← Archiv

Štítek: Bělorusko

Počet analýz: 7

Lotyšsko oznámilo nález tunelu pod hranicí s Běloruskem.
Lotyšsko a Bělorusko sdílejí 173 kilometrů dlouhou hranici.
Riga chce posílit spolupráci pohraničníků, policie, armády a bezpečnostních služeb.
Při ochraně hranice má být intenzivněji využíván dohled pomocí dronů.
Lotyšsko prodloužilo zesílený režim ochrany běloruské hranice do 31. prosince 2026.
Do konce června bylo v roce 2026 zaznamenáno 6718 odvrácených pokusů o nelegální překročení lotyšsko-běloruské hranice.
Do konce června zahájila lotyšská pohraniční stráž 89 trestních řízení souvisejících s nelegálním převáděním nebo umožněním nelegálního pobytu.

Návrh podpořily Finsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
Dopis byl adresován eurokomisaři Glennu Micallefovi.
Cílem je přezkoumat financování mezinárodních sportovních organizací z programu Erasmus+ a dalších evropských programů.
Návrh se týká organizací, které umožňují ruským a běloruským sportovcům účast v mezinárodních soutěžích během války proti Ukrajině.
Mezi zmiňovanými organizacemi jsou MOV, World Aquatics a Mezinárodní šermířská federace.
Navrženo je také omezení účasti těchto organizací na evropských sportovních fórech a platformách.
MOV 7. července 2026 předběžně zrušil pozastavení členství Ruského olympijského výboru.
MOV zatím nerozhodl, zda Rusko bude moci na olympijských hrách v Los Angeles 2028 používat vlajku, barvy nebo hymnu.
World Athletics 3. července 2026 potvrdila zákaz účasti ruských a běloruských atletů v mezinárodních soutěžích.
Ruská atletická federace napadla prodloužení zákazu u Sportovního arbitrážního soudu.
Evropská komise už dříve upozornila na politická a bezpečnostní rizika návratu ruských a běloruských sportovců pod národními symboly.

Litevští političtí lídři se 2. července 2026 shodli na záměru odstranit ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní.
Skupina 50 litevských poslanců 3. července 2026 zaregistrovala návrh ústavní změny.
Článek 137 litevské ústavy zakazuje zbraně hromadného ničení a zahraniční vojenské základny na území Litvy.
Změna ústavy vyžaduje dvě schválení nejméně 94 ze 141 poslanců.
Mezi dvěma hlasováními musí uplynout nejméně tři měsíce.
Litva nyní neplánuje hostit jaderné zbraně v době míru.
Odstranění zákazu nemá měnit závazky Litvy podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Litva je členem NATO a hraničí s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem.
Litva od roku 2022 ztrojnásobila obranné výdaje.
V Litvě má být od roku 2027 trvale umístěna bojově připravená německá brigáda.
Litevský ministr obrany připustil zvažování amerických nebo francouzských jaderných možností pouze v krizi nebo za války.
Finsko v roce 2026 rozhodlo o zrušení dlouhodobého zákazu hostit jaderné zbraně.
Rusko a Bělorusko v roce 2026 cvičily operace spojené s ruskými jadernými zbraněmi v Bělorusku.
NATO označuje ruskou jadernou rétoriku a rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku za strategické zastrašování.

Alexandr Lukašenko se 29. června 2026 v Pekingu setkal se Si Ťin-pchingem.
Setkání se konalo ve státním hostinci Tiao-jü-tchaj.
Lukašenko přiletěl do Pekingu po jednání s Vladimirem Putinem v Moskevské oblasti.
Putin a Lukašenko jednali 26. června 2026 ve Valdaji.
Jednání Putina a Lukašenka se týkalo Ukrajiny, regionální bezpečnosti, obchodu, ekonomické spolupráce a společných projektů.
Čína označuje Bělorusko za všestranného strategického partnera do každého počasí.
Si Ťin-pching slíbil podporu běloruské suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti.
Čína chce pokračovat v podpoře rozvoje Běloruska v rámci svých možností.
Peking a Minsk zdůrazňují spolupráci v rámci Pásu a stezky.
Lukašenko označil průmyslový park Velký kámen za příklad úspěšné spolupráce s Čínou.
Roky 2026 a 2027 byly vyhlášeny jako roky průmyslové spolupráce Běloruska a Číny.
Bělorusko nepřipojilo své vojáky k ruské válce proti Ukrajině, ale umožnilo Rusku využít běloruské území při invazi a hostí ruské taktické jaderné zbraně.
Ukrajina tvrdí, že Rusko se snaží Bělorusko více zatáhnout do války; Moskva a Minsk to odmítají.

Migrační a azylový pakt EU se začne používat 12. června 2026.
Polsko oznámilo, že nebude uplatňovat všechny předpisy migračního paktu EU.
Prohlášení učinil náměstek polského ministra vnitra Maciej Duszczyk.
Polsko chce použít části paktu, které posilují ochranu hranic, návraty a krizové postupy.
Polsko odmítá části paktu, které považuje za bezpečnostní riziko.
Polsko spojuje svůj postoj s ochranou hranice s Běloruskem.
Polsko uvádí riziko zneužití některých pravidel Ruskem a Běloruskem.
Polsko je pro rok 2026 zařazeno mezi státy se značnou migrační situací.
Státy se značnou migrační situací mohou žádat o plné nebo částečné snížení solidárních příspěvků.
Solidární mechanismus umožňuje relokace, finanční příspěvky nebo alternativní solidární opatření.

Bělorusko oznámilo zahájení výcviku k dodávce jaderných hlavic a přípravě k jejich použití ve spolupráci s Ruskem.
Do běloruského výcviku jsou podle běloruského ministerstva obrany zapojeny raketové jednotky a letectvo.
Rusko 19. května zahájilo třídenní cvičení jaderných sil zaměřené na přípravu a použití jaderných sil v případě hrozby agrese.
Ruské cvičení podle ruského ministerstva obrany zahrnuje Strategic Missile Forces, Severní a Tichomořskou flotilu, dálkové letectvo a vybrané síly Leningradského a Centrálního vojenského okruhu.
Zdroje uvádějí, že cvičení zahrnuje také společnou přípravu a použití jaderných zbraní rozmístěných na území Běloruska.
Bělorusko a Rusko tvrdí, že cvičení je plánované a není namířené proti třetím zemím.
Ukrajina cvičení odsoudila a označila rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku za bezprecedentní výzvu pro globální bezpečnost.
Rada bezpečnosti OSN 19. května jednala o situaci na Ukrajině a ukrajinský zástupce na zasedání kritizoval rusko-běloruská jaderná cvičení.