kvuli zatezi spojenou s uprchliky z Ukrajiny.
Ceska vlada ANO, SPD a Motoristu odmita soucasnou podobu migračního paktu EU.

2026-06-13

Papez Lev XIV. postavil Kanarskou trasu do stredu evropske debaty

Lev XIV. navstivil Kanarske ostrovy 11. a 12. cervna 2026.
Navsteva byla soucasti cesty do Spanelska od 6. do 12. cervna 2026.
Na Gran Canarii vystoupil v pristavu Arguineguin.
Na Tenerife navstivil prijimaci centrum Las Raices.
Kanarske ostrovy jsou jednou z hlavnich vstupnich bran do Evropy pro migranty ze zapadni Afriky.
Zapadoafricka atlanticka trasa vede hlavne z Maroka, Zapadni Sahary, Mauritanie, Senegalu a Gambie.
V roce 2024 dorazilo na Kanarske ostrovy 46843 neregularnich migrantu.
V prvnich peti mesicich roku 2026 dorazilo na Kanarske ostrovy neco pres 3000 lidi.
Migrační a azylovy pakt EU zacal platit 12. cervna 2026.
Hlavnimi motivy navstevy byly lidska dustojnost migrantu, bezpecne legalni cesty, integrace a boj proti prevadecskym sitim.

2026-06-12

Papež na Kanárských ostrovech otevřel spor o migraci

Papež Lev XIV. navštívil Španělsko od 6. do 12. června 2026.
Kanárské ostrovy byly závěrečnou částí papežovy španělské cesty.
Dne 11. června navštívil přístav Arguineguín na Gran Canarii.
Dne 12. června navštívil centrum Las Raíces na Tenerife a akci zaměřenou na integraci migrantů v La Laguně.
Šlo o první návštěvu papeže na Kanárských ostrovech.
Papež odsoudil pašeráky a obchodníky s lidmi využívající migraci přes Atlantik.
Papež vyzval k legálním a bezpečným migračním cestám, záchraně na moři a mezinárodní spolupráci proti obchodování s lidmi.
Kanárské ostrovy přijaly v roce 2024 rekordních více než 46 000 nepravidelně příchozích migrantů.
Počet příjezdů na Kanárské ostrovy v roce 2026 byl v prvních měsících výrazně nižší než v rekordním roce 2024.
Caminando Fronteras eviduje 1 317 úmrtí na cestách k španělským břehům za leden až květen 2026.
Španělsko od 12. června 2026 začalo uplatňovat nový migrační a azylový pakt EU.
Španělská vláda v roce 2026 spustila mimořádnou regularizaci části migrantů bez dokladů.

2026-06-12

Česko dál ubývá

K 31. březnu 2026 mělo Česko 10,896 milionu obyvatel.
Za první čtvrtletí 2026 ubylo 19,8 tisíce obyvatel.
Přirozený úbytek činil 12,6 tisíce lidí.
Saldo zahraniční migrace bylo záporné o 7,3 tisíce lidí.
V prvním čtvrtletí se narodilo 17,5 tisíce dětí a zemřelo 30,1 tisíce lidí.
Porodnost klesá pátým rokem v řadě.

2026-06-10

Recko pritvrzuje v navratech odmitnutych zadatelu o azyl

Recky parlament schvalil legislativu pro rychlejsi deportace odmitnutych zadatelu o azyl.
Zakon umoznuje presun lidi do navratovych center mimo EU po uzavreni bilateralnich dohod s tretimi zememi.
Recko postup koordinuje s Nizozemskem, Danskem, Nemeckem a Rakouskem.
Prvni dohody o navratovych centrech maji vzniknout v roce 2026.
Navratova centra maji byt funkcni v roce 2027.
Recko jedna o moznych centrech se dvema nejmenovanymi africkymi zememi.
Navratova centra se maji tykat osob s odmitnutou zadosti o azyl nebo bez prava zustat v EU.
Kreta a Gavdos zaznamenaly rust priplouvajicich migrantu hlavne z Libye.
EU se dohodla na novych pravidlech pro navraty lidi bez prava pobytu.
Unijni pravidla pocitaji s navratovymi centry ve tretich zemich a s povinnosti spolupracovat pri navratu.

2026-06-09

Papež Lev XIV. přijel do Barcelony před inaugurací věže Sagrada Família

Lev XIV. dorazil do Barcelony 9. června 2026.
Španělská cesta trvá od 6. do 12. června 2026.
V Barceloně promluvil v katedrále částečně katalánsky.
Na 10. června je plánována mše v Sagrada Família a inaugurace Věže Ježíše Krista.
Datum inaugurace připadá na sté výročí smrti Antoniho Gaudího.
Exteriér Věže Ježíše Krista byl dokončen 20. února 2026.
Věž Ježíše Krista dosáhla výšky 172,5 metru.
Sagrada Família se po dosažení konečné výšky stala nejvyšším kostelem světa.
Sagrada Família se staví od roku 1882.
Celá bazilika ještě není dokončena.
Papežova cesta zahrnuje také Kanárské ostrovy a setkání s migranty.
V projevu ve španělském parlamentu 8. června Lev XIV. zdůraznil důstojnost migrantů a potřebu bezpečných a legálních cest.

2026-06-08

Polsko staví bezpečnostní argumenty proti migračnímu paktu EU

Migrační a azylový pakt EU se začne používat 12. června 2026.
Polsko oznámilo, že nebude uplatňovat všechny předpisy migračního paktu EU.
Prohlášení učinil náměstek polského ministra vnitra Maciej Duszczyk.
Polsko chce použít části paktu, které posilují ochranu hranic, návraty a krizové postupy.
Polsko odmítá části paktu, které považuje za bezpečnostní riziko.
Polsko spojuje svůj postoj s ochranou hranice s Běloruskem.
Polsko uvádí riziko zneužití některých pravidel Ruskem a Běloruskem.
Polsko je pro rok 2026 zařazeno mezi státy se značnou migrační situací.
Státy se značnou migrační situací mohou žádat o plné nebo částečné snížení solidárních příspěvků.
Solidární mechanismus umožňuje relokace, finanční příspěvky nebo alternativní solidární opatření.

2026-06-07

Madridská mše papeže Lva XIV. spojila víru s chudobou a migrací

Mše se konala 7. června 2026 na madridském náměstí Plaza de Cibeles.
Událost byla součástí apoštolské cesty papeže Lva XIV. do Španělska ve dnech 6. až 12. června 2026.
Na mši a do okolních ulic přišlo zhruba 1,2 milionu lidí.
Mše se konala na svátek Božího Těla a zahrnovala eucharistické procesí.
Papež spojil téma eucharistie s pomocí chudým, trpícím a opuštěným.
Papež vyzval k víře, která nezůstává soukromou zbožností, ale vede ke službě druhým.
Papež předtím v Madridu navštívil migranty a lidi bez domova.
Program cesty zahrnuje také návštěvu Kanárských ostrovů a setkání s organizacemi pracujícími s migranty.
Papež vyjádřil přání, aby Madrid zůstal vstřícným a inkluzivním městem.
Návštěva Španělska je první cestou papeže Lva XIV. do země Evropské unie mimo Itálii.

2026-06-07

Lev XIV přitáhl v Madridu milionové davy

Papež Lev XIV zahájil návštěvu Španělska 6. června 2026.
Cesta má trvat do 12. června 2026.
Program zahrnuje Madrid, Barcelonu, Montserrat a Kanárské ostrovy.
Nedělní mše v Madridu přilákala podle organizátorů a Vatikánu zhruba 1,2 milionu lidí.
Sobotní modlitební vigilie v Madridu přilákala stovky tisíc mladých lidí.
Jde o první papežskou návštěvu Španělska od roku 2011.
Jde o první návštěvu Lva XIV v zemi EU mimo Itálii.
Papež v Madridu vyzval k odmítnutí polarizujících narativů.
Součástí programu je setkání s migranty na Kanárských ostrovech.
Migrace je jedním z hlavních politických témat návštěvy.

2026-06-03

EU dosáhla politické dohody o tvrdších návratech migrantů včetně center mimo Unii

Rada EU a vyjednavači Evropského parlamentu dosáhli 1. června 2026 prozatímní dohody o návratovém nařízení pro osoby ze třetích zemí bez práva pobytu.
Dohoda má doplnit migrační a azylový pakt EU a zrychlit nebo zefektivnit návratová řízení.
Nová pravidla umožňují členským státům zřizovat návratová centra ve třetích zemích pro osoby bez práva pobytu v EU.
Návratová centra mohou podle Rady EU sloužit jako konečné místo návratu nebo jako tranzitní centra pro další návrat do země původu či jiné třetí země.
Evropská komise uvádí, že dohody nebo ujednání se třetími zeměmi musí respektovat mezinárodní lidskoprávní standardy a zásadu non-refoulement.
Prozatímní dohoda ještě vyžaduje formální potvrzení Radou a Evropským parlamentem a následné formální přijetí.
Pravidla zavádějí povinnosti spolupráce pro osoby bez práva pobytu a následky při nespolupráci, včetně možného omezení benefitů podle vnitrostátního práva a v některých případech sankcí.
Mediální a lidskoprávní zdroje opakovaně uvádějí obavy z širší detence, domovních prohlídek nebo zásahů v místech pobytu, deportací do zemí bez osobní vazby a slabší ochrany práv migrantů.
Instituce EU a podporovatelé dohody ji rámují jako nástroj k obnovení důvěryhodnosti migrační politiky a zvýšení počtu skutečně provedených návratů.
Kritici z nevládních organizací a část europoslanců ji rámují jako výrazné posílení represivních návratových nástrojů s rizikem porušování práv, svévolné detence a řetězového vyhoštění.

2026-06-02

EU se dohodla na návratových centrech mimo unii

Ověřené zdroje shodně uvádějí, že Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návratovém nařízení.
Napříč zdroji se opakuje, že cílem dohody je zrychlit a zefektivnit navracení osob, které nemají právo pobývat v EU.
Více zdrojů uvádí, že dohoda umožní členským státům zřizovat návratová centra ve třetích zemích na základě dohod nebo ujednání s těmito zeměmi.
Zdroje se shodují, že návratová centra se mají týkat osob s rozhodnutím o návratu, nikoli osob s právem pobytu v EU.
Oficiální zdroje Rady EU, Evropského parlamentu a Komise zdůrazňují, že dohody se třetími zeměmi mají respektovat mezinárodní právo, lidskoprávní standardy a zásadu nenavracení.
Zpravodajské a lidskoprávní zdroje opakovaně uvádějí obavy z oslabení právních záruk, rozšíření detence, domácích prohlídek, deportací do zemí bez vazby na konkrétní osobu a obtížné kontroly podmínek mimo území EU.
Zdroje shodně zasazují návratové nařízení do širšího rámce migračního a azylového paktu EU, který začíná být uplatňován v roce 2026.

2026-05-28

Babiš hledá s Meloniovou společný evropský postup

Babiš a Meloniová jednali 4. února 2026 v Římě.
Hlavními tématy schůzky byly konkurenceschopnost EU, migrace, energetika, obrana a bilaterální spolupráce.
Obě vlády se domluvily na přípravě akčního plánu spolupráce Česka a Itálie na roky 2026 až 2030.
Babiš tvrdí, že mezi Prahou a Římem panuje shoda v pohledu na migraci.
Babiš chce zlepšení návratové politiky a prosazuje, aby Sýrie mohla být považována za bezpečnou zemi pro návraty některých migrantů.
Český premiér spojil schůzku také se svým dopisem evropským lídrům, v němž kritizuje ETS 1 a žádá odklad ETS 2 alespoň do roku 2030.
Evropská rada později vyzvala Komisi k přezkumu ETS do července 2026, ale zároveň potvrdila zachování klíčové role ETS v klimatické a energetické transformaci.

2026-05-28

Česko zpřísňuje pravidla pro dočasnou ochranu a nelegální migraci

Vláda schválila návrh zákona zpřísňující podmínky pro osoby s dočasnou ochranou a sankce za nelegální překročení hranic.
Držitelé dočasné ochrany žádající o humanitární dávku mají podle návrhu splňovat nové podmínky spojené s prací, evidencí na úřadu práce a fyzickým pobytem v Česku.
Dočasná ochrana má zanikat mimo jiné při delším pobytu mimo schengenský prostor nebo při trestním či správním vyhoštění.
Frontex uvádí pokles nelegálních překročení vnějších hranic EU o 26 procent v roce 2025 a o 40 procent v prvních čtyřech měsících roku 2026.
Zdroje se shodují, že celkový evropský pokles neznamená konec migračního tlaku, protože rizika se přesouvají mezi trasami.

2026-05-25

Vláda zpřísňuje pravidla pro dočasnou ochranu Ukrajinců

Vláda schválila novelu ministerstva vnitra 25. května 2026 a posílá ji k projednání do Sněmovny.
Žadatelé o humanitární dávku s dočasnou ochranou mají být podle návrhu zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce.
Návrh počítá s tím, že příjemci humanitární dávky se budou muset zdržovat v Česku alespoň 16 dnů v měsíci.
Podmínky pro humanitární dávku se nemají vztahovat na děti, studující a seniory s dočasnou ochranou.
Dočasná ochrana má zaniknout při pobytu mimo státy schengenského prostoru delším než 30 dnů nebo při trestním či správním vyhoštění.
V Česku bylo podle zdrojů k dočasné ochraně registrováno přes 386 tisíc lidí.

2026-05-25

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny

Vláda schválila novelu ministerstva vnitra a posílá ji do Poslanecké sněmovny.
Držitelé dočasné ochrany žádající o humanitární dávku mají podle návrhu pracovat, podnikat nebo být vedeni na úřadu práce.
Žadatelé o humanitární dávku mají být v Česku alespoň 16 dnů v měsíci, za který dávku žádají.
Novela obsahuje nové důvody zániku dočasné ochrany při delší nepřítomnosti a při trestním nebo správním vyhoštění.
Návrh se dotýká také zvláštního dlouhodobého pobytu a evidence vozidel s ukrajinskou registrační značkou.

2026-05-21

Vláda řeší další zpřísnění migračních pravidel

Ministerstvo vnitra připravilo návrh bezpečnostní novely, která zpřísňuje pravidla pobytu cizinců a podmínky dočasné ochrany.
Návrh obsahuje pravidlo, podle něhož má dočasná ochrana zaniknout při delší nepřítomnosti držitele; v médiích se opakovaně uvádí hranice 30 dnů.
Příjemci humanitární dávky s dočasnou ochranou mají být nově vázáni na fyzický pobyt v Česku alespoň 16 dnů v měsíci a na ekonomickou aktivitu, podnikání nebo evidenci na úřadu práce.
Návrh zpřísňuje podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt, mimo jiné přes požadavek absence daňových nedoplatků a důslednější posuzování bezpečnostních rizik.
Balík změn zahrnuje také pravidla pro registraci vozidel s ukrajinskou registrační značkou v českém registru a povinnosti související s technickými kontrolami.
Součástí návrhu je zpřísnění postihů za trestné činy související s nelegální migrací, zejména organizování nedovoleného překročení hranice nebo napomáhání neoprávněnému pobytu.

2026-04-27

Migrace do EU a zpřísňování pravidel

Evropská unie přijala reformy azylového systému zaměřené na rychlejší řízení a přísnější kontrolu hranic.
Počet migrantů přicházejících do EU v posledních letech kolísá, ale zůstává politicky citlivým tématem.
Ochrana vnějších hranic EU je jednou z hlavních priorit členských států.
Migrace je významným zdrojem politických sporů uvnitř EU.
Členské státy posilují návratovou politiku u neúspěšných žadatelů o azyl.