← Archiv

Štítek: důchody

Počet analýz: 11

Od ledna 2027 vzroste průměrný starobní důchod o 304 korun na 22 196 korun měsíčně.
Základní výměra důchodů se zvýší o 270 korun a procentní výměra o 0,2 procenta.
Vláda plánuje jednorázový příspěvek 2000 korun pro důchodce.
Pravidelná valorizace zvýší výdaje státního rozpočtu v roce 2027 přibližně o 10,3 miliardy korun.

Průměrný starobní důchod se od ledna 2027 zvýší o 304 korun na 22 196 korun měsíčně.
Základní výměra všech důchodů vzroste o 270 korun na 5 170 korun.
Procentní výměry důchodů se zvýší o 0,2 procenta.
Celkový rozpočtový dopad valorizace bez jednorázového příspěvku činí 10,3 miliardy korun.
Jednorázový příspěvek má činit 2 000 korun na důchodce.
Vyplacení jednorázového příspěvku ještě vyžaduje schválení změny zákona o důchodovém pojištění.

Debaty se zúčastnilo sedm prezidentských kandidátů.
Debatu uspořádala zaměstnavatelská federace MEDEF na Roland-Garros.
Mezi účastníky byli Marine Le Penová, Jean-Luc Mélenchon, Édouard Philippe, Gabriel Attal, Bruno Retailleau, Raphaël Glucksmann a Marine Tondelierová.
Veřejný dluh Francie dosahuje přibližně 117 procent HDP.
Dluh, důchody, daně, náklady práce a průmyslová politika patřily mezi hlavní témata debaty.
Debata trvala přibližně tři hodiny.

První velké společné debaty kampaně se zúčastnilo sedm výrazných uchazečů o francouzský prezidentský úřad.
Debata se konala 27. srpna 2026 na Roland-Garros v Paříži a pořádala ji organizace MEDEF.
Hlavními tématy byly veřejný dluh, důchody, daně a veřejné výdaje.
Francouzský veřejný dluh dosahuje přibližně 117 procent HDP.
Hospodářská a rozpočtová situace Francie byla hodnocena jako vážný problém.
Kandidáti se zásadně rozešli v tom, kde hledat úspory a jak reformovat důchodový systém.

Vláda schválila návrh novely zákona o doplňkovém penzijním spoření 24. srpna 2026.
Lidem do 30 let se má státní příspěvek zdvojnásobit na 40 % měsíčního vkladu.
U většiny fondů má být zrušen výkonnostní poplatek a poplatek za správu zastropován na 0,5 % ročně.
Transformované fondy mají skončit k 31. prosinci 2036.
Návrh zavádí investiční strategii přizpůsobenou věku klienta.

Vláda schválila novelu doplňkového penzijního spoření 24. srpna 2026.
Lidé do 30. narozenin mají dostávat státní příspěvek ve výši 40 % vkladu místo 20 %.
Nezletilým má pro získání státní podpory stačit měsíční vklad 100 Kč.
Po nejméně deseti letech spoření má být do 36. narozenin možné jednorázově vybrat třetinu vlastních úspor bez sankce.
U většiny penzijních fondů má být celkový poplatek zastropován na 0,5 % ročně a výkonnostní poplatek má skončit.
Novým klientům má být nabízena strategie životního cyklu s vyšším podílem akcií v mladším věku.
Transformované fondy mají skončit k 31. prosinci 2036.
Návrh musí ještě projít Parlamentem a podpisem prezidenta.

Vláda novelu doplňkového penzijního spoření jednomyslně schválila 24. srpna 2026.
Navrhovaná účinnost změn je od 1. ledna 2027.
Státní příspěvek se má střadatelům do 30 let zvýšit z 20 na 40 procent měsíčního vkladu.
U dětí se má minimální vklad pro získání státního příspěvku snížit z 500 na 100 korun měsíčně.
Do 36 let má být po nejméně deseti letech spoření možné jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce.
Poplatek za zhodnocení má u většiny fondů skončit a poplatek za správu má být zastropován na 0,5 procenta ročně.
Strategie životního cyklu má přizpůsobovat poměr dynamických a konzervativních investic věku klienta.
Transformované fondy mají ukončit činnost k 31. prosinci 2036.
Návrh musí ještě projednat Parlament.

Návrh pro leden 2027 počítá se zvýšením důchodů o 300 korun.
Pevná výměra důchodu má vzrůst z 4900 na 5200 korun.
Zásluhová procentní výměra se podle návrhu zvyšovat nemá.
Minimální starobní důchod má vzrůst z 9800 na 10 400 korun.
Vláda může rozhodnout o zvýšení až přibližně o 590 korun u průměrného starobního důchodu.
Vyšší varianta by proti zákonnému zvýšení vyžadovala dalších přibližně 7,75 miliardy korun.
O konečné výši mají jednat lídři vládní koalice.
Nařízení o zvýšení penzí musí vláda schválit do konce září.

Vláda schválila novelu zákona o důchodovém pojištění a poslala ji do Sněmovny.
Důchod se má ve věku 80, 85, 90 a 95 let zvýšit vždy o 500 korun měsíčně.
Při dosažení 100 let se má důchod zvýšit o dalších 1000 korun měsíčně.
Pracujícím starobním důchodcům se má za rok práce zvýšit procentní výměra o 1,5 procenta.
Sleva na důchodovém pojištění ve výši 6,5 procenta má zůstat zachována.
Zaměstnancům se má zvýšení za práci provádět automaticky, OSVČ budou muset požádat.
První zvýšení penzí za práci má proběhnout v lednu 2028.
Štědřejší započítávání růstu reálných mezd do pravidelné valorizace v novele není.
Novelu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident.

Balík obsahuje 34 reformních opatření.
Na balíku se dohodla koalice CDU/CSU a SPD.
Program nese název Program pro oživení a zaměstnanost.
Daňová úleva pro nízké a střední příjmy má platit od 1. ledna 2027.
Celkový objem daňové úlevy má činit zhruba 10 miliard eur ročně.
Pracující rodina se dvěma dětmi a zdanitelným příjmem 60 000 eur má po plném náběhu ušetřit přes 600 eur ročně.
Nejvyšší sazba daně pro příjmy od 280 000 eur má vzrůst na 47 %.
Důchodová reforma má být schválena do konce roku 2026.
Důchodový věk má být po roce 2031 navázán na střední délku života.
Telefonická neschopenka má být zrušena.
Potvrzení pracovní neschopnosti má být povinné od prvního dne nemoci.
Bezdůvodné pracovní smlouvy na dobu určitou mají být možné až na 48 měsíců.
Německá vláda snížila dubnový odhad růstu ekonomiky pro rok 2026 na 0,5 %.
Merzova vláda v průzkumech čelí tlaku krajně pravicové AfD.

Sněmovna přehlasovala Senát a potvrdila snížení sociálních odvodů pro OSVČ.
Pro zákon hlasovalo 118 poslanců; pro přehlasování Senátu bylo potřeba nejméně 101 hlasů.
Minimální měsíční vyměřovací základ se má vrátit ze 40 procent na 35 procent průměrné mzdy.
Živnostníci mohou podle zdrojů ušetřit přibližně 715 korun měsíčně.
Minimální záloha má klesnout z 5720 korun na 5005 korun.
Předloha počítá s vrácením nebo započtením přeplatků na sociálním pojistném.
Senátní námitky se soustředily hlavně na výpadek příjmů důchodového systému a na nižší budoucí důchody živnostníků.