← Archiv

Štítek: Mark Rutte

Počet analýz: 5

Schůzka koalice ochotných k Ukrajině je plánována v Paříži na 13. července 2026.
Jednání se má zúčastnit Volodymyr Zelenskyj.
Jednání se má zúčastnit generální tajemník NATO Mark Rutte.
Účast se očekává také od Ursuly von der Leyenové a Antónia Costy.
Koalice ochotných sdružuje zhruba 35 zemí podporujících Ukrajinu.
Agenda zahrnuje ruskou stínovou flotilu, nové vojenské schopnosti pro Ukrajinu, mobilizaci obranného průmyslu a hlubší operační spolupráci.
Pařížská deklarace z ledna 2026 počítá s bezpečnostními zárukami po příměří.
Bezpečnostní záruky mají zahrnovat dlouhodobou vojenskou podporu ukrajinské armády.
Součástí plánů je mnohonárodní síla pro Ukrajinu složená z příspěvků ochotných států.
Nasazení mnohonárodní síly má přijít až po důvěryhodném ukončení bojů a na žádost Ukrajiny.
V září 2025 bylo oznámeno, že 26 zemí přislíbilo zapojení do budoucí bezpečnostní přítomnosti na Ukrajině.
Summit NATO v Ankaře přislíbil Ukrajině 70 miliard eur ve vojenském vybavení, pomoci a výcviku pro rok 2026 a obdobnou úroveň pro rok 2027.
Česko oznámilo, že se na alianční částce 70 miliard eur podílet nebude.
Česko zároveň oznámilo malý jednorázový příspěvek do mechanismu PURL na americké zbraně pro Ukrajinu.

Trump na summitu NATO v Ankaře nařídil okamžité zastavení amerického obchodu se Španělskem.
Trump označil Španělsko za hrozného partnera v NATO.
Trump kritizoval Madrid kvůli odmítání výrazného zvýšení obranných a bezpečnostních výdajů na pět procent HDP do roku 2035.
Trump spojil spor se španělským postojem k americkým operacím proti Íránu.
Španělsko odmítlo umožnit Spojeným státům využít španělské základny nebo vzdušný prostor pro válku s Íránem.
Trump podobnou obchodní hrozbu vůči Španělsku vyslovil už v březnu 2026.
Po březnové hrozbě obchod mezi Spojenými státy a Španělskem pokračoval běžně.
Španělská vláda uvedla, že vztahy s Washingtonem bere jako běžnou agendu a nechce měnit výborné bilaterální vztahy.
Španělsko argumentuje tím, že jednotlivé členské státy EU nelze v obchodní politice vyčleňovat samostatně.
Nový alianční cíl počítá do roku 2035 s pěti procenty HDP na obranu a bezpečnost, z toho 3,5 procenta na hlavní obranné výdaje a až 1,5 procenta na širší bezpečnostní investice.
Ankarská deklarace NATO uvádí, že Írán nesmí získat jadernou zbraň a musí respektovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu.

Česko letos nesplní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Andrej Babiš oznámil nesplnění závazku 19. června 2026.
Vláda chce podle Babiše splnit dvouprocentní hranici od roku 2027.
Rozpočet ministerstva obrany pro letošek činí 154,79 miliardy korun.
Rozpočet ministerstva obrany odpovídá necelým 1,8 % HDP.
Celkové obranné výdaje mají podle vlády letos činit zhruba 185 miliard korun.
Zhruba 30 miliard korun z celkových obranných výdajů má jít z jiných rozpočtových kapitol.
Mark Rutte uvedl, že Česko nebylo v roce 2025 mezi zeměmi na dvou procentech HDP.
NATO se v roce 2025 dohodlo na cíli investovat do roku 2035 celkem 5 % HDP do obrany a souvisejících výdajů.

Mark Rutte 17. června 2026 potvrdil, že Česko loni nedosáhlo dvou procent HDP na obranu.
Dvouprocentního cíle loni nedosáhly také Albánie a Slovinsko.
Rutte uvedl, že Česko se zavázalo dostat se letos nad dvě procenta.
Česko pro rok 2026 vykazuje celkové obranné výdaje 184,694 miliardy Kč, tedy 2,06 procenta HDP podle lednové predikce.
Rozpočet kapitoly ministerstva obrany pro rok 2026 činí 154,791 miliardy Kč.
Současné alianční hodnocení pro rok 2026 pracuje u Česka s hodnotou 1,78 procenta HDP.
Spor se týká hlavně započítávání širších výdajů mimo kapitolu ministerstva obrany.
NATO používá vlastní definici obranných výdajů, která se může lišit od národních rozpočtových údajů.
Česko má od roku 2023 zákon o financování obrany.
Na summitu v Haagu se spojenci zavázali k pětiprocentnímu cíli do roku 2035, z toho 3,5 procenta na základní obranné výdaje.