← Archiv

Štítek: Lidská práva

Počet analýz: 11

2026-06-25
Slzný plyn na výročí krvavých protestů v Nairobi
  • Keňská policie 25. června 2026 použila v Nairobi slzný plyn proti účastníkům pietních protestů.
  • Pochody připomínaly druhé výročí protestů z 25. června 2024.
  • Protesty z roku 2024 souvisely s finančním zákonem, růstem daní a životních nákladů.
  • Při protestech v roce 2024 zemřelo nejméně 60 lidí.
  • Účastníci piety položili květiny u parlamentu.
  • Policie zadržela nejméně šest lidí u parlamentu.
  • Parlament byl obehnán zátarasy a žiletkovým drátem.
  • V centru Nairobi byly uzavřené obchody a restaurace.
  • Policie postavila silniční zátarasy na hlavních příjezdech do Nairobi.
  • Vláda vyčlenila na kompenzace obětí protestních zásahů 2 miliardy keňských šilinků.
  • Keňská komise pro lidská práva obdržela 1 937 nároků a ověřila 1 101 případů.
  • Kompenzační rámec počítá s nejméně 3 miliony šilinků pro rodiny zabitých.
  • Tři policisté byli obviněni v souvislosti s úmrtími protestujících.
  • Rodiny obětí žádají tresty pro policisty odpovědné za zabíjení.
  • Lidskoprávní organizace před pochodem varovaly policii, že proti pokojným účastníkům nesmí používat slzný plyn, vodní děla ani gumové projektily.
2026-06-23
Zpráva OSN viní Izrael z útoků na palestinské děti
  • Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu 23. června 2026.
  • Zpráva se týká porušování práv palestinských dětí od 7. října 2023.
  • Komise tvrdí, že izraelské úřady a bezpečnostní síly cíleně zasahovaly palestinské děti.
  • Komise označuje jednání Izraele v Gaze za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.
  • Komise označuje jednání Izraele na Západním břehu za válečné zločiny.
  • Mezi 7. říjnem 2023 a 7. říjnem 2025 bylo podle zprávy zabito nejméně 20 179 palestinských dětí.
  • Děti tvořily přibližně 30 % obětí války v Gaze.
  • Ve válkách v Gaze v letech 2008 až 2009 a 2014 tvořily děti přibližně 24 % obětí.
  • Komise tvrdí, že Izrael používal vysoce účinnou munici a zbraně s plošným účinkem v hustě osídlených oblastech.
  • Komise uvádí, že téměř všechny děti v Gaze potřebují psychologickou podporu.
  • Komise uvádí mučení, sexuální násilí a jiné špatné zacházení s palestinskými dětmi v izraelských detenčních zařízeních.
  • Izrael závěry zprávy odmítl.
  • Izrael tvrdí, že se snaží minimalizovat újmu dětem a že zpráva ignoruje taktiku Hamásu.
  • Komise není soudní orgán.
2026-06-19
Macron a Sánchez odmítli návratová centra pro migranty mimo EU
  • Evropský parlament schválil 17. června 2026 změny návratové politiky EU.
  • Hlasování skončilo poměrem 418 pro, 218 proti a 30 se zdrželo.
  • Nová pravidla umožňují návratová centra ve třetích zemích na základě dohody s danou zemí.
  • Osoby s návratovým rozhodnutím budou muset spolupracovat s úřady a opustit území EU.
  • Detence může podle nových pravidel trvat až 24 měsíců.
  • Francie odmítá vznik návratových center pro migranty mimo EU.
  • Španělsko návratová centra mimo EU také odmítá.
  • Macron i Sánchez označili návratová centra za neúčinné řešení.
  • Návrh ještě vyžaduje formální schválení členskými státy před vstupem v platnost.
2026-06-18
EU posouvá pravidla pro rychlejší deportace
  • Evropský parlament 17. června 2026 schválil návratové nařízení.
  • Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců, proti bylo 218 a 30 se zdrželo.
  • Návratové rozhodnutí má být spojeno s povinností opustit členský stát okamžitě nebo ve stanovené lhůtě.
  • Lidé s návratovým rozhodnutím budou mít povinnost spolupracovat s úřady.
  • Detence může trvat až 24 měsíců.
  • Za určitých podmínek bude možná další šestíměsíční prodleva.
  • Členské státy budou moci zřizovat návratová centra ve třetích zemích.
  • Přesun do návratových center se nemá vztahovat na nezletilé bez doprovodu.
  • Dohody s třetími zeměmi mají být možné jen při respektování lidských práv, mezinárodního práva a zásady nenavracení.
  • Text musí ještě formálně potvrdit Rada EU a poté vyjít v Úředním věstníku.
2026-06-18
Evropský parlament schválil tvrdší návratovou politiku
  • Evropský parlament schválil návratové nařízení 17. června 2026.
  • Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců.
  • Proti návrhu hlasovalo 218 europoslanců.
  • Hlasování se zdrželo 30 europoslanců.
  • Nařízení se týká státních příslušníků třetích zemí bez legálního práva pobytu v EU.
  • Osoby s rozhodnutím o návratu budou muset spolupracovat s úřady.
  • Zajištění může trvat až 24 měsíců.
  • Za určitých podmínek bude možné zajištění prodloužit až o šest měsíců.
  • Nařízení umožňuje využít návratová centra ve třetích zemích mimo EU.
  • Návratová centra mají vznikat na základě dohod s třetími zeměmi.
  • Nezletilí bez doprovodu mají být z těchto dohod vyloučeni.
  • Schválený text musí ještě formálně potvrdit Rada EU.
2026-06-16
Rezignace Lucie Fukové otevřela spor o romskou agendu a lidskoprávní politiku
  • Lucie Fuková rezignovala na funkci vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.
  • Rozhodnutí oznámila premiérovi Andreji Babišovi.
  • Rezignace souvisí s přesunem romské agendy pod Ministerstvo práce a sociálních věcí.
  • Fuková uvedla, že nové nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.
  • Agenda romských záležitostí se má od 1. července 2026 přesunout z Úřadu vlády na MPSV.
  • Přesun je součástí širší reorganizace agend lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády do čtyř ministerstev.
  • Fuková působila ve funkci od prosince 2022.
  • Fuková měla zůstat na Úřadu vlády s menším týmem a novou pravomocí připomínkovat návrhy zákonů.
2026-06-15
Nový migrační pakt EU začal s technickými potížemi i spory o připravenost
  • Migrační a azylový pakt EU se začal uplatňovat 12. června 2026.
  • Pakt byl přijat v roce 2024 a měl dvouletou implementační lhůtu.
  • Součástí změn jsou společné hraniční kontroly, screening, rychlejší azylové řízení, návratové postupy a mechanismus solidarity.
  • Nový Eurodac je klíčový informační systém pro fungování paktu.
  • Eurodac ukládá a porovnává biometrické a identifikační údaje v azylové a migrační agendě.
  • Eurodac měl technickou poruchu v den startu nových pravidel.
  • Porucha zasáhla více členských států.
  • Žádný členský stát nebyl při startu plně připraven.
  • Implementace bude pokračovat i po 12. červnu 2026.
  • Česko má být při posuzování solidárních příspěvků zohledněno kvůli vysokému počtu lidí s dočasnou ochranou z Ukrajiny.
2026-06-10
Recko pritvrzuje v navratech odmitnutych zadatelu o azyl
  • Recky parlament schvalil legislativu pro rychlejsi deportace odmitnutych zadatelu o azyl.
  • Zakon umoznuje presun lidi do navratovych center mimo EU po uzavreni bilateralnich dohod s tretimi zememi.
  • Recko postup koordinuje s Nizozemskem, Danskem, Nemeckem a Rakouskem.
  • Prvni dohody o navratovych centrech maji vzniknout v roce 2026.
  • Navratova centra maji byt funkcni v roce 2027.
  • Recko jedna o moznych centrech se dvema nejmenovanymi africkymi zememi.
  • Navratova centra se maji tykat osob s odmitnutou zadosti o azyl nebo bez prava zustat v EU.
  • Kreta a Gavdos zaznamenaly rust priplouvajicich migrantu hlavne z Libye.
  • EU se dohodla na novych pravidlech pro navraty lidi bez prava pobytu.
  • Unijni pravidla pocitaji s navratovymi centry ve tretich zemich a s povinnosti spolupracovat pri navratu.
2026-06-03
Tuniský soud poslal Rašída Ghannúšího na doživotí
  • Tunis Court of First Instance odsoudil Rašída Ghannúšího v kauze údajného „tajného aparátu“ hnutí Ennahda k doživotí plus 30 letům vězení.
  • Rozsudky v téže kauze se podle dostupných zdrojů týkaly desítek obžalovaných a pohybovaly se od 10 let vězení po doživotní tresty.
  • Ghannúší je lídrem hnutí Ennahda, bývalým předsedou tuniského parlamentu a ve vazbě je od dubna 2023.
  • Kauza údajného „tajného aparátu“ souvisí s obviněními proti Ennahdě a s politickými vraždami Čukrího Belaída a Muhammada Brahmího z roku 2013; Ennahda odpovědnost dlouhodobě odmítá.
  • Ghannúší čelil už před tímto rozsudkem několika dalším trestům; Reuters v dubnu 2026 uváděl, že souhrn jeho trestů dosahoval až 70 let.
  • Prezident Kaís Saíd v roce 2021 rozpustil nebo suspendoval parlament, odvolal vládu a začal vládnout dekrety; opozice tento krok označila za převrat.
  • Freedom House uvádí, že Saídova administrativa od roku 2021 oslabovala soudnictví, volební komisi a další instituce a vedla právní perzekuci odpůrců.
  • Human Rights Watch a Amnesty International popisují tuniské kauzy proti opozičním politikům, novinářům, právníkům a aktivistům jako politicky motivované a založené na vágních obviněních včetně terorismu nebo spiknutí proti státu.
  • Lidskoprávní organizace a část zahraničních médií rámují rozsudek jako další krok v autoritářském posunu Tuniska po roce 2021.
  • Tuniské úřady a prorežimní rámování zdůrazňují teroristická a bezpečnostní obvinění; opozice a obhájci Ghannúšího tvrdí, že jde o politické procesy sloužící k likvidaci odpůrců prezidenta Saída.
2026-06-03
EU dosáhla politické dohody o tvrdších návratech migrantů včetně center mimo Unii
  • Rada EU a vyjednavači Evropského parlamentu dosáhli 1. června 2026 prozatímní dohody o návratovém nařízení pro osoby ze třetích zemí bez práva pobytu.
  • Dohoda má doplnit migrační a azylový pakt EU a zrychlit nebo zefektivnit návratová řízení.
  • Nová pravidla umožňují členským státům zřizovat návratová centra ve třetích zemích pro osoby bez práva pobytu v EU.
  • Návratová centra mohou podle Rady EU sloužit jako konečné místo návratu nebo jako tranzitní centra pro další návrat do země původu či jiné třetí země.
  • Evropská komise uvádí, že dohody nebo ujednání se třetími zeměmi musí respektovat mezinárodní lidskoprávní standardy a zásadu non-refoulement.
  • Prozatímní dohoda ještě vyžaduje formální potvrzení Radou a Evropským parlamentem a následné formální přijetí.
  • Pravidla zavádějí povinnosti spolupráce pro osoby bez práva pobytu a následky při nespolupráci, včetně možného omezení benefitů podle vnitrostátního práva a v některých případech sankcí.
  • Mediální a lidskoprávní zdroje opakovaně uvádějí obavy z širší detence, domovních prohlídek nebo zásahů v místech pobytu, deportací do zemí bez osobní vazby a slabší ochrany práv migrantů.
  • Instituce EU a podporovatelé dohody ji rámují jako nástroj k obnovení důvěryhodnosti migrační politiky a zvýšení počtu skutečně provedených návratů.
  • Kritici z nevládních organizací a část europoslanců ji rámují jako výrazné posílení represivních návratových nástrojů s rizikem porušování práv, svévolné detence a řetězového vyhoštění.
2026-06-02
EU se dohodla na návratových centrech mimo unii
  • Ověřené zdroje shodně uvádějí, že Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návratovém nařízení.
  • Napříč zdroji se opakuje, že cílem dohody je zrychlit a zefektivnit navracení osob, které nemají právo pobývat v EU.
  • Více zdrojů uvádí, že dohoda umožní členským státům zřizovat návratová centra ve třetích zemích na základě dohod nebo ujednání s těmito zeměmi.
  • Zdroje se shodují, že návratová centra se mají týkat osob s rozhodnutím o návratu, nikoli osob s právem pobytu v EU.
  • Oficiální zdroje Rady EU, Evropského parlamentu a Komise zdůrazňují, že dohody se třetími zeměmi mají respektovat mezinárodní právo, lidskoprávní standardy a zásadu nenavracení.
  • Zpravodajské a lidskoprávní zdroje opakovaně uvádějí obavy z oslabení právních záruk, rozšíření detence, domácích prohlídek, deportací do zemí bez vazby na konkrétní osobu a obtížné kontroly podmínek mimo území EU.
  • Zdroje shodně zasazují návratové nařízení do širšího rámce migračního a azylového paktu EU, který začíná být uplatňován v roce 2026.