Štítek: Eurozóna
Počet analýz: 16
2026-11-14
Francie a Německo přibližují španělského kandidáta k vedení Evropské centrální banky
- Pablo Hernández de Cos a Klaas Knot jsou dva kandidáti na funkci prezidenta Evropské centrální banky.
- Christine Lagardeová oznámila plánovaný odchod z funkce k 7. únoru 2027.
- Hernández de Cos vedl Španělskou centrální banku v letech 2018 až 2024.
- Od července 2025 působí jako generální ředitel Banky pro mezinárodní platby.
- Francie a Německo jednají o společném uspořádání vedoucích pozic v ECB.
- Francie se přiklání k podpoře španělského kandidáta.
- Německo usiluje o významnou pozici hlavního ekonoma ECB.
- Konečná dohoda o obsazení prezidentského postu zatím nebyla potvrzena.
2026-11-10
Kdo nahradí Christine Lagardeovou? O vedení Evropské centrální banky soupeří Španělsko a Nizozemsko
- Španělsko nominovalo Pabla Hernándeze de Cos, Nizozemsko Klaase Knota.
- Oba kandidáti v minulosti vedli své národní centrální banky.
- Hernández de Cos vedl španělskou centrální banku v letech 2018 až 2024 a nyní řídí Banku pro mezinárodní platby.
- Klaas Knot vedl nizozemskou centrální banku v letech 2011 až 2025.
- Christine Lagardeová oznámila odchod z čela ECB k 7. únoru 2027.
- Eurozóna musí obsadit také další dvě místa ve Výkonné radě ECB.
- O konečném jmenování rozhodnou lídři zemí eurozóny po doporučení Rady EU a konzultaci Evropského parlamentu a ECB.
- Kandidát potřebuje podporu nejméně 16 z 21 zemí eurozóny, které zároveň zastupují alespoň 65 procent její populace.
- Nový prezident ECB získá osmiletý mandát bez možnosti opakování.
2026-10-16
Evropské dluhy rostou. MMF požaduje rychlejší růst a tvrdší rozpočtová opatření
- MMF 16. října 2026 vyzval evropské státy k rychlejšímu hospodářskému růstu nebo omezení zadlužování.
- Fond očekává růst ekonomiky eurozóny o 1,1 procenta v roce 2026 a o 1,2 procenta v roce 2027.
- Přibližně tři čtvrtiny evropských zemí potřebují kombinaci strukturálních reforem a rozpočtové konsolidace.
- Doporučená střednědobá fiskální konsolidace má v průměru dosahovat přibližně 3,5 procenta HDP.
- Poměr veřejného dluhu eurozóny má podle projekcí Evropské komise vzrůst z 88,7 procenta HDP v roce 2025 na 91,2 procenta v roce 2027.
- Mezi hlavní dlouhodobé výdajové tlaky patří stárnutí populace, obrana, zdravotnictví, důchody a energetická transformace.
- Slabá produktivita a překážky na jednotném trhu EU omezují možnosti rychlejšího hospodářského růstu.
2026-10-09
Boj o vliv v Evropské centrální bance: státy hledají nástupce Schnabelové
- Isabel Schnabelová opustí Výkonnou radu ECB 3. ledna 2027 a nastoupí do vedoucí funkce v Mezinárodním měnovém fondu.
- Země eurozóny mohou předkládat kandidáty na její místo do 28. října 2026.
- O kandidátovi doporučeném Euroskupinou rozhodnou představitelé EU podle stanoveného jmenovacího postupu.
- V roce 2027 mají skončit také mandáty hlavního ekonoma ECB Philipa Lanea a prezidentky Christine Lagardeové.
- Německo deklarovalo zájem zachovat významné zastoupení ve vedení ECB.
2026-10-05
Francouzské rozpočtové problémy zvyšují tlak na euro
- Euro kleslo na 1,1161 dolaru, nejníže od května 2025.
- Rozdíl mezi výnosem francouzských a německých desetiletých dluhopisů dosáhl přibližně 150 bazických bodů, nejvíce od dluhové krize eurozóny v roce 2011.
- Francouzské veřejné finance zatěžuje vysoký rozpočtový deficit a vysoký veřejný dluh.
- Rostoucí politická nejistota před francouzskými prezidentskými volbami v roce 2027 zvyšuje tlak na francouzská aktiva.
- Rizikové přirážky vzrostly také u dluhopisů některých dalších zemí eurozóny.
2026-10-02
Inflace v eurozóně v září zrychlila na 3,8 procenta
- Inflace v eurozóně v září vzrostla na 3,8 procenta z 3,2 procenta v srpnu.
- Ceny energií v září meziročně vzrostly o 18,8 procenta.
- Jádrová inflace vzrostla z 2,4 na 2,5 procenta.
- Zářijová inflace překonala očekávání analytiků ve výši 3,6 procenta.
- Evropská centrální banka letos zvýšila úrokové sazby dvakrát.
2026-09-07
Růst eurozóny byl po revizi výrazně silnější
- HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 procenta.
- Meziroční růst eurozóny dosáhl 1,2 procenta.
- Předběžný odhad počítal s mezičtvrtletním růstem 0,4 procenta a meziročním růstem 1,0 procenta.
- Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala.
- HDP celé Evropské unie vzrostl mezičtvrtletně o 0,7 procenta a meziročně o 1,4 procenta.
- Irsko zaznamenalo mezičtvrtletní růst HDP o 10,2 procenta.
- Rakousko bylo jedinou zemí s mezičtvrtletním poklesem HDP, a to o 0,1 procenta.
- Spotřeba domácností přispěla k mezičtvrtletnímu růstu eurozóny 0,2 procentního bodu a čistý vývoz 0,9 procentního bodu.
2026-08-21
Eurozóna zrychlila, nové objednávky prudce ožily
- Složený PMI eurozóny v srpnu vzrostl na 52,1 bodu z červencových 52,0 bodu.
- Srpen přinesl nejrychlejší růst podnikatelské aktivity od listopadu.
- Nové objednávky rostly nejrychlejším tempem za více než tři roky.
- Exportní objednávky vzrostly poprvé od února 2022.
- Výrobní PMI vzrostl na 52,8 bodu, nejvýše za 54 měsíců.
- PMI služeb zůstal na 51,7 bodu.
- Zaměstnanost v eurozóně vzrostla poprvé v letošním roce.
2026-08-19
Inflace v eurozóně zrychlila na 2,9 procenta
- Meziroční inflace v eurozóně v červenci 2026 dosáhla 2,9 procenta. European Commission
- V červnu činila inflace 2,8 procenta. European Commission
- Meziměsíčně spotřebitelské ceny v červenci vzrostly o 0,2 procenta. European Commission
- Jádrová inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku vzrostla z 2,4 na 2,5 procenta. European Commission
- Inflace energií zrychlila z 8,5 na 10,3 procenta. European Commission
- Inflace služeb vzrostla z 3,2 na 3,3 procenta. European Commission
- ECB usiluje o dvouprocentní inflaci ve střednědobém horizontu. European Central Bank
- ECB v červenci ponechala depozitní sazbu na 2,25 procenta. European Central Bank
2026-08-19
Evropské dluhopisy dál padají, výnosy jsou nejvýše za mnoho let
- Německý desetiletý výnos 19. srpna dosáhl 3,275 procenta, nejvyšší úrovně za 15 let. Reuters
- Francouzský desetiletý výnos vystoupal nad 4,13 procenta, nejvýše od roku 2008. Reuters+1
- Německý třicetiletý výnos vzrostl na 3,787 procenta, nejvýše od roku 2011. Reuters
- Francouzský třicetiletý výnos dosáhl 4,92 procenta, nejvyšší úrovně od roku 2008. Reuters+1
- Růst výnosů podporují obavy z inflace, vysokého státního zadlužení a rostoucí nabídky nových dluhopisů. Reuters+1
- Vyšší ceny ropy zvyšují obavy, že inflační tlaky zůstanou déle zvýšené a povedou k přísnější měnové politice. Reuters+1
- Německo plánuje v letech 2027 až 2030 půjčit celkem 838,2 miliardy eur v souvislosti s vyššími výdaji na obranu a infrastrukturu. Reuters
- Červencová inflace v eurozóně činila 2,9 procenta. European Commission
2026-08-19
Drahá ropa a obavy z dluhů ženou výnosy evropských dluhopisů vzhůru
- Německý desetiletý výnos dosáhl 3,275 procenta, nejvyšší úrovně za 15 let.
- Francouzský desetiletý výnos vystoupal nad 4,13 procenta, nejvýše od roku 2008.
- Německý třicetiletý výnos dosáhl 3,787 procenta, nejvýše od roku 2011.
- Francouzský třicetiletý výnos vystoupal na 4,92 procenta, nejvýše od roku 2008.
- Brent zdražil nad 92 dolarů za barel a dosáhl nejvyšší ceny od konce července.
- Vyšší ceny ropy zvýšily obavy z dalšího inflačního tlaku.
- Investoři se obávají vysokého veřejného zadlužení a udržitelnosti státních financí.
- Peněžní trhy započítávaly přibližně 45 bazických bodů dalšího zpřísnění měnové politiky ECB v roce 2026.
- Německo prodalo desetileté dluhopisy za 3,8 miliardy eur při relativně slabé poptávce.
- Výnosy později částečně ustoupily z maxim po oznámení amerického ministerstva financí o zvýšení zpětných odkupů dlouhodobých dluhopisů.
2026-07-30
Eurozóna ve druhém čtvrtletí rostla rychleji, než se čekalo
- HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostl mezikvartálně o 0,4 procenta.
- Trh očekával mezikvartální růst o 0,2 procenta.
- Meziročně HDP eurozóny vzrostl o 1,0 procenta.
- V prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny mezikvartálně stagnovala.
- HDP celé Evropské unie vzrostl mezikvartálně o 0,5 procenta.
- Německo, Francie a Itálie vzrostly mezikvartálně o 0,2 procenta.
- Španělská ekonomika vzrostla mezikvartálně o 0,7 procenta.
2026-07-17
Inflace v EU zvolnila ve 22 členských státech
- Meziroční inflace v Evropské unii v červnu klesla na 2,9 procenta.
- V květnu dosahovala inflace v EU 3,3 procenta.
- Inflace zvolnila ve 22 členských státech.
- Ve třech státech zůstala inflace beze změny a ve dvou vzrostla.
- Inflace v eurozóně klesla z 3,2 na 2,8 procenta.
- Nejnižší inflaci mělo Švédsko s jedním procentem.
- Česko mělo s 1,1 procenta druhou nejnižší inflaci v EU.
- Nejvyšší inflaci zaznamenalo Rumunsko s 9,2 procenta.
- Služby měly na inflaci v eurozóně největší kladný příspěvek.
- Ceny v EU byly meziročně vyšší rychleji než v červnu 2025, kdy inflace činila 2,3 procenta.
2026-06-23
Německé podniky hlásí nejhorší aktivitu za rok a půl
- Kompozitní PMI Německa v červnu klesl na 48,0 bodu.
- Květnová hodnota kompozitního PMI byla 48,8 bodu.
- Červnová hodnota je nejnižší od prosince 2024.
- Hodnota pod 50 bodů znamená pokles aktivity proti předchozímu měsíci.
- Německá soukromá ekonomika klesala třetí měsíc v řadě.
- PMI služeb klesl na 46,8 bodu.
- PMI služeb byl nejnižší od listopadu 2022.
- PMI ve výrobě klesl na 50,0 bodu.
- Výrobní produkční index vzrostl na 50,8 bodu.
- Nové zakázky klesaly čtvrtý měsíc v řadě.
- Pokles nových zakázek byl nejsilnější od prosince 2024.
- Vstupní náklady rostly nejpomaleji za čtyři měsíce.
- Výstupní ceny rostly nejpomaleji za tři měsíce.
- HDP Německa v prvním čtvrtletí 2026 vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 %.
- BDI snížil odhad růstu německé ekonomiky pro rok 2026 na 0,4 %.
2026-06-03
Květnová inflace v eurozóně zrychlila na 3,2 procenta
- Eurostat zveřejnil rychlý odhad, podle něhož meziroční inflace v eurozóně v květnu 2026 vzrostla na 3,2 % z dubnových 3,0 %.
- Energie měly v květnu 2026 nejvyšší meziroční růst ze základních složek inflace, a to 10,9 %.
- Služby zrychlily na 3,5 % z dubnových 3,0 %, což zdroje opakovaně popisují jako důležitý signál širších domácích cenových tlaků.
- Jádrová inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku vzrostla podle Eurostatu na 2,5 % z dubnových 2,2 %.
- K dubnovému zasedání ECB zůstávala depozitní sazba na 2,00 %, hlavní refinanční sazba na 2,15 % a sazba mezní zápůjční facility na 2,40 %.
- ECB ve svém dubnovém rozhodnutí uvedla, že proinflační rizika i rizika pro hospodářský růst zesílila a že rozhodnutí o sazbách bude dál činit podle příchozích dat.
- Reuters, ING, Morningstar a Novinky/ČTK shodně interpretují květnová data jako posílení pravděpodobnosti červnového zvýšení sazeb ECB.
- Analytické zdroje zároveň zdůrazňují, že případné zpřísnění má být spíše omezené nebo pojistné, protože ekonomika eurozóny současně vykazuje známky slábnutí.
2026-06-02
Inflace v eurozóně zrychlila na 3,2 %
- Ověřené zdroje shodně uvádějí, že inflace v eurozóně v květnu 2026 vzrostla na 3,2 % z dubnových 3,0 %.
- Napříč zdroji se opakuje, že inflace je nad střednědobým cílem ECB ve výši 2 %.
- Zdroje shodně označují energii za hlavní zdroj inflačního tlaku; Eurostat uvádí meziroční růst cen energií v květnu o 10,9 %.
- Více zdrojů uvádí zrychlení služeb na 3,5 %, což je pro ECB důležité kvůli riziku širšího přenosu energetického šoku do domácích cen.
- Reuters, Guardian, Euronews, Morningstar a El País shodně uvádějí, že květnová data posílila očekávání červnového zvýšení sazeb ECB.
- Oficiální zdroje ECB opakovaně uvádějí, že válka na Blízkém východě zvýšila ceny energií, tlačí inflaci nahoru a zároveň zhoršuje ekonomický sentiment.
- ECB i Reuters se shodují, že centrální banka neřeší jen okamžitou inflaci, ale i riziko nepřímých a sekundárních efektů přes ceny firem, mzdy, služby a inflační očekávání.
- Zdroje k úvěrovému trhu uvádějí zhoršení úvěrových podmínek: banky zpřísnily standardy pro firmy, spotřebitelské úvěry i v menší míře hypotéky a v dalším čtvrtletí očekávají další zpřísnění.