← Archiv

Štítek: Litva

Počet analýz: 6

Litva oznámila zpravodajské signály o možných ruských útocích na infrastrukturu.
Varování neuvádí konkrétní místo ani čas možných útoků.
Litevská bezpečnostní opatření se mají zpřísnit u energetických a dopravních objektů.
Lotyšsko mluví o pokusech o sabotáže zachycených informacemi z členských států NATO.
Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko leží na východním křídle NATO.
Pobaltské státy a Polsko v posledních měsících posilují ochranu klíčové dopravní a energetické infrastruktury.
Kreml obvinění odmítá.
EU přisoudila ruskému FSB dlouhodobé kybernetické aktivity včetně sabotáží kritické infrastruktury v Evropě.
NATO uvádí, že ruské kybernetické útoky a sabotáže vůči spojencům a partnerům jsou častější.

Litevští političtí lídři se 2. července 2026 shodli na záměru odstranit ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní.
Skupina 50 litevských poslanců 3. července 2026 zaregistrovala návrh ústavní změny.
Článek 137 litevské ústavy zakazuje zbraně hromadného ničení a zahraniční vojenské základny na území Litvy.
Změna ústavy vyžaduje dvě schválení nejméně 94 ze 141 poslanců.
Mezi dvěma hlasováními musí uplynout nejméně tři měsíce.
Litva nyní neplánuje hostit jaderné zbraně v době míru.
Odstranění zákazu nemá měnit závazky Litvy podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Litva je členem NATO a hraničí s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem.
Litva od roku 2022 ztrojnásobila obranné výdaje.
V Litvě má být od roku 2027 trvale umístěna bojově připravená německá brigáda.
Litevský ministr obrany připustil zvažování amerických nebo francouzských jaderných možností pouze v krizi nebo za války.
Finsko v roce 2026 rozhodlo o zrušení dlouhodobého zákazu hostit jaderné zbraně.
Rusko a Bělorusko v roce 2026 cvičily operace spojené s ruskými jadernými zbraněmi v Bělorusku.
NATO označuje ruskou jadernou rétoriku a rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku za strategické zastrašování.

Rada EU se 12. cervna 2026 dohodla na pozici k posileni mechanismu CBAM.
CBAM je od 1. ledna 2026 v definitivnim rezimu.
CBAM zpoplatnuje emise obsazene ve vybranem dovazenem zbozi.
Puvodni zaber zahrnuje zelezo a ocel, cement, hnojiva, hlinik, elektrinu a vodik.
Navrh rozsiruje CBAM na vybrane navazujici vyrobky s vysokym podilem oceli a hliniku.
Navrh zavadi dalsi opatreni proti obchazeni pravidel.
Docasne vyjimky nebo pozastaveni poplatku maji byt vazany na jasnejsi a prisnejsi podminky.
Slovensko, Rumunsko a Litva nepodporily dohodu ekonomickych ministru EU.
Konecna podoba pravidel musi byt jeste vyjednana s Evropskym parlamentem.
Cena CBAM pro prvni ctvrtleti 2026 byla stanovena na 75,36 eura za tunu CO2.
Prvni prodej certifikatu CBAM ma zacit v unoru 2027.
Prvni vyrazeni certifikatu za rok 2026 ma nasledovat po rocni deklaraci do 30. zari 2027.

Francouzské bojové letouny byly během jednoho týdne jedenáctkrát nasazeny v rámci mise NATO Baltic Air Policing.
Mise Baltic Air Policing chrání vzdušný prostor Estonska, Lotyšska a Litvy pomocí rotačních nasazení spojeneckých letounů.
Nasazení se týkala ruských vojenských letadel, která byla označena jako neidentifikovaná nebo nevyhovující pravidlům letu.
Část zachycených ruských letadel letěla bez letového plánu nebo bez rádiového spojení.
Mezi zachycenými stroji byly ozbrojené stíhačky, zpravodajská letadla a transportní letadla.
Počet zásahů byl označen za vyšší než obvykle.
Francouzský vojenský mluvčí spojil nezvykle vysokou aktivitu s možností, že Moskva chtěla demonstrovat sílu v týdnu konání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra.
Události navazují na sérii případů, kdy vojenské drony pronikly do vzdušného prostoru Finska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
Dostupné zprávy neprokazují, že všech jedenáct zásahů znamenalo přímé narušení vzdušného prostoru členských států NATO.

Zdroje shodně uvádějí, že hlavní aktuální tvrzení pochází od litevského komunikačního regulátora a jeho zástupce Daria Kuliešiuse.
Opakovaně se objevuje údaj, že Rusko podle Litvy zvýšilo počet antén pro GPS spoofing v Kaliningradské oblasti ze tří na začátku roku 2025 na 36.
Více zdrojů uvádí odhad dosahu až 450 kilometrů od Kaliningradu.
Zdroje shodně popisují spoofing jako vysílání falešných signálů, které mají zmást lokalizační nebo navigační systémy.
Opakovaně se uvádí, že zasažené mohou být Litva, Lotyšsko, Estonsko, většina Polska, části Finska a Švédska, Bělorusko a Baltské moře.
Více článků zasazuje aktuální varování do širšího vzorce GPS rušení a spoofingu po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Zdroje připomínají, že Moskva obvinění z elektronického rušení dlouhodobě odmítá nebo je označuje za západní očerňování.

Ve více pobaltských státech došlo v květnu 2026 k incidentům s drony nebo k vyhlášení vzdušných poplachů.
Nad Estonskem sestřelila 19. května 2026 rumunská stíhačka F-16 v rámci mise NATO dron, který Estonsko i Ukrajina označily za pravděpodobně ukrajinský a neúmyslně odkloněný.
Litva 20. května 2026 vyhlásila vzdušný poplach, část obyvatel Vilniusu i politické vedení se přesunuly do krytů a do akce byla zapojena alianční letecká mise.
Lotyšsko v květnu řešilo opakované incidenty s drony včetně dopadu na oblast Rēzekne a následných varování obyvatelstvu.
Rusko tvrdí, že pobaltské země umožňují nebo mohou umožnit ukrajinské útoky proti Rusku ze svého území, což Pobaltí, Ukrajina i spojenci odmítají.
NATO prezentuje svou reakci jako klidnou, rozhodnou a přiměřenou a opakuje závazek bránit každý centimetr území Aliance.
Severské a pobaltské státy společně odsoudily ruské hrozby použitím síly proti Lotyšsku a dalším zemím regionu.
Analytické zdroje se shodují, že incidenty odhalují slabiny evropské a alianční obrany proti levným nízkoletícím dronům.