Štítek: Měnová politika
Počet analýz: 12
2026-08-06
ČNB drží základní sazbu na 3,75 procenta
- Dvoutýdenní repo sazba zůstala na 3,75 procenta.
- Diskontní sazba zůstala na 2,75 procenta a lombardní sazba na 4,75 procenta.
- Letní prognóza počítá pro rok 2026 s růstem HDP o 2,2 procenta.
- Jarní prognóza očekávala letošní růst HDP o 2,5 procenta.
- ČNB očekává pro rok 2026 průměrnou inflaci 2,0 procenta.
- S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úrokových sazeb.
2026-08-06
ČNB drží sazbu na 3,75 %, letošní růst vidí hůře
- Základní úroková sazba zůstala na 3,75 procenta.
- Sazba byla na 3,75 procenta zvýšena v červnu 2026.
- Výhled letošního růstu české ekonomiky se proti jarní prognóze zhoršil.
- Měnová politika zůstává zaměřena na omezení domácích inflačních tlaků.
2026-08-06
ČNB drží sazbu na 3,75 %, letošní růst ekonomiky čeká jen 2,2 %
- Dvoutýdenní repo sazba zůstala na 3,75 %.
- Pro zachování sazeb hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
- Odhad růstu HDP pro rok 2026 klesl z 2,5 na 2,2 %.
- Výhled růstu HDP pro rok 2027 zůstal na 2,7 %.
- Odhad průměrné inflace pro rok 2026 klesl z 2,2 na 2,0 %.
- Jádrová inflace zůstává těsně pod 3 %.
- Inflace má v závěru roku znovu zrychlit.
2026-08-03
Společná intervence vytáhla jen ze čtyřicetiletého minima
- Společná intervence proběhla v pátek 31. července 2026.
- Spojené státy a Japonsko při zásahu nakupovaly jeny.
- Jen před intervencí oslabil téměř ke 164 jenům za dolar, nejníže od roku 1986.
- Kurz po potvrzení intervence posílil až na 155,20 jenu za dolar.
- Šlo o první koordinovaný zásah Spojených států a Japonska od roku 2011.
- Šlo o první společnou intervenci na podporu jenu od roku 1998.
- Obě země připustily další koordinované zásahy.
- Rozdíl mezi americkými a japonskými úrokovými sazbami zůstává výrazný.
2026-07-29
Fed sazby nezměnil, tři členové hlasovali pro zvýšení
- Fed ponechal cílové pásmo sazby federálních fondů na 3,50 až 3,75 procenta.
- Rozhodnutí bylo přijato poměrem 9:3.
- Tři členové prosazovali zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu.
- Pro zvýšení hlasovali Beth Hammacková, Neel Kashkari a Lorie Loganová.
- Inflace zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu.
- Americká ekonomická aktivita pokračuje v solidním růstu.
- Sazby zůstávají ve stejném pásmu od prosince 2025.
2026-07-21
Michl se vymezil proti Babišovi i Pavlovi
- Aleš Michl označil tlak na nižší sazby a rychlé přijetí eura za střet špatně načasovaných myšlenek.
- ČNB v červnu 2026 zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta.
- Jádrová inflace se držela těsně pod třemi procenty bez sestupné tendence.
- Andrej Babiš opakovaně kritizoval vyšší sazby kvůli dražším hypotékám a firemním úvěrům.
- Petr Pavel prosazuje přijetí eura kvůli propojení české ekonomiky s eurozónou a účasti na jejím rozhodování.
- Michl hájí korunu a flexibilní kurz jako nástroje proti domácím inflačním tlakům.
- ČNB nesmí při rozhodování o měnové politice přijímat pokyny od vlády, prezidenta ani jiných subjektů.
2026-06-30
Lisa Cooková zůstává ve Fedu a soud vymezil hranice prezidentské moci
- Nejvyšší soud USA rozhodl ve věci Trump v. Cook 29. června 2026.
- Soud poměrem 5:4 odmítl žádost vlády o pozastavení předběžného opatření chránícího Lisu Cookovou.
- Lisa Cooková může zůstat guvernérkou Fedu během pokračujícího soudního sporu.
- Donald Trump se pokusil Cookovou odvolat v srpnu 2025.
- Trump odvolání opřel o obvinění z hypotečních podvodů z doby před jejím nástupem do Fedu.
- Cooková obvinění odmítá.
- Nejvyšší soud uvedl, že Cooková nedostala procesní ochranu, na kterou měla podle zákona nárok.
- Rozhodnutí není konečným verdiktem o tom, zda prezident může Cookovou zákonně odvolat pro příčinu.
- Soud potvrdil, že guvernéři Fedu neslouží podle libovůle prezidenta.
- Cooková má ve Fedu mandát do 31. ledna 2038.
- Ve stejný den soud v případu Trump v. Slaughter rozšířil prezidentskou pravomoc odvolávat vedení jiných nezávislých agentur.
2026-06-22
Greenspanův odkaz: maestro růstu, nebo muž bublin?
- Alan Greenspan zemřel 22. června 2026 ve věku 100 let.
- Greenspan vedl Federální rezervní systém v letech 1987 až 2006.
- Byl třináctým předsedou Rady guvernérů Fedu.
- Fed označil jeho přínos měnové politice a ekonomickému myšlení za trvalý.
- Greenspanova éra zahrnovala dlouhou expanzi americké ekonomiky v 90. letech.
- Greenspan reagoval na akciový krach v roce 1987 uvolněním likvidity.
- V roce 1996 použil pojem iracionální bujnost trhů.
- Po prasknutí internetové bubliny Fed snížil sazby až k 1 procentu.
- Finanční krize z let 2007 až 2009 zásadně poškodila Greenspanovu reputaci.
- Komise pro vyšetření finanční krize kritizovala dlouhodobou deregulaci a spoléhání na samoregulaci finančních institucí.
- Greenspan v roce 2008 připustil chybu v předpokladu, že banky dokážou samy chránit vlastní akcionáře a kapitál.
2026-06-18
ČNB zvýšila sazby na 3,75 %
- Bankovní rada ČNB 18. června 2026 zvýšila 2T repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %.
- Diskontní sazba vzrostla na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %.
- Nové sazby platí od 19. června 2026.
- Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady.
- Jde o první zvýšení základní sazby od roku 2022.
- Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle.
- Jádrová inflace zůstává zvýšená těsně pod 3 %.
- Vyšší sazby zdražují financování firem i půjčky na bydlení.
2026-06-11
Zvýšení sazeb je před červnovým zasedáním ČNB znovu ve hře
- Měnověpolitické zasedání bankovní rady ČNB se koná 18. června 2026.
- Dvoutýdenní repo sazba ČNB je 3,50 %.
- Bankovní rada 7. května 2026 jednomyslně ponechala sazby beze změny.
- Jarní prognóza ČNB počítá s nárůstem krátkodobých tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí 2026.
- Jan Procházka uvedl, že na červnovém zasedání je na stole ponechání sazeb beze změny i zvýšení o 25 bazických bodů.
- Pro mírné zpřísnění mluví pokračující růst mezd a stále vysoký růst úvěrů.
- Průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2026 vzrostla nominálně o 8,1 % a reálně o 6,4 %.
- Spotřebitelské ceny v květnu 2026 meziročně vzrostly o 2,1 %.
- ČNB 4. června zvýšila proticyklickou kapitálovou rezervu na 1,5 % s účinností od 1. července 2027.
- ČNB ponechala obecné hypoteční limity beze změny a zachovala LTV 80 %, pro žadatele do 36 let 90 %.
- Ceny bytových nemovitostí v roce 2025 meziročně rostly zhruba kolem 10 %.
2026-06-03
Květnová inflace v eurozóně zrychlila na 3,2 procenta
- Eurostat zveřejnil rychlý odhad, podle něhož meziroční inflace v eurozóně v květnu 2026 vzrostla na 3,2 % z dubnových 3,0 %.
- Energie měly v květnu 2026 nejvyšší meziroční růst ze základních složek inflace, a to 10,9 %.
- Služby zrychlily na 3,5 % z dubnových 3,0 %, což zdroje opakovaně popisují jako důležitý signál širších domácích cenových tlaků.
- Jádrová inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku vzrostla podle Eurostatu na 2,5 % z dubnových 2,2 %.
- K dubnovému zasedání ECB zůstávala depozitní sazba na 2,00 %, hlavní refinanční sazba na 2,15 % a sazba mezní zápůjční facility na 2,40 %.
- ECB ve svém dubnovém rozhodnutí uvedla, že proinflační rizika i rizika pro hospodářský růst zesílila a že rozhodnutí o sazbách bude dál činit podle příchozích dat.
- Reuters, ING, Morningstar a Novinky/ČTK shodně interpretují květnová data jako posílení pravděpodobnosti červnového zvýšení sazeb ECB.
- Analytické zdroje zároveň zdůrazňují, že případné zpřísnění má být spíše omezené nebo pojistné, protože ekonomika eurozóny současně vykazuje známky slábnutí.
2026-06-03
OECD varuje před slabším globálním růstem a vyšší inflací kvůli válce na Blízkém východě
- OECD zveřejnila nejnovější Economic Outlook 3. června 2026.
- V základním scénáři OECD očekává zpomalení globálního růstu z 3,4 % v roce 2025 na 2,8 % v roce 2026 a následné oživení na 3,1 % v roce 2027.
- V horším scénáři delšího narušení dodávek OECD očekává globální růst 2,1 % v roce 2026 a 1,8 % v roce 2027.
- OECD uvádí, že energetický šok zvyšuje ceny komodit a nepřímé efekty se promítají do širší ekonomiky, zejména do zemědělských vstupů a potravin.
- V základním scénáři má inflace v ekonomikách G20 v roce 2026 vzrůst na 4,0 % z 3,4 % v roce 2025 a v roce 2027 klesnout na 3,1 %.
- V delším konfliktním scénáři by podle Reuters citující OECD vyšší ceny energií přidaly ke globální inflaci 0,4 procentního bodu v roce 2026 a 1,3 procentního bodu v roce 2027.
- OECD uvádí, že nejvíce ohrožené jsou země závislé na dovozu energií z Blízkého východu, zejména v Asii, Evropě a mezi rozvojovými ekonomikami.
- OECD doporučuje, aby centrální banky zůstaly obezřetné; samotný nabídkový růst cen nemusí vyžadovat reakci, pokud inflační očekávání zůstanou ukotvena, ale reakce může být nutná při širším růstu cenových tlaků.
- OECD rámuje válku na Blízkém východě jako dominantní zdroj nejistoty pro světovou ekonomiku, protože délka konfliktu určí rozsah energetických výpadků, inflace a dopadu na růst.
- Reuters i Guardian interpretují horší scénář OECD jako riziko růstu srovnatelného s krizovými obdobími a možnost recese v některých ekonomikách.