← Archiv

Štítek: měnová politika

Počet analýz: 5

2026-06-22
Greenspanův odkaz: maestro růstu, nebo muž bublin?
  • Alan Greenspan zemřel 22. června 2026 ve věku 100 let.
  • Greenspan vedl Federální rezervní systém v letech 1987 až 2006.
  • Byl třináctým předsedou Rady guvernérů Fedu.
  • Fed označil jeho přínos měnové politice a ekonomickému myšlení za trvalý.
  • Greenspanova éra zahrnovala dlouhou expanzi americké ekonomiky v 90. letech.
  • Greenspan reagoval na akciový krach v roce 1987 uvolněním likvidity.
  • V roce 1996 použil pojem iracionální bujnost trhů.
  • Po prasknutí internetové bubliny Fed snížil sazby až k 1 procentu.
  • Finanční krize z let 2007 až 2009 zásadně poškodila Greenspanovu reputaci.
  • Komise pro vyšetření finanční krize kritizovala dlouhodobou deregulaci a spoléhání na samoregulaci finančních institucí.
  • Greenspan v roce 2008 připustil chybu v předpokladu, že banky dokážou samy chránit vlastní akcionáře a kapitál.
2026-06-18
ČNB zvýšila sazby na 3,75 %
  • Bankovní rada ČNB 18. června 2026 zvýšila 2T repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %.
  • Diskontní sazba vzrostla na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %.
  • Nové sazby platí od 19. června 2026.
  • Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady.
  • Jde o první zvýšení základní sazby od roku 2022.
  • Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle.
  • Jádrová inflace zůstává zvýšená těsně pod 3 %.
  • Vyšší sazby zdražují financování firem i půjčky na bydlení.
2026-06-11
Zvýšení sazeb je před červnovým zasedáním ČNB znovu ve hře
  • Měnověpolitické zasedání bankovní rady ČNB se koná 18. června 2026.
  • Dvoutýdenní repo sazba ČNB je 3,50 %.
  • Bankovní rada 7. května 2026 jednomyslně ponechala sazby beze změny.
  • Jarní prognóza ČNB počítá s nárůstem krátkodobých tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí 2026.
  • Jan Procházka uvedl, že na červnovém zasedání je na stole ponechání sazeb beze změny i zvýšení o 25 bazických bodů.
  • Pro mírné zpřísnění mluví pokračující růst mezd a stále vysoký růst úvěrů.
  • Průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2026 vzrostla nominálně o 8,1 % a reálně o 6,4 %.
  • Spotřebitelské ceny v květnu 2026 meziročně vzrostly o 2,1 %.
  • ČNB 4. června zvýšila proticyklickou kapitálovou rezervu na 1,5 % s účinností od 1. července 2027.
  • ČNB ponechala obecné hypoteční limity beze změny a zachovala LTV 80 %, pro žadatele do 36 let 90 %.
  • Ceny bytových nemovitostí v roce 2025 meziročně rostly zhruba kolem 10 %.
2026-06-03
Květnová inflace v eurozóně zrychlila na 3,2 procenta
  • Eurostat zveřejnil rychlý odhad, podle něhož meziroční inflace v eurozóně v květnu 2026 vzrostla na 3,2 % z dubnových 3,0 %.
  • Energie měly v květnu 2026 nejvyšší meziroční růst ze základních složek inflace, a to 10,9 %.
  • Služby zrychlily na 3,5 % z dubnových 3,0 %, což zdroje opakovaně popisují jako důležitý signál širších domácích cenových tlaků.
  • Jádrová inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku vzrostla podle Eurostatu na 2,5 % z dubnových 2,2 %.
  • K dubnovému zasedání ECB zůstávala depozitní sazba na 2,00 %, hlavní refinanční sazba na 2,15 % a sazba mezní zápůjční facility na 2,40 %.
  • ECB ve svém dubnovém rozhodnutí uvedla, že proinflační rizika i rizika pro hospodářský růst zesílila a že rozhodnutí o sazbách bude dál činit podle příchozích dat.
  • Reuters, ING, Morningstar a Novinky/ČTK shodně interpretují květnová data jako posílení pravděpodobnosti červnového zvýšení sazeb ECB.
  • Analytické zdroje zároveň zdůrazňují, že případné zpřísnění má být spíše omezené nebo pojistné, protože ekonomika eurozóny současně vykazuje známky slábnutí.
2026-06-03
OECD varuje před slabším globálním růstem a vyšší inflací kvůli válce na Blízkém východě
  • OECD zveřejnila nejnovější Economic Outlook 3. června 2026.
  • V základním scénáři OECD očekává zpomalení globálního růstu z 3,4 % v roce 2025 na 2,8 % v roce 2026 a následné oživení na 3,1 % v roce 2027.
  • V horším scénáři delšího narušení dodávek OECD očekává globální růst 2,1 % v roce 2026 a 1,8 % v roce 2027.
  • OECD uvádí, že energetický šok zvyšuje ceny komodit a nepřímé efekty se promítají do širší ekonomiky, zejména do zemědělských vstupů a potravin.
  • V základním scénáři má inflace v ekonomikách G20 v roce 2026 vzrůst na 4,0 % z 3,4 % v roce 2025 a v roce 2027 klesnout na 3,1 %.
  • V delším konfliktním scénáři by podle Reuters citující OECD vyšší ceny energií přidaly ke globální inflaci 0,4 procentního bodu v roce 2026 a 1,3 procentního bodu v roce 2027.
  • OECD uvádí, že nejvíce ohrožené jsou země závislé na dovozu energií z Blízkého východu, zejména v Asii, Evropě a mezi rozvojovými ekonomikami.
  • OECD doporučuje, aby centrální banky zůstaly obezřetné; samotný nabídkový růst cen nemusí vyžadovat reakci, pokud inflační očekávání zůstanou ukotvena, ale reakce může být nutná při širším růstu cenových tlaků.
  • OECD rámuje válku na Blízkém východě jako dominantní zdroj nejistoty pro světovou ekonomiku, protože délka konfliktu určí rozsah energetických výpadků, inflace a dopadu na růst.
  • Reuters i Guardian interpretují horší scénář OECD jako riziko růstu srovnatelného s krizovými obdobími a možnost recese v některých ekonomikách.