← Archiv

Štítek: Čína

Počet analýz: 23

2026-06-29

Peking dává Lukašenkovi oporu po Moskvě

Alexandr Lukašenko se 29. června 2026 v Pekingu setkal se Si Ťin-pchingem.
Setkání se konalo ve státním hostinci Tiao-jü-tchaj.
Lukašenko přiletěl do Pekingu po jednání s Vladimirem Putinem v Moskevské oblasti.
Putin a Lukašenko jednali 26. června 2026 ve Valdaji.
Jednání Putina a Lukašenka se týkalo Ukrajiny, regionální bezpečnosti, obchodu, ekonomické spolupráce a společných projektů.
Čína označuje Bělorusko za všestranného strategického partnera do každého počasí.
Si Ťin-pching slíbil podporu běloruské suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti.
Čína chce pokračovat v podpoře rozvoje Běloruska v rámci svých možností.
Peking a Minsk zdůrazňují spolupráci v rámci Pásu a stezky.
Lukašenko označil průmyslový park Velký kámen za příklad úspěšné spolupráce s Čínou.
Roky 2026 a 2027 byly vyhlášeny jako roky průmyslové spolupráce Běloruska a Číny.
Bělorusko nepřipojilo své vojáky k ruské válce proti Ukrajině, ale umožnilo Rusku využít běloruské území při invazi a hostí ruské taktické jaderné zbraně.
Ukrajina tvrdí, že Rusko se snaží Bělorusko více zatáhnout do války; Moskva a Minsk to odmítají.

2026-06-29

Brusel zkouší, zda na Čínu přitvrdí

Čínský ministr obchodu Wang Wentao má 29. června 2026 v Bruselu jednat s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem.
Obchodní deficit EU se zbožím s Čínou dosáhl v roce 2025 podle Eurostatu 359,8 miliardy eur.
EU v roce 2025 vyvezla do Číny zboží za 199,6 miliardy eur a dovezla zboží za 559,4 miliardy eur.
V prvním čtvrtletí 2026 se deficit EU se zbožím s Čínou zhoršil na 98 miliard eur.
EU od 30. října 2024 uplatňuje vyrovnávací cla na bateriové elektromobily dovážené z Číny.
Vyrovnávací cla na čínské bateriové elektromobily jsou nad rámec běžného desetiprocentního dovozního cla na auta.
Evropská komise připravuje nástroj, který má firmy tlačit k diverzifikaci klíčových dodavatelských řetězců.
Čína zavedla v dubnu 2025 vývozní omezení na vzácné zeminy.
EU řeší čínskou dominanci ve vzácných zeminách jako riziko pro automobilový, technologický, energetický a obranný průmysl.
Členské státy se shodují na existenci problému, ale rozcházejí se v tom, jak tvrdě má EU vůči Číně postupovat.

2026-06-19

EU chce donutit firmy diverzifikovat klíčové dodávky

Evropská komise chce navrhnout zákon na diverzifikaci klíčových dodávek.
Cílem návrhu je snížit závislost firem v EU na jediném dodavateli nebo jedné zemi.
Návrh míří hlavně na citlivé a vysoce rizikové sektory.
Maroš Šefčovič uvedl, že firmy by mohly mít nejméně tři zdroje kritických dodávek.
Ursula von der Leyenová uvedla, že firmy snižují rizika vůči Číně příliš pomalu.
EU řeší rekordní obchodní deficit s Čínou kolem 1 miliardy eur denně.
Čína v roce 2025 zavedla omezení vývozu některých vzácných zemin a permanentních magnetů.
G7 chce snížit závislost na jednom dodavateli vzácných zemin a permanentních magnetů pod 60 procent do roku 2030.
Akt o kritických surovinách stanoví, že do roku 2030 nemá více než 65 procent roční spotřeby strategických surovin EU pocházet z jediné třetí země.
Čína označuje unijní diverzifikaci za převlečený protekcionismus.

2026-06-18

Evropa řeší čínský obchodní tlak

Lídři EU se 18. a 19. června 2026 scházejí v Bruselu.
Jedním z témat summitu jsou globální makroekonomické nerovnováhy a jejich dopad na evropskou konkurenceschopnost.
Obchodní deficit EU se zbožím s Čínou činil v prvním čtvrtletí 2026 98 miliard eur.
Deficit v prvním čtvrtletí 2026 byl nejvyšší od třetího čtvrtletí 2022.
V roce 2025 činil obchodní deficit EU se zbožím s Čínou 359,9 miliardy eur.
EU v roce 2025 vyvezla do Číny zboží za 199,5 miliardy eur a dovezla z Číny zboží za 559,5 miliardy eur.
Čína je největším zdrojem dovozu zboží do EU.
Evropská komise zvažuje širší využití dovozních cel, kvót a ochranných opatření.
EU už uvalila vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů z Číny.
Evropská komise zvažuje pravidla, která by v citlivých sektorech omezila závislost firem na jediném dodavateli.
Francie prosazuje tvrdší obchodní obranu vůči Číně.
Německo a Španělsko postupují opatrněji kvůli exportním a investičním vazbám na Čínu.

2026-06-16

BMW snižuje výhled a zvyšuje tlak na německý autoprůmysl

BMW 16. června 2026 upravilo výhled na finanční rok 2026.
Marže automobilové divize má být 1 až 3 procenta.
Původní výhled marže automobilové divize byl 4 až 6 procent.
Dodávky v automobilové divizi mají meziročně mírně klesnout.
Původní výhled počítal se stabilními dodávkami.
Zisk před zdaněním má meziročně výrazně klesnout.
Původní výhled počítal s mírným poklesem zisku před zdaněním.
Negativní vývoj v Číně se ve druhém čtvrtletí zrychlil.
Prodeje v Evropě a USA nemají kompenzovat pokles v Číně a asijsko-pacifickém regionu.
Vyšší ceny energií a slabší spotřebitelská nálada zhoršují výhled.
BMW zrychluje strukturální a efektivizační opatření.
Pololetní výsledky mají být zveřejněny 30. července 2026.

2026-06-15

Macron hosti G7 pod tlakem Trumpa, Ukrajiny, Iranu, Ciny a ekonomiky

Summit G7 se koná 15. až 17. června 2026 ve francouzském Evian-les-Bains.
Francie v roce 2026 předsedá G7.
G7 tvoří Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a USA.
Evropská unie se účastní summitů G7.
Na programu jsou Ukrajina, Blízký východ, globální ekonomické nerovnováhy, mezinárodní partnerství a AI.
Volodymyr Zelenskyj se účastní jednání o Ukrajině.
Donald Trump se summitu účastní po předčasném odjezdu ze summitu G7 v Kanadě v roce 2025.
Francie chce otevřít téma globálních nerovnováh, kritických surovin a závislosti na Číně.
Před summitem Macron vedl videokonferenci s G7 a zástupci Číny, Indie, Brazílie, Jižní Koreje a Keni o makroekonomických nerovnováhách.
Írán, Hormuzský průliv a americko-íránská dohoda patří mezi hlavní témata jednání.
Francie pozvala k jednání o regionální bezpečnosti také státy Blízkého východu.
V Ženevě proběhly před summitem rozsáhlé protesty proti G7.

2026-06-12

Evropské automobilky žádají jednodušší Made in Europe

Volkswagen, Stellantis a Renault společně oslovily evropské zákonodárce s návrhem na pravidla Made in Europe.
Trojice výrobců představuje přibližně 60 % evropské automobilové produkce.
Návrh pracuje s pravidlem, aby 70 % vozidel prodávaných v EU mělo 70 % hodnoty vytvořené lokálně.
EU zatím nemá finální režim pravidel Made in Europe pro automobily.
Evropská komise v březnu 2026 navrhla Industrial Accelerator Act.
Industrial Accelerator Act počítá s požadavky na unijní původ u elektromobilů při veřejné podpoře a veřejných zakázkách.
Automotive Package z prosince 2025 zahrnuje podporu evropského bateriového řetězce a větší flexibilitu pro výrobce.
EU od října 2024 uplatňuje dodatečná vyrovnávací cla na bateriové elektromobily vyrobené v Číně.
Definitivní vyrovnávací cla na čínské bateriové elektromobily se pohybují od 7,8 % do 35,3 %.
Čínské automobilky v Evropě rozšiřují prodej i výrobní plány.
BYD hledá v jižní Evropě existující závod pro druhou evropskou montážní továrnu.
ACEA podporuje posílení evropské průmyslové základny, ale žádá praktičtější pravidla, pobídky a jasné definice.

2026-06-12

Čína varuje před špionážními želvami a rybami

Čínské ministerstvo státní bezpečnosti zveřejnilo 12. června 2026 varování před novými metodami námořní špionáže.
Varování zmiňuje mořská zvířata s připevněnými senzory označovaná jako špionážní želvy a špionážní ryby.
Senzory měly sbírat údaje o teplotě vody, salinitě a oceánských proudech.
Ministerstvo neuvedlo konkrétní stát, agenturu ani přesnou lokalitu nálezu senzorovaných zvířat.
Varování zmiňuje také detekční bóje, solární wave glidery a lodní elektronická zařízení.
Podmořská data jsou důležitá pro sledování ponorek, navigaci, sonarové šíření a mapování mořského dna.
Čína už v roce 2024 tvrdila, že našla podmořská zařízení včetně orientačních majáků pro cizí ponorky.
Čínští rybáři byli v minulosti odměňováni za nálezy podezřelých podmořských zařízení.
Podmořské sledování je součástí soupeření USA, Číny a jejich spojenců o námořní převahu v Indo-Pacifiku.
AUKUS v roce 2026 oznámil společný projekt senzorů a zbraní pro bezosádková podmořská plavidla.

2026-06-11

Zrušené schůzky zvýraznily obchodní napětí mezi Čínou a EU

Informace o zrušení dvou plánovaných jednání v Pekingu byla zveřejněna 11. června 2026 a samostatné potvrzení nebylo k dispozici.
Dotčené měly být ministerský digitální dialog a jednání s Olofem Skoogem.
Čína a EU komunikují o příslušných dialogových formátech.
EU označuje současný stav obchodních a investičních vztahů s Čínou za neudržitelný.
Deficit EU v obchodu se zbožím s Čínou dosáhl v roce 2025 359,9 miliardy eur.
EU v roce 2025 dovezla z Číny zboží za 559,5 miliardy eur a vyvezla do Číny zboží za 199,5 miliardy eur.
V prvním čtvrtletí 2026 se deficit zbožového obchodu EU s Čínou zhoršil na 98 miliard eur.
Evropská komise zvažuje pravidla pro snížení závislosti firem v citlivých sektorech na jednom dodavateli.
Unijní summit 18. až 19. června 2026 má řešit ekonomickou bezpečnost.
EU omezila veřejné financování čínských solárních střídačů v nových a rozpracovaných projektech.
Čínští výrobci Huawei a Sungrow dodávali v posledních letech přibližně 70 % evropských solárních střídačů.
Čína odmítá obvinění z nespravedlivých subvencí a kritizuje jednostranná cla.

2026-06-09

Si Ťin-pchingova cesta do KLDR vrací Čínu do hry o Kimův režim

Si Ťin-pching navštívil KLDR 8. a 9. června 2026.
Šlo o jeho první návštěvu KLDR po sedmi letech.
Kim Čong-un přivítal Si Ťin-pchinga v Pchjongjangu i s manželkou Ri Sol-ču.
Jednání se týkala posílení čínsko-severokorejských vztahů.
Obě strany deklarovaly rozšíření spolupráce v politice, ekonomice a kultuře.
Návštěva připadla na rok 65. výročí čínsko-severokorejské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Si Ťin-pching a Kim Čong-un navštívili Věž čínsko-korejského přátelství.
Lídři společně zasadili jedli v areálu stranické školicí školy v Pchjongjangu.
Veřejná komuniké neobsahovala konkrétní výsledek k severokorejskému jadernému programu.
KLDR v posledních letech prohloubila vojenské a obchodní vazby s Ruskem.
Rusko a KLDR v roce 2024 podepsaly smlouvu o vzájemné obraně.
Čína zůstává hlavním obchodním partnerem KLDR a jejím jediným formálním smluvním spojencem.

2026-06-06

Jak evropská snaha o technologickou suverenitu mění vztah EU k americkým a čínským technologickým firmám

Evropská komise 3. června 2026 představila balík technologické suverenity.
Balík zahrnuje dva legislativní návrhy: Chips Act 2.0 a Cloud and AI Development Act.
Součástí balíku je také Open Source Strategy a strategická mapa pro digitalizaci a AI v energetice.
Cloud and AI Development Act má posílit evropskou cloudovou a AI infrastrukturu a zavést jednotný rámec pro posuzování cloudové a AI suverenity.
Komise chce nejméně ztrojnásobit kapacitu datových center v EU během pěti až sedmi let.
Chips Act 2.0 má posílit evropský polovodičový ekosystém, snížit strategické závislosti a stimulovat poptávku po evropských čipech.
Návrhy se zaměřují na citlivé sektory včetně obrany, zdravotnictví, energetiky, bankovnictví a veřejných zakázek.
Americké firmy Amazon, Microsoft a Google jsou v pokrytí opakovaně uváděny jako hlavní poskytovatelé cloudových služeb, jejichž postavení mohou nová pravidla omezit.
Evropská komise rámuje opatření jako snahu snížit riziko výpadku, cizího právního dosahu na data nebo politického zneužití technologické závislosti.

2026-06-06

Proč EU tlačí firmy v citlivých odvětvích k diverzifikaci dodavatelských řetězců

Evropská komise zvažuje pravidla, která by firmy v citlivých sektorech vedla nebo nutila k diverzifikaci kritických dodávek.
Návrh počítá s omezením závislosti na jediném dodavateli a s využitím nejméně tří zdrojů kritických vstupů.
Opatření je součástí širší revize evropských nástrojů obchodní obrany plánované na třetí čtvrtletí roku 2026.
Hlavním praktickým důvodem jsou rizika výpadků dodávek a exportních omezení u strategických vstupů.
Nejcitlivější oblastí jsou kritické suroviny, polovodiče, obranné technologie, čisté technologie, baterie a průmyslové komponenty.
EU má dlouhodobě vysoký obchodní deficit ve zboží s Čínou.
Stávající unijní politika už u strategických surovin stanoví cíl, aby nejvýše 65 procent roční potřeby pocházelo z jedné třetí země.
Čína označuje část evropských návrhů za protekcionistickou a varuje před protiopatřeními.

2026-06-06

Co Vystrčilova cesta na Tchaj-wan reálně přinesla českému byznysu, univerzitám a spojení s Asií

Tchajwanská strana oznámila nový fond ve výši 50 milionů eur na podporu investic mezi Českem a Tchaj-wanem.
Na veletrhu InnoVEX byla oznámena tři memoranda mezi českými a tchajwanskými podnikateli.
Univerzita Karlova uzavřela dvě strategická partnerství s National Taiwan University a National Chengchi University.
Přímé lety mezi Prahou a Tchaj-pejí mají být posíleny o linky společnosti STARLUX Airlines.
Vystrčilovu delegaci tvořili zástupci byznysu, univerzit, kultury a veřejných institucí.
Čína cestu odsoudila a česká vláda ji politicky nepodpořila poskytnutím vládního letadla.

2026-06-05

Satelity zachytily konstrukci u Scarborough Shoal, později zmizela

Satelitní snímky z 27., 29. a 30. května 2026 ukázaly u vstupu do Scarborough Shoal podezřelý objekt.
Objekt byl popisován jako možný plovoucí vor, bóje nebo jiná dočasná konstrukce.
Na snímcích z 27. a 29. května byla u vstupu do laguny viditelná také bariéra.
Satelitní snímek z 1. června 2026 už podezřelý objekt neukazoval.
Filipínské úřady zahájily ověřování informací o možné nové konstrukci na Scarborough Shoal.
Filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro označil počáteční informaci za neověřenou a připustil, že mohlo jít o bóji nebo předmět, který se do oblasti dostal zvenčí.
Scarborough Shoal je fakticky pod čínskou kontrolou od roku 2012.
Čína a Filipíny si Scarborough Shoal nárokují a oblast patří k nejspornějším místům Jihočínského moře.
Čínská obranná ministerstva ani čínské velvyslanectví v Manile bezprostředně neposkytly reakci na dotazy k případu.
Komerční satelitní data poskytla společnost Vantor.
Americká monitorovací skupina SeaLight popsala na snímcích malý reflexní objekt poblíž vstupu do laguny.
Spor se odehrává v oblasti, kde se opakovaně střetávají čínská pobřežní stráž a filipínští rybáři.
Rozhodnutí arbitrážního tribunálu z roku 2016 podpořilo filipínskou pozici v části sporu, ale nerozhodlo otázku suverenity nad Scarborough Shoal.
Tribunál uvedl, že čínská blokáda Scarborough Shoal porušila mezinárodní právo, protože jde o tradiční rybolovnou oblast více zemí.
Čína dříve oznámila vytvoření národní přírodní rezervace na Scarborough Shoal, což Filipíny odmítly jako záminku k okupaci.

2026-06-01

Miloš Vystrčil dorazil na Tchaj-wan, Peking ostře protestuje

Miloš Vystrčil odletěl na Tchaj-wan a podle ČT24 a Českých novin dorazil na letiště Tchao-jüan v neděli po 23:00 SELČ.
Vystrčila doprovází delegace složená ze zástupců byznysu, univerzit, akademické nebo kulturní sféry.
Čína návštěvu odsoudila a tvrdí, že porušuje princip jedné Číny, zasahuje do jejích vnitřních záležitostí a poškozuje čínsko-české vztahy.
Cesta je Vystrčilovou druhou návštěvou Tchaj-wanu po cestě z roku 2020.
Program zahrnuje jednání s vysokými tchajwanskými představiteli, včetně prezidenta Laje Čching-teho nebo viceprezidentky Hsiao Bi-khim.
Vláda Andreje Babiše odmítla poskytnout pro cestu vládní letoun a Babiš to zdůvodňoval odlišným, pragmatickým pohledem vlády na zahraniční politiku vůči Číně.

2026-05-28

Evropa hledá vlastní linii vůči Rusku a Číně, zatímco vztahy s USA zůstávají napjaté

Evropští diplomaté a ministři řeší, jak by EU měla postupovat při případných budoucích jednáních s Ruskem.
Ukrajina veřejně tlačí na to, aby Evropa hrála větší roli v diplomacii vůči Moskvě, protože americké vedení jednání stagnuje nebo se soustředí na jiné krize.
Více zdrojů popisuje oslabenou důvěru evropských spojenců v předvídatelnost americké zahraniční politiky.
Evropští představitelé se obávají, že USA by mohly tlačit Ukrajinu k nevýhodné dohodě nebo vést bilaterální jednání s Moskvou mimo evropský rámec.
NATO a evropské instituce zároveň upozorňují, že Čína podporuje Rusko a že Rusko, Čína, Írán, Severní Korea a Bělorusko patří do širšího bloku aktérů oslabujících euroatlantickou bezpečnost.
Vůči Číně EU zpřísňuje obchodní a technologickou politiku, zejména v průmyslu, kritických technologiích, telekomunikacích a dodavatelských řetězcích.
Spojené státy vyvíjejí na evropské státy tlak, aby byly opatrnější vůči čínským firmám v kritické infrastruktuře, ale samy současně komplikují transatlantickou koordinaci konflikty o Írán, cla, NATO a obranné výdaje.

2026-05-27

EU posunula obchodní dohodu s USA k dokončení

Rada EU a Evropský parlament dosáhly 20. května 2026 předběžné dohody na dvou nařízeních k zavedení tarifní části společného prohlášení EU a USA z 21. srpna 2025.
Velvyslanci 27 členských států EU 27. května 2026 schválili legislativu, která má odstranit dovozní cla na řadu amerických výrobků.
Dohoda má EU umožnit splnit závazky vůči USA a snížit riziko vyšších amerických cel na evropská auta a další produkty.
Spojené státy mají podle rámce uplatňovat 15% clo na většinu zboží z EU, zatímco EU má snížit nebo odstranit cla na vybrané americké zboží.
Evropský parlament si vyjednal ochranné mechanismy, včetně možnosti pozastavit celní preference, pokud USA nedodrží tarifní závazky.
Legislativa ještě není definitivně přijata; podle Reuters má následovat hlasování výboru Evropského parlamentu a plenární hlasování v polovině června.
Současně s obchodní agendou EU řeší tlak Číny v průmyslovém obchodu a pokračující tlak na Rusko kvůli válce proti Ukrajině.

2026-05-22

Rusko a Čína kritizují americký protiraketový projekt Golden Dome

Rusko a Čína označují Golden Dome za destabilizační projekt, který podle nich narušuje vazbu mezi strategickými útočnými a obrannými zbraněmi.
Zdroje se shodují, že Golden Dome počítá s kombinací pozemních prvků, senzorů, velení a řízení a kosmických komponent.
Americká administrativa projekt prezentuje jako obranu vlastního území proti balistickým, hypersonickým, řízeným a dalším pokročilým vzdušným hrozbám.
Odhady nákladů jsou nejisté a výrazně se liší: Trump uváděl 175 miliard dolarů, CBO v květnu 2026 odhadl u modelové architektury asi 1,2 bilionu dolarů za 20 let.
Téma je propojené s širší debatou o kontrole jaderných zbraní, vypršení New START a militarizaci vesmíru.

2026-05-18

EU plánuje omezit závislost na Číně

Evropská unie připravuje plán, který má snížit závislost evropských firem na čínských dodavatelích.
Podle ověřených zdrojů by firmy v dotčených sektorech musely odebírat kritické komponenty nejméně od tří různých dodavatelů.
Navrhovaný limit pro nákupy od jednoho dodavatele se v článcích uvádí přibližně na úrovni 30 až 40 procent.
Zdroje opakovaně uvádějí chemický průmysl a průmyslové stroje jako příklady sektorů, na které by pravidla mohla dopadnout.
Plán reaguje na evropské obavy z čínské dominance ve zpracování kritických nerostů a dalších vstupů pro polovodiče, elektromobily a moderní zbraně.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič je ve zdrojích spojován také s úvahami o clech na čínské chemikálie a stroje.
Evropská komise potvrdila, že 29. května 2026 proběhne orientační debata o vztazích EU a Číny, ale nekomentovala interní jednání.
Širší kontext tvoří návrh Industrial Accelerator Act a evropský posun k podpoře výroby v EU, ekonomické bezpečnosti a odolných dodavatelských řetězců.
Čínští představitelé podobné evropské kroky kritizují jako restriktivní nebo diskriminační a varují před zhoršením vztahů.

2026-05-16

Jednání Trumpa a Si Ťin-pchinga skončilo bez zásadní dohody

Donald Trump a Si Ťin-pching jednali v Pekingu 14. a 15. května 2026.
Obě strany po summitu mluvily o pozitivním nebo konstruktivním jednání.
Reuters, Guardian, Al Jazeera a české zdroje shodně uvádějí, že summit nepřinesl zásadní průlom v klíčových otázkách.
Jednání se týkala obchodu, americko-čínských tarifů, zemědělských nákupů, Tchaj-wanu, Íránu, technologických omezení a umělé inteligence.
Čína varovala USA kvůli postupu vůči Tchaj-wanu, který Peking označuje za klíčový problém čínsko-amerických vztahů.
Trump po jednání tvrdil, že s Čínou vznikly nebo vzniknou obchodní dohody, ale část detailů nebyla okamžitě zveřejněna.
Čínské ministerstvo obchodu následně uvedlo předběžnou dohodu o rozšiřování zemědělského obchodu, snižování cel a řešení netarifních bariér.
Analytici v několika zdrojích hodnotí výsledek jako stabilizaci, nikoli reset vztahů.
Téma Tchaj-wanu zůstalo po summitu citlivé, zejména kvůli americkým dodávkám zbraní a Trumpovým výrokům o možném kontaktu s tchajwanským prezidentem.

2026-05-15

Trump a Si Ťin-pching jednají v Pekingu o clech, AI čipech a Tchaj-wanu

Trump a Si Ťin-pching jednají v Pekingu o obchodních vztazích mezi USA a Čínou.
Mezi hlavní témata summitu patří cla, AI technologie, polovodiče a Tchaj-wan.
Čína během jednání varovala USA před podporou tchajwanské nezávislosti.
Obě strany deklarují zájem zabránit dalšímu zhoršení vztahů.
Summit probíhá na pozadí pokračující obchodní války a sporů o technologické restrikce.
Součástí americké delegace jsou představitelé velkých technologických a finančních firem.
Jednání mají významný dopad na globální finanční trhy a dodavatelské řetězce.

2026-05-14

Donald Trump a Xi Jinping jednají o snížení cel a obchodním příměří

Spojené státy a Čína vedou jednání o obchodních vztazích.
Hlavním tématem rozhovorů je možné snížení cel a omezení obchodního napětí.
Obě strany usilují o stabilizaci ekonomických vztahů.
Jednání mají významný dopad na globální trhy a investory.
Obchodní konflikt mezi USA a Čínou trvá několik let.
Součástí debat jsou také otázky technologií, průmyslové politiky a strategických surovin.

2026-03-13

Velmoci sledují konflikt s Íránem: Čína varuje před eskalací, Západ řeší geopolitické dopady

Čína vyzývá k diplomatickému řešení konfliktu a k omezení vojenské eskalace.
Konflikt ohrožuje dodávky ropy z Blízkého východu, které jsou klíčové pro čínskou i globální ekonomiku.
USA a jejich spojenci posilují vojenskou přítomnost v regionu.
Globální mocnosti se obávají destabilizace regionu a dopadů na světové trhy.
Konflikt je vnímán jako součást širší geopolitické rivality mezi velmocemi.