← Archiv

Štítek: Lotyšsko

Počet analýz: 4

Lotyšsko oznámilo nález tunelu pod hranicí s Běloruskem.
Lotyšsko a Bělorusko sdílejí 173 kilometrů dlouhou hranici.
Riga chce posílit spolupráci pohraničníků, policie, armády a bezpečnostních služeb.
Při ochraně hranice má být intenzivněji využíván dohled pomocí dronů.
Lotyšsko prodloužilo zesílený režim ochrany běloruské hranice do 31. prosince 2026.
Do konce června bylo v roce 2026 zaznamenáno 6718 odvrácených pokusů o nelegální překročení lotyšsko-běloruské hranice.
Do konce června zahájila lotyšská pohraniční stráž 89 trestních řízení souvisejících s nelegálním převáděním nebo umožněním nelegálního pobytu.

Litva oznámila zpravodajské signály o možných ruských útocích na infrastrukturu.
Varování neuvádí konkrétní místo ani čas možných útoků.
Litevská bezpečnostní opatření se mají zpřísnit u energetických a dopravních objektů.
Lotyšsko mluví o pokusech o sabotáže zachycených informacemi z členských států NATO.
Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko leží na východním křídle NATO.
Pobaltské státy a Polsko v posledních měsících posilují ochranu klíčové dopravní a energetické infrastruktury.
Kreml obvinění odmítá.
EU přisoudila ruskému FSB dlouhodobé kybernetické aktivity včetně sabotáží kritické infrastruktury v Evropě.
NATO uvádí, že ruské kybernetické útoky a sabotáže vůči spojencům a partnerům jsou častější.

Francouzské bojové letouny byly během jednoho týdne jedenáctkrát nasazeny v rámci mise NATO Baltic Air Policing.
Mise Baltic Air Policing chrání vzdušný prostor Estonska, Lotyšska a Litvy pomocí rotačních nasazení spojeneckých letounů.
Nasazení se týkala ruských vojenských letadel, která byla označena jako neidentifikovaná nebo nevyhovující pravidlům letu.
Část zachycených ruských letadel letěla bez letového plánu nebo bez rádiového spojení.
Mezi zachycenými stroji byly ozbrojené stíhačky, zpravodajská letadla a transportní letadla.
Počet zásahů byl označen za vyšší než obvykle.
Francouzský vojenský mluvčí spojil nezvykle vysokou aktivitu s možností, že Moskva chtěla demonstrovat sílu v týdnu konání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra.
Události navazují na sérii případů, kdy vojenské drony pronikly do vzdušného prostoru Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
Dostupné zprávy neprokazují, že všech jedenáct zásahů znamenalo přímé narušení vzdušného prostoru členských států NATO.

Ve více pobaltských státech došlo v květnu 2026 k incidentům s drony nebo k vyhlášení vzdušných poplachů.
Nad Estonskem sestřelila 19. května 2026 rumunská stíhačka F-16 v rámci mise NATO dron, který Estonsko i Ukrajina označily za pravděpodobně ukrajinský a neúmyslně odkloněný.
Litva 20. května 2026 vyhlásila vzdušný poplach, část obyvatel Vilniusu i politické vedení se přesunuly do krytů a do akce byla zapojena alianční letecká mise.
Lotyšsko v květnu řešilo opakované incidenty s drony včetně dopadu na oblast Rēzekne a následných varování obyvatelstvu.
Rusko tvrdí, že pobaltské země umožňují nebo mohou umožnit ukrajinské útoky proti Rusku ze svého území, což Pobaltí, Ukrajina i spojenci odmítají.
NATO prezentuje svou reakci jako klidnou, rozhodnou a přiměřenou a opakuje závazek bránit každý centimetr území Aliance.
Severské a pobaltské státy společně odsoudily ruské hrozby použitím síly proti Lotyšsku a dalším zemím regionu.
Analytické zdroje se shodují, že incidenty odhalují slabiny evropské a alianční obrany proti levným nízkoletícím dronům.