← Archiv

Štítek: Andrej Babiš

Počet analýz: 42

2026-06-29

Hrad a vláda se přou o hlas Česka v Ankaře

Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Vláda 22. června 2026 prezidenta Petra Pavla nezařadila do české delegace.
Prezident Petr Pavel podal kvůli summitu NATO kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Ústavní soud předběžným opatřením uložil vládě umožnit prezidentovi účast na summitu.
Konečné rozhodnutí o kompetenčním sporu má Ústavní soud vydat později.
Vláda považuje za vedoucího delegace premiéra Andreje Babiše.
Prezident Petr Pavel tvrdí, že pokud je prezident součástí delegace, automaticky ji vede.
Ministr zahraničí Petr Macinka tvrdí, že předběžné opatření z prezidenta vedoucího delegace neudělalo.
Vláda má po rozhodnutí Ústavního soudu upravit složení delegace a dořešit technické a protokolární otázky.

2026-06-28

Hrad a vláda se dál přou, kdo povede delegaci v Ankaře

Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Vláda 22. června 2026 nezahrnula prezidenta Petra Pavla do české delegace.
Petr Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu a návrh na předběžné opatření.
Ústavní soud 24. června 2026 uložil vládě, ministrovi zahraničí a ministerstvu zahraničí umožnit Pavlovi účast na summitu.
Předběžné opatření se týká pouze summitu v Ankaře a nepředjímá konečný verdikt v kompetenčním sporu.
Konečné rozhodnutí Ústavního soudu se očekává v řádech měsíců.
Petr Macinka nepřímo potvrdil Pavlovu cestu na summit a zároveň trvá na tom, že delegaci povede Andrej Babiš.
Vláda má složení delegace znovu řešit po víkendu.

2026-06-27

Kdo mluví za Česko v NATO? Spor Hradu a vlády míří k hranici prezidentských pravomocí

Vláda 22. června 2026 schválila delegaci na summit NATO v Ankaře bez prezidenta Petra Pavla.
Delegaci měla podle vlády vést premiér Andrej Babiš.
Součástí vládní delegace měli být ministři Jaromír Zůna a Petr Macinka.
Prezident Petr Pavel podal kvůli své nezařazené účasti kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Ústavní soud 24. června 2026 vydal předběžné opatření ve prospěch účasti prezidenta.
Vláda, ministr zahraničí a ministerstvo zahraničí musí umožnit prezidentovi účast na summitu a nesmí jí bránit.
Předběžné opatření se týká jednorázově summitu NATO v Ankaře.
Konečné rozhodnutí o kompetenčním sporu má přijít až v řádu měsíců.
Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Ústavní soud uvedl, že účast prezidentů na summitech NATO je dlouhodobě zavedenou praxí.
Petr Pavel tvrdí, že prezident je při účasti v delegaci automaticky jejím vedoucím.
Petr Macinka tvrdí, že Ústavní soud nařídil jen zařazení prezidenta do delegace, nikoli jeho vedení delegace.

2026-06-26

Ústavní soud pustil Pavla na summit NATO, hlavní spor ale nekončí

Ústavní soud vydal předběžné opatření v kompetenčním sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše.
Vláda musí zajistit Pavlovu účast na summitu NATO v Ankaře ve dnech 7. a 8. července 2026.
Předběžné opatření se vztahuje pouze na summit v Ankaře.
Konečné rozhodnutí o kompetenční žalobě má padnout až později.
Vláda původně s účastí prezidenta v delegaci nepočítala.
Prezident podal kompetenční žalobu po rozhodnutí vlády nezařadit ho do delegace.
Andrej Babiš oznámil, že předběžné opatření respektuje.

2026-06-25

Mobily ze škol ven. Plán na plošný zákaz otevírá spor o děti i pravomoci ředitelů

Návrh zákona byl poslancům doručen 22. června 2026.
Návrh předložili Andrej Babiš a Robert Plaga.
Návrh je veden jako sněmovní tisk 232/0.
Účinnost je navržena od 1. září 2027.
Zákaz se má týkat mateřských škol, základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií a konzervatoří.
Zákaz se má vztahovat i na školní jídelny, družiny a školní kluby.
Výjimky mají platit pro zdravotní důvody a speciální vzdělávací potřeby.
Školy mají moci povolit použití zařízení pro vzdělávací účely.
O přestávkách nemají školy moci povolit běžnou přestávku s mobilem.
Školní řád má moci upravit odkládání nebo odevzdání zařízení.
Pravidla pro používání mobilů má ve školním řádu 93 procent škol.
Ve výuce už nyní převažuje režim zákazu s výjimkou na pokyn učitele.

2026-06-24

Babišova vláda couvá od rychlého návratu levnějšího jízdného

Vláda má v programovém prohlášení návrat 75procentních slev na jízdné pro studenty a seniory.
Programové prohlášení neuvádí přesný termín zavedení slev.
Studenti do 26 let a senioři nad 65 let mají nyní státní slevu 50 procent.
Ministr dopravy Ivan Bednárik v únoru 2026 uvedl jako plánovaný termín 1. leden 2027.
Ivan Bednárik později připustil, že start od ledna 2027 závisí na penězích v rozpočtu ministerstva dopravy.
Dodatečné náklady na návrat k 75procentní slevě byly vyčísleny přibližně na dvě miliardy korun pro rok 2027.
Andrej Babiš připustil, že zvýšení slev nemusí začít v roce 2027 a může se posunout na další rok.
Rozhodnutí se má odvíjet od jednání o státním rozpočtu na rok 2027.
Za kompenzace slev na jízdném stát v roce 2025 zaplatil 5,035 miliardy korun.
Slevy ve výši 75 procent zavedla Babišova vláda od září 2018.
Fialova vláda snížila slevy od dubna 2022 na 50 procent.
Rozpočet na rok 2026 počítá se schodkem 310 miliard korun.

2026-06-24

Pavel žene Babišovu vládu k Ústavnímu soudu kvůli summitu NATO

Vláda 22. června 2026 rozhodla, že Petr Pavel nebude součástí české delegace na summit NATO v Ankaře.
Českou delegaci má vést premiér Andrej Babiš.
Delegaci mají doplnit ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna.
Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Petr Pavel podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Petr Pavel požádal také o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast ještě před konečným rozhodnutím.
Žaloba žádá určení, kdo rozhoduje o účasti prezidenta na summitu NATO.
Žaloba žádá, aby vláda prezidentovi nevytvářela administrativní ani jiné překážky a poskytla mu součinnost.
Prezidenti vedli české delegace na 19 z 20 předchozích summitů NATO.
Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru NATO v letech 2015 až 2018.

2026-06-24

Zákaz mobilů od roku 2027 by školám vzal volbu, zda telefony povolit

Návrh byl poslancům doručen 22. června 2026 jako sněmovní tisk 232/0.
Účinnost návrhu je stanovena na 1. září 2027.
Zákaz se týká mateřských škol, přípravných tříd, základních škol, nižších stupňů víceletých gymnázií a odpovídajících částí konzervatoří.
Zákaz se vztahuje také na školní stravování, školní družiny a školní kluby.
Telefon bude možné použít ze zdravotních důvodů, kvůli speciálním vzdělávacím potřebám, pro vzdělávací účely nebo při vybraných akcích mimo školu.
Školní řád nebo vnitřní řád bude moci stanovit povinnost odložit mobil určeným způsobem.
Při porušení zákazu bude moci školní řád nebo vnitřní řád stanovit povinnost odevzdat zařízení.
Odebrané nebo odložené zařízení má být žákovi vráceno nejpozději na konci vyučování.
U starších žáků a studentů mimo plošný zákaz zůstane regulace na školním nebo vnitřním řádu.
Pravidla pro používání mobilů má ve školním řádu formálně ukotveno 93 procent škol.
Do květnového šetření MŠMT se zapojilo 5441 škol.
Největší rozdíly mezi školami jsou v regulaci používání mobilů o přestávkách.

2026-06-23

Pavel podal kompetenční žalobu kvůli summitu NATO

Petr Pavel podal 23. června 2026 kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Žaloba se týká účasti prezidenta na summitu NATO v Ankaře.
Vláda nezařadila prezidenta do české delegace na summit NATO.
Českou delegaci má vést premiér Andrej Babiš.
Členy delegace mají být také ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.
Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Ústavní soud nemá zákonnou lhůtu, do kdy musí o návrhu rozhodnout.

2026-06-23

Zákaz mobilů ve školách má platit od září 2027

Zákaz má začít platit od školního roku 2027/2028.
Návrh prosazují premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga.
Zvolená legislativní cesta je poslanecký návrh.
Pravidla se mají týkat mateřských škol, základních škol, nižších ročníků víceletých gymnázií a odpovídajících ročníků konzervatoří.
Zákaz má platit při výuce, o přestávkách, ve školní družině, školní jídelně i školním klubu.
Použití telefonu má být možné ze zdravotních důvodů, kvůli speciálním vzdělávacím potřebám nebo pro vzdělávací účely povolené školou.
Střední školy a vyšší stupně vzdělávání mají dál upravovat mobily školním řádem.
Používání telefonů nyní reguluje školním řádem většina škol.
MŠMT v únoru 2026 vydalo metodiku k nastavování pravidel pro používání mobilů a dalších elektronických zařízení ve školách.

2026-06-23

Stávka veřejnoprávních médií ukázala citlivost převodu na státní rozpočet

Vláda Andreje Babiše schválila návrh změny financování České televize a Českého rozhlasu 15. června 2026.
Návrh ruší systém rozhlasových a televizních poplatků.
Hlavním zdrojem financování se má stát příspěvek ze státního rozpočtu.
Česká televize má podle návrhu dostat 5,740 miliardy korun ročně.
Český rozhlas má podle návrhu dostat 2,065 miliardy korun ročně.
Příspěvek má být valorizován při překročení kumulované inflace o deset procentních bodů.
Výstražná stávka v ČT a ČRo proběhla 22. června 2026.
Stávka se projevila ve vysílání obou médií.
Dětské kanály ČT Déčko a Rádio Junior byly z dopadů stávky vyňaty.
Vedení ČT a ČRo varuje před omezením výroby a propouštěním.
Vláda tvrdí, že změna nezasahuje do obsahu ani právního postavení obou médií.

2026-06-22

Summit NATO bez prezidenta: spor vlády s Hradem míří k Ústavnímu soudu

Vláda schválila složení české delegace na summit NATO 22. června 2026.
Prezident Petr Pavel není členem schválené delegace.
Delegaci povede premiér Andrej Babiš.
Členy delegace jsou ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.
Summit NATO v Ankaře se koná 7. a 8. července 2026.
Petr Pavel o účast na summitu usiloval a chtěl stát v čele delegace.
Petr Pavel dříve avizoval možnost kompetenční žaloby, pokud mu vláda účast neumožní.
Vyjádření prezidenta k rozhodnutí vlády má Hrad zveřejnit 23. června 2026 v 10:00.

2026-06-22

Zákaz mobilů ve školách: i o přestávkách a v družině

Poslanecký návrh byl doručen poslancům 22. června 2026 v 8:58.
Návrh předložili Andrej Babiš a Robert Plaga.
Účinnost zákona je navržena na 1. září 2027.
Zákaz se týká mobilních telefonů a jiných elektronických komunikačních zařízení.
Zákaz zahrnuje mateřské školy, přípravné třídy, základní školy, nižší ročníky šestiletých a osmiletých gymnázií a odpovídající části konzervatoří.
Zákaz má platit při vzdělávání, souvisejících činnostech a školských službách.
Zákaz má platit také ve školním stravování, školní družině a školním klubu.
Výjimky se týkají zdravotních důvodů, speciálních vzdělávacích potřeb, vzdělávacího využití a akcí mimo školu.
Školní řád může stanovit odkládání telefonů i odevzdání telefonu po porušení zákazu.
MŠMT v květnovém šetření uvedlo, že pravidla pro mobily má ve školním řádu 93 procent škol.

2026-06-21

Veřejnoprávní média se stala ostrým politickým bojištěm

Vláda 15. června 2026 schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby.
Návrh ruší rozhlasové a televizní poplatky a nahrazuje je příspěvkem ze státního rozpočtu.
Česká televize má podle návrhu dostat 5,740 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Plánované financování je zhruba o 15 procent nižší než letošní příjmy z poplatků.
Na 22. června 2026 je plánována výstražná stávka zaměstnanců ČT a ČRo.
V Praze a krajských městech se konaly demonstrace na podporu veřejnoprávních médií.

2026-06-20

Zaměstnanci ČT a ČRo chystají výstražnou stávku

Výstražná stávka je plánována na 22. června 2026.
Stávka má trvat 24 hodin.
Protest vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborů.
Vládní návrh ruší televizní a rozhlasové poplatky.
Financování České televize a Českého rozhlasu má přejít na státní rozpočet.
Rozpočty obou institucí se mají snížit zhruba o 15 procent, celkem o 1,4 miliardy korun.
Stávka se má projevit ve vysílání většiny stanic České televize a Českého rozhlasu.
Dětské stanice Déčko a Rádio Junior mají zůstat mimo hlavní dopady stávky.
Základní zpravodajský servis a nezbytné služby veřejného zájmu mají být zachovány.

2026-06-19

Česko letos znovu nesplní dvouprocentní závazek vůči NATO

Česko letos nesplní závazek vydat dvě procenta HDP na obranu.
Andrej Babiš oznámil nesplnění závazku 19. června 2026.
Babiš uvedl jako prioritu konsolidaci veřejných financí.
Babiš slíbil splnění dvouprocentní hranice od roku 2027.
Česko nesplnilo dvouprocentní závazek ani v roce 2025.
Téma obranných výdajů má být řešeno na červencovém summitu NATO v Ankaře.

2026-06-19

EU hledá nové příjmy pro příští sedmiletý rozpočet

Lídři EU jednali 19. června 2026 v Bruselu o rozpočtu na roky 2028 až 2034.
Nastupující irské předsednictví má do října připravit návrhy nových příjmů pro unijní rozpočet.
Cílem je usnadnit dohodu mezi čistými plátci a čistými příjemci unijních peněz.
Původní návrh Evropské komise počítal s rozpočtem zhruba 2 biliony eur v běžných cenách.
Kyperské předsednictví navrhlo snížení návrhu o 2 procenta.
Dohoda o víceletém finančním rámci vyžaduje jednomyslný souhlas členských států a souhlas Evropského parlamentu.
António Costa chce dosáhnout politické dohody do konce roku 2026.
Evropská komise navrhla pět nových rozpočtových příjmů včetně výnosů z emisních povolenek, uhlíkového cla, tabákové spotřební daně, nevybraného elektroodpadu a odvodu velkých firem.

2026-06-19

Babiš potvrdil nesplnění obranného závazku vůči NATO

Česko letos nesplní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Andrej Babiš oznámil nesplnění závazku 19. června 2026.
Vláda chce podle Babiše splnit dvouprocentní hranici od roku 2027.
Rozpočet ministerstva obrany pro letošek činí 154,79 miliardy korun.
Rozpočet ministerstva obrany odpovídá necelým 1,8 % HDP.
Celkové obranné výdaje mají podle vlády letos činit zhruba 185 miliard korun.
Zhruba 30 miliard korun z celkových obranných výdajů má jít z jiných rozpočtových kapitol.
Mark Rutte uvedl, že Česko nebylo v roce 2025 mezi zeměmi na dvou procentech HDP.
NATO se v roce 2025 dohodlo na cíli investovat do roku 2035 celkem 5 % HDP do obrany a souvisejících výdajů.

2026-06-18

Poplatky pro ČT a ČRo se staly dalším velkým střetem vlády a opozice

Vláda 15. června 2026 schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby.
Návrh ruší koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas.
Hlavním finančním zdrojem ČT a ČRo se má stát příspěvek ze státního rozpočtu.
Účinnost změny je plánována od roku 2027.
Česká televize má v roce 2027 dostat 5,74 miliardy Kč.
Český rozhlas má v roce 2027 dostat 2,065 miliardy Kč.
Navržené částky jsou nižší než letošní očekávaný výnos z poplatků.
Návrh počítá s automatickou valorizací při překročení kumulované inflace o 10 %.
Prezident Petr Pavel uvedl, že neslyšel zdůvodnění ani analýzu potřebnosti změny.
Petr Pavel chce o dalším postupu rozhodnout až podle finální podoby zákona.
Opozice avizuje blokování projednávání ve Sněmovně.
ČT a ČRo varují před omezením tvorby a propouštěním.

2026-06-18

ČNB zvýšila sazby na 3,75 procenta

Dvoutýdenní repo sazba vzrostla o 0,25 procentního bodu na 3,75 %.
Diskontní sazba vzrostla na 2,75 %.
Lombardní sazba vzrostla na 4,75 %.
Nové sazby platí od 19. června 2026.
Pro zvýšení hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady.
Repo sazba se zvýšila poprvé od června 2022.
Základní sazba byla před rozhodnutím třináct měsíců beze změny na 3,5 %.

2026-06-18

ČNB zvýšila sazby na 3,75 procenta

Bankovní rada ČNB 18. června 2026 zvýšila 2T repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta.
Nové úrokové sazby platí od 19. června 2026.
Diskontní sazba vzrostla na 2,75 procenta a lombardní sazba na 4,75 procenta.
Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady.
Šlo o první zvýšení sazeb od roku 2022.
Andrej Babiš zvýšení sazeb veřejně kritizoval.

2026-06-18

ČNB zvýšila sazby na 3,75 %

Bankovní rada ČNB 18. června 2026 zvýšila 2T repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %.
Diskontní sazba vzrostla na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %.
Nové sazby platí od 19. června 2026.
Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady.
Jde o první zvýšení základní sazby od roku 2022.
Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle.
Jádrová inflace zůstává zvýšená těsně pod 3 %.
Vyšší sazby zdražují financování firem i půjčky na bydlení.

2026-06-18

Vláda ruší usnesení k Istanbulské úmluvě i dotaci pro Černošice

Babišova vláda zrušila téměř dvě desítky starších vládních rozhodnutí převážně z období Fialova kabinetu.
Materiál předložila vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha.
Fialova vláda v listopadu 2025 schválila záměr poskytnout Černošicím dotaci až 221 milionů Kč na výstavbu nové budovy městského úřadu.
Dotace pro Černošice měla být převedena do rozpočtu města do roku 2030.
Babišova vláda záměr dotace pro Černošice zrušila.
Fialova vláda v červnu 2023 souhlasila s návrhem na ratifikaci Istanbulské úmluvy.
Fialova vláda doporučila prezidentovi ratifikaci Istanbulské úmluvy po souhlasu Parlamentu.
Babišova vláda doporučující usnesení k Istanbulské úmluvě zrušila.
Senát v lednu 2024 Istanbulskou úmluvu neschválil; pro bylo 34 ze 71 přítomných senátorů.
Česko Istanbulskou úmluvu podepsalo v roce 2016 a dosud ji neratifikovalo.

2026-06-17

Česko znovu řeší, co se počítá do dvou procent pro NATO

Mark Rutte 17. června 2026 potvrdil, že Česko loni nedosáhlo dvou procent HDP na obranu.
Dvouprocentního cíle loni nedosáhly také Albánie a Slovinsko.
Rutte uvedl, že Česko se zavázalo dostat se letos nad dvě procenta.
Česko pro rok 2026 vykazuje celkové obranné výdaje 184,694 miliardy Kč, tedy 2,06 procenta HDP podle lednové predikce.
Rozpočet kapitoly ministerstva obrany pro rok 2026 činí 154,791 miliardy Kč.
Současné alianční hodnocení pro rok 2026 pracuje u Česka s hodnotou 1,78 procenta HDP.
Spor se týká hlavně započítávání širších výdajů mimo kapitolu ministerstva obrany.
NATO používá vlastní definici obranných výdajů, která se může lišit od národních rozpočtových údajů.
Česko má od roku 2023 zákon o financování obrany.
Na summitu v Haagu se spojenci zavázali k pětiprocentnímu cíli do roku 2035, z toho 3,5 procenta na základní obranné výdaje.

2026-06-17

Zaměstnanci ČT a ČRo vyhlásili výstražnou stávku

Iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborů vyhlásila výstražnou stávku v České televizi a Českém rozhlase.
Stávka je plánována na pondělí 22. června 2026.
Stávka má trvat 24 hodin.
Vláda schválila návrh změny financování 15. června 2026.
Návrh ruší rozhlasové a televizní poplatky a nahrazuje je příspěvkem ze státního rozpočtu.
Návrh počítá pro příští rok s 5,740 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy korun pro Český rozhlas.
Stávka se má projevit ve vysílání obou médií.
Zpravodajství a publicistika mají zůstat zachovány v plném rozsahu.
Protest se nemá týkat dětských stanic Rádio Junior a Déčko.

2026-06-16

Rezignace Lucie Fukové otevřela spor o romskou agendu a lidskoprávní politiku

Lucie Fuková rezignovala na funkci vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.
Rozhodnutí oznámila premiérovi Andreji Babišovi.
Rezignace souvisí s přesunem romské agendy pod Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Fuková uvedla, že nové nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.
Agenda romských záležitostí se má od 1. července 2026 přesunout z Úřadu vlády na MPSV.
Přesun je součástí širší reorganizace agend lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády do čtyř ministerstev.
Fuková působila ve funkci od prosince 2022.
Fuková měla zůstat na Úřadu vlády s menším týmem a novou pravomocí připomínkovat návrhy zákonů.

2026-06-13

Babis chce navrhnout zakaz mobilu na zakladnich skolach

Navrh zakazu mobilu na zakladnich skolach ma byt predlozen v tydnu po 13. cervnu 2026.
Ministerstvo skolstvi v unoru 2026 rozeslalo skolam metodiku k regulaci mobilnich telefonu.
Skoly uz podle platne legislativy mohou omezit nebo zakazat pouzivani mobilnich telefonu skolnim radem.
Vyjimka z omezeni musi zustat pro nezbytne pouziti ze zdravotnich duvodu.
Mimoradne setreni MŠMT z kvetna 2026 ukazalo, ze pravidla pro mobily ma ve skolnim radu 93 procent skol.
Ve vyuce prevazuje omezeni mobilu s vyjimkou pouziti rizeneho ucitelem.
Nejvetsi prakticky spor se tyka pouzivani mobilu o prestavkach.
Regulace se tyka zaku, ucitelu, reditelu, skolskych rad i rodicu.

2026-06-11

Sněmovna neprojednala dotace Agrofertu a Babišův střet zájmů

Sněmovna neschválila program mimořádné schůze k možnému střetu zájmů premiéra a dotacím Agrofertu.
Pro program hlasovalo 66 poslanců, proti bylo 85 ze 151 přítomných.
Mimořádnou schůzi vyvolaly opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09.
Andrej Babiš se jednání neúčastnil a omluvil se z pracovních důvodů.
Opozice požadovala pozastavení vyplácení dotací Agrofertu do vyjasnění, zda je Evropská unie proplatí.
Andrej Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a tvrdí, že tím střet zájmů vyřešil.
SZIF obnovil administraci žádostí o dotace společností ze skupiny Agrofert.
Evropská komise požádala české úřady o informace k opatřením proti možnému střetu zájmů premiéra.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných firem Agrofertu k dobrovolnému vrácení podpory kvůli střetu zájmů v letech 2017 až 2021.

2026-06-11

Schodek rozpočtu může v roce 2027 přesáhnout 350 miliard

Schodek státního rozpočtu pro rok 2027 může i při dodržení tříprocentního maastrichtského kritéria přesáhnout 350 miliard korun.
Státní rozpočet pro rok 2026 je schválen se schodkem 310 miliard korun.
Vláda připravuje nový fiskálně-strukturální plán pro období 2027 až 2030.
Návrh nového fiskálně-strukturálního plánu počítá pro rok 2027 se saldem sektoru vládních institucí -2,8 % HDP.
Navýšení plateb za státní pojištěnce může v roce 2027 zvýšit výdaje státního rozpočtu přibližně o 24 miliard korun.
Andrej Babiš připustil, že schodek rozpočtu na rok 2027 může být vyšší než schodek pro rok 2026.

2026-06-10

Lex Babis se ma zuzit jen na resorty rizene clenem vlady

Skupina koalicnich poslancu predlozila novelu zakona o stretu zajmu.
Navrh podepsali Radek Vondracek, David Prazak, Marie Posarova a Filip Turek.
Soucasny zakon omezuje pristup firem clenu vlady k dotacim, verejnym zakazkam a investicnim pobidkam.
Navrh zuzuje omezeni na urad nebo resort, ktery dany clen vlady primo ridi.
Navrh vyjima z omezeni narokove dotace vcetne primych zemedelskych plateb.
Pravidla pro verejne zakazky se maji presunout do zakona o zadavani verejnych zakazek.
Navrh zkracuje lhutu pro vymahani nekterych dotaci z deseti na ctyri roky.

2026-06-09

Česko vykázalo Bruselu 204 milionů korun pro Agrofert

SZIF zaslal Evropské komisi květnový report k zemědělským podporám.
Platby Agrofertu v květnovém reportu činily zhruba 204,7 milionu korun.
Květnový výkaz zahrnoval dotace pro 63 firem z Agrofertu.
Jde o přímé zemědělské podpory na půdu a chov zvířat.
Lhůta pro proplacení květnových podpor má vypršet 3. července.
Evropská komise zatím peníze neproplácí a prověřuje možný střet zájmů.
Andrej Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust.
Evropská komise požádala české úřady o další informace k RSVP Trustu a dalším Babišovým vazbám.

2026-06-09

Zrušení poplatků ČT a ČRo jde na vládu, konkrétní náhrada nezazněla

Ministr kultury má 15. června předložit vládě zákon rušící televizní a rozhlasové poplatky.
Financování ČT a ČRo má přejít na státní rozpočet od 1. ledna 2027.
Na jednání 9. června konkrétní částka pro ČT a ČRo nezazněla.
Návrh zákona je podle vlády hotový, ale částky ze státního rozpočtu v něm mají být teprve doplněny.
Odbory a pracovníci ČT a ČRo vyhlásili 22. dubna časově neomezenou stávkovou pohotovost.
Zaměstnanci ČT plánují výstražnou stávku na 22. června.

2026-06-05

Pavel a Babiš se neshodnou na delegaci pro summit NATO v Ankaře

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se neshodli na složení české delegace pro červencový summit NATO v turecké Ankaře.
Pavel trvá na účasti na summitu a argumentuje tím, že zastupování státu navenek patří mezi jeho ústavní pravomoci.
Babiš a vládní představitelé prosazují, aby postoje Česka na summitu obhajovala vláda, zejména kvůli odpovědnosti za obranné výdaje a zahraniční politiku.
Pavel připouští kompetenční žalobu jako poslední možnost, pokud by vláda v červnu rozhodla o delegaci bez prezidenta.
Ministr zahraničí Petr Macinka podle více zdrojů dlouhodobě vystupuje proti Pavlově účasti na summitu.
Definitivní rozhodnutí vlády o složení delegace má podle ověřených článků přijít až v červnu.

2026-06-04

Transparency International poslala kvůli Babišovu RSVP Trustu podnět institucím EU

TI, iROZHLAS, Seznam Zprávy a ČTK shodně uvádějí, že Transparency International podala podnět institucím EU kvůli střetu zájmů Andreje Babiše a RSVP Trustu.
TI, iROZHLAS, Seznam Zprávy a ČTK shodně uvádějí adresáty podnětu: DG AGRI, DG JUST, DG BUDGET, OLAF a Evropský účetní dvůr.
TI, SZIF, iROZHLAS, ČT24 a ČTK shodně potvrzují, že Babiš vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust.
SZIF, ČT24, iROZHLAS a ČTK shodně uvádějí, že SZIF po právních analýzách považoval řešení přes RSVP Trust za slučitelné s národní i evropskou legislativou a obnovil administraci žádostí skupiny Agrofert.
TI, iROZHLAS a SZIFem zveřejněná právní analýza shodně pracují s tím, že RSVP Trust má režim nezávislé správy a navazující režim rodinné správy.
iROZHLAS, ČT24, Seznam Zprávy a ČTK shodně uvádějí, že Evropská komise žádala české úřady o další informace k prevenci střetu zájmů a k právnímu posouzení RSVP Trustu.

2026-06-04

Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

ČT24, iROZHLAS a Novinky shodně uvádějí, že zaměstnanci ČT a ČRo protestovali 3. června 2026 v černém oblečení proti změnám financování médií veřejné služby.
ČT24, iROZHLAS a Novinky shodně popisují shromáždění na Kavčích horách, před budovou Českého rozhlasu na Vinohradech a také účast pracovníků v Brně a Ostravě.
ČT24, iROZHLAS a Novinky shodně uvádějí, že akci organizovala iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborů a že protest navazoval na dříve vyhlášenou stávkovou pohotovost.
ODok, ČT24, ČeskéNoviny, iROZHLAS a vyjádření ČT a ČRo shodně potvrzují, že vládní plán směřuje k nahrazení financování z poplatků financováním ze státního rozpočtu.
ČT24, ČeskéNoviny a iROZHLAS shodně uvádějí, že původní Klempířův návrh počítal pro rok 2027 s částkami přibližně 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,07 miliardy korun pro ČRo, tedy zhruba o 1,4 miliardy méně proti letošním příjmům z poplatků.
ČeskéNoviny, iROZHLAS a MediaGuru shodně uvádějí, že premiér Andrej Babiš po připomínkách ke Klempířovu návrhu naznačil využití změn současných zákonů namísto nového zákona o médiích veřejné služby.
Evropská komise a české zdroje k debatě shodně pracují s principem, že financování veřejnoprávních médií má být stabilní, předvídatelné a chránit redakční nezávislost.

2026-06-01

Miloš Vystrčil dorazil na Tchaj-wan, Peking ostře protestuje

Miloš Vystrčil odletěl na Tchaj-wan a podle ČT24 a Českých novin dorazil na letiště Tchao-jüan v neděli po 23:00 SELČ.
Vystrčila doprovází delegace složená ze zástupců byznysu, univerzit, akademické nebo kulturní sféry.
Čína návštěvu odsoudila a tvrdí, že porušuje princip jedné Číny, zasahuje do jejích vnitřních záležitostí a poškozuje čínsko-české vztahy.
Cesta je Vystrčilovou druhou návštěvou Tchaj-wanu po cestě z roku 2020.
Program zahrnuje jednání s vysokými tchajwanskými představiteli, včetně prezidenta Laje Čching-teho nebo viceprezidentky Hsiao Bi-khim.
Vláda Andreje Babiše odmítla poskytnout pro cestu vládní letoun a Babiš to zdůvodňoval odlišným, pragmatickým pohledem vlády na zahraniční politiku vůči Číně.

2026-05-31

Česko podle Babiše letos zřejmě nesplní dvouprocentní cíl NATO

Česko podle Babiše letos nejspíš nesplní závazek NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Babiš tvrdí, že vláda se bude snažit závazek splnit, ale potýká se s rozpočtovým schodkem, který připisuje předchozí vládě Petra Fialy.
Babiš se v rozhovoru označil za příznivce Donalda Trumpa a tvrdí, že to může být pro Česko výhodou před summitem NATO.
Více zdrojů uvádí, že Praha deklaruje cíl dosáhnout 3,5 procenta HDP na obranu do roku 2035.
Opakovaně se objevuje spor o metodiku: vláda podle článků reportuje vyšší obranné výdaje, než kolik má podle Babiše uznávat NATO.

2026-05-28

Babiš hledá s Meloniovou společný evropský postup

Babiš a Meloniová jednali 4. února 2026 v Římě.
Hlavními tématy schůzky byly konkurenceschopnost EU, migrace, energetika, obrana a bilaterální spolupráce.
Obě vlády se domluvily na přípravě akčního plánu spolupráce Česka a Itálie na roky 2026 až 2030.
Babiš tvrdí, že mezi Prahou a Římem panuje shoda v pohledu na migraci.
Babiš chce zlepšení návratové politiky a prosazuje, aby Sýrie mohla být považována za bezpečnou zemi pro návraty některých migrantů.
Český premiér spojil schůzku také se svým dopisem evropským lídrům, v němž kritizuje ETS 1 a žádá odklad ETS 2 alespoň do roku 2030.
Evropská rada později vyzvala Komisi k přezkumu ETS do července 2026, ale zároveň potvrdila zachování klíčové role ETS v klimatické a energetické transformaci.

2026-05-28

Spor mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem o summit NATO sílí

Prezident Petr Pavel chce být součástí české účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře.
Premiér Andrej Babiš a vládní představitelé preferují delegaci složenou z členů vlády.
Definitivní složení delegace má podle dostupných článků určit vláda v červnu.
Pavel připouští kompetenční žalobu jako krajní možnost, pokud by byl podle něj vyloučen z výkonu ústavních pravomocí.
Jádrem sporu je rozdílný výklad role prezidenta a vlády při zahraniční reprezentaci státu.

2026-04-24

Babiš odmítá návrh rozpočtu EU

Evropská komise 16. července 2025 představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034.
Návrh rozpočtu má hodnotu téměř dva biliony eur.
Česká vláda v dubnu 2026 kritizovala, že návrh pro Českou republiku znamená nominální pokles prostředků.
iROZHLAS uvedl, že podle Babiše Česku hrozí jeden z nejvyšších poklesů mezi členskými státy, nominálně až o pětinu.
České noviny/ČTK uvedly Babišovo tvrzení, že příspěvek pro Česko má nominálně klesnout o 228 miliard korun.
Babiš označil návrh rozpočtu pro Česko za nepřijatelný a očekával těžkou debatu.
Na neformálním summitu Evropské rady v Nikósii 23. a 24. dubna 2026 Babiš podle Úřadu vlády odmítl návrhy vedoucí ke snížení prostředků pro Česko.
Debata se týká mimo jiné koheze, zemědělství, nových vlastních zdrojů EU, obrany, konkurenceschopnosti a větší flexibility rozpočtu.
Evropský parlament a část evropských zdrojů kritizují spojování zemědělských a regionálních fondů do flexibilnějších národních plánů.

2026-03-17

Český rozpočet 2026 vyvolal spor o výdaje na obranu

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2026 poměrem hlasů přibližně 104 ku 87.
Rozpočet počítá s přibližně 155 miliardami korun pro ministerstvo obrany, tedy asi 1,7 % HDP.
Tato úroveň výdajů je pod aliančním cílem NATO ve výši minimálně 2 % HDP.
Rozhodnutí vyvolalo kritiku prezidenta Petra Pavla a také obavy amerických diplomatů.
Debata o obranných výdajích probíhá v kontextu pokračující ruské invaze na Ukrajinu a tlaku NATO na vyšší vojenské rozpočty v Evropě.

2026-03-12

Státní rozpočet 2026: schodek 310 miliard a spor o rozpočtové provizorium

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem přibližně 310 miliard korun.
Rozpočet projednává Poslanecká sněmovna a jde o jedno z hlavních politických témat.
Ve veřejné debatě se objevuje možnost rozpočtového provizoria, pokud by rozpočet nebyl včas schválen.
Vláda Andreje Babiše argumentuje potřebou zachovat některé výdaje a zároveň postupně stabilizovat veřejné finance.
Opozice upozorňuje na vysoký deficit a možné dopady na státní dluh.
Ekonomové a analytici diskutují o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.