← Archiv

Štítek: Dezinformace

Počet analýz: 8

Dezinformační kampaň lživě tvrdila, že Polsko chce zabrat část českého území.
Kampaň využila falešný profil českého velvyslance a podvrženou kopii webu Českého rozhlasu.
Premiér Andrej Babiš kritizoval zpravodajské služby za pozdní informování vlády.
Babiš uvedl, že Úřad pro zahraniční styky a informace neobstál.
Kvůli případu se mimořádně sešla Bezpečnostní rada státu.
Petr Pavel označil kampaň za cílenou provokaci.
Historický územní dluh vůči Polsku se týká přibližně 368 hektarů a obě země o jeho vypořádání dlouhodobě jednají.
Původ kampaně nebyl veřejně jednoznačně připsán konkrétnímu aktérovi.

Přes 70 tisíc migrantů nepravidelně přešlo z Maroka do Ceuty během 30. a 31. července 2026.
Masový přechod podpořila nepravdivá tvrzení na sociálních sítích, že po doplavání do Ceuty nebude možné migranty vrátit do Maroka.
Pedro Sánchez spojil šíření části dezinformací se sítěmi napojenými na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici.
Sánchez uvedl, že zjištěné vazby samy o sobě neprokazují zapojení ruského nebo izraelského státu.
Španělská vláda uvádí, že nemá důkazy ani zpravodajské informace o účasti marockých úřadů na masovém přechodu.
Rusko i Izrael odmítly spojení s dezinformační kampaní.
Vyšetřování příčin krize pokračuje.

Více než 72 tisíc migrantů přešlo 30. a 31. července z Maroka do Ceuty.
Na sociálních sítích se šířilo nepravdivé tvrzení, že migranty připlouvající do Ceuty nelze vrátit do Maroka.
Španělský premiér spojil šíření dezinformací se sítěmi napojenými na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici.
Nezávislá analýza zaznamenala výrazné šíření protiimigračních narativů účty napojenými na ruskou síť Pravda.
Nebyl zveřejněn důkaz o tom, že masový přechod migrantů organizovala marocká vláda.
Maroko odmítlo obvinění, že přechod migrantů záměrně umožnilo.

Dezinformační kampaň se snažila vyvolat dojem, že Polsko chce převzít část českého území.
Kampaň využila podvržený profil českého velvyslance v Polsku a falešný web napodobující iROZHLAS.cz.
Babiš uvedl, že se o části kampaně dozvěděl nejprve z médií a zpravodajské služby informovaly vládu pozdě.
Babiš kritiku vznesl na mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu.
Petr Pavel označil kampaň za cílenou provokaci a vyzval, aby nenarušila česko-polské vztahy.

Rusko se v roce 2025 snažilo získávat české technologie přes třetí země navzdory sankcím.
Ruský zájem se týkal mimo jiné CNC obráběcích strojů a náhradních dílů využitelných ve zbrojním průmyslu.
BIS zaznamenala přesuny výrobních technologií a dokumentace z Česka do společných podniků ve třetích zemích obchodujících s Ruskem.
Riziko verbování lidí k sabotážím přes Telegram podle BIS přetrvává.
U žádného prověřovaného incidentu v Česku za rok 2025 se nepodařilo spolehlivě potvrdit sabotáž řízenou z Ruska.
Dezinformační a konspirační weby v Česku tvoří propojený ekosystém a vzájemně zesilují svůj obsah.
Dezinformace v Česku podle BIS převážně šíří domácí aktéři, přičemž Rusko a Čína některé z nich podporují nebo s nimi spolupracují.
Koordinovaná síť účtů na TikToku šířila před sněmovními volbami proruské a antisystémové narativy, ale neměla prokázaný relevantní dopad na volební výsledek.

Transparentní povinnosti podle článku 50 Aktu o AI se uplatňují od 2. srpna 2026.
Poskytovatelé generativních systémů musí umožnit strojově čitelné rozpoznání uměle vytvořeného nebo upraveného obsahu.
Deepfaky musí být zřetelně označeny jako uměle vytvořené nebo upravené.
Texty o věcech veřejného zájmu musí být označeny, pokud neprošly lidskou kontrolou a nenesou redakční odpovědnost.
Uživatelé musí být informováni, když přímo komunikují se systémem AI.
Povinnost viditelného označení se nevztahuje plošně na veškerý obsah vytvořený pomocí AI.
Pro poskytovatele systémů uvedených na trh před 2. srpnem platí u technického značení přechodné období do 2. prosince 2026.
Dobrovolný kodex nabízí firmám jednotný způsob, jak prokázat splnění zákonných povinností.

Evropská unie zavádí přísnější regulaci digitálních platforem, zejména prostřednictvím legislativy jako Digital Services Act.
Cílem regulace je omezit šíření dezinformací a nelegálního obsahu na sociálních sítích.
Velké technologické platformy musí nést větší odpovědnost za obsah a algoritmy.
Debata o regulaci zahrnuje otázku svobody slova a jejího omezení.
Algoritmy sociálních sítí hrají významnou roli při šíření obsahu a informací.