← Archiv

Štítek: Jaderné zbraně

Počet analýz: 7

Vzpomínkový obřad se konal 6. srpna 2026 v Parku míru v Hirošimě.
Minuta ticha začala v 8:15, kdy byla v roce 1945 svržena atomová bomba.
Ceremonie se zúčastnilo přibližně 50 000 lidí a zástupci asi 120 zemí a regionů.
Starosta Hirošimy odmítl jaderné odstrašování jako cestu k bezpečnosti.
Japonská premiérka podpořila postupné odzbrojování v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Počet evidovaných přeživších klesl na 91 105 a jejich průměrný věk překročil 86 let.
Atomové bombardování Hirošimy si do konce roku 1945 vyžádalo přibližně 140 000 životů.
Hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní skončila bez přijetí závěrečného dokumentu.

Dohoda o civilní jaderné spolupráci má platit třicet let.
Dohoda má být předložena americkému Kongresu.
Budoucí obohacování uranu v Saúdské Arábii zůstává možné.
O vybudování obohacovacího zařízení má rozhodnout další americko-saúdské posouzení.
Na rozvoji saúdského jaderného programu se mají podílet americké firmy.
Saúdská Arábie nemá v platnosti rozšířený protokol MAAE.
Dohoda neobsahuje úplný zákaz obohacování uranu a přepracování vyhořelého paliva.
Text dohody nebyl při zveřejnění zpráv oficiálně publikován.

Litevští političtí lídři se 2. července 2026 shodli na záměru odstranit ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní.
Skupina 50 litevských poslanců 3. července 2026 zaregistrovala návrh ústavní změny.
Článek 137 litevské ústavy zakazuje zbraně hromadného ničení a zahraniční vojenské základny na území Litvy.
Změna ústavy vyžaduje dvě schválení nejméně 94 ze 141 poslanců.
Mezi dvěma hlasováními musí uplynout nejméně tři měsíce.
Litva nyní neplánuje hostit jaderné zbraně v době míru.
Odstranění zákazu nemá měnit závazky Litvy podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Litva je členem NATO a hraničí s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem.
Litva od roku 2022 ztrojnásobila obranné výdaje.
V Litvě má být od roku 2027 trvale umístěna bojově připravená německá brigáda.
Litevský ministr obrany připustil zvažování amerických nebo francouzských jaderných možností pouze v krizi nebo za války.
Finsko v roce 2026 rozhodlo o zrušení dlouhodobého zákazu hostit jaderné zbraně.
Rusko a Bělorusko v roce 2026 cvičily operace spojené s ruskými jadernými zbraněmi v Bělorusku.
NATO označuje ruskou jadernou rétoriku a rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku za strategické zastrašování.

Kim Čong-un znovu potvrdil, že Severní Korea bude vystupovat jako jaderný zbrojní stát.
Kim Jo-čong odmítla výzvu G7 k denuklearizaci jako porušení suverenity.
Severní Korea označuje denuklearizaci za nevratně uzavřenou otázku.
Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytný nástroj sebeobrany.
G7 požaduje úplnou denuklearizaci Severní Koreje podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Jihokorejský prezident I Če-mjong navrhuje postupný přístup k severokorejskému jadernému programu.
Krátkodobým cílem postupného přístupu má být zastavení výroby dalšího jaderného materiálu, transferů zbraní a vývoje mezikontinentálních balistických raket.
Donald Trump je podle I Če-mjonga otevřen úvaze o postupném přístupu.
Severní Korea v roce 2003 oznámila vystoupení ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Severní Korea provedla první jaderný test v roce 2006.
Inspektoři MAAE opustili Severní Koreu v dubnu 2009.
Severní Korea v červnu 2026 oznámila rozšiřování výroby jaderného materiálu.

Si Ťin-pching navštívil KLDR 8. a 9. června 2026.
Šlo o jeho první návštěvu KLDR po sedmi letech.
Kim Čong-un přivítal Si Ťin-pchinga v Pchjongjangu i s manželkou Ri Sol-ču.
Jednání se týkala posílení čínsko-severokorejských vztahů.
Obě strany deklarovaly rozšíření spolupráce v politice, ekonomice a kultuře.
Návštěva připadla na rok 65. výročí čínsko-severokorejské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Si Ťin-pching a Kim Čong-un navštívili Věž čínsko-korejského přátelství.
Lídři společně zasadili jedli v areálu stranické školicí školy v Pchjongjangu.
Veřejná komuniké neobsahovala konkrétní výsledek k severokorejskému jadernému programu.
KLDR v posledních letech prohloubila vojenské a obchodní vazby s Ruskem.
Rusko a KLDR v roce 2024 podepsaly smlouvu o vzájemné obraně.
Čína zůstává hlavním obchodním partnerem KLDR a jejím jediným formálním smluvním spojencem.

Reuters, iROZHLAS, Seznam Zprávy, Defense News a Anadolu shodně uvádějí, že debata se týká možného rozšíření amerického jaderného sdílení v Evropě do dalších zemí NATO.
Více zdrojů opakuje, že zmiňovanými zájemci na východním křídle jsou Polsko a některé pobaltské státy.
Zdroje se shodují, že nejde o hotové rozhodnutí: jednání jsou popisována jako důvěrná, probíhající v aliančních kanálech a bez bezprostřední dohody.
Napříč zdroji se opakuje motivace ujištění spojenců o americkém jaderném deštníku v době, kdy USA tlačí Evropu k větší odpovědnosti za konvenční obranu.
Ověřené zdroje shodně spojují téma s ruskou agresí proti Ukrajině, ruskou jadernou rétorikou a rostoucí nejistotou na východním křídle NATO.
Oficiální zdroje NATO opakovaně uvádějí, že jaderné odstrašení je součástí kolektivní obrany Aliance, americké zbraně rozmístěné v Evropě zůstávají pod americkou kontrolou a rozhodování probíhá politicky v rámci aliančních struktur.
Analytické zdroje se shodují, že polská debata není nová: polští představitelé už dříve navrhovali zapojení do jaderného sdílení nebo širší jaderné záruky.

Rusko a Čína označují Golden Dome za destabilizační projekt, který podle nich narušuje vazbu mezi strategickými útočnými a obrannými zbraněmi.
Zdroje se shodují, že Golden Dome počítá s kombinací pozemních prvků, senzorů, velení a řízení a kosmických komponent.
Americká administrativa projekt prezentuje jako obranu vlastního území proti balistickým, hypersonickým, řízeným a dalším pokročilým vzdušným hrozbám.
Odhady nákladů jsou nejisté a výrazně se liší: Trump uváděl 175 miliard dolarů, CBO v květnu 2026 odhadl u modelové architektury asi 1,2 bilionu dolarů za 20 let.
Téma je propojené s širší debatou o kontrole jaderných zbraní, vypršení New START a militarizaci vesmíru.