← Archiv

Štítek: Belgie

Počet analýz: 9

Švédsko, Nizozemsko, Španělsko a Polsko společně vyzvaly k širšímu využití immobilizovaných ruských státních aktiv pro Ukrajinu.
Výzvu podepsali ministři zahraničí čtyř zemí 27. srpna 2026.
Čtyři země žádají Evropskou komisi o prověření nových právních a technických možností.
V EU je immobilizováno přibližně 210 miliard eur aktiv ruské centrální banky.
Většina těchto aktiv je držena v Belgii prostřednictvím společnosti Euroclear.
Navrhované řešení má rozdělit finanční a právní rizika mezi členské státy EU.
EU již využívá mimořádné výnosy vznikající z immobilizovaných ruských aktiv na podporu Ukrajiny.
Předchozí rozsáhlejší plán využití aktiv narazil na odpor Belgie.

Požár ve Vysokých Fensech vypukl 14. srpna 2026.
Zasaženo bylo přibližně 3000 hektarů přírodní rezervace.
Jde o největší belgický lesní požár za více než století.
Hasiči požár plně obklíčili a zastavili jeho další postup směrem k Německu.
Na místě dál vznikají lokální ohniska a situace není považována za definitivně vyřešenou.
Rašelinné podloží může hořet pod povrchem i po zmizení viditelných plamenů.
Do zásahu se zapojily stovky hasičů, armáda, zemědělci a zahraniční posily.
Při vrcholu požáru bylo z obcí Waimes a Bütgenbach evakuováno přibližně 600 lidí.
Belgii pomáhala letecká technika z dalších evropských zemí.

Požár vypukl 14. srpna u obce Baelen v rezervaci Hautes Fagnes.
Zasaženo je přibližně 3000 hektarů území.
Do 19. srpna hasiči dokončili obklíčení celé zasažené oblasti a zastavili další šíření požáru.
Uvnitř požářiště se dál objevují lokální ohniska, která hasiči likvidují.
Hořící rašelina může doutnat pod povrchem týdny až měsíce.
Do zásahu se zapojily belgické složky i pomoc z dalších evropských zemí.
Bezprostřední příčina vzniku požáru zatím nebyla stanovena.
Část evakuovaných obyvatel se už mohla vrátit domů, preventivní evakuace v části obce Bütgenbach k dopoledni 19. srpna trvala.

Požár vypukl 14. srpna 2026 v oblasti Hautes Fagnes na východě Belgie. Reuters
Zasaženo bylo přibližně 3 000 hektarů území. Reuters+1
Déšť a nižší teploty zastavily další šíření požáru směrem k Německu. Reuters
Belgické úřady 18. srpna uvedly, že požár zůstává zadržený. Gouverneur de la Province de Liège
Oheň pronikl do rašelinné půdy a může pod povrchem doutnat dlouhou dobu. Reuters+1
Obyvatelé Sourbrodtu se mohli vrátit domů, evakuace v Küchelscheidu a Leykaulu pokračovala. Gouverneur de la Province de Liège
Na německé straně přetrvávalo 18. srpna silné zakouření a úřady varovaly před možným zdravotním rizikem. Stadt Monschau

Požár ve Vysokých slatinách vypukl v pátek 14. srpna a zasáhl přibližně 3 000 hektarů. Reuters+2AP News+2
Déšť, vyšší vlhkost a příznivější vítr v pondělí výrazně zlepšily podmínky pro hašení. Reuters+2The Brussels Times+2
Oheň se během víkendu přiblížil k německé hranici a vyvolal preventivní evakuace také v oblasti Monschau. Reuters+1
Do zásahu se zapojily stovky hasičů, armáda, místní zemědělci a letecké posily z několika evropských zemí. Reuters+2AP News+2
Obtížně přístupný terén s lesy, vřesovišti a rašeliništi komplikuje zásah pozemních jednotek. Reuters+2The Guardian+2
Příčina vzniku požáru zatím není definitivně objasněna a vyšetřuje ji prokuratura v Lutychu. The Brussels Times+1

Folarin Balogun dostal červenou kartu v zápase USA proti Bosně a Hercegovině 1. července 2026.
USA porazily Bosnu a Hercegovinu 2:0 a postoupily do osmifinále MS.
Přímá červená karta běžně znamená automatický trest na následující zápas.
FIFA výkon Balogunova automatického trestu pozastavila na zkušební dobu jednoho roku.
Balogun může nastoupit v osmifinále MS proti Belgii.
Červená karta zůstala v Balogunově disciplinárním záznamu.
Donald Trump kontaktoval prezidenta FIFA Gianniho Infantina kvůli přezkumu Balogunovy červené karty.
Trump po rozhodnutí veřejně poděkoval FIFA.
UEFA označila rozhodnutí FIFA za bezprecedentní, nepochopitelné a neospravedlnitelné.
Belgická fotbalová asociace rozhodnutí napadla a požádala FIFA o vysvětlení.

Francie, Belgie a Nizozemsko evidují po červnové vlně veder nejméně 3 700 nadúmrtí.
Vlna veder trvala přibližně od 20. do 28. června 2026.
Francie za týden od 22. do 28. června eviduje 2 025 dodatečných úmrtí.
Francouzská úmrtnost ve sledovaném týdnu vzrostla o 29,1 % proti předchozímu týdnu.
Údaje za Francii jsou předběžné a konečný počet může být vyšší.
V Belgii bylo mezi 18. a 29. červnem evidováno 1 222 nadúmrtí.
Belgická nadúmrtnost za sledované období dosáhla 39 %.
Více než polovina belgických nadúmrtí připadla na osoby ve věku 85 let a více.
V Nizozemsku bylo v týdnu od 22. do 28. června odhadnuto asi 480 nadúmrtí.
Nizozemská nadúmrtnost se týkala hlavně lidí ve věku 80 let a více.
V Pařížském regionu vzrostla úmrtnost proti předchozímu týdnu přibližně o 63 %.
Úmrtí doma ve Francii vzrostla ve sledovaném týdnu o 91 %.
Nizozemsko vydalo 26. června červený kód pro horko ve velké části země.
V Belgii byl 24. června vyhlášen národní poplach kvůli vlně veder.
Povrchová teplota v Bruselu podle družicového měření Copernicus přesáhla 47 °C, zatímco blízký Sonijský les měl kolem 24,5 °C.
Evropská města jsou vůči horku zranitelná kvůli asfaltu, betonu, husté zástavbě a nedostatku zeleně.
WHO upozornila, že více než polovina evropských zemí stále nemá komplexní plán ochrany zdraví při vedrech.

Belgie vydala pěti členům delegace Tálibánu víza pro jednání v Bruselu.
Víza jsou jednodenní a platí pouze pro území Belgie.
Jednání se týká návratu a readmise Afghánců bez práva pobytu v Evropské unii.
Evropská komise označuje schůzku za technickou.
Evropská komise tvrdí, že schůzka neznamená uznání vlády Tálibánu.
Západní státy vládu Tálibánu po návratu k moci v roce 2021 formálně neuznaly.
Maxime Prévot s pozváním Tálibánu do Bruselu nesouhlasí.
Belgie argumentuje povinnostmi hostitelské země institucí EU.
Evropský parlament v květnu 2026 vyzval k neuznávání a nenormalizování režimu Tálibánu.
Afghánci patří v EU mezi národnosti s vysokou mírou uznání ochrany.
Návraty do Afghánistánu byly po převzetí moci Tálibánem omezené kvůli absenci diplomatických vztahů.
Afghánistán zůstává zemí s vážnou humanitární a lidskoprávní krizí.