← Archiv

Štítek: Azylová politika

Počet analýz: 7

Evropský parlament schválil 17. června 2026 změny návratové politiky EU.
Hlasování skončilo poměrem 418 pro, 218 proti a 30 se zdrželo.
Nová pravidla umožňují návratová centra ve třetích zemích na základě dohody s danou zemí.
Osoby s návratovým rozhodnutím budou muset spolupracovat s úřady a opustit území EU.
Detence může podle nových pravidel trvat až 24 měsíců.
Francie odmítá vznik návratových center pro migranty mimo EU.
Španělsko návratová centra mimo EU také odmítá.
Macron i Sánchez označili návratová centra za neúčinné řešení.
Návrh ještě vyžaduje formální schválení členskými státy před vstupem v platnost.

Evropský parlament 17. června 2026 schválil návratové nařízení.
Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců, proti bylo 218 a 30 se zdrželo.
Návratové rozhodnutí má být spojeno s povinností opustit členský stát okamžitě nebo ve stanovené lhůtě.
Lidé s návratovým rozhodnutím budou mít povinnost spolupracovat s úřady.
Detence může trvat až 24 měsíců.
Za určitých podmínek bude možná další šestíměsíční prodleva.
Členské státy budou moci zřizovat návratová centra ve třetích zemích.
Přesun do návratových center se nemá vztahovat na nezletilé bez doprovodu.
Dohody s třetími zeměmi mají být možné jen při respektování lidských práv, mezinárodního práva a zásady nenavracení.
Text musí ještě formálně potvrdit Rada EU a poté vyjít v Úředním věstníku.

Evropský parlament schválil návratové nařízení 17. června 2026.
Pro návrh hlasovalo 418 europoslanců.
Proti návrhu hlasovalo 218 europoslanců.
Hlasování se zdrželo 30 europoslanců.
Nařízení se týká státních příslušníků třetích zemí bez legálního práva pobytu v EU.
Osoby s rozhodnutím o návratu budou muset spolupracovat s úřady.
Zajištění může trvat až 24 měsíců.
Za určitých podmínek bude možné zajištění prodloužit až o šest měsíců.
Nařízení umožňuje využít návratová centra ve třetích zemích mimo EU.
Návratová centra mají vznikat na základě dohod s třetími zeměmi.
Nezletilí bez doprovodu mají být z těchto dohod vyloučeni.
Schválený text musí ještě formálně potvrdit Rada EU.

Evropský parlament 17. června 2026 schválil nová pravidla pro návraty státních příslušníků třetích zemí bez práva pobytu.
Hlasování skončilo poměrem 418 pro, 218 proti a 30 se zdrželo.
Text ještě musí formálně schválit Rada EU a poté musí být zveřejněn v Úředním věstníku EU.
Politická dohoda mezi vyjednavači Parlamentu a Rady byla dosažena 1. června 2026.
Pravidla zavádějí společný evropský systém návratů a evropský návratový příkaz.
Osoby s návratovým rozhodnutím budou muset spolupracovat s úřady a opustit území EU okamžitě nebo ve stanovené lhůtě.
Členské státy budou moci uznávat a vykonávat návratová rozhodnutí vydaná jiným členským státem.
Detence bude možná po individuálním posouzení, zejména při nespolupráci, riziku útěku nebo bezpečnostním riziku.
Detence může trvat až 24 měsíců.
Celkové prodloužení detence až o šest měsíců bude možné při změně okolností, nových informacích nebo lepší spolupráci třetí země.
Přesun do návratových center mimo EU bude možný na základě dohody členského státu se třetí zemí.
Nezletilí bez doprovodu mají být z přesunů do návratových center vyloučeni.
Dohody o návratových centrech mají být možné jen se zeměmi respektujícími lidská práva, mezinárodní právo a zásadu non-refoulement.
Některá ustanovení, včetně návratových center, mají platit okamžitě po vstupu pravidel v účinnost.

Migrační a azylový pakt EU se začal uplatňovat 12. června 2026.
Pakt byl přijat v roce 2024 a měl dvouletou implementační lhůtu.
Součástí změn jsou společné hraniční kontroly, screening, rychlejší azylové řízení, návratové postupy a mechanismus solidarity.
Nový Eurodac je klíčový informační systém pro fungování paktu.
Eurodac ukládá a porovnává biometrické a identifikační údaje v azylové a migrační agendě.
Eurodac měl technickou poruchu v den startu nových pravidel.
Porucha zasáhla více členských států.
Žádný členský stát nebyl při startu plně připraven.
Implementace bude pokračovat i po 12. červnu 2026.
Česko má být při posuzování solidárních příspěvků zohledněno kvůli vysokému počtu lidí s dočasnou ochranou z Ukrajiny.

Migrační a azylový pakt EU se začne používat 12. června 2026.
Polsko oznámilo, že nebude uplatňovat všechny předpisy migračního paktu EU.
Prohlášení učinil náměstek polského ministra vnitra Maciej Duszczyk.
Polsko chce použít části paktu, které posilují ochranu hranic, návraty a krizové postupy.
Polsko odmítá části paktu, které považuje za bezpečnostní riziko.
Polsko spojuje svůj postoj s ochranou hranice s Běloruskem.
Polsko uvádí riziko zneužití některých pravidel Ruskem a Běloruskem.
Polsko je pro rok 2026 zařazeno mezi státy se značnou migrační situací.
Státy se značnou migrační situací mohou žádat o plné nebo částečné snížení solidárních příspěvků.
Solidární mechanismus umožňuje relokace, finanční příspěvky nebo alternativní solidární opatření.

Ministerstvo vnitra připravilo návrh bezpečnostní novely, která zpřísňuje pravidla pobytu cizinců a podmínky dočasné ochrany.
Návrh obsahuje pravidlo, podle něhož má dočasná ochrana zaniknout při delší nepřítomnosti držitele; v médiích se opakovaně uvádí hranice 30 dnů.
Příjemci humanitární dávky s dočasnou ochranou mají být nově vázáni na fyzický pobyt v Česku alespoň 16 dnů v měsíci a na ekonomickou aktivitu, podnikání nebo evidenci na úřadu práce.
Návrh zpřísňuje podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt, mimo jiné přes požadavek absence daňových nedoplatků a důslednější posuzování bezpečnostních rizik.
Balík změn zahrnuje také pravidla pro registraci vozidel s ukrajinskou registrační značkou v českém registru a povinnosti související s technickými kontrolami.
Součástí návrhu je zpřísnění postihů za trestné činy související s nelegální migrací, zejména organizování nedovoleného překročení hranice nebo napomáhání neoprávněnému pobytu.