Štítek: klimatická politika
Počet analýz: 10
2026-10-17
Evropské státy se přou o miliardy. Zemědělství soupeří s konkurenceschopností
- Víceletý finanční rámec EU se připravuje na období 2028–2034.
- Evropská komise navrhla rozpočet v objemu přibližně dvou bilionů eur v běžných cenách.
- Členské státy se přou o celkovou výši rozpočtu, příjmové zdroje a rozdělení výdajů.
- Zemědělství, regionální soudržnost, konkurenceschopnost, výzkum a klimatická transformace patří mezi důležité oblasti vyjednávání.
- Dohoda o víceletém rozpočtu vyžaduje jednomyslnost členských států.
- Evropská rada vyzvala předsedu Antónia Costu, aby pokračoval v jednáních s cílem dosáhnout dohody včas pro zahájení rozpočtového období v lednu 2028.
2026-10-17
Drahé energie vyostřují spor o klimatickou politiku EU
- Vysoké ceny energií zatěžují rozpočty domácností a zvyšují náklady podniků.
- Evropští lídři požadují koordinovaná opatření ke zmírnění dopadů energetické krize.
- Emisní systém EU ETS a jeho plánované změny patří mezi sporná témata evropské klimatické politiky.
- Vlády musí hledat rovnováhu mezi cenovou dostupností energií, konkurenceschopností průmyslu a klimatickými cíli.
- Rozsáhlá energetická podpora zatěžuje veřejné rozpočty a vyvolává otázky ohledně jejího cílení a délky trvání.
2026-10-17
Benzinová a naftová auta po roce 2035? Paříž a Berlín mění plán
- Francie a Německo představily společný návrh změn emisních pravidel pro automobilový průmysl.
- Návrh počítá s 90procentním snížením emisí CO₂ nových automobilů do roku 2035 oproti úrovni z roku 2021.
- Automobilky by podle návrhu nemusely kompenzovat zbývajících deset procent emisí.
- Dohoda propojuje pružnější emisní pravidla s podporou výroby automobilů a komponentů v Evropě.
- Návrh musí projít dalším jednáním na úrovni Evropské unie a sám o sobě dosavadní pravidla nemění.
2026-10-17
Evropa hledá úlevu od drahých energií, klimatické cíle jsou pod tlakem
- Konflikt na Blízkém východě a omezení dopravy přes Hormuzský průliv zvýšily tlak na evropské ceny energií.
- Vysoké ceny energií zatěžují domácnosti, malé a střední podniky i energeticky náročný průmysl.
- Evropská komise prosazuje cílená a časově omezená opatření na ochranu zranitelných spotřebitelů a podniků.
- EU chce snížit závislost na dovážených fosilních palivech prostřednictvím čistých zdrojů energie, elektrifikace a investic do energetické infrastruktury.
- Členské státy se rozcházejí v názoru na načasování emisních pravidel a rozsah podpory pro průmysl.
2026-10-16
Česko tlačí na odklad emisních povolenek pro dopravu a vytápění
- Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko požadovaly odklad ETS2 nejméně do roku 2030.
- Požadavek podpořily také Itálie a Řecko.
- ETS2 má podle současného harmonogramu začít fungovat v roce 2028 a vztahovat se na paliva využívaná v silniční dopravě a při vytápění budov.
- Evropská rada vyzvala Evropskou komisi k aktualizaci posouzení dopadů ETS2 a jeho ochranných mechanismů.
- Členské státy se neshodly na samotném odkladu zavedení systému.
2026-10-15
Česko a Itálie chtějí zmírnit emisní pravidla EU
- Česko a Itálie předložily společné návrhy na úpravu emisních pravidel před summitem Evropské rady 15. a 16. října 2026.
- Návrh počítá s větší flexibilitou při přidělování emisních povolenek a s odkladem zavedení systému ETS2 pro dopravu a budovy.
- Vysoké ceny energií a náklady na emise patří mezi hlavní témata evropské debaty o konkurenceschopnosti průmyslu.
- Rada EU projednává revizi systému ETS1 s cílem sladit emisní politiku s klimatickými cíli a zároveň podpořit konkurenceschopnost průmyslu.
2026-10-15
Evropa hledá úlevu od drahých energií, spor o emisní povolenky sílí
- Ceny plynu a nafty v Evropě prudce vzrostly v souvislosti s geopolitickým napětím a narušením dodávek energetických surovin.
- Česko a Itálie navrhují větší flexibilitu při přidělování emisních povolenek a odklad systému ETS2 pro dopravu a budovy.
- Evropská komise a členské státy hledají opatření ke zmírnění nákladů na energie pro domácnosti a průmysl.
- Revize systému ETS se týká konkurenceschopnosti průmyslu, snižování emisí a budoucí podoby evropské klimatické politiky.
2026-09-24
Německo chce do roku 2045 opustit fosilní paliva
- Německo představilo první národní plán pro postupný odklon od energetického využívání fosilních paliv nejpozději do roku 2045.
- Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny má do roku 2030 dosáhnout nejméně 80 procent.
- Plán počítá s elektrifikací dopravy, vytápění budov a průmyslu.
- Německo chce do roku 2030 přidat 12 GW pevninských větrných elektráren a dosáhnout 215 GW solárního výkonu.
2026-09-24
Německo chce do roku 2045 ukončit závislost na fosilních palivech
- Německo představilo plán postupného odklonu od fosilních paliv do roku 2045.
- Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny má do roku 2030 dosáhnout nejméně 80 procent.
- Německo plánuje ukončit využívání uhlí nejpozději do roku 2038.
- Do roku 2045 má německá elektroenergetika fungovat bez fosilních paliv.
- Plán počítá s rozvojem elektromobility, tepelných čerpadel a dálkového vytápění.
2026-05-21
OSN posouvá klimatickou politiku směrem k právní vymahatelnosti
- Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci podporující poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora o klimatických povinnostech států.
- Rezoluce byla přijata poměrem hlasů 141 pro, 8 proti a 28 států se zdrželo.
- Stanovisko ICJ označuje klimatickou změnu za oblast podléhající mezinárodnímu právu.
- ICJ uvedl, že státy mají povinnost chránit klima a předcházet významným environmentálním škodám.
- Rezoluci iniciovalo Vanuatu společně s dalšími ostrovními státy.
- Spojené státy, Rusko, Saúdská Arábie a několik dalších států hlasovaly proti.
- Stanovisko ICJ není právně závazné, ale může ovlivnit budoucí klimatické žaloby a rozhodování soudů.