← Archiv

Štítek: Friedrich Merz

Počet analýz: 6

EU připravuje víceletý rozpočet na roky 2028 až 2034.
Návrh Komise má hodnotu téměř 2 biliony eur v běžných cenách.
Návrh odpovídá 1,26 % průměrného hrubého národního důchodu EU.
Komise představila návrh víceletého rozpočtu 16. července 2025.
Druhý balík sektorových návrhů byl přijat 3. září 2025.
Kyperské předsednictví předložilo 11. června 2026 revidovaný vyjednávací rámec s čísly.
Kyperský návrh snižuje návrh Komise o 2 %.
Evropský parlament požaduje rozpočet ve výši 1,38 % hrubého národního důchodu EU.
Evropský parlament hlasoval pro vyšší rozpočet poměrem 370 hlasů pro, 201 proti a 84 zdržených.
Víceletý rozpočet vyžaduje jednomyslný souhlas členských států a souhlas Evropského parlamentu.
Rozhodnutí o vlastních zdrojích vyžaduje jednomyslnost a ratifikaci ve všech členských státech.
Komise navrhla pět nových vlastních zdrojů příjmů.
Mezi navržené nové příjmy patří výnosy z ETS, CBAM, nevybraný elektroodpad, tabáková spotřební daň a příspěvek velkých firem.

Friedrich Merz varoval před úspěchy AfD v zářijových zemských volbách.
Varování zaznělo na zemském sjezdu CDU v Linstow v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Volby v Sasku-Anhaltsku se konají 6. září 2026.
Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku se konají 20. září 2026.
Merz uvedl, že v sázce je víc než budoucnost jedné vlády.
Merz označil AfD za stranu, která zpochybňuje směřování Spolkové republiky Německo.
CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku je podle aktuálních průzkumů výrazně za AfD.
AfD v Sasku-Anhaltsku dlouhodobě vede v průzkumech a usiluje o první zemskou vládu vedenou touto stranou.
Hlavní demokratické strany odmítají spolupráci s AfD.
Zemská AfD v Sasku-Anhaltsku je zemským úřadem na ochranu ústavy označována za krajně pravicově extremistickou.

Volodymyr Zelenskyj byl 7. června 2026 v Británii.
Keir Starmer hostil jednání v Londýně.
Jednání se účastnili Emmanuel Macron a Friedrich Merz.
Schůzka probíhala ve formátu E3 plus Ukrajina.
Hlavními tématy byly obrana Ukrajiny, protivzdušná obrana a diplomatické vyhlídky.
Zelenskyj uvedl, že Evropa musí být součástí jednání o ukončení války.
Británie a Francie vedou iniciativu Koalice ochotných pro bezpečnostní garance Ukrajině.
Elysejský palác před schůzkou uvedl, že cílem je pokračovat v podpoře Ukrajiny a zvyšovat tlak na ruské válečné úsilí.
Schůzka následovala po zesílených útocích a po odmítnutí přímého jednání Zelenskyj-Putin ze strany Vladimira Putina.
Zelenskyj měl 8. června 2026 naplánované setkání s králem Karlem III.

Valné shromáždění OSN hlasovalo 3. června 2026.
Volba se týkala nestálých členů Rady bezpečnosti OSN pro období 2027 až 2028.
Portugalsko získalo 134 hlasů.
Rakousko získalo 131 hlasů.
Německo získalo 104 hlasů.
Pro zvolení bylo potřeba 127 hlasů.
Zvolenými státy jsou Rakousko, Kyrgyzstán, Portugalsko, Trinidad a Tobago a Zimbabwe.
Noví členové nastoupí 1. ledna 2027.
Německo kandidovalo na dvě místa vyhrazená skupině západní Evropy a dalších států.
Německo v Radě bezpečnosti OSN působilo šestkrát.
Naposledy bylo Německo členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2019 až 2020.
Johann Wadephul spojil porážku s podporou Ukrajiny, vztahem k Izraeli a ruskou kampaní proti německé kandidatuře.
Friedrich Merz pogratuloval Rakousku a Portugalsku a uvedl, že Německo zůstává pilířem multilateralismu.

Summit EU a západního Balkánu se konal 5. června 2026 v Tivatu v Černé Hoře.
Jednání se týkalo rozšiřování EU, postupné integrace, regionální spolupráce, bezpečnosti a stability.
O členství v EU usiluje šest zemí západního Balkánu: Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.
Ukrajina a Moldavsko patří mezi kandidátské země a mají postoupit k prvnímu tematickému bloku přístupových jednání.
Černá Hora je označována za nejpokročilejšího kandidáta ze západního Balkánu.
EU od roku 2013 nepřijala žádného nového člena.
Přístupový proces vyžaduje právní a institucionální reformy kandidátů a souhlas všech 27 členských států.
Francie a Německo prosazují postupnou integraci kandidátů do vybraných unijních programů, jednotného trhu nebo jednání bez hlasovacích práv před plným členstvím.

Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Keir Starmer se mají 7. června 2026 v Londýně sejít s Volodymyrem Zelenským.
Jednání má podle Elysejského paláce koordinovat pokračující podporu Ukrajiny a tlak na ruské válečné úsilí.
Zelenskyj v otevřeném dopise vyzval Vladimira Putina k přímému jednání o ukončení války.
Putin návrh na přímou schůzku odmítl a uvedl, že v ní nyní nevidí smysl.
Ukrajina opakovaně žádá další protivzdušnou obranu, zbrojní podporu a pokračující sankční tlak na Moskvu.
EU v dubnu 2026 schválila úvěr pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a 20. balík sankcí proti Rusku.
Evropští lídři v dřívějších společných prohlášeních zdůrazňovali, že Ukrajina má být před případným příměřím i během něj v co nejsilnější pozici.
Schůzka se koná před potvrzením konkrétních výsledků, proto nelze ověřeně tvrdit, že už přinesla nové závazky.