← Archiv

Štítek: Drony

Počet analýz: 16

2026-06-29

Vrtulníky pozdě, hangár v havarijním stavu

Kontrola NKÚ se týkala peněz vynaložených na Leteckou službu Policie ČR.
Letecká služba Policie ČR měla už osm let provozovat minimálně tři nové lehké vrtulníky.
Letecká služba měla mít také minimálně dva velkokapacitní vrtulníky pro přepravu speciálních policejních nebo hasičských jednotek.
Ministerstvo vnitra tyto vrtulníky v prosinci 2025 nemělo k dispozici.
Letecká služba Policie ČR má 15 vrtulníků.
Průměrné stáří policejních vrtulníků je 20 let.
Některé policejní vrtulníky slouží déle než 32 let.
Ministerstvo vnitra v letech 2021 až 2025 vynaložilo na leteckou službu 1,3 miliardy Kč.
Na běžné provozní výdaje šlo 97 % kontrolovaných prostředků.
Na investice šlo něco přes 44 milionů Kč.
Během kontroly běželo zadávací řízení na 11 lehkých vrtulníků s termínem dodání do roku 2030.
Hangár hlavní policejní letecké základny v Praze-Ruzyni je podle NKÚ 20 let v havarijním stavu.
NKÚ na havarijní stav ruzyňského hangáru upozornil už v roce 2006.
Peníze na policejní drony byly podle NKÚ vynaloženy účelně.
Letecká služba Policie ČR používá 70 dronů.

2026-06-29

Kostiantynivka se mění v test ukrajinského obranného pásu

Kostiantynivka je jižním článkem ukrajinského obranného pásu v Doněcké oblasti.
Město mělo před válkou téměř 70 000 obyvatel, nyní v něm zůstávají asi 2 000 lidí.
Ruské malé útočné skupiny se pokoušejí pronikat na okraje Kostiantynivky.
Kostiantynivka zůstává pod ukrajinskou kontrolou.
Ruský postup na většině zhruba 1 200 kilometrů dlouhé fronty zpomalil nebo stagnuje.
Ruská armáda si u Kostiantynivky udržuje početní výhodu.
Ukrajinské dronové údery oslabují ruskou logistiku a ropnou infrastrukturu.
Ruské zisky u Kostiantynivky zatím nepředstavují rychlý operační průlom celým obranným pásem.
Obsazení Kostiantynivky by otevřelo tlak směrem na Družkivku, Kramatorsk a Slovjansk.
Rusko odmítlo ukrajinský návrh na vzájemné omezení dálkových úderů.
Moskva dál trvá na ovládnutí celé Doněcké oblasti.
Zásobovací trasy severně od Kostiantynivky jsou pod trvalým tlakem dronů, dělostřelectva a klouzavých bomb.

2026-06-27

Kyjev přesouvá válku hlouběji do Ruska. Cílem jsou zbraně, palivo a nervy Kremlu

Ukrajina v červnu zesílila dálkové útoky na ruské zbrojní a energetické cíle.
Ve Volgogradu byly po zásahu poškozeny výrobní objekty a zraněno 10 lidí.
Závod Titan-Barrikady je spojován s výrobou dělostřeleckých systémů a komponent pro raketové odpalovací systémy.
Ve Voroněži byl zasažen závod na elektroniku používanou v ruských raketách.
Při útoku ve Voroněži zemřelo pět lidí a desítky dalších vyhledaly lékařskou pomoc.
Moskva při nočním útoku z 25. na 26. června hlásila sestřelení 660 ukrajinských dronů.
Moskevská ropná rafinerie byla v červnu zasažena dvakrát a její provoz se má obnovovat nejméně půl roku.
Rafinerie NORSI, čtvrtá největší v Rusku, po ukrajinském dronovém útoku přerušila provoz.
Ukrajinské drony zasáhly nebo ohrozily energetické cíle v ruské Ťumeňské oblasti více než 2 000 kilometrů od Ukrajiny.
Ukrajina oznámila schopnost modernizovaných dálkových dronů zasahovat cíle až na vzdálenost přes 3 000 kilometrů.
Ukrajinské útoky způsobily výpadky proudu v okupovaném Sevastopolu.
Ruské palivové problémy se zhoršily včetně Krymu, kde byla omezena nebo pozastavena dostupnost benzinu pro veřejnost.
Ukrajinské údery míří na rafinerie, sklady, čerpací stanice, komunikační zařízení a zbrojní výrobní kapacity.
Rusko současně pokračuje v úderech na ukrajinské energetické a obranné cíle.

2026-06-26

Údery hluboko v Rusku mění válku v politický tlak na Kreml

Ukrajina v červnu 2026 zesílila hluboké údery na ruskou energetickou, logistickou a vojenskou infrastrukturu.
Volodymyr Zelenskyj 25. června oznámil, že Ukrajina bude preventivně útočit na zařízení, která Rusko využívá k rozšiřování války.
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní operaci zaměřenou na tlak na Rusko k ukončení války.
Rusko 26. června uvedlo, že přes noc zachytilo 660 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, okupovaným Krymem a okolními moři.
Ukrajinské údery v červnu zasáhly cíle u Moskvy, Petrohradu, na Krymu i v dalších ruských regionech.
Moskevská rafinerie byla v červnu zasažena dvakrát a podle průmyslových zdrojů má být mimo provoz nejméně šest měsíců.
Moskevská rafinerie je největším dodavatelem paliv pro moskevský region.
Ukrajinské drony 24. června vyřadily dodávky elektřiny v Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu.
Ruský parlament 24. června schválil daňové změny a opatření proti nedostatku paliv způsobenému údery na rafinerie.
Ruská produkce benzinu byla v polovině června zhruba o 25 procent nižší než průměr za červen 2025.
Ruskem dosazené úřady na Krymu 26. června vyhlásily ekonomický nouzový stav kvůli dopadům ukrajinských útoků a palivové krizi.
Ruští nacionalističtí jestřábi po hlubokých úderech zesílili výzvy k opuštění diplomacie a eskalaci války.
Kreml zatím nepřijal nejextrémnější požadavky na plnou mobilizaci, útoky na evropské továrny na drony nebo použití taktických jaderných zbraní.

2026-06-26

Pobaltí a Polsko varují před ruskou provokací, NATO řeší jednotu a odstrašení

NATO uspořádá summit v Ankaře ve dnech 7. a 8. července 2026.
Lotyšská rozvědka varovala před možnými ruskými vojenskými provokacemi proti Pobaltí nebo Polsku.
Varování mluví o hybridních akcích, ne o bezprostřední konvenční válce s NATO.
Možné scénáře zahrnují drony, rakety nebo jiné akce pod prahem otevřeného ozbrojeného konfliktu.
Polsko a pobaltské státy patří k východnímu křídlu NATO.
Lídři východního křídla označili Rusko za nejvýznamnější přímou a dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost.
Deklarace z Gdaňsku požaduje posílení dronových a protidronových schopností, ochrany kritické infrastruktury a vojenské mobility.
NATO před summitem řeší obranné výdaje, podporu Ukrajiny a soudržnost Aliance.
Rusko dlouhodobě popírá obvinění z ohrožování NATO a elektronického rušení v regionu.
V Pobaltí a Polsku už byly zaznamenány incidenty s drony, GPS rušením, sabotáží, kyberútoky nebo narušením infrastruktury.

2026-06-18

Ukrajina zasáhla klíčovou moskevskou rafinerii

Ukrajinské drony 18. června 2026 zasáhly moskevskou ropnou rafinerii v Kapotně.
Rafinerie byla zasažena podruhé v jednom týdnu.
Útok způsobil požár a hustý černý kouř nad jihovýchodní Moskvou.
Rafinerie zásobuje významnou část moskevského trhu s benzinem a naftou.
Provoz moskevských letišť byl během útoku výrazně narušen.
V Moskevské oblasti bylo po útoku hlášeno nejméně 17 zraněných.
Ruská protivzdušná obrana hlásila stovky sestřelených ukrajinských dronů.
Ukrajina úder označila za odpověď na ruské útoky na ukrajinská města.
Součástí útoku byly i zásahy energetické a logistické infrastruktury mimo Moskvu.
Ukrajina v posledních měsících stupňuje útoky na ruskou ropnou a palivovou infrastrukturu.

2026-06-12

Jun Sok-jol dostal 30 let za dronovou operaci nad KLDR

Jun Sok-jol byl 12. června 2026 odsouzen k 30 letům vězení.
Rozsudek vynesl Soulský centrální okresní soud.
Případ se týká vojenských dronů vyslaných nad Pchjongjang v říjnu 2024.
Soud uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci a napomáhání nepříteli.
Soud dospěl k závěru, že dronová operace měla vyvolat nebo vystupňovat napětí s KLDR.
Prokuratura tvrdila, že cílem bylo vytvořit záminku pro vyhlášení stanného práva.
Jun obvinění odmítá.
Junovi právníci tvrdí, že dronová operace byla reakcí na severokorejské balony s odpadem.
Jun se proti rozsudku může odvolat.
Bývalý ministr obrany Kim Jong-hjon byl ve stejném případu také odsouzen k 30 letům vězení.
Jun byl už dříve odsouzen k doživotí za vzpouru spojenou se stanným právem z prosince 2024.
Stanné právo v prosinci 2024 trvalo přibližně šest hodin.
Jun byl po impeachmentu odstraněn z úřadu a po následných volbách se prezidentem stal I Če-mjong.

2026-06-06

Proč údery USA na íránské radary u Hormuzu zvyšují riziko dalšího ropného a dopravního šoku

Americké síly sestřelily čtyři íránské drony vypuštěné směrem k Hormuzskému průlivu.
USA následně zasáhly íránské pobřežní radarové lokality v Goruku a na ostrově Qeshm.
Americká strana označila drony za bezprostřední hrozbu pro regionální námořní dopravu.
Reuters uvádí, že Hormuzský průliv zůstává z velké části omezený pro námořní provoz a že konflikt narušil globální energetické toky.
Přes Hormuzský průliv před konfliktem procházela přibližně pětina světových toků ropy a LNG.
IEA uvádí, že narušení toků přes Hormuz vytvořilo největší ropný dodavatelský výpadek v historii trhu.
Nouzové uvolňování zásob pomáhá tlumit trh pouze dočasně.
Námořní doprava přes Hormuz je citlivá nejen na skutečné uzavření průlivu, ale i na riziko útoků na tankery, pojištění, zpoždění a přesměrování tras.

2026-06-04

Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu během ekonomického fóra

Reuters, AP, ČT24, Euronews, RFE/RL a DW shodně uvádějí, že ukrajinské drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu 3. června 2026.
Reuters, AP, ČT24, Euronews, RFE/RL a DW shodně spojují útok s časem zahájení Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra SPIEF.
Reuters, ČT24 a Euronews shodně uvádějí, že Zelenskyj potvrdil zásah petrohradského ropného terminálu a dalších cílů včetně Kronštadtu.
ČT24, Euronews a DW shodně uvádějí, že po útoku byl nad Petrohradem vidět hustý nebo šedý kouř a že ruské úřady hlásily zásah infrastruktury v několika částech města.
Reuters, ČT24 a Euronews shodně uvádějí vzdálenost Petrohradu zhruba 1100 kilometrů od ukrajinské hranice, což ukazuje dosah ukrajinských dronů hluboko v Rusku.
Reuters v několika textech shodně zasazuje petrohradský útok do širší ukrajinské kampaně proti ruským rafineriím, terminálům, skladům a vojensko-průmyslovým objektům.
AP a Xinhua shodně potvrzují, že SPIEF je velká mezinárodní ekonomická akce spojená s Putinovým politickým obrazem a se snahou prezentovat Rusko jako fungující ekonomiku navzdory válce a sankcím.

2026-06-03

Ukrajinské drony zasáhly Petrohrad při začátku Putinova ekonomického fóra

Ukrajinské drony 3. června 2026 zasáhly ropný nebo palivový terminál v Petrohradu.
Útok způsobil požár a viditelný kouř v oblasti přístavní nebo energetické infrastruktury.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil zásah petrohradského ropného terminálu a uvedl, že drony zasáhly cíle vzdálené přibližně 1100 kilometrů od Ukrajiny.
Zasaženy nebo cíleny byly také vojenské objekty v Kronštadtu, včetně námořní základny; Reuters uvádí cílení na korvetu Bojkyj.
Ruské regionální úřady uváděly zásahy infrastruktury v Petrohradu a okolí, několik zraněných a žádné oběti na životech v samotném petrohradském útoku.
Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko podle více zdrojů uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila 59 dronů.
Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum SPIEF 2026 probíhá od 3. do 6. června 2026; útok přišel v den jeho začátku.
Útok narušil dopravu včetně provozu letiště Pulkovo a podle AP byl v Petrohradu dočasně omezen také mobilní internet.
Den před útokem na Petrohrad Rusko provedlo rozsáhlé raketové a dronové údery na ukrajinská města včetně Kyjeva a Dnipra.
Počet obětí ruských úderů z 2. června byl v průběhu dne aktualizován; ověřené zdroje uvádějí nejméně 22 až 23 mrtvých a více než 100 zraněných.
Zdroje rámují načasování útoku jako symbolický zásah proti Kremlu během prestižní ekonomické akce, kterou média často označují jako ruský Davos.
Ukrajinská strana útok popisuje jako součást kampaně proti ruské vojenské, energetické a logistické infrastruktuře, zatímco ruské zdroje jej rámují jako útok na infrastrukturu a civilní bezpečnost.

2026-06-01

USA udeřily na íránská radarová a dronová zařízení, Írán hlásí odvetný útok

Spojené státy oznámily, že o víkendu zasáhly íránské vojenské cíle, zejména radarová a dronová zařízení v Goruku a na ostrově Kešm.
Americké velení CENTCOM tvrdí, že údery byly reakcí na sestřelení amerického dronu MQ-1, který podle Washingtonu operoval nad mezinárodními vodami.
CENTCOM podle více zdrojů uvedl, že americké stíhačky zničily íránskou protivzdušnou obranu, pozemní řídicí stanici a dva jednorázové útočné drony.
Íránské revoluční gardy oznámily, že v odvetě zaútočily na leteckou základnu využívanou Spojenými státy, ale její polohu neupřesnily.
Kuvajt ve stejném časovém rámci hlásil útoky dronů a raket a aktivaci protivzdušné obrany.
Zdroje shodně zasazují incident do křehkého příměří a jednání mezi USA a Íránem po válce zahájené 28. února 2026 americko-izraelskými údery na Írán.
Opakovaně se uvádí, že napětí kolem Hormuzského průlivu dál ovlivňuje energetické trhy a regionální bezpečnost.

2026-05-29

Ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku, Bukurešť žádá koordinovanou reakci

Dron ruského původu dopadl v noci z 28. na 29. května 2026 na obytný dům v rumunském městě Galați u hranic s Ukrajinou.
Incident způsobil explozi a požár v horní části bytového domu a podle rumunských úřadů byli zraněni dva lidé.
Rumunské síly během incidentu nasadily letouny F-16 a vojenský vrtulník; obyvatelé v ohrožených oblastech byli varováni nebo evakuováni.
Rumunsko informovalo spojence v NATO, předvolalo ruského velvyslance a požádalo o posílení protidronových kapacit.
NATO, představitelé EU a několik evropských států incident veřejně odsoudili jako závažné bezpečnostní riziko spojené s pokračující ruskou válkou proti Ukrajině.

2026-05-28

Ukrajina se z příjemce výcviku stává zdrojem vojenského know-how pro NATO

Ukrajina se stala jedním z hlavních praktických zdrojů zkušeností s moderní válkou, zejména v oblasti dronů, elektronického boje, datového velení a rychlé adaptace technologií.
NATO oficiálně uvádí, že válka na Ukrajině ukazuje význam rychlosti, masy, softwaru, dronů, elektronického boje, vesmíru a dat.
JATEC v Bydhošti má za úkol společně s Ukrajinou identifikovat a zavádět poznatky z ruské války proti Ukrajině do strategie, doktrín, výcviku a operací NATO i Ukrajiny.
Ukrajinští vojáci a instruktoři už předávají zkušenosti západním partnerům, mimo jiné v Německu, Spojeném království a v aliančních výcvikových a cvičných programech.
Zdroje se shodují, že masové používání levných dronů a protiopatření změnilo taktiku pohybu, průzkumu, palby, logistiky a ochrany jednotek.
Opakovaně se objevuje závěr, že rychlost vývoje a aktualizací je u Ukrajiny zásadní výhodou proti pomalejším obranným akvizičním cyklům západních armád.
Současně více zdrojů upozorňuje, že drony samy o sobě války nevyhrávají a že NATO nesmí podcenit klasické prvky vojenské síly, munici, protivzdušnou obranu, logistiku, velení a průmyslovou kapacitu.

2026-05-26

Napětí mezi EU a Ruskem roste po incidentech v Pobaltí

Ve více pobaltských státech došlo v květnu 2026 k incidentům s drony nebo k vyhlášení vzdušných poplachů.
Nad Estonskem sestřelila 19. května 2026 rumunská stíhačka F-16 v rámci mise NATO dron, který Estonsko i Ukrajina označily za pravděpodobně ukrajinský a neúmyslně odkloněný.
Litva 20. května 2026 vyhlásila vzdušný poplach, část obyvatel Vilniusu i politické vedení se přesunuly do krytů a do akce byla zapojena alianční letecká mise.
Lotyšsko v květnu řešilo opakované incidenty s drony včetně dopadu na oblast Rēzekne a následných varování obyvatelstvu.
Rusko tvrdí, že pobaltské země umožňují nebo mohou umožnit ukrajinské útoky proti Rusku ze svého území, což Pobaltí, Ukrajina i spojenci odmítají.
NATO prezentuje svou reakci jako klidnou, rozhodnou a přiměřenou a opakuje závazek bránit každý centimetr území Aliance.
Severské a pobaltské státy společně odsoudily ruské hrozby použitím síly proti Lotyšsku a dalším zemím regionu.
Analytické zdroje se shodují, že incidenty odhalují slabiny evropské a alianční obrany proti levným nízkoletícím dronům.

2026-05-13

Ruské útoky skončily „příměří k výročí války“, Ukrajina hlásí novou vlnu dronových náletů

Rusko po skončení jednostranného příměří obnovilo dronové útoky proti Ukrajině.
Ukrajinské letectvo hlásí zvýšený počet bezpilotních útoků po 10. květnu.
Moskva i Kyjev se během příměří vzájemně obviňovaly z jeho porušování.
Příměří bylo spojeno s oslavami výročí konce druhé světové války v Rusku.
Hlavním prostředkem útoků byly drony typu Šáhed a jejich imitace.

2026-03-23

Požár haly LPP Holding v Pardubicích: spekulace o sabotáži i opatrné závěry vyšetřování

V Pardubicích došlo k požáru průmyslového objektu společnosti LPP Holding.
Na místě zasahovaly hasičské jednotky a požár způsobil materiální škody.
Firma je podle dostupných informací spojována s výrobou technologií včetně dronů využívaných na Ukrajině.
Policie a hasiči zahájili vyšetřování příčiny požáru.
Zahraniční média zaznamenala incident kvůli možnému bezpečnostnímu kontextu.
Nebyla potvrzena oficiální verze, že by šlo o teroristický útok.